První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

„Nevím, zda vím, co je to zázrak. Přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku.“ Václav Havel, prezident ČSFR, 21. dubna 1990

Na začátku dubna celý svět vzpomínal na jednoho z největších papežů v dějinách, svatého Jana Pavla II. Uplynulo totiž přesně 20 let od chvíle, kdy ho náš Pán povolal z tohoto světa. Pro naši katedrálu však letošní duben přináší ještě jedno významné výročí, které je s papežem Janem Pavlem II. spojené. Dne 21. dubna totiž uplyne přesně 35 let od chvíle, kdy vůbec poprvé v dějinách vstoupil papež na české území a kdy také navštívil naši katedrálu, kde se setkal s českými biskupy. Symbolika toho, že ve stejný den odešel papež František nás tíží právě v těchto dnech, kdy jej věřící na celém světě vyprovázejí na cestě z vzkříšeným Pánem…

Jednalo se o vskutku historickou a výjimečnou chvíli, která je dodnes právem spojována s pádem komunistického režimu a znovunabytím svobody v naší zemi. Papeže totiž na návštěvu Československa pozvali sám prezident Václav Havel a pražský arcibiskup František kardinál Tomášek a sám prezident Havel význam jeho návštěvy zdůraznil v emotivním uvítacím proslovu:

„Vítám Vás, Svatý Otče, mezi námi hříšníky! Nevím, zda vím, co je to zázrak. Přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku: Člověk, který byl ještě před šesti měsíci zatýkán jako nepřítel svého státu, vítá dnes jako jeho prezident prvního papeže v dějinách katolické církve, který stanul na půdě, kde tento stát leží.“

Neznamená to však, že by České země stály po celá předchozí staletí stranou zájmu papežů. Důvod, proč se naše katedrála a celá vlast dočkala takové pocty až v roce 1990, je mnohem prostší. Papežové totiž v minulosti příliš necestovali a Řím opouštěli spíše výjimečně. Průkopníkem se stal až Pavel VI., který podnikl mnoho cest po celém světě a navštívil prakticky všechny kontinenty. V Evropě pak zavítal do Švýcarska a do Portugalska. Ačkoliv v Československu osobně nebyl, měl k němu úzké vazby. Jmenoval v něm dva kardinály, a sice pražského arcibiskupa Josefa Berana a litoměřického biskupa Štěpána Trochtu. Když komunistický režim odmítl Josefu Beranovi povolit návrat do vlasti, rozhodl papež o uložení jeho ostatků v papežské hrobce poblíž hrobu svatého apoštola Petra. V Praze povýšil v roce 1974 kostel svatého Jakuba na Starém Městě na baziliku minor a naší katedrále věnoval mimo jiné nádherný kříž.

Pontifikát jeho nástupce Jana Pavla I. trval pouhý jeden měsíc, avšak Jan Pavel II. pak do našich zemí zavítal hned třikrát. Znovu navštívil již samostatnou Českou republiku v letech 1995 a 1997. Záměr pozvat papeže na návštěvu Československa čerstvě osvobozeného od komunistického režimu vznikl prakticky souběžně se zvolením Václava Havla prezidentem. Pozvání bylo odesláno ještě 29. prosince 1989 v den prezidentské volby a nově zvolený prezident ho podepsal společně s pražským arcibiskupem Františkem kardinálem Tomáškem. Kladná odpověď přišla již 24. ledna. Papež v ní vzpomněl na svůj záměr navštívit Československo již v roce 1979 při výročí 1100 let slovanských věrozvěstů, kdy však komunistický režim takovou návštěvu neumožnil. Vyjádřil svou vděčnost Boží Prozřetelnosti, Kristu Pánu a jeho svaté Matce, našim svatým patronům a v první řadě svaté Anežce České za změnu situace v naší vlasti. Naší zemi pak požehnal těmito slovy:

„Žehnám celému Československu. Pozdravuji všechny a každého. Přicházím k Vám ve jménu Páně a všem přináším poselství pokoje a lásky!“

O první návštěvě papeže v českých zemích a v naší katedrále vám přinášíme tento krátký seriál článků, kterým chceme na tohoto velkého papeže vzpomenout.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.

  • Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Obvykle slavíme dne 30. listopadu svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého apoštola Petra. V letošním roce však jeho svátek ustoupí neděli, na kterou připadá. V liturgii má totiž Den Páně přednost před svátky svatých a v tomto případě se bude dokonce o 1. neděli adventní, začátek liturgického roku. Svatý Ondřej tak letos doslova naplní úsloví, že otevírá brány adventu.

  • Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Na poslední neděli liturgického roku tradičně připadá slavnost Ježíše Krista Krále, která celý roční cyklus oslavující a zpřítomňující důležité události z dějin spásy logicky završuje. Kristus, náš vykupitel a vítěz nad smrtí, Alfa i Omega, počátek i konec, Pán všech věků, který vládne dějinám, jehož je království i moc i sláva po všechny věky věků – právě těmito slovy, které oslavují Krista jako vítězného krále, kněz doprovází již žehnání velikonoční svíce o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Poté, co Kristus vstoupil do nebe, na jeho apoštoly sestoupil Duch Svatý a jak píše svatý Pavel v listu Židům, „Kristus se pak navždycky posadil po Boží pravici a teď už jen čeká, až mu budou jeho nepřátelé položeni k nohám jako podnož.“ Právě slavností Kristova královského majestátu pak na konci listopadu liturgický rok vyvrcholí.

  • Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    „Tobě přísluší chvála, Bože, na Sionu! A Tobě se splní slib v Jeruzalémě! Vyslyš modlitbu mou, k Tobě všeliké tělo přichází.“

    Vznešená hudba našeho světoznámého skladatele, mimořádně talentovaného a přitom pokorného a zbožného muže, který každé své dílo zakončoval slovy „Bohu díky!“ bude znít v sobotu v naší katedrále při rozloučení se zesnulým arcibiskupem Dominikem kardinálem Dukou. Ten měl dílo Antonína Dvořáka v oblibě a není divu. Dvořák byl velmi inspirující osobnost svým životem i dílem. Requiem b moll zkomponoval v roce 1890. Zhudebnil však latinský text, který je sám o sobě ještě mnohem starší, vyvíjel se po staletí a jeho dnešní podoba je z 16. století. Requiem zaznívá při mších svatých za zemřelé císaře a krále, biskupy i kněze, stejně jako za laiky všech stavů, bez ohledu na jejich věk a společenské postavení.     

  • Pozemská pouť Dominika kardinála Duky bude završena v katedrále

    Pozemská pouť Dominika kardinála Duky bude završena v katedrále

    Duše našeho emeritního arcibiskupa Dominika již prošla branami věčnosti a my se v těchto dnech zvláště modlíme za to, aby náš pastýř a bratr za nimi nalezl otevřenou náruč našeho Pána, zakusil jeho milosrdenství a byl přijat do Jeho slávy. Jeho pozemské tělo však ještě jedna cesta čeká. V sobotu 15. listopadu zamíří ještě jednou do naší katedrály, kterou tentokrát již neopustí a která se stane jeho pozemským domovem natrvalo. Po mši svaté v ní totiž spočine po boku pěti svých starších spolubratrů v biskupské službě, kde bude očekávat onen den, kdy Kristus znovu přijde ve slávě a bude soudit živé i mrtvé, jak věříme a vyznáváme.

  • Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Přinášíme informace o výstavu těla, mši svaté i pohřebních obřadech nad Dominikem kardinálem Dukou, který zesnul v úterý 4. listopadu ve tři hodiny ráno. Nechť mu dá Bůh účast  na svých zaslíbeních. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení