Toho roku byla katedrála stále ještě ve své nedostavěné podobě, jak ji známe už jen ze starých obrazů a prvních nepříliš kvalitních černobílých fotografiích. Chór byl zastřešen nízkým barokním krovem se třemi věžičkami na hřebeni střechy a v místě, kde nyní barokní Santiniho zábradlí odděluje chór od příčné lodi, stála vysoká zeď, která chór uzavírala a z vnitřní strany k ní přiléhala Wohlmutova hudební kruchta. Novogotické trojlodí a západní průčelí se dvěma věžemi ještě neexistovalo ani na rýsovacích prknech architektů, na jeho místě stála dnes již neexistující renesanční kaple svatého Vojtěcha a rozestavěné barokní pilíře nedokončené Orsiho dostavby ze 17. století, které byly nedlouho poté zbořeny. Na místě dnešního Mockerova novogotického hlavního oltáře stál barokní oltář se stříbrným křížem a velikým zlatě rámovaným retáblem, který můžeme vidět právě ještě na velmi detailně zpracovaném obraze korunovace Ferdinanda V. Ten velmi věrně zachycuje tehdejší podobu interiéru katedrály.
Pohled na katedrálu z Třetího nádvoří Hradu při korunovaci
Celý obřad byl součástí pontifikální mše svaté, slavené pražským arcibiskupem Ondřejem Ankwiczem ze Skarbek-Poslawice, jak ostatně předpokládal samotný korunovační řád českých králů vydaný císařem Karlem IV. Tímto starobylým řádem se řídil i průběh této poslední královské korunovace. Slavnosti předcházelo vyzvánění zvonů a dělové salvy. Král Ferdinand vstoupil do katedrály po červeném koberci v liturgickém průvodu, nad ním byl nesen baldachýn a český herold, oblečený v dalmatice s vyšitým českým lvem na prsou, nesl vytasený meč. Před katedrálou pak král uctil korunovační kříž, který mu předal arcibiskup. Jeho první zastávkou byla kaple svatého Václava. Tam již byly připraveny korunovační klenoty na světcově hrobě, který v té době existoval ještě ve své barokní podobě. U světcova hrobu se král pomodlil a tento okamžik rovněž zachytil malíř. Převlékl se zde z uniformy polního maršála do korunovačních rouch a odebral se opět v liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři. Kromě církevních hodnostářů kráčeli v průvodu také zemští úředníci, nesli pozlacený bochník chleba a pozlacený soudek červeného vína a na závěr i samotnou korunu svatého Václava. V průběhu mše svaté pak král složil předepsané přísahy, položil ruce na evangeliář a políbil korunovační kříž. Byl arcibiskupem pomazán posvěcenými oleji, opásal se svatováclavským mečem, oblečen byl do korunovačního pláště s pásem, štolou a manipulem, na prostředník mu byl nasazen korunovační prsten a do rukou vloženo jablko a žezlo. Nejvyšší komoří nasadil králi atlasovou čepičku, arcibiskup požehnal Svatováclavskou korunu a tu mu pak za asistence dvou biskupů a někdejšího nejvyššího purkrabího Českého království Františka Antonína Libštejnského hraběte z Kolovrat vložil na hlavu. Král Ferdinand pak usedl na trůn připravený uprostřed chóru před hlavním oltářem, nad kterým byl z klenby vyvěšen bohatě zdobený baldachýn. Následovalo holdování králi a mše svatá pokračovala dále. Údajně z úcty k českým reformačním tradicím přijal král svátost oltářní pod obojí způsobou. Následoval korunovační banket ve Vladislavském sále Starého královského paláce a pompézní slavnosti spojené s ohňostroji a lidovými veselicemi, kdy z kašen teklo místo vody víno, mezi lid byly vhazovány mince vyražené speciálně k této příležitosti a během velké lidové slavnosti u pražské Invalidovny bylo podáváno zdarma jídlo a pití, přičemž nádobí ozdobené symboly Českého království si lidé mohli nechat na památku.
Detail korunovace Ferdinanda V. s viditelnými stříbrnými relikviáři
Obraz poslední královské korunovace nám přináší mnoho zajímavých poznatků o tehdejší podobě naší katedrály. Barokní oltář již sice z chóru zmizel, ale stříbrné busty českých světců, vystavené na oltářní menze během korunovačního obřadu můžeme dnes vidět na oltáři ve Vlašimské kapli hned naproti stříbrnému náhrobku svatého Jana Nepomuckého. Velké zlacené barokní sochy českých zemských patronů na pilířích arkád v blízkosti hlavního oltáře byly po dostavění katedrály přeneseny do příčné lodi, kde je můžeme také obdivovat dodnes. Arcibiskupská katedra s baldachýnem v severní části chóru se nám již bohužel nedochovala, zachycena je však ještě na řadě černobílých fotografiích. Poblíž klečícího krále přijímajícího českou královskou korunu pak stojí český herold oblečený v dalmatice s vyšitým českým lvem, tzv. tabardu, s kloboukem ozdobeným pery. Tento tabard s českým lvem je dnes vystaven v klenotnici ve vídeňském Hofburgu.
Text: Ing. Ondřej Stříteský
Foto: Wikimedia, Pražský hrad
