Slavné Kristovo vzkříšení oslaví starobylý chvalozpěv

Slavné Kristovo vzkříšení oslaví starobylý chvalozpěv

„Ať slavné Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění!“

Tímto zvoláním k zapálené a požehnané velikonoční svíci u velikonočního ohně, která symbolizuje vzkříšeného Krista, zahájí kněz po setmění procesí k oltáři. Tam budou slaveny obřady z vigilie veliké noci, kdy Kristus rozlomil pouta smrti, vstal z mrtvých, aby se následně ukázal svým učedníkům a po čtyřiceti dnech vstoupil na nebesa jako Král slávy. Veliké a nádherné tajemství této noci, tajemství naší spásy a vykoupení z otroctví hříchu je oslavováno jako světlo, které přináší Kristus a rozhání jím pekelné temnoty, Kristus sám je označován jako to světlo. Takto ho oslavuje i známá velikonoční píseň, zpívaná v českých zemích: „Aleluja! Vstal z mrtvých Kristus oslavený,  tma pekel před ním utíká! Z ran, jež jsou divem zaceleny, vítězná záře proniká!“

 

Právě proto je symbolem slavného Kristova vzkříšení mohutná svíce, která na úvod velikonoční vigilie sama ozáří naše potemnělé chrámy a která pak bude svítit u oltáře po celou velikonoční dobu. Tato svíce, nazývaná také jako paškál, má na sobě vyznačen kříž s pěti ranami Kristovými, do kterých jsou vloženy hřeby s kadidlovými zrny, letopočet a řecká písmena alfa a omega, která připomínají, že Kristus je počátek i konec, je Pánem všech věků, on vládne dějinám, Jeho je království i moc i sláva po všechny věky věků. Tato svíce bude samozřejmě zářit i v naší katedrále a stejně jako v ostatních chrámech po celém světě i v naší katedrále zazní oslavný chvalozpěv na tuto svíci, který křesťané zpívají již nejméně 1500 let. Tento chvalozpěv se nazývá Exsultet a podle tradice ho zpívá jáhen na úvod velikonoční vigilie.

 

Autor chvalozpěvu již bohužel není známý. Víme, že své počátky má už ve 4. století, tedy ještě v dobách existence Západořímské říše. Vznikl někde na pomezí severní Itálie a Francie. Jeho text je poměrně dlouhý a zejména v románském světě se často zapisoval na bohatě iluminované role pergamenu. Takovéto role vznikaly mezi 10. – 13. století v jižní Itálii a v italských chrámech je exsultet dodnes zpíván právě z takových rolí, které jáhen při zpěvu postupně odvíjí. V českých zemích tyto role nemají tradici.

 

Exsultet sestává ze dvou částí. Úvodní prolog zve křesťany k prožití velikonoční radosti: „Zajásejte již, zástupy andělů v nebi! Zaskvějte se v slávě, božská tajemství! K vítězství tak mocného Krále zazni polnice a zvěstuj spásu! Raduj se i ty, země, zalitá tak oslnivou září a tonoucí v jasu věčného Krále, pohleď, jak na celém světě rychle zmizely temnoty!“ Kristus jako světlo zahánějící temnoty, to je poselství, které přináší právě tato veliká noc. Následuje hlavní část, která je koncipována stejně jako eucharistická modlitba při mši svaté. Začíná stejně jako preface zvoláním „Pán s vámi“ a odpovědí věřících „I s tebou!“ Následují slova chvály Krista, Božího beránka, který slavně vstal z mrtvých. Několikrát je zde připomenuta temnota hříchu a prvotní hřích Adamův. „Vpravdě je důstojné a spravedlivé, abychom neviditelného Boha, všemohoucího Otce i jeho jednorozeného Syna, našeho Pána Ježíše Krista oslavovali radostným zpěvem a celou vroucností srdce i ducha.

Neboť Kristus za nás splatil věčnému Otci dluh Adamův a svou krví z lásky prolitou zrušil dlužní úpis dávného hříchu!“

 

Kéž plamen naděje, kterou nám přineslo Kristovo vítězství nad smrtí, v našich srdcích nikdy neuhasíná, září nám po všechny dny našeho života a kéž nás vítězný Kristus na konci věků přivede k Otci do slávy Jeho svatých!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

    Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

    V sobotu 25. dubna zažila naše katedrála velkou slavnost. Svého úřadu se v ní oficiálně ujal nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, který se zároveň stal primasem českým. Arcibiskup byl u vstupu do katedrály přivítán kanovníky metropolitní kapituly, políbil kříž a v doprovodu kanovníků se pak odebral ve slavnostním liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři. Samotný akt intronizace spočíval v přečtení jmenovacího dekretu děkanem kapituly, převzetí arcibiskupské berle a usednutí na katedru. Nový arcibiskup pak v katedrále slavil svoji první mši svatou ve společenství stovek duchovních a věřících. Jeden krok související s převzetím nejvýznamnějšího církevního úřadu v naší zemi však našeho arcibiskupa ještě čeká. Přijme při něm ještě jednu specifickou insignii, pro kterou se musí vypravit až k hrobům apoštolů do Říma. Dle tradice se tak stane dne 29. června o slavnosti svatých Petra a Pavla.

  • V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

    V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

    Na stavbě a výzdobě pražské katedrály se v průběhu staletí podílela řada nadaných a slavných umělců. V tomto roce si chceme připomenout zvláště jednoho z nich, neboť se do současné podoby našeho chrámu zapsal skutečně významným způsobem a právě na tento rok připadají dvě jeho kulatá výročí. Tuto neděli 14. června uplyne přesně 130 let od jeho smrti a přímo na den položení základního kamene naší katedrály, 21. listopad, připadne letos 190. výročí jeho narození.

  • Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.

  • Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.

  • V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.

  • V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení