Mecenáš, kreslíř a kanovník Metropolitní kapituly Jan Rudolf hrabě Špork

Mecenáš, kreslíř a kanovník Metropolitní kapituly Jan Rudolf hrabě Špork

Zajímavé kulaté výročí si připomínáme dne 27. března. Uplyne 330 let od narození další výrazné osobnosti mezi kanovníky Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, J. Ex. Jana Rudolfa hraběte Šporka, který byl zároveň pomocným pražským biskupem. Jednalo se o velmi činorodého a schopného duchovního proslulého svojí dobročinností. Do dějin vstoupil především jako kněz, který se významným způsobem zasloužil o kanonizaci svatého Jana Nepomuckého, jednoho z hlavních patronů české země, jehož kult se posléze rozšířil do celého světa. V souvislosti s kanonizací svatého Jana pak byl v naší katedrále postaven jeho stříbrný náhrobek podle návrhu J. Emanuela Fischera z Erlachu a sochy svatého Jana Nepomuckého dnes nalezneme prakticky po celém světě, jedna z nich dokonce střeží slavný Milvijský most v Římě, kterému jsme se věnovali v jednom z předchozích článků.

Původní erb Šporků

 

Hrabě Špork byl nejmladším synem svých rodičů Ferdinanda Ladislava hraběte Šporka a Apolonie hraběnky Vratislavové z Mitrovic a jako takový byl předurčen ke kněžství. Jeho působení potvrdilo, že byl ke kněžství skutečně povolán. Úspěšně studoval v Praze i v Římě, kde se naučil výborně italštině a získal doktorát teologie a kanonického práva.

Po návratu do Prahy usiloval o členství právě v metropolitní kapitule a nabídl jí, že zafinancuje zřízení nového kanonikátu. Kapitula o nabídku hraběte Šporka jevila zájem, požadovala však, aby se nechal vysvětit na kněze, byl totiž pouze jáhnem. Po řadě jednání mezi hrabětem Šporkem, kapitulou a arcibiskupem se nakonec stal kanovníkem a na kněze byl vysvěcen v roce 1719. Už o tři roky později byl naší kapitulou vyslán do Říma právě ve věci přípravy kanonizace svatého Jana Nepomuckého. Ten byl svatořečen v březnu 1729, téhož roku byl kanovník Špork v Římě vysvěcen na biskupa samotným papežem Benediktem XIII. Poté se kanovník Špork vrací z Říma do Prahy.

Jako kněz byl také velmi obětavý. Založil nadaci pro vykupování křesťanských zajatců a sám do ní přispěl velkými sumami. Zajímal se také o umění a založil soukromou knihovnu a galerii, řada jeho sbírek se zachovala dodnes v Národní galerii a na Strahově. Kromě členství v naší metropolitní kapitule byl stejně jako Václav Hájek z Libočan proboštem Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi. Ve stáří trpěl oční chorobou a později oslepl. Přes tuto chorobu však nadále docházel do naší katedrály, kam se nechal vodit a zachoval si radostnou mysl. Po své smrti byl také v katedrále pohřben.

 

Šporkův palác na vlastnoruční kresbě hraběte Jana Rudolfa

 

Kanovník Špork proslul také jako zdatný kreslíř. V této oblasti byl samouk a řada jeho kreseb se nedochovala díky nekvalitním materiálům, které používal. Kreslil portréty rodinných příslušníků, ale i svůj palác v Panské ulici.

Jako potomek významného severoněmeckého šlechtického rodu Šporků zdědil také několik nemovitostí. Patřilo mu mj. panství Heřmanův Městec a po svém dědečkovi, generálu Janu Šporkovi, zdědil menší palác v Panské ulici č. 8, který užíval a kde shromáždil svoje výše zmíněné sbírky a knihovnu. Tento původně renesanční a barokně přestavěný palác by už dnes kanovník Špork nepoznal. V roce 1930 byl výrazně přestavěn do moderní budovy a dnes zde nalezneme pasáž Černá růže s orientačním číslem 4.

Na našeho kanovníka Jana Rudolfa vzpomínáme s vděčností a na přímluvu svatého Jana Nepomuckého mu vyprošujeme odpuštění hříchů, spásu duše a život věčný!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Naše chrámy se o Vánocích stávají cílem poutníků, kteří si přicházejí prohlédnout vystavené jesličky. Líbeznou scénu zobrazující Narození Páně, kdy Panna Maria a svatý Josef chovají děťátko, kterému se přicházejí poklonit pastýři, nalezneme prakticky v každém kostele. I v naší katedrále budeme mít opět možnost obdivovat její překrásný betlém zhotovený v I. polovině 20. století Václavem Andresem, který byl v posledních dvou letech péčí metropolitní kapituly zrestaurován a instalován do prostředí inspirovaného architekturou Svaté země. Byla by však škoda zapomenout na další umělecká díla s vánoční tematikou, kterých je v katedrále značné množství.

  • Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Oslavy narození našeho Pána Ježíše Krista jsou pro mnoho obyvatel Prahy i poutnice a poutníky často velkým lákadlem, proč do promrzlé katedrály na sklonku prosince přijít. Jako vždy nabídne vyzdobená katedrála nejen půlnoční mši svatou s naším arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem, ale i setkání u jesliček, zakončení Jubilejního roku nebo uvítání nového kalendářního roku.

  • Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.

  • Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Obvykle slavíme dne 30. listopadu svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého apoštola Petra. V letošním roce však jeho svátek ustoupí neděli, na kterou připadá. V liturgii má totiž Den Páně přednost před svátky svatých a v tomto případě se bude dokonce o 1. neděli adventní, začátek liturgického roku. Svatý Ondřej tak letos doslova naplní úsloví, že otevírá brány adventu.

  • Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Na poslední neděli liturgického roku tradičně připadá slavnost Ježíše Krista Krále, která celý roční cyklus oslavující a zpřítomňující důležité události z dějin spásy logicky završuje. Kristus, náš vykupitel a vítěz nad smrtí, Alfa i Omega, počátek i konec, Pán všech věků, který vládne dějinám, jehož je království i moc i sláva po všechny věky věků – právě těmito slovy, které oslavují Krista jako vítězného krále, kněz doprovází již žehnání velikonoční svíce o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Poté, co Kristus vstoupil do nebe, na jeho apoštoly sestoupil Duch Svatý a jak píše svatý Pavel v listu Židům, „Kristus se pak navždycky posadil po Boží pravici a teď už jen čeká, až mu budou jeho nepřátelé položeni k nohám jako podnož.“ Právě slavností Kristova královského majestátu pak na konci listopadu liturgický rok vyvrcholí.

  • Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    „Tobě přísluší chvála, Bože, na Sionu! A Tobě se splní slib v Jeruzalémě! Vyslyš modlitbu mou, k Tobě všeliké tělo přichází.“

    Vznešená hudba našeho světoznámého skladatele, mimořádně talentovaného a přitom pokorného a zbožného muže, který každé své dílo zakončoval slovy „Bohu díky!“ bude znít v sobotu v naší katedrále při rozloučení se zesnulým arcibiskupem Dominikem kardinálem Dukou. Ten měl dílo Antonína Dvořáka v oblibě a není divu. Dvořák byl velmi inspirující osobnost svým životem i dílem. Requiem b moll zkomponoval v roce 1890. Zhudebnil však latinský text, který je sám o sobě ještě mnohem starší, vyvíjel se po staletí a jeho dnešní podoba je z 16. století. Requiem zaznívá při mších svatých za zemřelé císaře a krále, biskupy i kněze, stejně jako za laiky všech stavů, bez ohledu na jejich věk a společenské postavení.     

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení