Metropolitní kapitula získala cenu Opera Pragensia za vynikající rekonstrukci Nového proboštství

Metropolitní kapitula získala cenu Opera Pragensia za vynikající rekonstrukci Nového proboštství

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která již více než tisíc let v časech příznivých i nepříznivých pečuje o naši katedrálu a její duchovní život, zaznamenala výrazný úspěch a uznání na mezinárodním poli. Porota složená z domácích i zahraničních odborníků, vedená emeritním prezidentem Mezinárodního svazu architektů (UIA), francouzským architektem Thomasem Vonierem, udělila naší kapitule Cenu Mezinárodní poroty Opera Pragensia za vynikající realizaci současné architektury v souznění s historickými hodnotami hlavního města Prahy. 

Oceněn byl projekt rekonstrukce a dostavby budovy Nového proboštství a dlouhodobá péče o architektonické dědictví Pražského hradu. Projekt metropolitní kapituly uspěl v konkurenci bezmála stovky dalších významných projektů obnovy památek na území hl. m. Prahy. Cenu v přítomnosti primátora hl. m. Prahy MUDr. Bohuslava Svobody a dalších hostů převzal během slavnostního večera v sále České národní banky děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze ICLic. Mgr. Ondřej Pávek. 

 

Děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze ICLic. Mgr. Ondřej Pávek s diplomem

 

Novogotická budova Nového proboštství v těsném sousedství katedrály byla vystavěna jako rezidence kapitulního probošta předposledním dómským stavitelem Josefem Mockerem ve II. polovině 19. století. V důsledku pozdějších událostí byla v roce 1948 zkonfiskována československým státem a posléze desítky let chátrala. Zcela zdevastovaná budova byla metropolitní kapitule navrácena v roce 2016, a to jako jediná z někdejších kapitulních budov v areálu Pražského hradu. Díky intenzivnímu úsilí metropolitní kapituly, která pod vedením a soustavným dohledem pana děkana Ondřeje Pávka a hlavního manažera celého projektu Dr. Marka Stříteského koordinovala celý projekt záchrany objektu od tvorby samotného zadání až po zdárnou realizaci a kolaudaci, se podařilo veškeré práce v roce 2023 dokončit a budově znovu vdechnout život. Celou rekonstrukci pak kapitula hradila sama pouze ze svých vlastních prostředků. Objekt byl také poprvé v dějinách částečně zpřístupněn veřejnosti, která může na jeho nádvoří nalézt místo pro odpočinek a občerstvení a zároveň se potěšit dosud neznámými výhledy do Jeleního příkopu, na Míčovnu Pražského hradu, severní parkánovou zeď a Prašný most.

 

Dvůr Nového proboštství s novými přístavbami

 

Radujeme se z tohoto ocenění a uznání několikaletého úsilí a věříme, že bude povzbuzením pro celou naši církev v českých zemích, která ruku v ruce s duchovní činností pečuje také o naše bohaté kulturní dědictví. Rekonstrukce a dostavba Nového proboštství je důkazem, že i jednotlivé větší i menší církevní instituce na území našich diecézí mají potenciál dosáhnout uznání a ocenění významnými odborníky i za hranicemi České republiky a jejich úsilí není v žádném případě marné.

 

Původní zrestaurovaný strop na schodech proboštství

 

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení