Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

Každý rok si naše katedrála a její kapitula připomenou několik významných kulatých výročí. S ohledem na bohaté tisícileté dějiny tohoto chrámu a velké množství významných historických osobností z řad jeho kanovníků je přirozené, že téměř každý měsíc vzpomínáme hned na několik kněží, biskupů, stavitelů nebo významných historických událostí spojených s naší katedrálou. V nadcházejících týdnech však budeme pamatovat na zvláště významného kanovníka a děkana naší kapituly, který se zapsal do dějin českých zemí tučným písmem a všichni ho známe již z prvních let naší školní docházky. Dne 21. října uplyne 900 let od úmrtí kanovníka Kosmy, který se na začátku 12. století stal prvním známým kapitulním děkanem. Do dějin vstoupil zejména jako autor Kroniky české. Právě v ní se dočítáme mimo jiné o bájném Přemyslu Oráčovi, kněžně Libuši a dalších českých knížatech, která vládla v našich zemích před nástupem knížete Bořivoje a svaté Ludmily, našich prvních historicky doložených panovníků.

Toto kulaté výročí děkana Kosmy bude v Praze připomínáno na více místech, zejména se zaměřením na jeho nejznámější literární dílo. Naše metropolitní kapitula si ho bude připomínat především jako svého významného děkana, z jehož díla čerpáme i my poznání rané historie naší katedrály a působnosti jejích kanovníků. Společně s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky proto připravujme vzpomínkový program na 30. září, který bude završen slavením mše svaté v katedrále v 18:00. Tu bude celebrovat nástupce děkana Kosmy v jeho úřadu, současný děkan metropolitní kapituly ICLic. Mgr. Ondřej Pávek.

 

Pozdější vyobrazení Kosmy v lipském rukopise jeho kroniky

 

O životě samotného Kosmy máme jen útržky informací. Nedochovala se ani žádná ikonografie zobrazující jeho podobu a není ani přesně známé datum jeho narození. Více informací máme o době, ve které žil a o souvislostech, ve kterých na naší kapitule působil.

Kosmas zaznamenal ve své kronice i založení románské baziliky, která nahradila původní rotundu zasvěcenou sv. Vítu. Právě od Kosmy se dozvídáme, že malá rotunda, která plnila funkci pražské katedrály a ve které v té době byli pohřbeni již všichni tři světci a hlavní patroni našeho chrámu, nezvládala velký nápor poutníků a v den slavnosti svatého Václava roku 1060 zahájil kníže Spytihněv stavbu baziliky. Tehdy již Kosmas žil a výstavbu svatovítské baziliky poté pozoroval coby student evropsky významné pražské katedrální školy, o které jsme vám již přinesli samostatný článek. Poté na nějaký čas odešel studovat do dalších evropských měst, prokazatelně pak do Lutychu. Není přesně známé, kdy se do Prahy vrátil, aby se zde posléze stal kanovníkem naší kapituly a následně i jejím děkanem. Období jeho zahraničního pobytu odhadují historici podle mezer v jeho kronice a z dalších kusých zmínek.

Děkan Kosmas byl také současníkem našeho významného probošta Marka, kněze proslulého svojí moudrostí a zbožností, který provedl ve své době radikální reformu života kanovníků při pražské katedrále. Do té doby byla totiž nejen pražská kapitula v neutěšeném stavu. Kanovníky při evropských katedrálách se nezřídka stávali laici bez kněžského svěcení a ženatí muži, kteří vedli rodinný život. Prameny dokonce hovoří o vícekrát ženatých kněžích, proti kterým musel zakročit sám papežský legát a některým z nich zakázal navždy přístup k oltáři. Sám děkan Kosmas se zmiňuje o své ženě jménem Božetěcha. Reformou života kanovníků se v letech 1059 a 1063 zabývaly lateránské synody a činnost probošta Marka očividně navazovala právě na ně. Synoda z roku 1059, vedená papežem Mikulášem II., zavedla společný život kanovníků, prosadila celibát a pro život kanovníků byla dokonce zaváděna pravidla podle řehole svatého Augustina.

Děkan Kosmas tak zažíval vskutku revoluční období církevních dějin. Dlužno však dodat, že v jeho době, kdy v našich zemích ještě nebyla rozšířena gramotnost, velká část obyvatelstva vyznávala staré pohanské kulty a český stát se defacto stále ještě formoval, byla právě pražská katedrála a její škola již rozvinutým centrem evropské vzdělanosti.

Pamatujeme s vděčností na našeho děkana a vyprošujeme mu u našeho Pána spásu duše a život věčný.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

  • O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

    O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

    Ačkoliv je náš svatý kníže Václav uváděn jako druhý patron pražské katedrály v pořadí, má mezi jejími světci mimořádné postavení. Přestože je na prvním místě uváděn svatý Vít, na svatého Václava pamatujeme jako na našeho otce zakladatele, který získal ostatky římského mučedníka Víta od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a kostel zasvěcený svatému Vítu na Pražském hradě založil. Právě díky významu našeho svatého knížete, který v tehdejší románské rotundě našel tři roky po své mučednické smrti místo posledního odpočinku, byla tato rotunda vybrána jako sídelní kostel pražského biskupa a stala se tak první pražskou katedrálou, ačkoliv sousední bazilika svatého Jiří byla starší a mnohem větší. O kult svatého Václava se posléze velmi zasloužil náš císař a král Karel IV., který mu zasvětil korunu českých králů, uchovávanou poblíž hrobu v naší katedrále a náš svatý kníže je po celá staletí považován za věčného panovníka české země. Jeho slavnost slavená ve výroční den jeho mučednické smrti je tak pro pražskou katedrálu mimořádně důležitá a svatého knížete Václava v ní tradičně oslavíme hned při několika bohoslužbách. Při té večerní přivítáme zpět světcovu relikvii, která se vrátí z národní pouti ve Staré Boleslavi, kam je tradičně převážena k uctění poutníky.  

  • Rok mučednické smrti svatého Václava

    Rok mučednické smrti svatého Václava

    V naší katedrále každoročně slavíme hned dvě události spojené s osobou svatého Václava. První z nich připadá na 4. březen, kdy si připomínáme výročí přenesení světcových ostatků ze Staré Boleslavi do Prahy. Podle jednoho z historických pramenů, tzv. Kristiánovy legendy, se tak stalo tři roky po jeho smrti. Hlavní slavností je pak výročí jeho mučednické smrti, které připadá na 28. září a dnes je slaveno také jako státní svátek České republiky.

  • Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

    Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

    Od roku 2024 zavedl prezident České republiky Petr Pavel na Pražském hradě novou tradici. Korunovační klenoty, uchovávané dle tradice v korunní komoře nad Zlatou branou naší katedrály, jsou z jeho rozhodnutí nově k vidění každoročně při příležitosti slavnosti svatého Václava, věčného panovníka české země, kterému je česká královská koruna přímo zasvěcena. V letošním roce tak můžeme navštívit jejich výstavu od 18. do 29. září. Poté se koruna, jablko a žezlo vrátí na své přísně střežené místo v naší katedrále, které je přístupné pouze z prostoru, ve kterém je náš svatý kníže již bezmála 1100 let pochován. 

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení