Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

Nejen knížata, králové a císařové, ale i členové významných šlechtických rodů byli v průběhu staletí v naší katedrále pohřbeni. O některých zajímavých osobnostech z jejich řad přinášíme tento článek. Ne všechny hroby se zde dodnes dochovaly. O některých osobnostech víme, že byly v katedrály pohřbeny, ale již nejsme schopni určit, kde přesně se jejich hroby nacházejí. Významným šlechtickým rodům pak patřily některé kaple v chórovém ochozu nebo bočních lodích, které zároveň nesou své zasvěcení. Tyto kaple pak označujeme jejich zasvěcením konkrétnímu světci a zároveň přívlastkem podle daného rodu, který v té či oné kapli má obvykle i svoji hrobku. A tak kapli sv. Ondřeje nazýváme také kaplí Martinickou, kapli sv. Marie Magdaleny kaplí Valdštejnskou, kapli sv. Anny kaplí Nostickou a v kapli sv. Zikmunda pro změnu nalezneme hrobku Černínů z Chudenic.

Šlechtici, kteří byli v těchto kaplích pohřbeni, většinou patřili k významným dvorským úředníkům, nebo se jednalo o samotné kancléře Českého království. Ve Staré arcibiskupské kapli v chórovém ochozu katedrály, ve které se nachází hrobka arcibiskupů, tak při její západní stěně stojí obrovský sarkofág z tmavě červeného mramoru, který svojí velikostí a okázalostí zdaleka předčí i náhrobky českých přemyslovských knížat a králů. Je v něm pohřben Vratislav II. z Pernštejna, řečený Nádherný. V 16. století byl nejvyšším kancléřem Českého království. Jednalo se o velmi blízkého spolupracovníka císaře a krále Maxmiliána II., který ho pověřoval řadou významných úkolů. Do širšího povědomí však vstoupila jeho dcera, významná česká aristokratka Polyxena z Lobkowicz, dříve z Rožmberka, rozená z Pernštejna. Právě ona zachránila Jaroslava Bořitu z Martinic a Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka, když byli během pražské defenestrace vyhozeni z oken Ludvíkova křídla Starého královského paláce a posléze se ukryli u kněžny Polyxeny v Lobkowiczově paláci na Pražském hradě. Polyxena také věnovala karmelitánům na Malé Straně sošku Pražského Jezulátka se slovy „Mějte ji v uctivosti a dobře se vám povede.“ Na rozdíl od svého otce však Polyxena není pochovaná v katedrále, ale v kapucínském kostele v Roudnici nad Labem.

Sám Jaroslav Bořita z Martinic, královský místodržící v Čechách, který jako zázrakem pražskou defenestraci přežil nezraněn, byl po smrti pohřben do kaple sv. Ondřeje, kde se nachází rodové hrobky Lobkowiczů a Martiniců, jak napovídají i epitafy umístěné na stěnách kaple. Kapli pak nalezneme v těsném sousedství kaple svatého Václava a prohlédnout si ji můžete na úvodní fotografii tohoto článku.

Zajímavou osobností z řad aristokracie je uherský šlechtic Zikmund Bathory, který odpočívá v kapli zasvěcené právě sv. Zikmundovi, v těsném sousedství Staré sakristie. Zikmundovou sestrou pak byla nechvalně proslulá Alžběta Bathory, známá jako tzv. „Čachtická paní.“ Nenápadný náhrobek z červeného mramoru s rodovým znakem rodu Bathory na prsou císařského orla s řádem zlatého rouna můžeme vidět na severní stěně kaple sv. Zikmunda.

Dalším nejvyšším kancléřem Českého království, který má v katedrále monumentální náhrobek, je polní maršál Leopold Antonín Josef hrabě Šlik, rytíř Řádu zlatého rouna, který sloužil císařům Leopoldovi I., Josefovi I. a Karlovi VI., jehož královskou korunovaci v naší katedrále připravoval. Hned naproti severnímu vstupu do kaple svatého Václava můžeme vidět jeho vysoký barokní náhrobek, ozdobený mramorovou bustou, sochou lva se zlomeným mečem a nádhernou drapérií. Sochařskou výzdobu tohoto monumentálního náhrobku dodal významný český barokní sochař Matyáš Bernard Braun.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Radoslav Vnenčák

Aktuality & články

  • Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Ve středu 18. února zahájíme v katedrále při ranní i mimořádné večerní mši svaté slavené pražským arcibiskupem další část liturgického roku. Podobně jako doba adventní to bude doba příprav a očekávání, předcházející slavení největších slavností v liturgickém roce a bude tedy zahalená ve fialové barvě. A podobně, jako jsme 40 dní po Narození Páně slavili svátek Uvedení Páně do chrámu a po čtyřicet dní jsme v katedrále i v jiných chrámech mohli přicházet k jesličkám, čeká nás opět čtyřicetidenní období. Latinsky ho také nazýváme „Tempus quadragesimae“ či jednoslovně „Quadragesima.“ Východní křesťané pro něj používají jméno „Svatá čtyřicátnice.“ Jedná se však tentokrát o dobu ztišení a odříkání.

  • Putování po katedrále 2026

    Putování po katedrále 2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Naše chrámy se o Vánocích stávají cílem poutníků, kteří si přicházejí prohlédnout vystavené jesličky. Líbeznou scénu zobrazující Narození Páně, kdy Panna Maria a svatý Josef chovají děťátko, kterému se přicházejí poklonit pastýři, nalezneme prakticky v každém kostele. I v naší katedrále budeme mít opět možnost obdivovat její překrásný betlém zhotovený v I. polovině 20. století Václavem Andresem, který byl v posledních dvou letech péčí metropolitní kapituly zrestaurován a instalován do prostředí inspirovaného architekturou Svaté země. Byla by však škoda zapomenout na další umělecká díla s vánoční tematikou, kterých je v katedrále značné množství.

  • Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Oslavy narození našeho Pána Ježíše Krista jsou pro mnoho obyvatel Prahy i poutnice a poutníky často velkým lákadlem, proč do promrzlé katedrály na sklonku prosince přijít. Jako vždy nabídne vyzdobená katedrála nejen půlnoční mši svatou s naším arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem, ale i setkání u jesliček, zakončení Jubilejního roku nebo uvítání nového kalendářního roku.

  • Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.

  • Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Obvykle slavíme dne 30. listopadu svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého apoštola Petra. V letošním roce však jeho svátek ustoupí neděli, na kterou připadá. V liturgii má totiž Den Páně přednost před svátky svatých a v tomto případě se bude dokonce o 1. neděli adventní, začátek liturgického roku. Svatý Ondřej tak letos doslova naplní úsloví, že otevírá brány adventu.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení