O adventu zní v katedrále rorátní zpěvy

O adventu zní v katedrále rorátní zpěvy

Ještě před samotným začátkem adventní doby uslyšíme na náměstích a z obchodů mnoho vánočních písní včetně těch tradičních českých, oslavujících narození Pána Ježíše Krista. Slavnost připomínající událost Narození Páně nás ve skutečnosti teprve čeká a od 25. prosince uslyšíme vánoční písně i v našich chrámech. Naše země vyniká mimořádným kulturním bohatstvím mimo jiné právě v oblasti vánočních písní. Neméně cenný a obsáhlý poklad máme také v našich písních adventních, které však zůstávají trochu stranou pozornosti, neboť tato překrásná a tajemná doba samotného očekávání příchodu Pána Ježíše Krista a její tradice byly bohužel trochu vytlačeny ze všeobecného povědomí veřejnosti. Tyto starobylé české adventní písně můžete slyšet právě během našich rorátních bohoslužeb, na které Vás srdečně zveme a které se budou v adventní době konat v naší katedrále každý den.

Pojem „roráty“ pochází z prvního slova latinské mešní antifony „Rorate coeli desuper et nubes pluant iustum. Aperiatur terra, et germinet Salvatorem.“ (= „Rosu nám dejte nebesa shůry a oblakové dštěte Spravedlivého. Otevři se země a vydej Spasitele.“)

Nápěv adventní písně „Ejhle, Hospodin přijde“ (v latinském originále „Ecce, Dominus veniet“), kterou v katedrále uslyšíme hned na začátku rorátních mší, má původ již v dobách císaře Karla IV. Zapsán je v antifonáři prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, který je jedním z pokladů knihovny pražské metropolitní kapituly. České adventní i vánoční písně vznikaly po celá staletí napříč středověkem i novověkem. Slavná Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby, považovaná za neodmyslitelnou součást českých Vánoc, má svůj původ na konci 18. století. Druhý „hudební pilíř“ českých Vánoc, píseň „Narodil se Kristus Pán,“ je však mnohem starší, pochází již z 15. století a málo známá je skutečnost, že se jedná o píseň původně husitskou. Mimořádným způsobem obohatil českou hudební tradici barokní skladatel Adam Václav Michna z Otradovic, jehož vánoční píseň „Chtíc aby spal“ je rovněž všeobecně známou a zároveň bezmála 400 let starou.  

Adventní rorátní mše v katedrále sv. Víta mají velmi dlouhou tradici, sahající nejpozději do dob císaře a krále Karla IV. I letos se budou konat každý den od pondělí do pátku od 6:30, v neděli v 8:30 a v sobotu v 8:00 v sousedním kapitulním kostele Všech Svatých. Vedle rorátních mší se konají v katedrále další pravidelné i mimořádné bohoslužby, jejichž program naleznete ve Svatovítských ohláškách. Program vánočních bohoslužeb bude uveřejněn později.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

  • V sobotu přijme kněžské svěcení Jan Hála

    V sobotu přijme kněžské svěcení Jan Hála

    Již od Velikonoc se v katedrále nezastavil kolotoč slavností, svátků a pontifikálních bohoslužeb. Jen za červen jsme v pořadu měly už šest zvláštních bohoslužeb a obřadů. V sobotu 21. června však přichází vrchol červnových mimořádných bohoslužeb, neboť v katedrále přijme kněžské svěcení jáhen Římskokatolické farnosti Dobříš Jan Hála. 

  • Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – II. díl

    Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – II. díl

    Nádherné dílo vídeňského architekta Josefa Emanuela Fischera z Erlachu a zlatníka Josefa Würtha v chórovém ochozu katedrály, které bylo v roce 1736 z podnětu samotného císaře a císařovny zbudováno ke cti svatého Jana Nepomuckého, uctívaného již po generace věřícími z celého světa, mělo v dějinách několikrát doslova namále. Nechybělo mnoho a stovky kilogramů ryzího stříbra mohly být roztaveny a použity pro jiné účely. Nebylo by to poprvé, kdy by naše katedrála přišla o vzácná umělecká díla, která byla zpeněžena za účelem financování armády, rozkradena nebo zničena z ideologických důvodů. Již Zikmund Lucemburský nechal rozebrat nádhernou výzdobu hrobu svatého Václava ze zlata a drahých kamenů, chrám vyplenili i husité a kritickým byl zejména rok 1619, kdy kalvinisté pod vedením dvorního kazatele Abrahama Sculteta vydrancovali interiér katedrály a tehdy zneuctili i hrob Jana Nepomuckého, který v té době ještě nebyl prohlášen ani za blahoslaveného, ale byl uložen na stejném místě v chórovém ochozu. Zneuctění tohoto hrobu zobrazuje jedna z dřevořezeb Kašpara Bechtelera, dnes skrytá právě za stříbrným mauzoleem, která byla vytvořena krátce po bitvě na Bílé hoře.

  • Unikátní klenba Chórové kaple katedrály zblízka

    Unikátní klenba Chórové kaple katedrály zblízka

    V letošním roce se nám naskytla zcela mimořádná příležitost detailně si prohlédnout pozoruhodné klenby naší katedrály zblízka. Metropolitní kapitula a Správa Pražského hradu totiž zahájily společně restaurování Chórové kaple, která je umístěna v přízemní části renesanční Wohlmutovy kruchty v severní části transeptu. Zatímco kapitula převezla do restaurátorských dílen dřevěný mobiliář a uvolnila tak dočasně celý prostor kaple, Správa Pražského hradu ho zaplnila lešením, aby mohlo být provedeno restaurování stěn i kleneb.

  • Slavnost Těla a Krve Páně v katedrále

    Slavnost Těla a Krve Páně v katedrále

    Velikonoční dobu a Letnice, kterými je toto dlouhé liturgické období ukončeno, završuje následně několik po sobě jdoucích slavností. Neděli po Seslání Ducha Svatého slavíme Nejsvětější Trojici, hned následující čtvrtek pak nádhernou slavnost Těla a Krve Páně a o týden později v pátek oslavíme Nejsvětější Srdce Ježíšovo. To tvoří pomyslnou tečku za oslavami hlavních událostí dějin spásy. Do konce liturgického roku pak oslavujeme svátky a slavnosti spojené s Pannou Marií, apoštoly a svatými, které již mají pevné datum, abychom pak až poslední neděli oslavili slavnost Ježíše Krista Krále, kterou je liturgický rok uzavřen.

  • V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení