Kulaté výročí 650 let od úmrtí Jana Milíče z Kroměříže

Kulaté výročí 650 let od úmrtí Jana Milíče z Kroměříže

Kulaté výročí dne úmrtí měl v minulém týdnu vedle kapitulního děkana a pozdějšího prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic další významný kanovník naší metropolitní kapituly, kterého bychom Vám rádi blíže představili.

Málokdo ví, že kanovníkem v pražské katedrále byl, přesto ho nepochybně zná každý, kdo v České republice skládal maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury. Je jím Jan Milíč z Kroměříže, původně spolupracovník císaře a krále Karla IV. a pozdější český reformní kazatel, jehož popularita ho ve 20. století vynesla na jeden z obrazů z cyklu Slovanské epopeje Alfonse Muchy a jeho jméno nese i jedna z ulic pražského Žižkova. Jeho členství v pražské metropolitní kapitule obvykle není příliš zdůrazňováno a dle dostupných pramenů působil v naší katedrále pravděpodobně pouze jeden rok, než se svého úřadu okolo roku 1363 vzdal. Přesto však nalezneme jeho obraz v galerii významných pražských kanovníků, která je součástí bohaté malířské výzdoby kleneb v přízemí kapitulního děkanství (tzv. Mladotova domu) v těsném sousedství naší katedrály ve Vikářské ulici.

 

Obraz „Jan Milíč z Kroměříže“ z cyklu „Slovanská epopej; “Alfons Mucha, 1916

 

Jako kazatel byl Jan Milíč poměrně radikální a asketickým způsobem života začal žít pod vlivem reformátora Konráda Waldhausera. Nejednou se pro své radikální výroky dostal do sporu s papežem, zejména když vypočetl datum příchodu antikrista a toho ztotožnil s císařem Karlem IV. Tehdy byl i uvězněn, nicméně dokázal své názory později obhájit a dokonce byl na rozkaz samotného papeže Urbana V. s omluvou z vězení propuštěn. Ve výkonu kněžské služby kladl velký důraz zejména na kázání a eucharistickou úctu, kdy prosazoval časté přijímání Těla Páně laiky a věřícím jej podával při každé mši, což v jeho době bylo velmi neobvyklé. Velkou péči věnoval také obracení prostitutek k pokání, pro které dokonce vytvořil v Praze útočiště v někdejším veřejném domě, který přetvořil v kazatelskou školu a nazval jej Jeruzalém. Z pověření arcibiskupa vystoupil třikrát se synodálními kázáními k duchovenstvu pražské arcidiecéze. Později čelil opět obvinění z kacířství a vydal se na cestu do Avignonu, aby se hájil před papežskou kurií. Jeho obhajoba ovšem byla opět úspěšná, o čemž svědčí i skutečnost, že byl v Avignonu následně pověřen svatodušním kázáním ve sboru kardinálů. To bylo také jedním z jeho posledních vystoupení, neboť právě v Avignonu dne 29. června umírá. Od jeho smrti tak minulou sobotu uplynulo 650 let.  

Foto: Portrét Jana Milíče z Kroměříže v galerii kanovníků metropolitní kapituly v Mladotově domě, Pražský hrad; Obraz „Jan Milíč z Kroměříže“ z cyklu „Slovanská epopej; “Alfons Mucha, 1916

Autor textu a foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení