3. 11. 2025

Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

Nejen knížata, králové a císařové, ale i členové významných šlechtických rodů byli v průběhu staletí v naší katedrále pohřbeni. O některých zajímavých osobnostech z jejich řad přinášíme tento článek. Ne všechny hroby se zde dodnes dochovaly. O některých osobnostech víme, že byly v katedrály pohřbeny, ale již nejsme schopni určit, kde přesně se jejich hroby nacházejí. Významným šlechtickým rodům pak patřily některé kaple v chórovém ochozu nebo bočních lodích, které zároveň nesou své zasvěcení. Tyto kaple pak označujeme jejich zasvěcením konkrétnímu světci a zároveň přívlastkem podle daného rodu, který v té či oné kapli má obvykle i svoji hrobku. A tak kapli sv. Ondřeje nazýváme také kaplí Martinickou, kapli sv. Marie Magdaleny kaplí Valdštejnskou, kapli sv. Anny kaplí Nostickou a v kapli sv. Zikmunda pro změnu nalezneme hrobku Černínů z Chudenic.

Šlechtici, kteří byli v těchto kaplích pohřbeni, většinou patřili k významným dvorským úředníkům, nebo se jednalo o samotné kancléře Českého království. Ve Staré arcibiskupské kapli v chórovém ochozu katedrály, ve které se nachází hrobka arcibiskupů, tak při její západní stěně stojí obrovský sarkofág z tmavě červeného mramoru, který svojí velikostí a okázalostí zdaleka předčí i náhrobky českých přemyslovských knížat a králů. Je v něm pohřben Vratislav II. z Pernštejna, řečený Nádherný. V 16. století byl nejvyšším kancléřem Českého království. Jednalo se o velmi blízkého spolupracovníka císaře a krále Maxmiliána II., který ho pověřoval řadou významných úkolů. Do širšího povědomí však vstoupila jeho dcera, významná česká aristokratka Polyxena z Lobkowicz, dříve z Rožmberka, rozená z Pernštejna. Právě ona zachránila Jaroslava Bořitu z Martinic a Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka, když byli během pražské defenestrace vyhozeni z oken Ludvíkova křídla Starého královského paláce a posléze se ukryli u kněžny Polyxeny v Lobkowiczově paláci na Pražském hradě. Polyxena také věnovala karmelitánům na Malé Straně sošku Pražského Jezulátka se slovy „Mějte ji v uctivosti a dobře se vám povede.“ Na rozdíl od svého otce však Polyxena není pochovaná v katedrále, ale v kapucínském kostele v Roudnici nad Labem.

Sám Jaroslav Bořita z Martinic, královský místodržící v Čechách, který jako zázrakem pražskou defenestraci přežil nezraněn, byl po smrti pohřben do kaple sv. Ondřeje, kde se nachází rodové hrobky Lobkowiczů a Martiniců, jak napovídají i epitafy umístěné na stěnách kaple. Kapli pak nalezneme v těsném sousedství kaple svatého Václava a prohlédnout si ji můžete na úvodní fotografii tohoto článku.

Zajímavou osobností z řad aristokracie je uherský šlechtic Zikmund Bathory, který odpočívá v kapli zasvěcené právě sv. Zikmundovi, v těsném sousedství Staré sakristie. Zikmundovou sestrou pak byla nechvalně proslulá Alžběta Bathory, známá jako tzv. „Čachtická paní.“ Nenápadný náhrobek z červeného mramoru s rodovým znakem rodu Bathory na prsou císařského orla s řádem zlatého rouna můžeme vidět na severní stěně kaple sv. Zikmunda.

Dalším nejvyšším kancléřem Českého království, který má v katedrále monumentální náhrobek, je polní maršál Leopold Antonín Josef hrabě Šlik, rytíř Řádu zlatého rouna, který sloužil císařům Leopoldovi I., Josefovi I. a Karlovi VI., jehož královskou korunovaci v naší katedrále připravoval. Hned naproti severnímu vstupu do kaple svatého Václava můžeme vidět jeho vysoký barokní náhrobek, ozdobený mramorovou bustou, sochou lva se zlomeným mečem a nádhernou drapérií. Sochařskou výzdobu tohoto monumentálního náhrobku dodal významný český barokní sochař Matyáš Bernard Braun.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Radoslav Vnenčák

Aktuality & články

TISKOVÉ OZNÁMENÍ: Po téměř sedmi stoletích se spojí části vzácného starobylého rukopisu. Pražský fragment Markova evangelia zamíří na výstavu do Itálie

15. 7. 2026

Mezinárodní výstava „MARKOVO EVANGELIUM. Sedm století. Tři zlomky. Jeden evropský příběh“ představí společně tři dochované části mimořádného raně středověkého rukopisu uchovávané v Praze, Cividale a Benátkách. Stane se tak poprvé od 14. století, kdy se části textu, po staletí uctívaného jako autograf evangelisty Marka, začaly oddělovat. Jeden z fragmentů získal císař Karel IV. a od té doby je tato vzácná archiválie uchovávána v Praze.
Nové katedrální varhany pojišťuje Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

29. 6. 2026

Posláním Kooperativy je chránit hodnoty, na kterých lidem záleží. Nové svatovítské varhany jsou nejen výjimečným dílem, ale také součástí kulturního dědictví naší země. Jsme hrdí a velmi rádi, že můžeme přispět k jejich ochraně a být partnerem tohoto mimořádného projektu. Není to jen hudební nástroj, ale symbolické završení téměř sedmi století historie nejvýznamnějšího českého chrámu, které spojuje špičkové řemeslo, umění i odkaz mnoha generací. V Kooperativě si vážíme možnosti podílet se na ochraně díla, které bude sloužit návštěvníkům, věřícím i milovníkům hudby po mnoho dalších desetiletí.
Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

11. 6. 2026

V sobotu 25. dubna zažila naše katedrála velkou slavnost. Svého úřadu se v ní oficiálně ujal nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, který se zároveň stal primasem českým. Arcibiskup byl u vstupu do katedrály přivítán kanovníky metropolitní kapituly, políbil kříž a v doprovodu kanovníků se pak odebral ve slavnostním liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři. Samotný akt intronizace spočíval v přečtení jmenovacího dekretu děkanem kapituly, převzetí arcibiskupské berle a usednutí na katedru. Nový arcibiskup pak v katedrále slavil svoji první mši svatou ve společenství stovek duchovních a věřících. Jeden krok související s převzetím nejvýznamnějšího církevního úřadu v naší zemi však našeho arcibiskupa ještě čeká. Přijme při něm ještě jednu specifickou insignii, pro kterou se musí vypravit až k hrobům apoštolů do Říma. Dle tradice se tak stane dne 29. června o slavnosti svatých Petra a Pavla.
V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

11. 6. 2026

Na stavbě a výzdobě pražské katedrály se v průběhu staletí podílela řada nadaných a slavných umělců. V tomto roce si chceme připomenout zvláště jednoho z nich, neboť se do současné podoby našeho chrámu zapsal skutečně významným způsobem a právě na tento rok připadají dvě jeho kulatá výročí. Tuto neděli 14. června uplyne přesně 130 let od jeho smrti a přímo na den položení základního kamene naší katedrály, 21. listopad, připadne letos 190. výročí jeho narození.
Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

23. 5. 2026

Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.
Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

23. 5. 2026

V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.