Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

Každý rok si naše katedrála a její kapitula připomenou několik významných kulatých výročí. S ohledem na bohaté tisícileté dějiny tohoto chrámu a velké množství významných historických osobností z řad jeho kanovníků je přirozené, že téměř každý měsíc vzpomínáme hned na několik kněží, biskupů, stavitelů nebo významných historických událostí spojených s naší katedrálou. V nadcházejících týdnech však budeme pamatovat na zvláště významného kanovníka a děkana naší kapituly, který se zapsal do dějin českých zemí tučným písmem a všichni ho známe již z prvních let naší školní docházky. Dne 21. října uplyne 900 let od úmrtí kanovníka Kosmy, který se na začátku 12. století stal prvním známým kapitulním děkanem. Do dějin vstoupil zejména jako autor Kroniky české. Právě v ní se dočítáme mimo jiné o bájném Přemyslu Oráčovi, kněžně Libuši a dalších českých knížatech, která vládla v našich zemích před nástupem knížete Bořivoje a svaté Ludmily, našich prvních historicky doložených panovníků.

Toto kulaté výročí děkana Kosmy bude v Praze připomínáno na více místech, zejména se zaměřením na jeho nejznámější literární dílo. Naše metropolitní kapitula si ho bude připomínat především jako svého významného děkana, z jehož díla čerpáme i my poznání rané historie naší katedrály a působnosti jejích kanovníků. Společně s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky proto připravujme vzpomínkový program na 30. září, který bude završen slavením mše svaté v katedrále v 18:00. Tu bude celebrovat nástupce děkana Kosmy v jeho úřadu, současný děkan metropolitní kapituly ICLic. Mgr. Ondřej Pávek.

 

Pozdější vyobrazení Kosmy v lipském rukopise jeho kroniky

 

O životě samotného Kosmy máme jen útržky informací. Nedochovala se ani žádná ikonografie zobrazující jeho podobu a není ani přesně známé datum jeho narození. Více informací máme o době, ve které žil a o souvislostech, ve kterých na naší kapitule působil.

Kosmas zaznamenal ve své kronice i založení románské baziliky, která nahradila původní rotundu zasvěcenou sv. Vítu. Právě od Kosmy se dozvídáme, že malá rotunda, která plnila funkci pražské katedrály a ve které v té době byli pohřbeni již všichni tři světci a hlavní patroni našeho chrámu, nezvládala velký nápor poutníků a v den slavnosti svatého Václava roku 1060 zahájil kníže Spytihněv stavbu baziliky. Tehdy již Kosmas žil a výstavbu svatovítské baziliky poté pozoroval coby student evropsky významné pražské katedrální školy, o které jsme vám již přinesli samostatný článek. Poté na nějaký čas odešel studovat do dalších evropských měst, prokazatelně pak do Lutychu. Není přesně známé, kdy se do Prahy vrátil, aby se zde posléze stal kanovníkem naší kapituly a následně i jejím děkanem. Období jeho zahraničního pobytu odhadují historici podle mezer v jeho kronice a z dalších kusých zmínek.

Děkan Kosmas byl také současníkem našeho významného probošta Marka, kněze proslulého svojí moudrostí a zbožností, který provedl ve své době radikální reformu života kanovníků při pražské katedrále. Do té doby byla totiž nejen pražská kapitula v neutěšeném stavu. Kanovníky při evropských katedrálách se nezřídka stávali laici bez kněžského svěcení a ženatí muži, kteří vedli rodinný život. Prameny dokonce hovoří o vícekrát ženatých kněžích, proti kterým musel zakročit sám papežský legát a některým z nich zakázal navždy přístup k oltáři. Sám děkan Kosmas se zmiňuje o své ženě jménem Božetěcha. Reformou života kanovníků se v letech 1059 a 1063 zabývaly lateránské synody a činnost probošta Marka očividně navazovala právě na ně. Synoda z roku 1059, vedená papežem Mikulášem II., zavedla společný život kanovníků, prosadila celibát a pro život kanovníků byla dokonce zaváděna pravidla podle řehole svatého Augustina.

Děkan Kosmas tak zažíval vskutku revoluční období církevních dějin. Dlužno však dodat, že v jeho době, kdy v našich zemích ještě nebyla rozšířena gramotnost, velká část obyvatelstva vyznávala staré pohanské kulty a český stát se defacto stále ještě formoval, byla právě pražská katedrála a její škola již rozvinutým centrem evropské vzdělanosti.

Pamatujeme s vděčností na našeho děkana a vyprošujeme mu u našeho Pána spásu duše a život věčný.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

  • Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    „Tobě přísluší chvála, Bože, na Sionu! A Tobě se splní slib v Jeruzalémě! Vyslyš modlitbu mou, k Tobě všeliké tělo přichází.“

    Vznešená hudba našeho světoznámého skladatele, mimořádně talentovaného a přitom pokorného a zbožného muže, který každé své dílo zakončoval slovy „Bohu díky!“ bude znít v sobotu v naší katedrále při rozloučení se zesnulým arcibiskupem Dominikem kardinálem Dukou. Ten měl dílo Antonína Dvořáka v oblibě a není divu. Dvořák byl velmi inspirující osobnost svým životem i dílem. Requiem b moll zkomponoval v roce 1890. Zhudebnil však latinský text, který je sám o sobě ještě mnohem starší, vyvíjel se po staletí a jeho dnešní podoba je z 16. století. Requiem zaznívá při mších svatých za zemřelé císaře a krále, biskupy i kněze, stejně jako za laiky všech stavů, bez ohledu na jejich věk a společenské postavení.     

  • Pozemská pouť Dominika kardinála Duky bude završena v katedrále

    Pozemská pouť Dominika kardinála Duky bude završena v katedrále

    Duše našeho emeritního arcibiskupa Dominika již prošla branami věčnosti a my se v těchto dnech zvláště modlíme za to, aby náš pastýř a bratr za nimi nalezl otevřenou náruč našeho Pána, zakusil jeho milosrdenství a byl přijat do Jeho slávy. Jeho pozemské tělo však ještě jedna cesta čeká. V sobotu 15. listopadu zamíří ještě jednou do naší katedrály, kterou tentokrát již neopustí a která se stane jeho pozemským domovem natrvalo. Po mši svaté v ní totiž spočine po boku pěti svých starších spolubratrů v biskupské službě, kde bude očekávat onen den, kdy Kristus znovu přijde ve slávě a bude soudit živé i mrtvé, jak věříme a vyznáváme.

  • Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Přinášíme informace o výstavu těla, mši svaté i pohřebních obřadech nad Dominikem kardinálem Dukou, který zesnul v úterý 4. listopadu ve tři hodiny ráno. Nechť mu dá Bůh účast  na svých zaslíbeních. 

  • Novým proboštem Metropolitní kapituly se stává Mons. Zdenek Wasserbauer

    Novým proboštem Metropolitní kapituly se stává Mons. Zdenek Wasserbauer

    Na konci září přijal papež Lev XIV. rezignaci Mons. Václava Malého na úřad pomocného biskupa pražského. Otec Malý se zároveň rozhodl rezignovat na funkci probošta Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze. Novým proboštem byl zvolen Mons. Zdenek Wasserbauer, pomocný biskup pražský a kanovník Metropolitní kapituly. Jeho volba byla potvrzena i arcibiskupem pražským Mons. Janem Graubnerem.  

  • Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

    Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

    Jak už bývá v Evropě obvyklé, biskupové a často i kanovníci katedrálních kapitul bývají ukládáni k poslednímu odpočinku v hrobkách umístěných přímo v jejich katedrálách. Pražští arcibiskupové jsou pak v dnešní době jedinými lidmi, kteří jsou až dodnes v naší katedrále skutečně pohřbíváni. Nalezneme je v ní na různých místech.

  • Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

    Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

    Nejen knížata, králové a císařové, ale i členové významných šlechtických rodů byli v průběhu staletí v naší katedrále pohřbeni. O některých zajímavých osobnostech z jejich řad přinášíme tento článek. Ne všechny hroby se zde dodnes dochovaly. O některých osobnostech víme, že byly v katedrály pohřbeny, ale již nejsme schopni určit, kde přesně se jejich hroby nacházejí. Významným šlechtickým rodům pak patřily některé kaple v chórovém ochozu nebo bočních lodích, které zároveň nesou své zasvěcení. Tyto kaple pak označujeme jejich zasvěcením konkrétnímu světci a zároveň přívlastkem podle daného rodu, který v té či oné kapli má obvykle i svoji hrobku. A tak kapli sv. Ondřeje nazýváme také kaplí Martinickou, kapli sv. Marie Magdaleny kaplí Valdštejnskou, kapli sv. Anny kaplí Nostickou a v kapli sv. Zikmunda pro změnu nalezneme hrobku Černínů z Chudenic.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení