13. 2. 2025

Kanovník Metropolitní kapituly Tomáš Roule slaví kulaté výročí

Své životní jubileum slaví tuto neděli kanovník naší metropolitní kapituly ThLic. Mgr. Tomáš Roule, současný spirituál Papežské koleje Nepomucenum v Římě, kde doprovází naše bohoslovce na jejich cestě ke kněžství. Přejeme mu hojnost Božích milostí a požehnání, stálou ochranu jeho svatých patronů, pevné zdraví, radostnou mysl a mnoho sil do jeho další služby pro Kristovu církev!

Tomáš Roule působil v duchovní správě nejprve jako jáhen ve farnostech Dřevčice a Stará Boleslav. Na kněze byl vysvěcen dne 22. června 2002 v Praze a následně sloužil jako kaplan v Roudnici nad Labem a excurrendo v okolních středočeských farnostech poblíž Mělníka. Od roku 2004 pak působil jako osobní sekretář 35. pražského arcibiskupa Miloslava kardinála Vlka i jeho nástupce Dominika kardinála Duky. Kanovníkem pražské metropolitní kapituly se stal na začátku roku 2012 a dne 5. února t.r. byl instalován jako canonicus ecclesiastes et Joanneus III. V dalších letech pak v naší kapitule postoupil na místo děkana u sv. Apolináře, v roce 2024 pak na místo canonicus senior. Jako spirituál Papežské koleje Nepomucenum působí od 1.2.2014. Tuto službu vykonává mj. jako nástupce J. Em. Prof. ThDr. Tomáše kardinála Špidlíka SJ, který byl spirituálem tohoto českého kněžského semináře v Římě v letech 1951 – 1989. Po kardinálu Špidlíkovi a P. Aloisi Storkovi je P. Tomáš Roule třetím nejdéle sloužícím spirituálem Nepomucena vůbec.

Kořeny českého semináře v Římě sahají až do roku 1884. Toho roku byla založena kolej Bohemicum, která byla původně umístěna v prostorách německého semináře. U zrodu Bohemica stál papež Lev XIII. a tehdejší českobudějovický biskup František z Pauly hrabě Schönborn, pozdější 28. arcibiskup pražský. Dne 1. ledna 1890 pak papež Lev XIII. kanonicky potvrdil existenci této koleje a udělil jí práva a výsady kolejí papežských. Nároky na kněžský seminář však postupně rostly, zejména pak po vzniku Československé republiky, kdy se ztrojnásobil počet diecézí. To si vyžádalo stavbu nové koleje.

Nová budova kněžského semináře, pojmenovaná podle svatého Jana Nepomuckého, byla stavěna od roku 1927 a posvěcena v roce svatováclavského milenia 1929. Kolej vysvětil pražský arcibiskup František Kordač. O rok později, 23. dubna 1930 papež Pius XI. přenesl apoštolskou konstitucí Ubi primum práva, majetek a povinnosti české koleje Bohemicum na nově postavené Nepomucenum.

Kolejí pak prošla řada budoucích českých biskupů i významných českých kněží. Mezi její alumny patřili i pražští arcibiskupové a kardinálové Karel Kašpar a Josef Beran, biskupové Mořic Pícha, Jaroslav Škarvada nebo Karel Otčenášek, další naši kanovníci a oběti nacistického a komunistického režimu jako byl Antonín Bořek Dohalský, Josef Čihák, Otakar Švec a celá řada dalších známých duchovních.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Lucie Horníková a Anička Guthrie/Člověk a Víra

Aktuality & články

Varhany pražské katedrály – II. díl

11. 11. 2026

Zlomovým rokem pro levobřežní část Prahy, Pražský hrad, katedrálu i její varhany byl rok 1541. V suchých a větrných jarních dnech vypukl v místě dnešního Malostranského náměstí požár, který se postupně rozšířil na celou Malou Stranu a Hradčany a zdevastoval také rozestavěnou katedrálu. Škody na budovách byly obrovské a konkrétně pro katedrálu znamenaly zejména zřícení hlavní lodi, která byla v té době pravděpodobně již téměř dokončená, i rozestavěné severní věže, která již nikdy poté nebyla obnovena a dodnes z ní zbyly pod dlažbou Vikářské ulice pouze základy.
Varhany pražské katedrály – I. díl

4. 11. 2026

Letošní rok se nepochybně zapíše do tisícileté stavební historie naší katedrály významným způsobem. Po řadě let se v ní díky štědrosti velkého množství dárců a úsilí mnoha odborníků naplno rozezněly dlouho očekávané velké varhany na západní kruchtě, které vyrobila firma Gerharda Grenzinga, německého mistra žijícího a působícího ve Španělsku. Již déle než dva měsíce je tak můžeme slyšet nejen při koncertech mezinárodního varhanního festivalu Svatovítské varhanní večery, ale také při liturgii o nedělích a slavnostech. To je také hlavní účel existence kostelních varhan, aby hrály ke chvále a oslavě našeho nebeského Otce.
O hudebních nešporách s hudebním ředitelem katedrály Ondřejem Valentou

3. 11. 2026

V říjnu začal v katedrále nový liturgický cyklus svatovítských hudebních nešpor. Má za cíl propojit hudební projev s bohoslužbou slova. Prvotní nápad vzešel od našeho hudebního ředitele pana Ondřeje Valenty. Zeptali jsme se ho proto na pár otázek, které poodhalují, co nás vedlo k provedení nového pravidelného liturgického cyklu.
Výročí 500 let od nástupu Habsburků na český trůn

21. 10. 2026

Ve čtvrtek večer bude v naší katedrále slavit mimořádnou pontifikální mši svatou arcibiskup pražský a primas český Mons. Stanislav Přibyl. Připomeneme si při ní zvlášť významné kulaté výročí, protože dne 23. října uplyne přesně 500 let od chvíle, kdy byl českým králem zvolen Ferdinand I. Habsburský. Ten byl manželem české princezny Anny Jagellonské, jejíž bratr Ludvík v srpnu téhož roku tragicky zahynul v bitvě u Moháče. Do naší katedrály opět zavítá také arcivévoda Karel Habsbursko-Lotrinský, současná hlava této významné evropské dynastie, nejstarší vnuk posledního českého krále, blahoslaveného Karla, zároveň tedy pretendent rakouského, českého a uherského trůnu, který do naší země často a rád jezdí.
Výročí 190 let od poslední královské korunovace v katedrále – IV. díl

17. 10. 2026

Náš císař a král Ferdinand V. Dobrotivý proslul mimo jiné svojí mimořádnou štědrostí a dobrosrdečností. Samotné korunovační dary věnoval na charitativní účely, sbírkami desítek obrazů podpořil Akademii výtvarných umění ve Vídni a nejinak tomu bylo i v Čechách, kde se stal jedním z nejvýznamnějších mecenášů v oblasti kultury, architektury a stavitelství. Na různé projekty a charitu v Českém království věnoval v součtu několik milionů zlatých. Stranou jeho pozornosti nezůstala ani naše katedrála, ve které byl korunován českým králem. Patřil k nejvýznamnějším donátorům a podporovatelům její dostavby. Dlužno dodat, že ani jeho nástupce František Josef I. nezůstal pozadu a dostavbu naší katedrály podpořil obrovskými sumami. Oba císařové také přispěli významnými částkami na stavbu pražského Národního divadla. Do doby dlouholetého pražského pobytu císaře v důchodu spadá také založení Jednoty pro dostavění chrámu svatého Víta na Hradě pražském a posledních 15 let svého života tak byl císař očitým svědkem stavební činnosti na jeho opravách a dostavbě, přestože pokročilejších fází budování západního průčelí s věžemi a hlavní lodi se již nedožil. Ve středověké části katedrály však na něj nalezneme jednu zcela konkrétní památku. Jedná se o pozoruhodný novogotický oltář v kapli sv. Jana Křtitele, kam několikrát do roka zavítáme v rámci našeho cyklu Putování po katedrále. Císař byl jeho donátorem a jeho jméno je vepsáno do kamene na boční straně oltářní mensy.
Péčí Metropolitní kapituly byl obnoven mobiliář Chórové kaple

16. 10. 2026

V pondělí 19. října požehná při ranní mši svaté pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl obnovenou Chórovou kapli v naší katedrále a počínaje tímto dnem se pravidelné ranní bohoslužby opět vrátí na své obvyklé místo. Rekonstrukci jejího prostoru, kterou realizovala Správa Pražského hradu a která zahrnovala v první řadě restaurování kleneb, stěn a podlah, rekonstrukci elektroinstalace a realizaci nových kabelových tras, využila kapitula k restaurování veškerého mobiliáře včetně oltáře. Historické lavice, sochy, obrazy a další prvky byly před zahájením rekonstrukce kompletně demontovány a odcestovaly přímo do restaurátorských dílen. Na místě pak proběhlo restaurování samotného oltáře, který je pevně spojen s dřevěnou výplní arkády.