Drahokamy a historie korunovačních klenotů

Drahokamy a historie korunovačních klenotů

Není to jen Svatováclavská koruna s čepičkou, ale celý soubor klenotů, které dnes katedrála chrání. Právě tak, jak tomu mělo být dle původního pokynu Karla IV. Přesto, že klenoty bylo nutné v dobách válek často ukrývat mimo Pražský hrad, soubor koruny s poduškou, královského jablka a královského žezla, jejich pouzder a královského roucha je dnes opět umístěn v Korunní komoře Svatovítského chrámu.

Korunovační klenoty dal Svatovítské kapitule k opatrování už Karel IV. Najít je můžeme v Korunní komoře, jejíž dveře jsou pobity šikmým mřížovím z pozlacených železných pásů a zabezpečeny sedmi zámky. Klíč drží sedm nejvyšších představitelů českého státu, města Prahy a církve – prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup, předseda senátu, předseda poslanecké sněmovny, probošt Metropolitní kapituly u Sv. Víta v Praze a primátor hlavního města Prahy.

Komora je umístěna za mozaikou Posledního soudu a je podepřena gotickými sloupy a oblouky Zlaté brány. Osvětlují ji dvě gotická okénka zavzatá do mozaiky; třetí, prostřední, okénko bylo zazděno a překryto mozaikou při její instalaci v r. 1371 a čtvrté, severní, směřuje do vnitra transeptu. Komora je zaklenuta křížovou klenbou ve třech polích. Střechu komory tvoří terasa s kamenným zábradlím, nad nímž ční Velké okno transeptu, jihovýchodní pilíř Velké věže a Trubačské schodiště.

Svatováclavská koruna

Svatováclavská koruna je nejstarším klenotem v korunovačním souboru. Je zhotovena ze zlata vysoké čistoty (21 – 22 karátů) a zdobena drahokamy a perlami. Váží téměř dva a půl kilogramu a dosahuje výšky 19 cm. Diadém byl vytvořen pro korunovaci Karla IV. v roce 1347 a věnován prvnímu patronu země, sv. Václavovi. Stal se tak korunou státní a sloužil ke korunovaci českých králů.

Koruna má podobu čelenky tvořené čtyřmi díly, přičemž každý z nich vrcholí velkou lilií. Obzvláště vzácný je srdčitý spinel zdobící jednu z nich. Císař Karel IV. korunu nechával až do konce svého života upravovat a zdobit, proto na ní dnes najdete celkem 19 safírů, 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů a 20 perel.

Královské žezlo

Královské žezlo vytvořil roku 1533 augsburský zlatník Hans Haller. Vyrobené ze zlata stejné čistoty jako zlaté jablko, dosahuje délky 67 centimetrů a váží 1013 gramů. Toto žezlo bylo začleněno do souboru Českých korunovačních klenotů jako náhrada za původní žezlo z doby Karla IV. Jeho zdobení zahrnuje čtyři safíry, pět spinelů a šedesát dva perel.

Rukojeť je pokryta emailovými lístky, květy a větévkami a je po obou stranách zakončena věnečkem perel. Dřík žezla je zdoben rovněž rostlinným dekorem. Hlavice žezla je stylizována do tvaru květu mezi spirálkami a je osazena perlami, vrtanými safíry a rubíny na trnech.

Královské jablko

Hospodine, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá – DOMINE IN VIRTUTE TUA LETABITUR REX ET SUPER SALUTARE TUAM EXULTABIT. Právě tento nápis tkví na kruhu pod křížem královského jablka.

Jablko tradičně symbolizuje svět zobrazený glóbem, nad nímž vládne Kristus, symbolizovaný křížem. V českém pojetí je lehce zploštělé a sestává se ze dvou polokoulí spojených prstencem. V bohaté ornamentální výzdobě jablka dominují drahé kameny a perly, půvabným detailem jsou drobné postavičky šesti sfing, které tvoří podnož kříže. Na horní polokouli jsou vyobrazeny scény z historie Davidovy – Pomazání Davida na krále a Zápas Davida s Goliášem. Na dolní polokouli nalezneme výjevy z Geneze, znázorňující Adama klečícího před Stvořitelem, Uvedení Adama do ráje a Stvořitele varujícího Adama a Evu před stromem poznání.

Korunovační plášť

Korunovační plášť je vůbec nejmladší součástí českých královských klenotů. Byl zhotoven v roce 1617 pro korunovaci Ferdinanda II. z luxusní látky zvané zlatohlav.

Plášť je po celém svém obvodu lemován hermelínem – vzácnou bílou kožešinou hranostaje. Uniknout by vaší pozornosti neměl ani květinový vzor, tvořený hedvábnou nití obtočenou plochým zlatým drátkem.

Ačkoliv dle Karla IV. neměly klenoty nikdy opustit Prahu, ne vždy tomu tak bylo a nutno podotknout, že ne vždy byly korunovační klenoty na Pražském hradě v bezpečí. Například už Karlův syn Václav IV. nechal klenoty na začátku 15. století převézt na hrad Karlštejn. Po prohrané bitvě na Bílé Hoře zanechal prchající Fridrich Falcký české korunovační klenoty na Staroměstské radnici a posléze byly převezeny do Vídně, odkud byly vždy přiváženy do Prahy ke korunovacím. Až v roce 1791 byly klenoty Leopoldem II. Habsburským navráceny do Prahy a od té doby jsou opět uloženy v chrámu sv. Víta.

Dnes je místo uložení klenotů, tedy Korunní komora nad svatováclavskou kaplí, v podstatě nepřístupným prostorem, chráněným dveřmi se sedmi zámky. České korunovační klenoty dnes představují nejcennější poklad na našem území a jsou vystavovány pouze při výjimečných příležitostech. To proto, že se jedná o sice starobylý, avšak dodnes velmi silný symbol suverenity českého státu a jeho pevného místa v evropských dějinách.

Aktuality & články

  • Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn, určená dříve pro uchovávání korunovačních klenotů Svaté říše římské, byla svého času významnější, dnes bychom tam však už říšské korunovační klenoty nenašli. Naproti tomu Svatováclavská kaple svůj účel plní dosud. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se na tomto místě nachází již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená broušenými a leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem právě nad světcovým hrobem. Článek pojednávající o kapli jsme již jednou přinesli. Dnes se zaměříme zejména na konkrétní prvky, které jsou v katedrále unikátní, a to jsou její starobylé dveře.

  • Okna Staré klenotnice katedrály svatého Víta dodnes ukrývají fragmenty středověku

    Okna Staré klenotnice katedrály svatého Víta dodnes ukrývají fragmenty středověku

    Katedrálu od jejího dokončení v I. polovině 20. století obdivují zástupy návštěvníků nejen pro její celkovou monumentalitu, ale také pro velké množství hodnotných uměleckých děl i drobných a zajímavých stavebních a kamenosochařských detailů. Jak je vůbec možné, že se jich tolik po dlouhých staletích na tak exponovaném místě dochovalo?

  • 200 let od narození probošta Antonína Hory

    200 let od narození probošta Antonína Hory

    Kulaté výročí 200 let od narození děkana a následně probošta naší metropolitní kapituly Mons. Antonína Hory si připomeneme v pátek 15. listopadu. Jedná se o významného kněze, který proslul mimo jiné jako štědrý donátor a v letech 1884 – 1891 působil také jako generální vikář arcibiskupů Bedřicha Celestyna kardinála knížete ze Schwarzenbergu a Františka kardinála hraběte ze Schönbornu, zároveň se stal poslancem zemského sněmu Českého království.

  • V neděli rozezní katedrálu 12 pěveckých sborů

    V neděli rozezní katedrálu 12 pěveckých sborů

    Tuto neděli 10. listopadu bude v katedrále veselo. Kromě toho, že mši svatou v 10:00 bude celebrovat Mons. Jude Thaddeus Okolo, apoštolský nuncius, tak se jí zúčastní až 12 pěveckých sborů. Čtyři zazpívají při mši svaté i samostatně.

  • Vzpomínáme na výročí úmrtí probošta Jana Lebedy a kanovníka Bohumila Koláře

    Vzpomínáme na výročí úmrtí probošta Jana Lebedy a kanovníka Bohumila Koláře

    V úterý 5. listopadu vzpomínáme na dva naše kanovníky, které právě tento den Pán povolal. Uplyne 33 let od smrti probošta metropolitní kapituly Mons. Jana Lebedy, titulárního biskupa novenského a 9 let od smrti Mons. ThLic. Bohumila Koláře, na jehož působení v naší katedrále i v diecézi většina z nás ještě živě pamatuje.

  • Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení