Pozemská pouť Dominika kardinála Duky bude završena v katedrále

Pozemská pouť Dominika kardinála Duky bude završena v katedrále

Duše našeho emeritního arcibiskupa Dominika již prošla branami věčnosti a my se v těchto dnech zvláště modlíme za to, aby náš pastýř a bratr za nimi nalezl otevřenou náruč našeho Pána, zakusil jeho milosrdenství a byl přijat do Jeho slávy. Jeho pozemské tělo však ještě jedna cesta čeká. V sobotu 15. října zamíří ještě jednou do naší katedrály, kterou tentokrát již neopustí a která se stane jeho pozemským domovem natrvalo. Po mši svaté v ní totiž spočine po boku pěti svých starších spolubratrů v biskupské službě, kde bude očekávat onen den, kdy Kristus znovu přijde ve slávě a bude soudit živé i mrtvé, jak věříme a vyznáváme.

Kdo blíže znal našeho 36. arcibiskupa Dominika kardinála Duku, ví, že jeho velkou zálibou byla historie. Velice rád se jí zabýval a za svůj život přečetl obrovské množství knih, ze kterých načerpal obdivuhodné množství znalostí a vědomostí, které se poté snažil vyhodnocovat a hledal souvislosti a paralely, o kterých často hovořil. Jak sám zdůrazňoval, historikem nebyl, jeho oborem byla teologie a v tomto oboru získal také licenciát. Zájmem o historické souvislosti však byl doslova pohlcen. Vzpomínka, kterou mu v tomto článku věnujeme, bude právě s touto jeho zálibou spojena. Připomeneme si historické osobnosti z řad jeho spolubratrů biskupů a kardinálů, v jejichž společnosti v naší katedrále spočine a vzpomeneme také na ty skutečnosti, které ho s nimi pojí.

 

Kardinál Duka při obřadu mytí nohou v katedrále

 

Jeho Eminence Dominik kardinál Duka bude již čtvrtým kardinálem, pátým pražským arcibiskupem a šestým člověkem, který nalezne místo posledního odpočinku v Nové arcibiskupské kapli naší katedrály. Jen se dvěma z těchto spolubratrů se však za svého života setkal. František kardinál Tomášek byl pražským arcibiskupem již v době jeho kněžského působení a Miloslav kardinál Vlk byl v úřadu pražského arcibiskupa jeho předchůdcem. V roce 1998 byl navíc spolusvětitelem při biskupském svěcení Dominika Duky. Ostatní biskupové, vedle kterých bude pan kardinál Duka pochován, zemřeli ještě před jeho narozením. Přesto ho s nimi řada zajímavých skutečností spojuje.

Jako první byl do hrobky uložen děkan naší metropolitní kapituly a světící biskup pražský Antonín Podlaha. Mimořádně činorodý duchovní, doktor teologie, ale také archeolog a historik, jehož 160. výročí narození slavíme právě letos. Jeho dílo dosud nebylo v řadě ohledů překonáno a významným způsobem přispěl také k poznání naší katedrály a její historie. Zcela jistě i pan kardinál Duka i z jeho díla načerpal mnoho svých vědomostí.

Prvním pražským arcibiskupem, který působil po vzniku nového československého státu, byl František Kordač. Zemřel v roce 1934 a také byl jako první pražský arcibiskup v nové hrobce v nedávno dokončené západní části katedrály pohřben. Žil stejně dlouho jako kardinál Duka. Oba arcibiskupové zemřeli shodně ve věku 82 let. Oba prožili složitá historická období a potýkali se během svého života s nepřátelstvím státu vůči církvi a obdobnými protivenstvími, kterým museli čelit. 

Nejvíce pak kráčel kardinál Dominik Duka ve stopách posledního knížete-arcibiskupa pražského Karla kardinála Kašpara, který byl do hrobky v Nové arcibiskupské kapli v naší katedrále uložen v bouřlivých letech nacistické okupace a II. světové války. Ani s ním se již osobně nemohl potkat, narodil se totiž přesně dva roky po jeho smrti. Jejich životní pouť byla v mnoha ohledech velmi podobná. Oba se totiž stali nejprve diecézními biskupy v Hradci Králové, odkud posléze přešli na svatovojtěšský stolec do Prahy. Na klenbě chóru katedrály Svatého Ducha v Hradci Králové nalezneme vyobrazené jejich biskupské erby poblíž sebe. Kardinál Kašpar vykonával úřad královehradeckého biskupa a pražského arcibiskupa vždy deset let, kardinál Duka oba úřady vykonával o dva roky déle. Jak je patrné z historických fotografií, oba tito arcibiskupové hojně užívali tutéž biskupskou berlu, kterou zdědili po svém předchůdci Lvu kardinálovi Skrbenském. Dominik kardinál Duka byl známý také svojí schopností navazovat dobré vztahy s představiteli státu. I to měl s kardinálem Kašparem společné. Kardinál Duka odešel k Pánu v den svátku svatého Karla Boromejského, křestního patrona kardinála Kašpara.

Na našeho pastýře, arcibiskupa pražského, primase českého a kardinála svaté církve římské Dominika Duku pamatujeme v modlitbě a vyprošujeme mu Boží milosrdenství, spásu duše a věčnou radost v nebeském království. Kéž mu náš Pán odpustí hříchy, odmění jeho službu a věrnost a kéž projde do věčného života bránou, kterou nám otevřel náš Pán Ježíš Kristus svojí vykupitelskou obětí na kříži.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    „Tobě přísluší chvála, Bože, na Sionu! A Tobě se splní slib v Jeruzalémě! Vyslyš modlitbu mou, k Tobě všeliké tělo přichází.“

    Vznešená hudba našeho světoznámého skladatele, mimořádně talentovaného a přitom pokorného a zbožného muže, který každé své dílo zakončoval slovy „Bohu díky!“ bude znít v sobotu v naší katedrále při rozloučení se zesnulým arcibiskupem Dominikem kardinálem Dukou. Ten měl dílo Antonína Dvořáka v oblibě a není divu. Dvořák byl velmi inspirující osobnost svým životem i dílem. Requiem b moll zkomponoval v roce 1890. Zhudebnil však latinský text, který je sám o sobě ještě mnohem starší, vyvíjel se po staletí a jeho dnešní podoba je z 16. století. Requiem zaznívá při mších svatých za zemřelé císaře a krále, biskupy i kněze, stejně jako za laiky všech stavů, bez ohledu na jejich věk a společenské postavení.     

  • Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Přinášíme informace o výstavu těla, mši svaté i pohřebních obřadech nad Dominikem kardinálem Dukou, který zesnul v úterý 4. listopadu ve tři hodiny ráno. Nechť mu dá Bůh účast  na svých zaslíbeních. 

  • Novým proboštem Metropolitní kapituly se stává Mons. Zdenek Wasserbauer

    Novým proboštem Metropolitní kapituly se stává Mons. Zdenek Wasserbauer

    Na konci září přijal papež Lev XIV. rezignaci Mons. Václava Malého na úřad pomocného biskupa pražského. Otec Malý se zároveň rozhodl rezignovat na funkci probošta Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze. Novým proboštem byl zvolen Mons. Zdenek Wasserbauer, pomocný biskup pražský a kanovník Metropolitní kapituly. Jeho volba byla potvrzena i arcibiskupem pražským Mons. Janem Graubnerem.  

  • Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

    Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

    Jak už bývá v Evropě obvyklé, biskupové a často i kanovníci katedrálních kapitul bývají ukládáni k poslednímu odpočinku v hrobkách umístěných přímo v jejich katedrálách. Pražští arcibiskupové jsou pak v dnešní době jedinými lidmi, kteří jsou až dodnes v naší katedrále skutečně pohřbíváni. Nalezneme je v ní na různých místech.

  • Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

    Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

    Nejen knížata, králové a císařové, ale i členové významných šlechtických rodů byli v průběhu staletí v naší katedrále pohřbeni. O některých zajímavých osobnostech z jejich řad přinášíme tento článek. Ne všechny hroby se zde dodnes dochovaly. O některých osobnostech víme, že byly v katedrály pohřbeny, ale již nejsme schopni určit, kde přesně se jejich hroby nacházejí. Významným šlechtickým rodům pak patřily některé kaple v chórovém ochozu nebo bočních lodích, které zároveň nesou své zasvěcení. Tyto kaple pak označujeme jejich zasvěcením konkrétnímu světci a zároveň přívlastkem podle daného rodu, který v té či oné kapli má obvykle i svoji hrobku. A tak kapli sv. Ondřeje nazýváme také kaplí Martinickou, kapli sv. Marie Magdaleny kaplí Valdštejnskou, kapli sv. Anny kaplí Nostickou a v kapli sv. Zikmunda pro změnu nalezneme hrobku Černínů z Chudenic.

  • Katedrála jako místo posledního odpočinku – I. díl

    Katedrála jako místo posledního odpočinku – I. díl

    Liturgický rok se blíží ke svému závěru a jeho poslední měsíc je tradičně spojen s Památkou všech věrných zemřelých, která v liturgickém kalendáři připadá na 2. listopadu. Návštěvy hřbitovů a hrobů našich blízkých se však obvykle protáhnou i na další dny a týdny, které na tento den navazují a vžil se pro ně lidový název dušičkové období. Nezřídka byly hřbitovy zřizovány okolo kostela a nejinak tomu bylo v případě naší katedrály. Stavba gotického dómu, která začala od poloviny 14. století nahrazovat předchozí románskou baziliku, však pozřela i toto pohřebiště a náš kanovník Beneš Krabice z Weitmile, třetí ředitel stavby katedrály, například přesunul hroby pražských biskupů do chórového ochozu nové stavy, kde se nacházejí před hrobem sv. Víta dodnes.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení