Slavnost Těla a Krve Páně v katedrále

Slavnost Těla a Krve Páně v katedrále

Velikonoční dobu a Letnice, kterými je toto dlouhé liturgické období ukončeno, završuje následně několik po sobě jdoucích slavností. Neděli po Seslání Ducha Svatého slavíme Nejsvětější Trojici, hned následující čtvrtek pak nádhernou slavnost Těla a Krve Páně a o týden později v pátek oslavíme Nejsvětější Srdce Ježíšovo. To tvoří pomyslnou tečku za oslavami hlavních událostí dějin spásy. Do konce liturgického roku pak oslavujeme svátky a slavnosti spojené s Pannou Marií, apoštoly a svatými, které již mají pevné datum, abychom pak až poslední neděli oslavili slavnost Ježíše Krista Krále, kterou je liturgický rok uzavřen.

 

Krásná slavnost Těla a Krve Páně, završená eucharistickým procesím, kterou budeme i v naší katedrále slavit tento čtvrtek, byla ustanovena papežem Urbanem IV. v roce 1264 a je slavena celou církví. Málokdo však ví, že na jejím počátku stojí český kněz jménem Petr, kanovník Vyšehradské kapituly. Tento kněz měl pochybnosti o skutečné přítomnosti Krista v hostii, proměněné při mši svaté. Vykonal proto pouť do Říma, kde si chtěl vyprosit vysvobození od těchto pochybností. V závěru této pouti slavil mši svatou v Bolseně, městečku v regionu Lazio nedaleko Říma. Tam se stal svědkem eucharistického zázraku.

Nebyl to první ani poslední eucharistický zázrak, který byl v dějinách zaznamenán. Jsou známé případy takovýchto zázraků i z 20. století. Právě o eucharistické zázraky se velmi zajímal například blahoslavený Carlo Acutis, který má být v září letošního roku prohlášen za svatého. Tento mladý italský student, který v roce 2006 zemřel na leukemii a byl blahořečen papežem Františkem v roce 2020, eucharistické zázraky dokumentoval.

Při eucharistickém zázraku dochází k transsubstanci Těla a Krve Páně i fyzicky. V případě některých zázraků mělo dojít k proměně hostie ve skutečnou, zpravidla srdeční tkáň. Kněz Petr se při mši v Bolseně stal svědkem tohoto zázraku právě v okamžiku, kdy pozdvihl hostii a pronesl slova eucharistické modlitby „toto je moje Tělo.“ Pozdvižená hostie nasákla krví a Kristova krev začala zkrápět oltář a vsakovala se do korporálu i ostatních pláten, kterými byl oltář přikryt. Stalo se tak v roce 1263.

Zpráva o tomto zázraku se donesla papeži Urbanovi IV., který se nacházel v nedalekém Orvietu a o rok později ustanovil eucharistický svátek. V průběhu staletí se pak slavnost šířila a ustálila se do dnešní podoby.

Zejména svatý Tomáš Akvinský, který byl současníkem papeže Urbana IV. a českého kněze Petra, byl úctou k Eucharistii a nově ustanovenou slavností silně osloven a složil několik hymnů, které Tělo a Krev Páně oslavují. Tyto známé hymny hojně zpíváme nejen o slavnosti Těla a Krve Páně dodnes. Jedná se o nádherné písně Lauda Sion Salvatorem, Adoro te devote, Pange lingua gloriosi či Panis angelicus. Většinu z nich právě ve čtvrtek při eucharistickém procesí uslyšíme.

Slavnost začne jako každý rok mší svatou v 17 hodin u hlavního oltáře katedrály, kterou bude slavit pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner. Na mši pak naváže již zmíněné eucharistické procesí okolo katedrály s tradičními zastaveními s modlitbou a požehnáním u připravených oltářů.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

  • Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Naše chrámy se o Vánocích stávají cílem poutníků, kteří si přicházejí prohlédnout vystavené jesličky. Líbeznou scénu zobrazující Narození Páně, kdy Panna Maria a svatý Josef chovají děťátko, kterému se přicházejí poklonit pastýři, nalezneme prakticky v každém kostele. I v naší katedrále budeme mít opět možnost obdivovat její překrásný betlém zhotovený v I. polovině 20. století Václavem Andresem, který byl v posledních dvou letech péčí metropolitní kapituly zrestaurován a instalován do prostředí inspirovaného architekturou Svaté země. Byla by však škoda zapomenout na další umělecká díla s vánoční tematikou, kterých je v katedrále značné množství.

  • Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Oslavy narození našeho Pána Ježíše Krista jsou pro mnoho obyvatel Prahy i poutnice a poutníky často velkým lákadlem, proč do promrzlé katedrály na sklonku prosince přijít. Jako vždy nabídne vyzdobená katedrála nejen půlnoční mši svatou s naším arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem, ale i setkání u jesliček, zakončení Jubilejního roku nebo uvítání nového kalendářního roku.

  • Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.

  • Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Obvykle slavíme dne 30. listopadu svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého apoštola Petra. V letošním roce však jeho svátek ustoupí neděli, na kterou připadá. V liturgii má totiž Den Páně přednost před svátky svatých a v tomto případě se bude dokonce o 1. neděli adventní, začátek liturgického roku. Svatý Ondřej tak letos doslova naplní úsloví, že otevírá brány adventu.

  • Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Na poslední neděli liturgického roku tradičně připadá slavnost Ježíše Krista Krále, která celý roční cyklus oslavující a zpřítomňující důležité události z dějin spásy logicky završuje. Kristus, náš vykupitel a vítěz nad smrtí, Alfa i Omega, počátek i konec, Pán všech věků, který vládne dějinám, jehož je království i moc i sláva po všechny věky věků – právě těmito slovy, které oslavují Krista jako vítězného krále, kněz doprovází již žehnání velikonoční svíce o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Poté, co Kristus vstoupil do nebe, na jeho apoštoly sestoupil Duch Svatý a jak píše svatý Pavel v listu Židům, „Kristus se pak navždycky posadil po Boží pravici a teď už jen čeká, až mu budou jeho nepřátelé položeni k nohám jako podnož.“ Právě slavností Kristova královského majestátu pak na konci listopadu liturgický rok vyvrcholí.

  • Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    „Tobě přísluší chvála, Bože, na Sionu! A Tobě se splní slib v Jeruzalémě! Vyslyš modlitbu mou, k Tobě všeliké tělo přichází.“

    Vznešená hudba našeho světoznámého skladatele, mimořádně talentovaného a přitom pokorného a zbožného muže, který každé své dílo zakončoval slovy „Bohu díky!“ bude znít v sobotu v naší katedrále při rozloučení se zesnulým arcibiskupem Dominikem kardinálem Dukou. Ten měl dílo Antonína Dvořáka v oblibě a není divu. Dvořák byl velmi inspirující osobnost svým životem i dílem. Requiem b moll zkomponoval v roce 1890. Zhudebnil však latinský text, který je sám o sobě ještě mnohem starší, vyvíjel se po staletí a jeho dnešní podoba je z 16. století. Requiem zaznívá při mších svatých za zemřelé císaře a krále, biskupy i kněze, stejně jako za laiky všech stavů, bez ohledu na jejich věk a společenské postavení.     

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení