Kulaté výročí 650 let od úmrtí Jana Milíče z Kroměříže

Kulaté výročí 650 let od úmrtí Jana Milíče z Kroměříže

Kulaté výročí dne úmrtí měl v minulém týdnu vedle kapitulního děkana a pozdějšího prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic další významný kanovník naší metropolitní kapituly, kterého bychom Vám rádi blíže představili.

Málokdo ví, že kanovníkem v pražské katedrále byl, přesto ho nepochybně zná každý, kdo v České republice skládal maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury. Je jím Jan Milíč z Kroměříže, původně spolupracovník císaře a krále Karla IV. a pozdější český reformní kazatel, jehož popularita ho ve 20. století vynesla na jeden z obrazů z cyklu Slovanské epopeje Alfonse Muchy a jeho jméno nese i jedna z ulic pražského Žižkova. Jeho členství v pražské metropolitní kapitule obvykle není příliš zdůrazňováno a dle dostupných pramenů působil v naší katedrále pravděpodobně pouze jeden rok, než se svého úřadu okolo roku 1363 vzdal. Přesto však nalezneme jeho obraz v galerii významných pražských kanovníků, která je součástí bohaté malířské výzdoby kleneb v přízemí kapitulního děkanství (tzv. Mladotova domu) v těsném sousedství naší katedrály ve Vikářské ulici.

 

Obraz „Jan Milíč z Kroměříže“ z cyklu „Slovanská epopej; “Alfons Mucha, 1916

 

Jako kazatel byl Jan Milíč poměrně radikální a asketickým způsobem života začal žít pod vlivem reformátora Konráda Waldhausera. Nejednou se pro své radikální výroky dostal do sporu s papežem, zejména když vypočetl datum příchodu antikrista a toho ztotožnil s císařem Karlem IV. Tehdy byl i uvězněn, nicméně dokázal své názory později obhájit a dokonce byl na rozkaz samotného papeže Urbana V. s omluvou z vězení propuštěn. Ve výkonu kněžské služby kladl velký důraz zejména na kázání a eucharistickou úctu, kdy prosazoval časté přijímání Těla Páně laiky a věřícím jej podával při každé mši, což v jeho době bylo velmi neobvyklé. Velkou péči věnoval také obracení prostitutek k pokání, pro které dokonce vytvořil v Praze útočiště v někdejším veřejném domě, který přetvořil v kazatelskou školu a nazval jej Jeruzalém. Z pověření arcibiskupa vystoupil třikrát se synodálními kázáními k duchovenstvu pražské arcidiecéze. Později čelil opět obvinění z kacířství a vydal se na cestu do Avignonu, aby se hájil před papežskou kurií. Jeho obhajoba ovšem byla opět úspěšná, o čemž svědčí i skutečnost, že byl v Avignonu následně pověřen svatodušním kázáním ve sboru kardinálů. To bylo také jedním z jeho posledních vystoupení, neboť právě v Avignonu dne 29. června umírá. Od jeho smrti tak minulou sobotu uplynulo 650 let.  

Foto: Portrét Jana Milíče z Kroměříže v galerii kanovníků metropolitní kapituly v Mladotově domě, Pražský hrad; Obraz „Jan Milíč z Kroměříže“ z cyklu „Slovanská epopej; “Alfons Mucha, 1916

Autor textu a foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. 

  • Ferdinand I. zachránil katedrálu a pořídil zvon Zikmund

    Ferdinand I. zachránil katedrálu a pořídil zvon Zikmund

    Velkému požáru Prahy v roce 1541, který devastujícím způsobem zasáhl i naši katedrálu, padly za oběť také všechny naše zvony. Jak uvedl očitý svědek této události, náš kanovník a známý kronikář Václav Hájek z Libočan, „…krov také na věži kostelní, kterýž byl šindelný, když se zapálil, velmi vzhůru hořel a oheň padal dolů na podlahy mezi zvony a odtud se všecky hranice, na kterýchž zvonové viseli, zapálily, a tak hořelo pomalu, až všecko dříví, kteréž vnitř bylo, shořelo a zvonové se všickni ztloukli a rozpustili a ty všecky hlavně uhle i zvonovina všechna slila se a zůstala na sklepě, tu v veliké věži nad kaplau páně Zajícovau, v kteréž jest hrob Zbyňka, arcibiskupa někdy pražského…“ Na nové zvony však katedrála nečekala ani deset let. Velkou zásluhu na tom má náš císař a král Ferdinand I., jehož 460. výročí úmrtí jsme si připomněli v letošním roce a který v našem chrámu nalezl také místo svého posledního odpočinku.

  • V úterý 22. října oslavíme svátek sv. Jana Pavla II.

    V úterý 22. října oslavíme svátek sv. Jana Pavla II.

    Většina z nás má dosud v živé paměti laskavou tvář prvního slovanského papeže Jana Pavla II., který po Sametové revoluci dvakrát navštívil Českou republiku a díky svému mimořádnému charismatu dokázal oslovit mnoho lidí i mimo římskokatolickou církev. Právem je jeho vlivu přisuzován nemalý podíl na pádu komunistického režimu ve střední a východní Evropě. Svatořečen byl již devět let po své smrti. Relikviář s jeho ostatkem byl umístěn na oltář ve Vlašimské kapli naší katedrály, kde v rámci cyklu Putování katedrálou oslavíme jeho svátek dne 22. října. Svátek sv. Jana Pavla II. byl stanoven na výroční den jeho uvedení do úřadu v roce 1978.

  • Putování po katedrále připomene jednoho z nejmladších evropských světců

    Putování po katedrále připomene jednoho z nejmladších evropských světců

    Mezi naše nejmladší světce patří také poslední český král Karel III. z rodu Habsbursko-Lotrinského, který vládl pouhé dva roky v samotném závěru I. světové války a ve světě je znám více jako rakouský císař Karel I., neboť vládl celé tehdejší mnohonárodnostní říši. Bývá proto poněkud neprávem opomíjen, zřejmě i pro velmi krátkou dobu vládnutí, na jejímž konci nastal rozpad rakousko-uherské monarchie. Jeho vztah k českým zemím je však nezpochybnitelný. V den jeho svátku v pondělí 21. října oslavíme ranní mši svatou opět v rámci cyklu Putování po katedrále, tentokrát v kapli přímo za hlavním oltářem, zvané kaple Navštívení Panny Marie a zároveň kaple císařská. Její vybudování totiž uhradil sám císař Karel IV.

  • Metropolitní kapitula získala cenu Opera Pragensia za vynikající rekonstrukci Nového proboštství

    Metropolitní kapitula získala cenu Opera Pragensia za vynikající rekonstrukci Nového proboštství

    Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která již více než tisíc let v časech příznivých i nepříznivých pečuje o naši katedrálu a její duchovní život, zaznamenala výrazný úspěch a uznání na mezinárodním poli. Porota složená z domácích i zahraničních odborníků, vedená emeritním prezidentem Mezinárodního svazu architektů (UIA), francouzským architektem Thomasem Vonierem, udělila naší kapitule Cenu Mezinárodní poroty Opera Pragensia za vynikající realizaci současné architektury v souznění s historickými hodnotami hlavního města Prahy. 

  • Řezenští vrabčáci ve svatém Vítu

    Řezenští vrabčáci ve svatém Vítu

    V neděli dne 6. října hostila naše katedrála vzácnou návštěvu ze sousedního Bavorska. Mši svatou v 10 hodin doprovodil slavný dětský a mládežnický sbor katedrály sv. Petra v Regensburgu, jehož kořeny sahají až do 10. století. Sbor nese název „Regensburger Domspatzen“ (Vrabci regensburgské katedrály) a vedle Wiener Sängerknaben patří mezi nejznámější a nejproslulejší dětské pěvecké sbory v německy mluvících zemích.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení