Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

V úterý 12. listopadu byl na podzimním zasedání Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zvolen do funkce probošta kapituly opět Mons. Václav Malý. Ten je kanovníkem kapituly od roku 1996 a jejím proboštem od roku 2002. Volbu probošta potvrdil v úterý 19. listopadu i pražský arcibiskup Jan Graubner. Přejeme hojnost Božího požehnání, sil a zdraví do díla! 

Biskup Malý je jednou z nejznámějších osobností české katolické církve. Rodilý Pražák proslul pro svůj statečný boj za lidská práva a svobodu v době socialistického režimu. Po vysvěcení na kněze v roce 1976 podepsal hned následující rok Chartu 77 a spoluzakládal Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Hned v roce 1979 byl pro své režimu nepohodlné činy zbaven státního souhlasu a vězněn. Mezi léty 1980-1989 pracoval v podřadných zaměstnáních mimo jiné jako topič nebo zeměměřičský figurant a do toho působil jako tajný kněz. V roce 1989 se stal prvním mluvčím Občanského fóra a moderoval velké demonstrace na Letné. Po revoluci byl v roce 1996 jmenován kanovníkem Metropolitní kapituly a v roce 1997 vysvěcen na biskupa. Dodnes bojuje za lidská a politická práva pronásledovaných po celém světě. 

 

Otec probošt na svém místě v kapitulní štale (chórové lavici) katedrály

 

Funkce probošta kapituly vznikla při založení kapituly při chrámu svatého Víta na Pražském hradě v roce 971. Svatovítská kapitula je tedy o dva roky starší než pražské biskupství a zároveň nejstarší nepřetržitě fungující právnickou osobou v celé České republice. Probošty kapituly byli například sídelní pražští (arci)biskupové Tobiáš z Bechyně (žil ve 13. století) a Antonín Petr Příchovský z Příchovic (žil v 18. století) nebo spisovatelé Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka (žil na přelomu 16. a 17. století) a Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi (žil v 17. století). Dnes stejně jako v minulosti je Metropolitní kapitula oporou českého katolicismu, za což si v době husitské revoluce vysloužila hrdý přídomek „Semper Fidelis“ – vždy věrná. 

Kapitulní zasedání se dějí pravidelně po celý rok. Kanovníci na nich řeší provozní věci spojené se správou kapitulního majetku, liturgického provozu v katedrále i péči o rozsáhlý umělecký a kulturní odkaz Metropolitní kapituly. Kapitula se spolu se Správou Pražského hradu podílí na provozu katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, čile se stará o získaný majetek, jako třeba o Nové proboštství, jehož zdařilá rekonstrukce jí v tomto roce vysloužila prestižní cenu Operia Pragensia, dále o rozsáhlý zemědělský půdní fond a nemovitosti. V katedrále pořádá ve spolupráci s její dómskou farností každý den mše svaté, pravidelné nedělní kapitulní zpívané nešpory a o adventu rorátní mše svaté. V kulturní oblasti je její nejvýraznější akcí každoroční letní varhanní festival. 

Text: Jan Novák 

Fotografie: Radek Tichý, Člověk a víra

Aktuality & články

  • Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    „Tobě přísluší chvála, Bože, na Sionu! A Tobě se splní slib v Jeruzalémě! Vyslyš modlitbu mou, k Tobě všeliké tělo přichází.“

    Vznešená hudba našeho světoznámého skladatele, mimořádně talentovaného a přitom pokorného a zbožného muže, který každé své dílo zakončoval slovy „Bohu díky!“ bude znít v sobotu v naší katedrále při rozloučení se zesnulým arcibiskupem Dominikem kardinálem Dukou. Ten měl dílo Antonína Dvořáka v oblibě a není divu. Dvořák byl velmi inspirující osobnost svým životem i dílem. Requiem b moll zkomponoval v roce 1890. Zhudebnil však latinský text, který je sám o sobě ještě mnohem starší, vyvíjel se po staletí a jeho dnešní podoba je z 16. století. Requiem zaznívá při mších svatých za zemřelé císaře a krále, biskupy i kněze, stejně jako za laiky všech stavů, bez ohledu na jejich věk a společenské postavení.     

  • Pozemská pouť Dominika kardinála Duky bude završena v katedrále

    Pozemská pouť Dominika kardinála Duky bude završena v katedrále

    Duše našeho emeritního arcibiskupa Dominika již prošla branami věčnosti a my se v těchto dnech zvláště modlíme za to, aby náš pastýř a bratr za nimi nalezl otevřenou náruč našeho Pána, zakusil jeho milosrdenství a byl přijat do Jeho slávy. Jeho pozemské tělo však ještě jedna cesta čeká. V sobotu 15. listopadu zamíří ještě jednou do naší katedrály, kterou tentokrát již neopustí a která se stane jeho pozemským domovem natrvalo. Po mši svaté v ní totiž spočine po boku pěti svých starších spolubratrů v biskupské službě, kde bude očekávat onen den, kdy Kristus znovu přijde ve slávě a bude soudit živé i mrtvé, jak věříme a vyznáváme.

  • Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Přinášíme informace o výstavu těla, mši svaté i pohřebních obřadech nad Dominikem kardinálem Dukou, který zesnul v úterý 4. listopadu ve tři hodiny ráno. Nechť mu dá Bůh účast  na svých zaslíbeních. 

  • Novým proboštem Metropolitní kapituly se stává Mons. Zdenek Wasserbauer

    Novým proboštem Metropolitní kapituly se stává Mons. Zdenek Wasserbauer

    Na konci září přijal papež Lev XIV. rezignaci Mons. Václava Malého na úřad pomocného biskupa pražského. Otec Malý se zároveň rozhodl rezignovat na funkci probošta Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze. Novým proboštem byl zvolen Mons. Zdenek Wasserbauer, pomocný biskup pražský a kanovník Metropolitní kapituly. Jeho volba byla potvrzena i arcibiskupem pražským Mons. Janem Graubnerem.  

  • Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

    Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

    Jak už bývá v Evropě obvyklé, biskupové a často i kanovníci katedrálních kapitul bývají ukládáni k poslednímu odpočinku v hrobkách umístěných přímo v jejich katedrálách. Pražští arcibiskupové jsou pak v dnešní době jedinými lidmi, kteří jsou až dodnes v naší katedrále skutečně pohřbíváni. Nalezneme je v ní na různých místech.

  • Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

    Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

    Nejen knížata, králové a císařové, ale i členové významných šlechtických rodů byli v průběhu staletí v naší katedrále pohřbeni. O některých zajímavých osobnostech z jejich řad přinášíme tento článek. Ne všechny hroby se zde dodnes dochovaly. O některých osobnostech víme, že byly v katedrály pohřbeny, ale již nejsme schopni určit, kde přesně se jejich hroby nacházejí. Významným šlechtickým rodům pak patřily některé kaple v chórovém ochozu nebo bočních lodích, které zároveň nesou své zasvěcení. Tyto kaple pak označujeme jejich zasvěcením konkrétnímu světci a zároveň přívlastkem podle daného rodu, který v té či oné kapli má obvykle i svoji hrobku. A tak kapli sv. Ondřeje nazýváme také kaplí Martinickou, kapli sv. Marie Magdaleny kaplí Valdštejnskou, kapli sv. Anny kaplí Nostickou a v kapli sv. Zikmunda pro změnu nalezneme hrobku Černínů z Chudenic.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení