– Tři kostely, tři základní kameny. Původní románská rotunda byla vystavěna již v roce 929 na pokyn knížete Václava Svatého. Pozdější trojlodní baziliku založil v roce 1060 kníže Spytihněv.
– Chrám, který na Pražském hradě najdete dnes, začal být budován až v roce 1344. Jeho základní kámen byl položen 21. listopadu 1344 za přítomnosti krále Jana Lucemburského a také jeho syna Karla, pozdějšího českého krále a římského císaře Karla IV. V témže roce Karel IV. vydal bulu, v níž majitelem chrámu určil kostel sv. Víta, který tak dostal právní subjektivitu. Později pak práva a povinnosti majitele vykonávala metropolitní kapitula.
– V roce 1997 tehdejší pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk obnovil zasvěcení hlavního chrámu Hradu na katedrální kostel sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Mučedníkům Vítovi, Václavovi a Vojtěchovi byla zasvěcena již původní románská bazilika z roku 1074.
– Katedrála je místem, kde jsou uloženy ostatky svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.
– Trojlodní novogotická katedrála se třemi věžemi vznikala v několika etapách od roku 1344 do roku 1929.
– Rozměry památky: délka 124 metrů, šířka 60 metrů, hlavní věž měří 96,6 metru, přední věže měří 82 metrů a klenba 33 metrů.
– Jižní věž katedrály je s výškou 96,6 metru třetí nejvyšší kostelní věží v Česku po věžích v plzeňské katedrále svatého Bartoloměje (102 metrů) a v olomoucké katedrále svatého Václava (100,6 metru).
– V katedrále je největší český zvon Zikmund, který váží 13,5 tuny a má průměr 2,56 metru. Z příkazu císaře Ferdinanda I. ho ulil v roce 1549 Tomáš Jaroš z Brna jako náhradu za starší zvon téhož jména z roku 1477.
Slavní architekti z ciziny
– O rozvoj katedrály se významně zasloužil Karel IV., který z Francie povolal architekta Matyáše z Arrasu. Po jeho smrti v roce 1352 pokračoval v práci Petr Parléř, který se projevil jako odvážný reformátor gotického slohu. Svým myšlením v mnohém předběhl dobu užitím prvků typických pro pozdně gotické stavitelství (visutý svorník, síťová a hvězdicová klenba, velké množství vnějších opěrných oblouků a pilířů a další). Za jeho života (zemřel v roce 1399) bylo dokončeno kněžiště s věncem pravoúhlých kaplí, severní sakristie, jižní předsíň, kaple sv. Václava a částečně jižní věž.
– V roce 1419 byla stavba na více než 400 let přerušena, v červnu 1421 pak byla vyrabována husity a v roce 1541 vyhořel kostel do základů. V roce 1757, při pruském obléhání Prahy, dal Bedřich Veliký katedrálu ostřelovat děly.
– Až v roce 1844 vznikla z iniciativy vlastence a buditele Václava Michala Pešiny z Čechorodu Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta. Jeho dokončením byl pověřen architekt Josef Mocker, který mu dal nynější novogotickou podobu se dvěma věžemi v průčelí.
Zřetel ke gotickému slohu
– V první etapě dostavby v letech 1861-1873 byl původní gotický chrám důkladně restaurován a v roce 1873 byl položen základní kámen k jeho nové části. Západní část lodi a průčelí se dvěma více než osmdesátimetrovými věžemi byla přistavěna v letech 1873-1929. Po Mockerově smrti v roce 1899 převzal vedení Kamil Hilbert.
– V roce 1925 byla původní gotická část katedrály spojena s novogotickou částí v jediný organický celek, chrámový vnitřek byl vybaven barokním a renesančním inventářem, který doplnily novodobé umělecké práce s citlivým zřetelem ke gotickému slohu.
– Slavnostní otevření ne zcela dokončeného chrámu se konalo 28. září 1929 u příležitosti svatováclavského milénia.
Nejen pro náboženské obřady
– Hlavní dostavba byla ukončena v září 1938, dokončovací práce v interiéru přerušila německá okupace. Po válce rekonstrukce pokračovala. V roce 1954 byla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta rozpuštěna a správa katedrály přešla nařízením vlády na prezidentskou kancelář.
– V květnu 2010 po 18 letech sporů ve věci vlastnictví katedrály, podepsali pražský arcibiskup Dominik Duka a prezident Václav Klaus prohlášení o úpravě vztahů při péči o katedrálu.
– Katedrála sloužila během své existence nejen náboženským obřadům, ale stala se i významným politickým centrem českého státu. Byla místem korunovace českých králů, v její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a církevních hodnostářů.
– Jako první český panovník byl v chrámu v roce 1347 korunován Karel IV., který je zde také pohřben. První mše se tu konala už v roce 1369. Nejcennější částí katedrály je kaple sv. Václava na místě původní rotundy.
– V prosinci 2011 se v katedrále konal státní pohřeb exprezidenta Václava Havla. Jednalo se o první pohřeb od roku 1875, kdy se konalo oficiální rozloučení s rakouským císařem a posledním korunovaným králem českým, Ferdinandem I. Dobrotivým.
– Mučedník a světec Vít byl uctíván odedávna v celé křesťanské Evropě. Na jeho počest bylo ve světě zasvěceno množství chrámů, nejznámější je však právě svatyně na Pražském hradě. Vít byl jako mladý křesťan odsouzen k smrti, když odmítl zradit víru Kristovu. Podle legendy byl ponořen do kotle naplněného žhavou smolou a roztaveným olovem, ale vyšel nedotčen. Zemřel až po dalším týrání v jižní Itálii v roce 305.
