O adventu zní v katedrále rorátní zpěvy

O adventu zní v katedrále rorátní zpěvy

Ještě před samotným začátkem adventní doby uslyšíme na náměstích a z obchodů mnoho vánočních písní včetně těch tradičních českých, oslavujících narození Pána Ježíše Krista. Slavnost připomínající událost Narození Páně nás ve skutečnosti teprve čeká a od 25. prosince uslyšíme vánoční písně i v našich chrámech. Naše země vyniká mimořádným kulturním bohatstvím mimo jiné právě v oblasti vánočních písní. Neméně cenný a obsáhlý poklad máme také v našich písních adventních, které však zůstávají trochu stranou pozornosti, neboť tato překrásná a tajemná doba samotného očekávání příchodu Pána Ježíše Krista a její tradice byly bohužel trochu vytlačeny ze všeobecného povědomí veřejnosti. Tyto starobylé české adventní písně můžete slyšet právě během našich rorátních bohoslužeb, na které Vás srdečně zveme a které se budou v adventní době konat v naší katedrále každý den.

Pojem „roráty“ pochází z prvního slova latinské mešní antifony „Rorate coeli desuper et nubes pluant iustum. Aperiatur terra, et germinet Salvatorem.“ (= „Rosu nám dejte nebesa shůry a oblakové dštěte Spravedlivého. Otevři se země a vydej Spasitele.“)

Nápěv adventní písně „Ejhle, Hospodin přijde“ (v latinském originále „Ecce, Dominus veniet“), kterou v katedrále uslyšíme hned na začátku rorátních mší, má původ již v dobách císaře Karla IV. Zapsán je v antifonáři prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, který je jedním z pokladů knihovny pražské metropolitní kapituly. České adventní i vánoční písně vznikaly po celá staletí napříč středověkem i novověkem. Slavná Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby, považovaná za neodmyslitelnou součást českých Vánoc, má svůj původ na konci 18. století. Druhý „hudební pilíř“ českých Vánoc, píseň „Narodil se Kristus Pán,“ je však mnohem starší, pochází již z 15. století a málo známá je skutečnost, že se jedná o píseň původně husitskou. Mimořádným způsobem obohatil českou hudební tradici barokní skladatel Adam Václav Michna z Otradovic, jehož vánoční píseň „Chtíc aby spal“ je rovněž všeobecně známou a zároveň bezmála 400 let starou.  

Adventní rorátní mše v katedrále sv. Víta mají velmi dlouhou tradici, sahající nejpozději do dob císaře a krále Karla IV. I letos se budou konat každý den od pondělí do pátku od 6:30, v neděli v 8:30 a v sobotu v 8:00 v sousedním kapitulním kostele Všech Svatých. Vedle rorátních mší se konají v katedrále další pravidelné i mimořádné bohoslužby, jejichž program naleznete ve Svatovítských ohláškách. Program vánočních bohoslužeb bude uveřejněn později.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

  • Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    „Tobě přísluší chvála, Bože, na Sionu! A Tobě se splní slib v Jeruzalémě! Vyslyš modlitbu mou, k Tobě všeliké tělo přichází.“

    Vznešená hudba našeho světoznámého skladatele, mimořádně talentovaného a přitom pokorného a zbožného muže, který každé své dílo zakončoval slovy „Bohu díky!“ bude znít v sobotu v naší katedrále při rozloučení se zesnulým arcibiskupem Dominikem kardinálem Dukou. Ten měl dílo Antonína Dvořáka v oblibě a není divu. Dvořák byl velmi inspirující osobnost svým životem i dílem. Requiem b moll zkomponoval v roce 1890. Zhudebnil však latinský text, který je sám o sobě ještě mnohem starší, vyvíjel se po staletí a jeho dnešní podoba je z 16. století. Requiem zaznívá při mších svatých za zemřelé císaře a krále, biskupy i kněze, stejně jako za laiky všech stavů, bez ohledu na jejich věk a společenské postavení.     

  • Pozemská pouť Dominika kardinála Duky bude završena v katedrále

    Pozemská pouť Dominika kardinála Duky bude završena v katedrále

    Duše našeho emeritního arcibiskupa Dominika již prošla branami věčnosti a my se v těchto dnech zvláště modlíme za to, aby náš pastýř a bratr za nimi nalezl otevřenou náruč našeho Pána, zakusil jeho milosrdenství a byl přijat do Jeho slávy. Jeho pozemské tělo však ještě jedna cesta čeká. V sobotu 15. listopadu zamíří ještě jednou do naší katedrály, kterou tentokrát již neopustí a která se stane jeho pozemským domovem natrvalo. Po mši svaté v ní totiž spočine po boku pěti svých starších spolubratrů v biskupské službě, kde bude očekávat onen den, kdy Kristus znovu přijde ve slávě a bude soudit živé i mrtvé, jak věříme a vyznáváme.

  • Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Přinášíme informace o výstavu těla, mši svaté i pohřebních obřadech nad Dominikem kardinálem Dukou, který zesnul v úterý 4. listopadu ve tři hodiny ráno. Nechť mu dá Bůh účast  na svých zaslíbeních. 

  • Novým proboštem Metropolitní kapituly se stává Mons. Zdenek Wasserbauer

    Novým proboštem Metropolitní kapituly se stává Mons. Zdenek Wasserbauer

    Na konci září přijal papež Lev XIV. rezignaci Mons. Václava Malého na úřad pomocného biskupa pražského. Otec Malý se zároveň rozhodl rezignovat na funkci probošta Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze. Novým proboštem byl zvolen Mons. Zdenek Wasserbauer, pomocný biskup pražský a kanovník Metropolitní kapituly. Jeho volba byla potvrzena i arcibiskupem pražským Mons. Janem Graubnerem.  

  • Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

    Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

    Jak už bývá v Evropě obvyklé, biskupové a často i kanovníci katedrálních kapitul bývají ukládáni k poslednímu odpočinku v hrobkách umístěných přímo v jejich katedrálách. Pražští arcibiskupové jsou pak v dnešní době jedinými lidmi, kteří jsou až dodnes v naší katedrále skutečně pohřbíváni. Nalezneme je v ní na různých místech.

  • Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

    Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

    Nejen knížata, králové a císařové, ale i členové významných šlechtických rodů byli v průběhu staletí v naší katedrále pohřbeni. O některých zajímavých osobnostech z jejich řad přinášíme tento článek. Ne všechny hroby se zde dodnes dochovaly. O některých osobnostech víme, že byly v katedrály pohřbeny, ale již nejsme schopni určit, kde přesně se jejich hroby nacházejí. Významným šlechtickým rodům pak patřily některé kaple v chórovém ochozu nebo bočních lodích, které zároveň nesou své zasvěcení. Tyto kaple pak označujeme jejich zasvěcením konkrétnímu světci a zároveň přívlastkem podle daného rodu, který v té či oné kapli má obvykle i svoji hrobku. A tak kapli sv. Ondřeje nazýváme také kaplí Martinickou, kapli sv. Marie Magdaleny kaplí Valdštejnskou, kapli sv. Anny kaplí Nostickou a v kapli sv. Zikmunda pro změnu nalezneme hrobku Černínů z Chudenic.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení