Korunovační klenoty dal Svatovítské kapitule k opatrování už Karel IV. Najít je můžeme v Korunní komoře, jejíž dveře jsou pobity šikmým mřížovím z pozlacených železných pásů a zabezpečeny sedmi zámky. Klíč drží sedm nejvyšších představitelů českého státu, města Prahy a církve – prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup, předseda senátu, předseda poslanecké sněmovny, probošt Metropolitní kapituly u Sv. Víta v Praze a primátor hlavního města Prahy.
Komora je umístěna za mozaikou Posledního soudu a je podepřena gotickými sloupy a oblouky Zlaté brány. Osvětlují ji dvě gotická okénka zavzatá do mozaiky; třetí, prostřední, okénko bylo zazděno a překryto mozaikou při její instalaci v r. 1371 a čtvrté, severní, směřuje do vnitra transeptu. Komora je zaklenuta křížovou klenbou ve třech polích. Střechu komory tvoří terasa s kamenným zábradlím, nad nímž ční Velké okno transeptu, jihovýchodní pilíř Velké věže a Trubačské schodiště.
Svatováclavská koruna
Svatováclavská koruna je nejstarším klenotem v korunovačním souboru. Je zhotovena ze zlata vysoké čistoty (21 – 22 karátů) a zdobena drahokamy a perlami. Váží téměř dva a půl kilogramu a dosahuje výšky 19 cm. Diadém byl vytvořen pro korunovaci Karla IV. v roce 1347 a věnován prvnímu patronu země, sv. Václavovi. Stal se tak korunou státní a sloužil ke korunovaci českých králů.
Koruna má podobu čelenky tvořené čtyřmi díly, přičemž každý z nich vrcholí velkou lilií. Obzvláště vzácný je srdčitý spinel zdobící jednu z nich. Císař Karel IV. korunu nechával až do konce svého života upravovat a zdobit, proto na ní dnes najdete celkem 19 safírů, 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů a 20 perel.
Královské žezlo
Královské žezlo vytvořil roku 1533 augsburský zlatník Hans Haller. Vyrobené ze zlata stejné čistoty jako zlaté jablko, dosahuje délky 67 centimetrů a váží 1013 gramů. Toto žezlo bylo začleněno do souboru Českých korunovačních klenotů jako náhrada za původní žezlo z doby Karla IV. Jeho zdobení zahrnuje čtyři safíry, pět spinelů a šedesát dva perel.
Rukojeť je pokryta emailovými lístky, květy a větévkami a je po obou stranách zakončena věnečkem perel. Dřík žezla je zdoben rovněž rostlinným dekorem. Hlavice žezla je stylizována do tvaru květu mezi spirálkami a je osazena perlami, vrtanými safíry a rubíny na trnech.
Královské jablko
Hospodine, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá – DOMINE IN VIRTUTE TUA LETABITUR REX ET SUPER SALUTARE TUAM EXULTABIT. Právě tento nápis tkví na kruhu pod křížem královského jablka.
Jablko tradičně symbolizuje svět zobrazený glóbem, nad nímž vládne Kristus, symbolizovaný křížem. V českém pojetí je lehce zploštělé a sestává se ze dvou polokoulí spojených prstencem. V bohaté ornamentální výzdobě jablka dominují drahé kameny a perly, půvabným detailem jsou drobné postavičky šesti sfing, které tvoří podnož kříže. Na horní polokouli jsou vyobrazeny scény z historie Davidovy – Pomazání Davida na krále a Zápas Davida s Goliášem. Na dolní polokouli nalezneme výjevy z Geneze, znázorňující Adama klečícího před Stvořitelem, Uvedení Adama do ráje a Stvořitele varujícího Adama a Evu před stromem poznání.
Korunovační plášť
Korunovační plášť je vůbec nejmladší součástí českých královských klenotů. Byl zhotoven v roce 1617 pro korunovaci Ferdinanda II. z luxusní látky zvané zlatohlav.
Plášť je po celém svém obvodu lemován hermelínem – vzácnou bílou kožešinou hranostaje. Uniknout by vaší pozornosti neměl ani květinový vzor, tvořený hedvábnou nití obtočenou plochým zlatým drátkem.
Ačkoliv dle Karla IV. neměly klenoty nikdy opustit Prahu, ne vždy tomu tak bylo a nutno podotknout, že ne vždy byly korunovační klenoty na Pražském hradě v bezpečí. Například už Karlův syn Václav IV. nechal klenoty na začátku 15. století převézt na hrad Karlštejn. Po prohrané bitvě na Bílé Hoře zanechal prchající Fridrich Falcký české korunovační klenoty na Staroměstské radnici a posléze byly převezeny do Vídně, odkud byly vždy přiváženy do Prahy ke korunovacím. Až v roce 1791 byly klenoty Leopoldem II. Habsburským navráceny do Prahy a od té doby jsou opět uloženy v chrámu sv. Víta.
Dnes je místo uložení klenotů, tedy Korunní komora nad svatováclavskou kaplí, v podstatě nepřístupným prostorem, chráněným dveřmi se sedmi zámky. České korunovační klenoty dnes představují nejcennější poklad na našem území a jsou vystavovány pouze při výjimečných příležitostech. To proto, že se jedná o sice starobylý, avšak dodnes velmi silný symbol suverenity českého státu a jeho pevného místa v evropských dějinách.
