Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

V úterý 12. listopadu byl na podzimním zasedání Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zvolen do funkce probošta kapituly opět Mons. Václav Malý. Ten je kanovníkem kapituly od roku 1996 a jejím proboštem od roku 2002. Volbu probošta potvrdil v úterý 19. listopadu i pražský arcibiskup Jan Graubner. Přejeme hojnost Božího požehnání, sil a zdraví do díla! 

Biskup Malý je jednou z nejznámějších osobností české katolické církve. Rodilý Pražák proslul pro svůj statečný boj za lidská práva a svobodu v době socialistického režimu. Po vysvěcení na kněze v roce 1976 podepsal hned následující rok Chartu 77 a spoluzakládal Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Hned v roce 1979 byl pro své režimu nepohodlné činy zbaven státního souhlasu a vězněn. Mezi léty 1980-1989 pracoval v podřadných zaměstnáních mimo jiné jako topič nebo zeměměřičský figurant a do toho působil jako tajný kněz. V roce 1989 se stal prvním mluvčím Občanského fóra a moderoval velké demonstrace na Letné. Po revoluci byl v roce 1996 jmenován kanovníkem Metropolitní kapituly a v roce 1997 vysvěcen na biskupa. Dodnes bojuje za lidská a politická práva pronásledovaných po celém světě. 

 

Otec probošt na svém místě v kapitulní štale (chórové lavici) katedrály

 

Funkce probošta kapituly vznikla při založení kapituly při chrámu svatého Víta na Pražském hradě v roce 971. Svatovítská kapitula je tedy o dva roky starší než pražské biskupství a zároveň nejstarší nepřetržitě fungující právnickou osobou v celé České republice. Probošty kapituly byli například sídelní pražští (arci)biskupové Tobiáš z Bechyně (žil ve 13. století) a Antonín Petr Příchovský z Příchovic (žil v 18. století) nebo spisovatelé Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka (žil na přelomu 16. a 17. století) a Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi (žil v 17. století). Dnes stejně jako v minulosti je Metropolitní kapitula oporou českého katolicismu, za což si v době husitské revoluce vysloužila hrdý přídomek „Semper Fidelis“ – vždy věrná. 

Kapitulní zasedání se dějí pravidelně po celý rok. Kanovníci na nich řeší provozní věci spojené se správou kapitulního majetku, liturgického provozu v katedrále i péči o rozsáhlý umělecký a kulturní odkaz Metropolitní kapituly. Kapitula se spolu se Správou Pražského hradu podílí na provozu katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, čile se stará o získaný majetek, jako třeba o Nové proboštství, jehož zdařilá rekonstrukce jí v tomto roce vysloužila prestižní cenu Operia Pragensia, dále o rozsáhlý zemědělský půdní fond a nemovitosti. V katedrále pořádá ve spolupráci s její dómskou farností každý den mše svaté, pravidelné nedělní kapitulní zpívané nešpory a o adventu rorátní mše svaté. V kulturní oblasti je její nejvýraznější akcí každoroční letní varhanní festival. 

Text: Jan Novák 

Fotografie: Radek Tichý, Člověk a víra

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení