Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

Ačkoliv v ulicích a obchodech se vánoční výzdoba objevuje již v průběhu měsíce listopadu a krátce po Štědrém dnu opět mizí, Slavností Narození Páně dne 25. prosince vánoční doba ve skutečnosti teprve začíná. Zároveň se zdaleka neomezuje na I. a II. svátek vánoční zapsaný v občanském kalendáři, ale obsahuje řadu dalších svátků a slavností s vazbou na narození našeho spasitele Ježíše Krista. Den po samotné slavnosti jeho narození jsme si připomínali prvního křesťanského mučedníka a jáhna svatého Štěpána, následoval svátek svatého Jana a svátek Mláďátek betlémských, malých chlapců, které podle Matoušova evangelia nechal zavraždit král Herodes Veliký po narození Ježíše, neboť se chtěl právě narozeného židovského krále zbavit. Poté jsme v neděli oslavili svátek Svaté rodiny – Marie, Josefa a Ježíše. Osm dní po Narození Páně slavíme slavnost Matky Boží Panny Marie, která připadá na Nový rok a završujeme jí takzvaný Oktáv Narození Páně. Ani jím však vánoční doba nekončí. Před sebou máme ještě slavnost Zjevení Páně, svátek Křtu Páně a až 2. února oslavíme svátek Uvedení Páně do chrámu, který sice již liturgicky nespadá do vánoční doby, navazuje však časově také na slavnost Narození Páně a v katedrále a v mnoha dalších pražských kostelích dle staré tradice zůstává až do tohoto dne vystaven betlém.

Zjevení Páně, které oslavíme v pondělí 6. ledna, připomíná událost, kdy do Betléma přišli mudrci vyslaní králem Herodem, aby se poklonili narozenému králi, jak popisuje svatý evangelista Matouš. Král Herodes byl zprávou o narození Ježíše velmi rozrušen, protože se obával, že ho připraví o trůn. Proto vyslal mudrce, aby v Betlémě dítě našli a důkladně se na něj vyptali, aby se i on mu mohl přijít poklonit. Ve skutečnosti však měl úmysl Ježíše zabít. Mudrci vedení hvězdou na obloze přišli do Betléma a když uviděli Ježíše, padli na kolena, klaněli se mu a obětovali mu dary náležející králi: Zlato, kadidlo a myrhu. Mudrcům pak pozdější tradice přiřkla označení Tři Králové a jako králové bývají po celá staletí zobrazováni. Jedná se o velmi známou událost spojenou s vánočními událostmi, kterou však budeme slavit teprve nyní a při večerní bohoslužbě v katedrále bude požehnáno kadidlo, voda a křída, kterou si na dveře svých příbytků jako každý rok napíšeme tříkrálové požehnaní „K + M + B + 2025.“ Tradice přiřkla těmto písmenům původ v počátečních písmenech jmen Tří Králů, ve skutečnosti se však jedná spíše o zápis věty „Christus mansionem benedicat“ – tj. „Ať Kristus požehná tento příbytek.“ Vzhledem k zápisu na dveřní křídla nebo zárubně má tento výklad i své opodstatnění.

 

Středověká malba klanění Tří králů

 

V katedrále nalezneme nejméně dvě umělecká díla, která událost příchodu mudrců do Betléma připomínají. O jednom z nich jsme již pojednali v článku o kapli sv. Ondřeje v listopadu. Veliký a nádherně zpracovaný oltář této kaple s antependiem a retáblem z bílého mramoru zhotovil německý sochař Wilhelm Theodor Achtermann, velmi zbožný umělec, který své dílo považoval za „modlitbu, bohoslužbu a povolání od Boha.“ Ne náhodou se proto dostal až do Říma, kde se připojil ke skupině malířů zvaných Nazaréni. Reliéfy na tomto oltáři zhotovil z Carrarského mramoru a právě v dolní části retáblu nalezneme nádherně provedenou scénu Klanění Tří králů. V detailu jej vidíte na úvodní fotografii tohoto článku.

Druhý obraz znázorňující Pannu Marii s Ježíšem na klíně, kterému se klaní Tři králové, je podstatně starší. Jedná se o jednu z mála dochovaných původních gotických maleb v nejstarší části naší katedrály, vybudované již jejím prvním stavitelem Matyášem z Arrasu. Scénu Klanění Tří Králů si můžeme prohlédnout nejlépe od hrobu svatého Víta v samotném závěru chórového ochozu při pohledu na protější stěnu tzv. Saské kaple, někdy nazývané také Šternberská nebo Ostatková. K Panně Marii s Ježíškem na klíně přicházejí tři muži odění v královských pláštích, dva z nich mají na hlavách zlaté koruny a přinášejí narozenému králi Židů dary v podobě zlata, kadidla a myrhy. Malba je provedena olejovými barvami přímo na kamenné kvádry. Autor není znám, dle použitých technologií mohl malbu zhotovit Mistr Theodorik působící na hradě Karlštejně, někdy je připisována Mistru třeboňského oltáře. Jedná se tak o středověké dílo mimořádné hodnoty. Malba byla v 17. století zamalována řadou velkých znaků a později dokonce překryta omítkou. Znovu byla objevena v roce 1873 při opravách klenby a naposledy restaurována v roce 2015 malířem a restaurátorem Janem Živným.

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Naše chrámy se o Vánocích stávají cílem poutníků, kteří si přicházejí prohlédnout vystavené jesličky. Líbeznou scénu zobrazující Narození Páně, kdy Panna Maria a svatý Josef chovají děťátko, kterému se přicházejí poklonit pastýři, nalezneme prakticky v každém kostele. I v naší katedrále budeme mít opět možnost obdivovat její překrásný betlém zhotovený v I. polovině 20. století Václavem Andresem, který byl v posledních dvou letech péčí metropolitní kapituly zrestaurován a instalován do prostředí inspirovaného architekturou Svaté země. Byla by však škoda zapomenout na další umělecká díla s vánoční tematikou, kterých je v katedrále značné množství.

  • Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Oslavy narození našeho Pána Ježíše Krista jsou pro mnoho obyvatel Prahy i poutnice a poutníky často velkým lákadlem, proč do promrzlé katedrály na sklonku prosince přijít. Jako vždy nabídne vyzdobená katedrála nejen půlnoční mši svatou s naším arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem, ale i setkání u jesliček, zakončení Jubilejního roku nebo uvítání nového kalendářního roku.

  • Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.

  • Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Obvykle slavíme dne 30. listopadu svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého apoštola Petra. V letošním roce však jeho svátek ustoupí neděli, na kterou připadá. V liturgii má totiž Den Páně přednost před svátky svatých a v tomto případě se bude dokonce o 1. neděli adventní, začátek liturgického roku. Svatý Ondřej tak letos doslova naplní úsloví, že otevírá brány adventu.

  • Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Na poslední neděli liturgického roku tradičně připadá slavnost Ježíše Krista Krále, která celý roční cyklus oslavující a zpřítomňující důležité události z dějin spásy logicky završuje. Kristus, náš vykupitel a vítěz nad smrtí, Alfa i Omega, počátek i konec, Pán všech věků, který vládne dějinám, jehož je království i moc i sláva po všechny věky věků – právě těmito slovy, které oslavují Krista jako vítězného krále, kněz doprovází již žehnání velikonoční svíce o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Poté, co Kristus vstoupil do nebe, na jeho apoštoly sestoupil Duch Svatý a jak píše svatý Pavel v listu Židům, „Kristus se pak navždycky posadil po Boží pravici a teď už jen čeká, až mu budou jeho nepřátelé položeni k nohám jako podnož.“ Právě slavností Kristova královského majestátu pak na konci listopadu liturgický rok vyvrcholí.

  • Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    „Tobě přísluší chvála, Bože, na Sionu! A Tobě se splní slib v Jeruzalémě! Vyslyš modlitbu mou, k Tobě všeliké tělo přichází.“

    Vznešená hudba našeho světoznámého skladatele, mimořádně talentovaného a přitom pokorného a zbožného muže, který každé své dílo zakončoval slovy „Bohu díky!“ bude znít v sobotu v naší katedrále při rozloučení se zesnulým arcibiskupem Dominikem kardinálem Dukou. Ten měl dílo Antonína Dvořáka v oblibě a není divu. Dvořák byl velmi inspirující osobnost svým životem i dílem. Requiem b moll zkomponoval v roce 1890. Zhudebnil však latinský text, který je sám o sobě ještě mnohem starší, vyvíjel se po staletí a jeho dnešní podoba je z 16. století. Requiem zaznívá při mších svatých za zemřelé císaře a krále, biskupy i kněze, stejně jako za laiky všech stavů, bez ohledu na jejich věk a společenské postavení.     

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení