Slavnost Těla a Krve Páně v katedrále

Slavnost Těla a Krve Páně v katedrále

Velikonoční dobu a Letnice, kterými je toto dlouhé liturgické období ukončeno, završuje následně několik po sobě jdoucích slavností. Neděli po Seslání Ducha Svatého slavíme Nejsvětější Trojici, hned následující čtvrtek pak nádhernou slavnost Těla a Krve Páně a o týden později v pátek oslavíme Nejsvětější Srdce Ježíšovo. To tvoří pomyslnou tečku za oslavami hlavních událostí dějin spásy. Do konce liturgického roku pak oslavujeme svátky a slavnosti spojené s Pannou Marií, apoštoly a svatými, které již mají pevné datum, abychom pak až poslední neděli oslavili slavnost Ježíše Krista Krále, kterou je liturgický rok uzavřen.

 

Krásná slavnost Těla a Krve Páně, završená eucharistickým procesím, kterou budeme i v naší katedrále slavit tento čtvrtek, byla ustanovena papežem Urbanem IV. v roce 1264 a je slavena celou církví. Málokdo však ví, že na jejím počátku stojí český kněz jménem Petr, kanovník Vyšehradské kapituly. Tento kněz měl pochybnosti o skutečné přítomnosti Krista v hostii, proměněné při mši svaté. Vykonal proto pouť do Říma, kde si chtěl vyprosit vysvobození od těchto pochybností. V závěru této pouti slavil mši svatou v Bolseně, městečku v regionu Lazio nedaleko Říma. Tam se stal svědkem eucharistického zázraku.

Nebyl to první ani poslední eucharistický zázrak, který byl v dějinách zaznamenán. Jsou známé případy takovýchto zázraků i z 20. století. Právě o eucharistické zázraky se velmi zajímal například blahoslavený Carlo Acutis, který má být v září letošního roku prohlášen za svatého. Tento mladý italský student, který v roce 2006 zemřel na leukemii a byl blahořečen papežem Františkem v roce 2020, eucharistické zázraky dokumentoval.

Při eucharistickém zázraku dochází k transsubstanci Těla a Krve Páně i fyzicky. V případě některých zázraků mělo dojít k proměně hostie ve skutečnou, zpravidla srdeční tkáň. Kněz Petr se při mši v Bolseně stal svědkem tohoto zázraku právě v okamžiku, kdy pozdvihl hostii a pronesl slova eucharistické modlitby „toto je moje Tělo.“ Pozdvižená hostie nasákla krví a Kristova krev začala zkrápět oltář a vsakovala se do korporálu i ostatních pláten, kterými byl oltář přikryt. Stalo se tak v roce 1263.

Zpráva o tomto zázraku se donesla papeži Urbanovi IV., který se nacházel v nedalekém Orvietu a o rok později ustanovil eucharistický svátek. V průběhu staletí se pak slavnost šířila a ustálila se do dnešní podoby.

Zejména svatý Tomáš Akvinský, který byl současníkem papeže Urbana IV. a českého kněze Petra, byl úctou k Eucharistii a nově ustanovenou slavností silně osloven a složil několik hymnů, které Tělo a Krev Páně oslavují. Tyto známé hymny hojně zpíváme nejen o slavnosti Těla a Krve Páně dodnes. Jedná se o nádherné písně Lauda Sion Salvatorem, Adoro te devote, Pange lingua gloriosi či Panis angelicus. Většinu z nich právě ve čtvrtek při eucharistickém procesí uslyšíme.

Slavnost začne jako každý rok mší svatou v 17 hodin u hlavního oltáře katedrály, kterou bude slavit pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner. Na mši pak naváže již zmíněné eucharistické procesí okolo katedrály s tradičními zastaveními s modlitbou a požehnáním u připravených oltářů.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

  • V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.

  • V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.

  • Výročí posvěcení katedrály oslavíme s novým pražským arcibiskupem

    Výročí posvěcení katedrály oslavíme s novým pražským arcibiskupem

    Měsíc květen přináší do naší katedrály zvláště bohatý liturgický program. Vrcholí v něm velikonoční doba, ovšem v polovině měsíce slavíme hned dvě slavnosti, které jsou s pražským chrámem svatého Víta přímo spojené. První z nich připadá na 12. května, kdy si připomeneme 97. výročí ode dne, kdy tehdejší děkan metropolitní kapituly a světící biskup, Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Sedlák, dokončenou stavbu velechrámu posvětil. Stejně jako jiné kostely tak slaví i naše katedrála své posvícení. Při tom letošním bude hlavním celebrantem večerní liturgie poprvé nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl. Tato mše svatá slavená od 18:00 bude také první mší nového arcibiskupa v jeho katedrále od chvíle, kdy zde byl slavnostně uveden do úřadu.

    Pozornému čtenáři jistě neunikne několik zvláštností spojených s touto událostí. Jak to, že byla katedrála posvěcena teprve před 97 lety? A proč byla posvěcena zrovna 12. května?

  • Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Dne 10. dubna pamatuje naše metropolitní kapitula na svého kanovníka a probošta Daniela Josefa Mayera z Mayernu, který se v roce 1732 stal 19. arcibiskupem pražským. V nejvyšším církevním úřadu v našich zemích však setrval pouze jeden rok, protože hned následujícího roku ve věku 77 let zemřel. Přesto se však už jako kanovník metropolitní kapituly významným způsobem podílel na řízení pražské arcidiecéze. Téměř třicet let totiž působil jako generální vikář pražských arcibiskupů Jana Josefa Breunera a Františka Ferdinanda z Khünburgu. Od roku 1711 byl také tajným radou císaře a krále Karla VI., otce naší jediné vládnoucí královny Marie Terezie.

  • Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

    Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

    Ve Svatém týdnu vrcholí čtyřicetidenní období půstu, se kterým se zejména v jeho závěrečné fázi pojí rozjímání o Kristově utrpení a vykupitelské smrti na kříži. Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma, kdy byl vítán zástupy jako král a který prožíváme o Květné neděli, otevírá poslední týden Jeho pozemského působení před ukřižováním a slavným vzkříšením.

  • Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Ve středu 18. února zahájíme v katedrále při ranní i mimořádné večerní mši svaté slavené pražským arcibiskupem další část liturgického roku. Podobně jako doba adventní to bude doba příprav a očekávání, předcházející slavení největších slavností v liturgickém roce a bude tedy zahalená ve fialové barvě. A podobně, jako jsme 40 dní po Narození Páně slavili svátek Uvedení Páně do chrámu a po čtyřicet dní jsme v katedrále i v jiných chrámech mohli přicházet k jesličkám, čeká nás opět čtyřicetidenní období. Latinsky ho také nazýváme „Tempus quadragesimae“ či jednoslovně „Quadragesima.“ Východní křesťané pro něj používají jméno „Svatá čtyřicátnice.“ Jedná se však tentokrát o dobu ztišení a odříkání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení