Slavnost Těla a Krve Páně v katedrále

Slavnost Těla a Krve Páně v katedrále

Velikonoční dobu a Letnice, kterými je toto dlouhé liturgické období ukončeno, završuje následně několik po sobě jdoucích slavností. Neděli po Seslání Ducha Svatého slavíme Nejsvětější Trojici, hned následující čtvrtek pak nádhernou slavnost Těla a Krve Páně a o týden později v pátek oslavíme Nejsvětější Srdce Ježíšovo. To tvoří pomyslnou tečku za oslavami hlavních událostí dějin spásy. Do konce liturgického roku pak oslavujeme svátky a slavnosti spojené s Pannou Marií, apoštoly a svatými, které již mají pevné datum, abychom pak až poslední neděli oslavili slavnost Ježíše Krista Krále, kterou je liturgický rok uzavřen.

 

Krásná slavnost Těla a Krve Páně, završená eucharistickým procesím, kterou budeme i v naší katedrále slavit tento čtvrtek, byla ustanovena papežem Urbanem IV. v roce 1264 a je slavena celou církví. Málokdo však ví, že na jejím počátku stojí český kněz jménem Petr, kanovník Vyšehradské kapituly. Tento kněz měl pochybnosti o skutečné přítomnosti Krista v hostii, proměněné při mši svaté. Vykonal proto pouť do Říma, kde si chtěl vyprosit vysvobození od těchto pochybností. V závěru této pouti slavil mši svatou v Bolseně, městečku v regionu Lazio nedaleko Říma. Tam se stal svědkem eucharistického zázraku.

Nebyl to první ani poslední eucharistický zázrak, který byl v dějinách zaznamenán. Jsou známé případy takovýchto zázraků i z 20. století. Právě o eucharistické zázraky se velmi zajímal například blahoslavený Carlo Acutis, který má být v září letošního roku prohlášen za svatého. Tento mladý italský student, který v roce 2006 zemřel na leukemii a byl blahořečen papežem Františkem v roce 2020, eucharistické zázraky dokumentoval.

Při eucharistickém zázraku dochází k transsubstanci Těla a Krve Páně i fyzicky. V případě některých zázraků mělo dojít k proměně hostie ve skutečnou, zpravidla srdeční tkáň. Kněz Petr se při mši v Bolseně stal svědkem tohoto zázraku právě v okamžiku, kdy pozdvihl hostii a pronesl slova eucharistické modlitby „toto je moje Tělo.“ Pozdvižená hostie nasákla krví a Kristova krev začala zkrápět oltář a vsakovala se do korporálu i ostatních pláten, kterými byl oltář přikryt. Stalo se tak v roce 1263.

Zpráva o tomto zázraku se donesla papeži Urbanovi IV., který se nacházel v nedalekém Orvietu a o rok později ustanovil eucharistický svátek. V průběhu staletí se pak slavnost šířila a ustálila se do dnešní podoby.

Zejména svatý Tomáš Akvinský, který byl současníkem papeže Urbana IV. a českého kněze Petra, byl úctou k Eucharistii a nově ustanovenou slavností silně osloven a složil několik hymnů, které Tělo a Krev Páně oslavují. Tyto známé hymny hojně zpíváme nejen o slavnosti Těla a Krve Páně dodnes. Jedná se o nádherné písně Lauda Sion Salvatorem, Adoro te devote, Pange lingua gloriosi či Panis angelicus. Většinu z nich právě ve čtvrtek při eucharistickém procesí uslyšíme.

Slavnost začne jako každý rok mší svatou v 17 hodin u hlavního oltáře katedrály, kterou bude slavit pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner. Na mši pak naváže již zmíněné eucharistické procesí okolo katedrály s tradičními zastaveními s modlitbou a požehnáním u připravených oltářů.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení