100 let od narození ThDr. Antonína Lišky

100 let od narození ThDr. Antonína Lišky

V úterý 17. září pamatujeme na dalšího našeho kanovníka, od jehož narození tento den uplyne přesně 100 let, ThDr. Antonína Lišku, CSsR.

V pražské metropolitní kapitule však působil poměrně krátce. Jejím členem se stal v roce 1987 a o rok později přijal z rukou J. Em. Františka kardinála Tomáška biskupské svěcení. V roce 1991 se stal na několik týdnů druhým generálním vikářem, následně po rezignaci kardinála Tomáška na úřad pražského arcibiskupa v březnu téhož roku působil krátce jako administrátor pražské arcidiecéze a následně opět jako generální vikář. Již v srpnu 1991 však byl jmenován biskupem českobudějovické diecéze, tím jeho působení v pražské arcidiecézi i metropolitní kapitule skončilo. Nového úřadu se ujal 9. listopadu. Diecézi vedl následujících 11 let až do 25.9.2002, kdy rezignoval. Poslední dva roky v úřadu českobudějovického biskupa mu s řízením diecéze pomáhal další z našich kanovníků, biskup-koadjutor Jiří Paďour OFMCap., který ho po rezignaci v čele diecéze nahradil. O rok později Antonín Liška v Českých Budějovicích umírá a místo posledního odpočinku nalezl na hřbitově sv. Otýlie.

Předchozí kněžské působení Antonína Lišky bylo poznamenané zejména komunistickou perzekucí církve. Členem řádu redemptoristů se stal v roce 1944, v dubnu 1950 pak byl s ostatními řeholníky internován a následně strávil 40 měsíců nucených prací v pomocných technických praporech.   Na kněze byl vysvěcen tajně 22.9.1951 biskupem Kajetánem Matouškem. Následně pracoval v zemědělství a v dělnických profesích. Kněžskou službu mohl začít veřejně vykonávat až v roce 1971.

Na našeho zesnulého kanovníka pamatujeme zvláště nyní v den jeho nedožitých 100. narozenin a vzpomeneme na něj také při nedělní mši svaté v 10:00.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Knihovna pražské metropolitní kapituly, Biskupství českobudějovické

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení