Kapli svatého Kříže zdobí pozdně renesanční Milánský kříž

Kapli svatého Kříže zdobí pozdně renesanční Milánský kříž

Další zajímavou ukázku sochařského a pasířského zpracování Kristova utrpení Vám přinášíme z kaple, která je svatému Kříži přímo zasvěcena. Tuto kapli nalezneme v chórovém ochozu v těsném sousedství tzv. královské oratoře, které jsme se již věnovali v samostatném článku v loňském roce. Kaple samotná je unikátní svým nepravidelným půdorysem a oknem umístěným mimo její osu. Tato nepravidelnost má však logickou stavebně-historickou příčinu. Matyáš z Arrasu, první stavitel katedrály, zakládal boční kaple na půdorysu části pravidelného osmiúhelníku a jeho kaple tak uzavírá pět stěn. Kaple svatého Kříže však byla postavena v těsném sousedství tehdy ještě stojící románské baziliky s kapitulním domem a zde mistr Matyáš své dílo skončil. Teprve jeho nástupce Petr Parléř se pustil do postupné demolice románského areálu a navázal stavbou dalších kaplí a vysokého chóru. Parléř však kaple zakládal na obdélníkovém nebo čtvercovém půdorysu a právě tato změna vyvolala nutný geometrický zlom, který se projevil právě v kapli svatého Kříže. Nepravidelnou spáru mezi dílem Matyáše z Arrasu a Petra Parléře můžeme vidět vedle okna této kaple, na protější straně chóru katedrály ji nalezneme na stěně Staré sakristie hned vedle pilíře sousední kaple sv. Anny.

Interiér kaple

 

V kapli nalezneme na stěně velký pozdně renesanční kříž, pobitý zlaceným plechem. Jedná se o tzv. milánský kříž z roku 1589, jehož zhotovení zadal císař a král Rudolf II. v severoitalském Miláně. Tělo Pána Ježíše je zhotoveno z cedrového dřeva. Velmi neobvyklé je zejména ztvárnění Kristovy koruny, kterou zde nenajdeme v tradičním provedení upletenou z trnitých prutů, jak je popsána v evangeliích jako jeden z nástrojů Kristova umučení. Namísto koruny trnové je na hlavu Pána Ježíše vložena zlatá královská koruna ozdobená drahými kameny, zdůrazňující jeho pravý královský majestát. Zlaceným plechem byl kříž obložen až později, v roce 1763, kdy byl vyhotoven rovněž krásný rokokový tabernákl, na nějž byla původně postavena raně barokní socha Panny Marie Bolestné z poloviny 18. století.

 

Socha Panny Marie

 

Zřejmě s ohledem na nález fragmentů původní gotické malby na východní stěně kaple za oltářem, zobrazující pravděpodobně krále Ladislava Pohrobka s manželkou se zástupem světic a světců, byl tabernákl později odstraněn. V roce 2019 byl však objeven ve Staré klenotnici katedrály a po dohodě se zástupci památkové péče rozebrán a umístěn zpět na své původní místo, s dostatečným odstupem od gotické malby. Jde o ukázku práce pražského zlatníka Jana Backenia. Tabernákl je vyroben ze dřeva obloženého měděným plechem, který je pozlacen technologií žárového zlacení – tj. ponoření plechu do roztaveného zlatého amalgámu. Náklad rokokové výzdoby kaple uhradil tehdejší kapitulní děkan Jan Michal Hertsch a další kanovník, pozdější biskup František Xaver Tvrdý. Sochu Panny Marie Bolestné můžete nyní vidět na pilíři naproti kapli, stojící na starší kamenné konzole, hledící na svého syna na kříži.

 

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení