8. 11. 2025

Novým proboštem Metropolitní kapituly se stává Mons. Zdenek Wasserbauer

Na konci září přijal papež Lev XIV. rezignaci Mons. Václava Malého na úřad pomocného biskupa pražského. Otec Malý se zároveň rozhodl rezignovat na funkci probošta Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze. Novým proboštem byl zvolen Mons. Zdenek Wasserbauer, pomocný biskup pražský a kanovník Metropolitní kapituly. Jeho volba byla potvrzena i arcibiskupem pražským Mons. Janem Graubnerem.

Nový probošt Metropolitní kapituly zamířil po maturitě na gymnáziu ve Žďáře nad Sázavou na Vysokou školu zemědělskou v Praze. V roce 1990 vstoupil do Arcibiskupského semináře v Praze, odkud byl po jednom roce poslán do Říma, kde studoval dalších 5 let na filosofické a teologické fakultě Papežské Lateránské university. Jáhenské svěcení přijal 2. 1. 1996 v Praze, od 1. 7. 1996 do 30. 9. 1996 byl ustanoven k jáhenské službě ve farnosti Praha-Lhotka, 30. 9. 1996 byl vysvěcen na kněze a od 1. 10. 1996 do 31. 8. 1998 působil jako kaplan ve farnosti Praha-Michle. Potom se odebral znovu do Říma, studoval na Papežském institutu Teresianum a toto postgraduální studium zakončil doktorátem.

Nový probošt Metropolitní kapituly při celebrování mše svaté v katedrále

Během této doby byl od 1. 10. 1998 do 31. 8. 2000 ustanoven jako kaplan při pražské katedrále. Po návratu z Říma byl od 1. 9. 2000 do 30. 9. 2010 spirituálem Arcibiskupského semináře v Praze. Od 15. 11. 2008 7. 5. 2016 spirituálem zasvěcených panen v pražské arcidiecézi a od 1. 11. 2009 do 30. 9. 2010 působil též jako kaplan KTF UK. Od 1. 10. 2010 byl ustanoven farářem u Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze-Vinohradech. Od 15. 1. 2012 byl jmenován čestným kanovníkem Kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi; od 1. 5. 2014 vikářem III. pražského vikariátu. Od 1. 5. 2015 se stal ředitelem Arcibiskupské kurie. Pražský arcibiskup ho 18. 6. 2015 jmenoval kanovníkem metropolitní kapituly, 28. 6. 2015 byl instalován jako canonicus ecclesiastes et Joanneus IV. V roce 2018 byl vysvěcen na biskupa a jako své heslo si zvolil „Oratio, verbum, ardor“ tedy „Modlitba, slovo, horlivost“.

Metropolitní kapitula je nejstarší a nejdůležitější kapitulou v zemi. Její nejviditelnější a nejdůležitější činností je zajišťování liturgického provozu v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha, kterou spravuje spolu se Správou Pražského hradu. Mimo ni se zabývá pořádáním kulturních akcí, výstav, koncertů, ekonomickou správou a péčí o rozsáhlé umělecké dědictví. Probošt Metropolitní kapituly má sice především duchovní a reprezentační úkoly, ale jeho osobnost byla, je a bude důležitým symbolem nejen pražské církve, její stability a věrnosti Kristovu učení.

Přejeme našemu novému proboštovi Mons. Wasserbauerovi klidné a plodné dny v nové funkci.

Text: Jan Novák

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

8. 11. 2025

Přinášíme informace o výstavu těla, mši svaté i pohřebních obřadech nad Dominikem kardinálem Dukou, který zesnul v úterý 4. listopadu ve tři hodiny ráno. Nechť mu dá Bůh účast na svých zaslíbeních.
Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

3. 11. 2025

Jak už bývá v Evropě obvyklé, biskupové a často i kanovníci katedrálních kapitul bývají ukládáni k poslednímu odpočinku v hrobkách umístěných přímo v jejich katedrálách. Pražští arcibiskupové jsou pak v dnešní době jedinými lidmi, kteří jsou až dodnes v naší katedrále skutečně pohřbíváni. Nalezneme je v ní na různých místech.
Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

3. 11. 2025

Nejen knížata, králové a císařové, ale i členové významných šlechtických rodů byli v průběhu staletí v naší katedrále pohřbeni. O některých zajímavých osobnostech z jejich řad přinášíme tento článek. Ne všechny hroby se zde dodnes dochovaly. O některých osobnostech víme, že byly v katedrály pohřbeny, ale již nejsme schopni určit, kde přesně se jejich hroby nacházejí. Významným šlechtickým rodům pak patřily některé kaple v chórovém ochozu nebo bočních lodích, které zároveň nesou své zasvěcení. Tyto kaple pak označujeme jejich zasvěcením konkrétnímu světci a zároveň přívlastkem podle daného rodu, který v té či oné kapli má obvykle i svoji hrobku. A tak kapli sv. Ondřeje nazýváme také kaplí Martinickou, kapli sv. Marie Magdaleny kaplí Valdštejnskou, kapli sv. Anny kaplí Nostickou a v kapli sv. Zikmunda pro změnu nalezneme hrobku Černínů z Chudenic.
Katedrála jako místo posledního odpočinku – I. díl

31. 10. 2025

Liturgický rok se blíží ke svému závěru a jeho poslední měsíc je tradičně spojen s Památkou všech věrných zemřelých, která v liturgickém kalendáři připadá na 2. listopadu. Návštěvy hřbitovů a hrobů našich blízkých se však obvykle protáhnou i na další dny a týdny, které na tento den navazují a vžil se pro ně lidový název dušičkové období. Nezřídka byly hřbitovy zřizovány okolo kostela a nejinak tomu bylo v případě naší katedrály. Stavba gotického dómu, která začala od poloviny 14. století nahrazovat předchozí románskou baziliku, však pozřela i toto pohřebiště a náš kanovník Beneš Krabice z Weitmile, třetí ředitel stavby katedrály, například přesunul hroby pražských biskupů do chórového ochozu nové stavy, kde se nacházejí před hrobem sv. Víta dodnes.
Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

12. 10. 2025

Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.
O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

23. 9. 2025

Ačkoliv je náš svatý kníže Václav uváděn jako druhý patron pražské katedrály v pořadí, má mezi jejími světci mimořádné postavení. Přestože je na prvním místě uváděn svatý Vít, na svatého Václava pamatujeme jako na našeho otce zakladatele, který získal ostatky římského mučedníka Víta od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a kostel zasvěcený svatému Vítu na Pražském hradě založil. Právě díky významu našeho svatého knížete, který v tehdejší románské rotundě našel tři roky po své mučednické smrti místo posledního odpočinku, byla tato rotunda vybrána jako sídelní kostel pražského biskupa a stala se tak první pražskou katedrálou, ačkoliv sousední bazilika svatého Jiří byla starší a mnohem větší. O kult svatého Václava se posléze velmi zasloužil náš císař a král Karel IV., který mu zasvětil korunu českých králů, uchovávanou poblíž hrobu v naší katedrále a náš svatý kníže je po celá staletí považován za věčného panovníka české země. Jeho slavnost slavená ve výroční den jeho mučednické smrti je tak pro pražskou katedrálu mimořádně důležitá a svatého knížete Václava v ní tradičně oslavíme hned při několika bohoslužbách. Při té večerní přivítáme zpět světcovu relikvii, která se vrátí z národní pouti ve Staré Boleslavi, kam je tradičně převážena k uctění poutníky.