O filii et filiae, Rex caelestis, Rex gloriae, morte surrexit hódie, Alleluia!

O filii et filiae, Rex caelestis, Rex gloriae, morte surrexit hódie, Alleluia!

Každou neděli v 17 hodin se kanovníci naší metropolitní kapituly scházejí v chóru katedrály ke společné modlitbě v podobě slavnostních zpívaných nešpor. Jedním z jejich úkolů je totiž modlit se společně modlitby z liturgie hodin. Tuto takzvanou denní modlitbu církve se podle kanonického práva závazně modlí všichni duchovní, tedy biskupové, kněží a jáhni. Modlí se ji povinně většinou také mniši a mnozí řeholníci. Laici se ji mohou modlit dobrovolně. Některá společenství duchovních však jsou navíc vázána takzvanou chórovou povinností, kdy se modlí liturgii hodin společně v chóru svého kostela. Platí to zejména pro mnichy a mnišky církevních řádů a řeholníky a řeholnice některých kongregací a stejně tak pro kanovníky katedrálních i kolegiátních kapitul, kteří se za tím účelem scházejí ve své katedrále nebo kolegiátním chrámu. Kapituly kanovníků totiž byly svým založením klášterním společenstvím původně dost podobné, teprve postupem času se přetvořily v kolegia biskupů a kněží odlišného charakteru. Společná chórová modlitba jim však zůstala a v katedrálách a kolegiátních chrámech jsou v presbytáři umístěny chórové lavice, ve kterých kanovníci při společné modlitbě zasedají stejně jako mniši v klášterních chrámech.

Dnes už není společná chórová modlitba kanovníků v katedrálách a kolegiátních chrámech tak častá jako v minulosti, protože členové kapitul často plní mnoho úkolů zcela mimo katedrálu. V naší katedrále se však přesto pravidelná chórová modlitba zachovala, a to právě nedělní nešpory a ve Svatém týdnu také ranní chvály. Po zpívané modlitbě v breviáře navíc prochází procesí se sborem a kanovníky katedrálou za zpěvu Svatováclavského chorálu, zastaví se u hrobu svatého Václava ve Svatováclavské kapli, pomodlí se u hrobu kardinála Berana, jehož proces blahořečení právě naše kapitula iniciovala a na závěr celého procesí zpívá hymnus k Pánu Ježíši podle daného liturgického období.

 

Nyní v době velikonoční zpíváme v katedrále na závěr nešpor nádherný hymnus z 15. století, který pochází z Francie a popisuje všechny události od Kristova slavného vzkříšení. Zpíváme o učednících, kteří přišli k prázdnému hrobu, jak Marie Magdalena, Marie Jakubova a Marie Salome potkaly anděla, který jim oznámil, že Kristus vstal z mrtvých, i jak Ježíš přišel mezi své učedníky a potkal Tomáše, který uvěřil, až když vložil ruce do Jeho ran.

 

Tento nádherný a slavnostní text sepsal francouzský františkán Jean Tisserand v roce 1493, následně pak až do 19. století prošel některými změnami. Jeho současné znění si můžete přečíst zde na závěr tohoto našeho malého velikonočního seriálu:

 

„O fílii et fíliae, Rex caeléstis, Rex glóriae, morte surréxit hódie. Allelúia! Et mane prima sábbati, ad óstium monuménti accessérunt discípuli, Allelúia! Et María Magdaléne, et Jacóbi, et Salóme, venérunt corpus úngere, Allelúia! In albis sedens Angelus, praedíxit muliéribus: In Galilaéa est Dóminus, Allelúia! Et Joánnes Apóstolus cucúrrit Petro cítius, monuménto venit prius, Allelúia! Discípulis adstántibus, in médio stetit Christus, dicens: Pax vobis ómnibus, Allelúia! Ut intelléxit Dídimus, quia surréxerat Jesus, remánsit fere dúbius, Allelúia! Vide, Thoma, vide latus, vide pedes, vide manus, noli esse incrédulus, Allelúia! Quando Thoma Christi latus, pedes vidit atque manus, dixit: Tu es Deus meus, Allelúia! Beáti qui non vidérunt, et fírmiter credidérunt, vítam aetérnam habébunt, Allelúia! In hoc festo sanctíssimo sit laus et iubilátio, bendicamus Domino, Allelúia! Ex quibus nos humílimas devótas atque débitas Deo dicámus gratias, Allelúia!“

Přejeme všem našim čtenářům požehnanou Velikonoční dobu a radost z Kristova slavného vzkříšení po všechny dny našeho života!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení