Tomáš Roule působil v duchovní správě nejprve jako jáhen ve farnostech Dřevčice a Stará Boleslav. Na kněze byl vysvěcen dne 22. června 2002 v Praze a následně sloužil jako kaplan v Roudnici nad Labem a excurrendo v okolních středočeských farnostech poblíž Mělníka. Od roku 2004 pak působil jako osobní sekretář 35. pražského arcibiskupa Miloslava kardinála Vlka i jeho nástupce Dominika kardinála Duky. Kanovníkem pražské metropolitní kapituly se stal na začátku roku 2012 a dne 5. února t.r. byl instalován jako canonicus ecclesiastes et Joanneus III. V dalších letech pak v naší kapitule postoupil na místo děkana u sv. Apolináře, v roce 2024 pak na místo canonicus senior. Jako spirituál Papežské koleje Nepomucenum působí od 1.2.2014. Tuto službu vykonává mj. jako nástupce J. Em. Prof. ThDr. Tomáše kardinála Špidlíka SJ, který byl spirituálem tohoto českého kněžského semináře v Římě v letech 1951 – 1989. Po kardinálu Špidlíkovi a P. Aloisi Storkovi je P. Tomáš Roule třetím nejdéle sloužícím spirituálem Nepomucena vůbec.
Kořeny českého semináře v Římě sahají až do roku 1884. Toho roku byla založena kolej Bohemicum, která byla původně umístěna v prostorách německého semináře. U zrodu Bohemica stál papež Lev XIII. a tehdejší českobudějovický biskup František z Pauly hrabě Schönborn, pozdější 28. arcibiskup pražský. Dne 1. ledna 1890 pak papež Lev XIII. kanonicky potvrdil existenci této koleje a udělil jí práva a výsady kolejí papežských. Nároky na kněžský seminář však postupně rostly, zejména pak po vzniku Československé republiky, kdy se ztrojnásobil počet diecézí. To si vyžádalo stavbu nové koleje.
Nová budova kněžského semináře, pojmenovaná podle svatého Jana Nepomuckého, byla stavěna od roku 1927 a posvěcena v roce svatováclavského milenia 1929. Kolej vysvětil pražský arcibiskup František Kordač. O rok později, 23. dubna 1930 papež Pius XI. přenesl apoštolskou konstitucí Ubi primum práva, majetek a povinnosti české koleje Bohemicum na nově postavené Nepomucenum.
Kolejí pak prošla řada budoucích českých biskupů i významných českých kněží. Mezi její alumny patřili i pražští arcibiskupové a kardinálové Karel Kašpar a Josef Beran, biskupové Mořic Pícha, Jaroslav Škarvada nebo Karel Otčenášek, další naši kanovníci a oběti nacistického a komunistického režimu jako byl Antonín Bořek Dohalský, Josef Čihák, Otakar Švec a celá řada dalších známých duchovních.
Text: Ing. Ondřej Stříteský
Foto: Lucie Horníková a Anička Guthrie/Člověk a Víra
