První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

„Nevím, zda vím, co je to zázrak. Přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku.“ Václav Havel, prezident ČSFR, 21. dubna 1990

Na začátku dubna celý svět vzpomínal na jednoho z největších papežů v dějinách, svatého Jana Pavla II. Uplynulo totiž přesně 20 let od chvíle, kdy ho náš Pán povolal z tohoto světa. Pro naši katedrálu však letošní duben přináší ještě jedno významné výročí, které je s papežem Janem Pavlem II. spojené. Dne 21. dubna totiž uplyne přesně 35 let od chvíle, kdy vůbec poprvé v dějinách vstoupil papež na české území a kdy také navštívil naši katedrálu, kde se setkal s českými biskupy. Symbolika toho, že ve stejný den odešel papež František nás tíží právě v těchto dnech, kdy jej věřící na celém světě vyprovázejí na cestě z vzkříšeným Pánem…

Jednalo se o vskutku historickou a výjimečnou chvíli, která je dodnes právem spojována s pádem komunistického režimu a znovunabytím svobody v naší zemi. Papeže totiž na návštěvu Československa pozvali sám prezident Václav Havel a pražský arcibiskup František kardinál Tomášek a sám prezident Havel význam jeho návštěvy zdůraznil v emotivním uvítacím proslovu:

„Vítám Vás, Svatý Otče, mezi námi hříšníky! Nevím, zda vím, co je to zázrak. Přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku: Člověk, který byl ještě před šesti měsíci zatýkán jako nepřítel svého státu, vítá dnes jako jeho prezident prvního papeže v dějinách katolické církve, který stanul na půdě, kde tento stát leží.“

Neznamená to však, že by České země stály po celá předchozí staletí stranou zájmu papežů. Důvod, proč se naše katedrála a celá vlast dočkala takové pocty až v roce 1990, je mnohem prostší. Papežové totiž v minulosti příliš necestovali a Řím opouštěli spíše výjimečně. Průkopníkem se stal až Pavel VI., který podnikl mnoho cest po celém světě a navštívil prakticky všechny kontinenty. V Evropě pak zavítal do Švýcarska a do Portugalska. Ačkoliv v Československu osobně nebyl, měl k němu úzké vazby. Jmenoval v něm dva kardinály, a sice pražského arcibiskupa Josefa Berana a litoměřického biskupa Štěpána Trochtu. Když komunistický režim odmítl Josefu Beranovi povolit návrat do vlasti, rozhodl papež o uložení jeho ostatků v papežské hrobce poblíž hrobu svatého apoštola Petra. V Praze povýšil v roce 1974 kostel svatého Jakuba na Starém Městě na baziliku minor a naší katedrále věnoval mimo jiné nádherný kříž.

Pontifikát jeho nástupce Jana Pavla I. trval pouhý jeden měsíc, avšak Jan Pavel II. pak do našich zemí zavítal hned třikrát. Znovu navštívil již samostatnou Českou republiku v letech 1995 a 1997. Záměr pozvat papeže na návštěvu Československa čerstvě osvobozeného od komunistického režimu vznikl prakticky souběžně se zvolením Václava Havla prezidentem. Pozvání bylo odesláno ještě 29. prosince 1989 v den prezidentské volby a nově zvolený prezident ho podepsal společně s pražským arcibiskupem Františkem kardinálem Tomáškem. Kladná odpověď přišla již 24. ledna. Papež v ní vzpomněl na svůj záměr navštívit Československo již v roce 1979 při výročí 1100 let slovanských věrozvěstů, kdy však komunistický režim takovou návštěvu neumožnil. Vyjádřil svou vděčnost Boží Prozřetelnosti, Kristu Pánu a jeho svaté Matce, našim svatým patronům a v první řadě svaté Anežce České za změnu situace v naší vlasti. Naší zemi pak požehnal těmito slovy:

„Žehnám celému Československu. Pozdravuji všechny a každého. Přicházím k Vám ve jménu Páně a všem přináším poselství pokoje a lásky!“

O první návštěvě papeže v českých zemích a v naší katedrále vám přinášíme tento krátký seriál článků, kterým chceme na tohoto velkého papeže vzpomenout.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení