Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

Ačkoliv v ulicích a obchodech se vánoční výzdoba objevuje již v průběhu měsíce listopadu a krátce po Štědrém dnu opět mizí, Slavností Narození Páně dne 25. prosince vánoční doba ve skutečnosti teprve začíná. Zároveň se zdaleka neomezuje na I. a II. svátek vánoční zapsaný v občanském kalendáři, ale obsahuje řadu dalších svátků a slavností s vazbou na narození našeho spasitele Ježíše Krista. Den po samotné slavnosti jeho narození jsme si připomínali prvního křesťanského mučedníka a jáhna svatého Štěpána, následoval svátek svatého Jana a svátek Mláďátek betlémských, malých chlapců, které podle Matoušova evangelia nechal zavraždit král Herodes Veliký po narození Ježíše, neboť se chtěl právě narozeného židovského krále zbavit. Poté jsme v neděli oslavili svátek Svaté rodiny – Marie, Josefa a Ježíše. Osm dní po Narození Páně slavíme slavnost Matky Boží Panny Marie, která připadá na Nový rok a završujeme jí takzvaný Oktáv Narození Páně. Ani jím však vánoční doba nekončí. Před sebou máme ještě slavnost Zjevení Páně, svátek Křtu Páně a až 2. února oslavíme svátek Uvedení Páně do chrámu, který sice již liturgicky nespadá do vánoční doby, navazuje však časově také na slavnost Narození Páně a v katedrále a v mnoha dalších pražských kostelích dle staré tradice zůstává až do tohoto dne vystaven betlém.

Zjevení Páně, které oslavíme v pondělí 6. ledna, připomíná událost, kdy do Betléma přišli mudrci vyslaní králem Herodem, aby se poklonili narozenému králi, jak popisuje svatý evangelista Matouš. Král Herodes byl zprávou o narození Ježíše velmi rozrušen, protože se obával, že ho připraví o trůn. Proto vyslal mudrce, aby v Betlémě dítě našli a důkladně se na něj vyptali, aby se i on mu mohl přijít poklonit. Ve skutečnosti však měl úmysl Ježíše zabít. Mudrci vedení hvězdou na obloze přišli do Betléma a když uviděli Ježíše, padli na kolena, klaněli se mu a obětovali mu dary náležející králi: Zlato, kadidlo a myrhu. Mudrcům pak pozdější tradice přiřkla označení Tři Králové a jako králové bývají po celá staletí zobrazováni. Jedná se o velmi známou událost spojenou s vánočními událostmi, kterou však budeme slavit teprve nyní a při večerní bohoslužbě v katedrále bude požehnáno kadidlo, voda a křída, kterou si na dveře svých příbytků jako každý rok napíšeme tříkrálové požehnaní „K + M + B + 2025.“ Tradice přiřkla těmto písmenům původ v počátečních písmenech jmen Tří Králů, ve skutečnosti se však jedná spíše o zápis věty „Christus mansionem benedicat“ – tj. „Ať Kristus požehná tento příbytek.“ Vzhledem k zápisu na dveřní křídla nebo zárubně má tento výklad i své opodstatnění.

 

Středověká malba klanění Tří králů

 

V katedrále nalezneme nejméně dvě umělecká díla, která událost příchodu mudrců do Betléma připomínají. O jednom z nich jsme již pojednali v článku o kapli sv. Ondřeje v listopadu. Veliký a nádherně zpracovaný oltář této kaple s antependiem a retáblem z bílého mramoru zhotovil německý sochař Wilhelm Theodor Achtermann, velmi zbožný umělec, který své dílo považoval za „modlitbu, bohoslužbu a povolání od Boha.“ Ne náhodou se proto dostal až do Říma, kde se připojil ke skupině malířů zvaných Nazaréni. Reliéfy na tomto oltáři zhotovil z Carrarského mramoru a právě v dolní části retáblu nalezneme nádherně provedenou scénu Klanění Tří králů. V detailu jej vidíte na úvodní fotografii tohoto článku.

Druhý obraz znázorňující Pannu Marii s Ježíšem na klíně, kterému se klaní Tři králové, je podstatně starší. Jedná se o jednu z mála dochovaných původních gotických maleb v nejstarší části naší katedrály, vybudované již jejím prvním stavitelem Matyášem z Arrasu. Scénu Klanění Tří Králů si můžeme prohlédnout nejlépe od hrobu svatého Víta v samotném závěru chórového ochozu při pohledu na protější stěnu tzv. Saské kaple, někdy nazývané také Šternberská nebo Ostatková. K Panně Marii s Ježíškem na klíně přicházejí tři muži odění v královských pláštích, dva z nich mají na hlavách zlaté koruny a přinášejí narozenému králi Židů dary v podobě zlata, kadidla a myrhy. Malba je provedena olejovými barvami přímo na kamenné kvádry. Autor není znám, dle použitých technologií mohl malbu zhotovit Mistr Theodorik působící na hradě Karlštejně, někdy je připisována Mistru třeboňského oltáře. Jedná se tak o středověké dílo mimořádné hodnoty. Malba byla v 17. století zamalována řadou velkých znaků a později dokonce překryta omítkou. Znovu byla objevena v roce 1873 při opravách klenby a naposledy restaurována v roce 2015 malířem a restaurátorem Janem Živným.

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • V katedrále oslavíme poslední vánoční svátek. Křest Páně letos vychází na neděli

    V katedrále oslavíme poslední vánoční svátek. Křest Páně letos vychází na neděli

    V neděli, která následuje po slavnosti Zjevení Páně a která letos připadá na 12. ledna, slavíme další a zároveň již poslední svátek vánoční doby. O svátku Křtu Páně si připomeneme událost, kdy byl Ježíš Kristus pokřtěn v Jordánu Janem Křtitelem. Dle evangelia podle Matouše se během této události ozval hlas z nebe a řekl: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení!“

  • V pátek si při večerní mši svaté připomeneme 970 let od smrti českého knížete Břetislava I.

    V pátek si při večerní mši svaté připomeneme 970 let od smrti českého knížete Břetislava I.

    Každý rok se setkávají kanovníci Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi o slavnosti hlavního patrona české země svatého Václava, která připadá na 28. září. Pro tento den je z naší katedrály na místo mučednické smrti v doprovodu představitelů obou kapitul a vojáků Hradní stráže vypravena některá ze světcových relikvií ke zbožné úctě poutníků. Tento pátek se však zástupci těchto kapitul setkají v naší katedrále při příležitosti kulatého výročí úmrtí dalšího přemyslovského knížete, který Prahu a Starou Boleslav spojuje.

  • Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

    Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

     „Spes non confundit“, „naděje neklame“ (Řím 5,5). Právě ve znamení naděje dodává apoštol Pavel odvahu komunitě křesťanů v Římě. Naděje je také hlavním poselstvím nadcházejícího Svatého roku, který papež podle starobylé tradice vyhlašuje každých pětadvacet let. Jubilejní roky se slaví již od roku 1300 a postupem doby se ustanovil pravidelný pořad vždy po 25 letech. Letos bude zahájen otevřením Svaté brány Svatopetrské baziliky na Štědrý den roku 2024. Svatou bránu tohoto chrámu otevírá papež pouze na začátku Svatého roku. Přinášíme základní informace o tom, jak bude Jubileum probíhat v naší katedrále.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

    V naší katedrále se vedle velkého množství relikviářů s ostatky svatých nachází hroby pěti hlavních patronů české země. Sám zakladatel našeho chrámu, náš svatý kníže Václav, je již bezmála 1100 let pochován v hrobě, nad kterým Petr Parléř vystavěl nádhernou Svatováclavskou kapli. Pro ostatky dalšího z našich zemských patronů, svatého Jana Nepomuckého, navrhl vídeňský sochař Josef Emanuel Fischer z Erlachu impozantní stříbrný sarkofág, který je v katedrále umístěn v jižní části chórového ochozu hned naproti Vlašimské kapli. Zatímco svatého Václava uctívaly generace našich předků jako věčného panovníka české země, kult svatého Jana Nepomuckého se významně šířil i v zahraničí do celého světa a jeho sochy nalézáme velmi často na mostech. Avšak oba světci pronikli až do samotného srdce křesťanského světa. V Římě jsou uctíváni mimo jiné ve dvou papežských bazilikách a socha sv. Jana stojí i na jednom z významných římských mostů.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – I. díl: katedrála v bazilice svatého Petra

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – I. díl: katedrála v bazilice svatého Petra

    O celosvětovém významu naší katedrály svědčí také četné odkazy ve Věčném městě, kdysi srdci někdejšího mocného římského impéria a posléze sídelním městě papeže, Kristova náměstka na Zemi a nástupce svatého apoštola Petra. Samotná stavba pražské katedrály, její světci a další osobnosti s ní spojené zanechali na nejvýznamnějších místech Říma mnohé zajímavé stopy, o kterých jsme pro vás připravili další seriál článků.

  • Výročí 405 let od vyplenění katedrály kalvinisty – II. díl

    Výročí 405 let od vyplenění katedrály kalvinisty – II. díl

    Předvánoční snění jsme vám před pár dny přetrhli prvním dílem dvoudílného miniseriálu o vyplenění katedrály v roce 1619. Při tomto výbuchu lidové zlosti bylo zničeno mnohé z původního středověkého a raně novověkého mobiliáře katedrály, tedy alespoň to, co přežilo husitské bouře. Z toho, co zbylo se ve velké většině nedochovalo vůbec nic, ale spolu s fragmenty jedné z památek vás můžeme vzít na poutavou cestu kunsthistorií. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení