Popeleční středa tento týden otevře postní dobu

Popeleční středa tento týden otevře postní dobu

Takzvanou Popeleční středou vstupujeme do čtyřicetidenního kajícího období, které předchází slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Podle jeho trvání se tato doba v latině nazývá Quadragesima, zatímco v českém jazyce je zdůrazněn její kající charakter a nazývá se dobou postní. V liturgickém roce se tak střídají období oslavující nejdůležitější události v dějinách spásy, kterým předchází doba určená ke ztišení, přípravě, očekávání, ale také k vnitřnímu usebrání, posílení svého vztahu k našemu Stvořiteli a Spasiteli prostřednictvím pokání a půstu, neboť i náš Pán Ježíš Kristus se po čtyřicet dní postil na poušti. Zatímco hlavní vánoční slavnost Narození Páně očekáváme po čtyři neděle v takzvané adventní době, přípravné období na velikonoční slavnost Zmrtvýchvstání Páně je delší a trvá šest týdnů. Podobně jako v adventní době z našich chrámů zmizí květinová výzdoba a budou se užívat liturgická roucha v kající fialové barvě.

Při ranní i večerní mši svaté o Popeleční středě je v katedrále i v jiných chrámech udílen takzvaný popelec. Jedná se svátostinu, kdy kněz učiní věřícím popelem znamení kříže na čele a pronese větu „Pamatuj, člověče, že jsi prach a v prach se obrátíš!“ případně také „Čiň pokání a věř evangeliu!“ Připomeneme si tak konečnost našeho pozemského bytí smrtelnost našeho těla. Tato svátostina udílená na úvod postní doby a s ní spojená připomínka naší smrtelnosti je však pouze prvním krokem k pozdějšímu plnohodnotnému prožití velikonočního tajemství. Během následujících čtyřiceti dní budeme obracet naše oči k tomu, který svou smrtí na kříži naši smrt přemohl, rozlomil pouta smrti a vykoupil nás pro život věčný, když třetího dne vstal z mrtvých, jak budeme následně slavit o Velikonocích.

 

 

V průběhu postní doby se obvykle každý pátek konají pobožnosti křížové cesty, která připomíná cestu našeho k smrti odsouzeného Pána Ježíše Krista na Kalvárii, setkání s jeho matkou Pannou Marií, Šimonem z Cyreny, Veronikou a s plačícími ženami, ukřižování, smrt na kříži a uložení do hrobu. Ačkoliv samotnou památku Umučení Páně budeme slavit až na Velký Pátek a událostem spojeným s posledními dny Krista na Zemi před jeho ukřižováním je věnován až samotný závěr postní doby, Kristova vykupitelská smrt na kříži je událost, ke které budeme obracet zvláštní pozornost celých následujících čtyřicet dní nejen během pobožností křížové cesty. Při nedělních kapitulních nešporách v katedrále budeme o všech postních nedělích slyšet slova z listu svatého Petra:

„Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. On nezhřešil a nikdo od něho neslyšel nic neupřímného. Když mu spílali, on jim to spíláním neoplácel. Když trpěl, nevyhrožoval, ale ponechal vše tomu, který soudí spravedlivě. On sám na svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom byli mrtví hříchům a žili spravedlivě. Jeho ranami jste uzdraveni.“

Zveme Vás k prožití postní doby také v naší katedrále. Bohoslužby budou konány v pravidelném pořádku. Kající ráz postní doby přeruší dvě slavnosti. Dne 19. března oslavíme slavnost svatého Josefa a o týden později 25. března slavnost Zvěstování Páně, která je již první předzvěstí nadcházejících Vánoc a jako slavnost Kristova vtělení je slavena přesně 9 měsíců před slavností Jeho narození. V tyto dny budeme slavit mši svatou také v 18 hodin.  V rámci putování po katedrále pak zamíříme také do Nové arcibiskupské kaple, kde si připomeneme výročí úmrtí 35. arcibiskupa pražského Miloslava kardinála Vlka.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

  • V sobotu přijme kněžské svěcení Jan Hála

    V sobotu přijme kněžské svěcení Jan Hála

    Již od Velikonoc se v katedrále nezastavil kolotoč slavností, svátků a pontifikálních bohoslužeb. Jen za červen jsme v pořadu měly už šest zvláštních bohoslužeb a obřadů. V sobotu 21. června však přichází vrchol červnových mimořádných bohoslužeb, neboť v katedrále přijme kněžské svěcení jáhen Římskokatolické farnosti Dobříš Jan Hála. 

  • Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – II. díl

    Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – II. díl

    Nádherné dílo vídeňského architekta Josefa Emanuela Fischera z Erlachu a zlatníka Josefa Würtha v chórovém ochozu katedrály, které bylo v roce 1736 z podnětu samotného císaře a císařovny zbudováno ke cti svatého Jana Nepomuckého, uctívaného již po generace věřícími z celého světa, mělo v dějinách několikrát doslova namále. Nechybělo mnoho a stovky kilogramů ryzího stříbra mohly být roztaveny a použity pro jiné účely. Nebylo by to poprvé, kdy by naše katedrála přišla o vzácná umělecká díla, která byla zpeněžena za účelem financování armády, rozkradena nebo zničena z ideologických důvodů. Již Zikmund Lucemburský nechal rozebrat nádhernou výzdobu hrobu svatého Václava ze zlata a drahých kamenů, chrám vyplenili i husité a kritickým byl zejména rok 1619, kdy kalvinisté pod vedením dvorního kazatele Abrahama Sculteta vydrancovali interiér katedrály a tehdy zneuctili i hrob Jana Nepomuckého, který v té době ještě nebyl prohlášen ani za blahoslaveného, ale byl uložen na stejném místě v chórovém ochozu. Zneuctění tohoto hrobu zobrazuje jedna z dřevořezeb Kašpara Bechtelera, dnes skrytá právě za stříbrným mauzoleem, která byla vytvořena krátce po bitvě na Bílé hoře.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení