Stručná historie architektury v katedrále sv. Víta

Stručná historie architektury v katedrále sv. Víta

Katedrála svatého Víta je nejen vyjádřením vztahu člověka k Bohu, ale nezbytně i mistrovské architektonické dílo. Ať už se rozhodnete obdivovat její gotickou klenbu, úchvatné vitráže, zdobnou fasádu anebo majestátní věže, za každým z těchto momentů stojí významné jméno české architektury.

– Tři kostely, tři základní kameny. Původní románská rotunda byla vystavěna již v roce 929 na pokyn knížete Václava Svatého. Pozdější trojlodní baziliku založil v roce 1060 kníže Spytihněv.

– Chrám, který na Pražském hradě najdete dnes, začal být budován až v roce 1344. Jeho základní kámen byl položen 21. listopadu 1344 za přítomnosti krále Jana Lucemburského a také jeho syna Karla, pozdějšího českého krále a římského císaře Karla IV. V témže roce Karel IV. vydal bulu, v níž majitelem chrámu určil kostel sv. Víta, který tak dostal právní subjektivitu. Později pak práva a povinnosti majitele vykonávala metropolitní kapitula.

– V roce 1997 tehdejší pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk obnovil zasvěcení hlavního chrámu Hradu na katedrální kostel sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Mučedníkům Vítovi, Václavovi a Vojtěchovi byla zasvěcena již původní románská bazilika z roku 1074.

– Katedrála je místem, kde jsou uloženy ostatky svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

– Trojlodní novogotická katedrála se třemi věžemi vznikala v několika etapách od roku 1344 do roku 1929.

– Rozměry památky: délka 124 metrů, šířka 60 metrů, hlavní věž měří 96,6 metru, přední věže měří 82 metrů a klenba 33 metrů.

– Jižní věž katedrály je s výškou 96,6 metru třetí nejvyšší kostelní věží v Česku po věžích v plzeňské katedrále svatého Bartoloměje (102 metrů) a v olomoucké katedrále svatého Václava (100,6 metru).

– V katedrále je největší český zvon Zikmund, který váží 13,5 tuny a má průměr 2,56 metru. Z příkazu císaře Ferdinanda I. ho ulil v roce 1549 Tomáš Jaroš z Brna jako náhradu za starší zvon téhož jména z roku 1477.

Slavní architekti z ciziny

– O rozvoj katedrály se významně zasloužil Karel IV., který z Francie povolal architekta Matyáše z Arrasu. Po jeho smrti v roce 1352 pokračoval v práci Petr Parléř, který se projevil jako odvážný reformátor gotického slohu. Svým myšlením v mnohém předběhl dobu užitím prvků typických pro pozdně gotické stavitelství (visutý svorník, síťová a hvězdicová klenba, velké množství vnějších opěrných oblouků a pilířů a další). Za jeho života (zemřel v roce 1399) bylo dokončeno kněžiště s věncem pravoúhlých kaplí, severní sakristie, jižní předsíň, kaple sv. Václava a částečně jižní věž.

– V roce 1419 byla stavba na více než 400 let přerušena, v červnu 1421 pak byla vyrabována husity a v roce 1541 vyhořel kostel do základů. V roce 1757, při pruském obléhání Prahy, dal Bedřich Veliký katedrálu ostřelovat děly.

– Až v roce 1844 vznikla z iniciativy vlastence a buditele Václava Michala Pešiny z Čechorodu Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta. Jeho dokončením byl pověřen architekt Josef Mocker, který mu dal nynější novogotickou podobu se dvěma věžemi v průčelí.

Zřetel ke gotickému slohu

– V první etapě dostavby v letech 1861-1873 byl původní gotický chrám důkladně restaurován a v roce 1873 byl položen základní kámen k jeho nové části. Západní část lodi a průčelí se dvěma více než osmdesátimetrovými věžemi byla přistavěna v letech 1873-1929. Po Mockerově smrti v roce 1899 převzal vedení Kamil Hilbert.

– V roce 1925 byla původní gotická část katedrály spojena s novogotickou částí v jediný organický celek, chrámový vnitřek byl vybaven barokním a renesančním inventářem, který doplnily novodobé umělecké práce s citlivým zřetelem ke gotickému slohu.

– Slavnostní otevření ne zcela dokončeného chrámu se konalo 28. září 1929 u příležitosti svatováclavského milénia.

Nejen pro náboženské obřady

– Hlavní dostavba byla ukončena v září 1938, dokončovací práce v interiéru přerušila německá okupace. Po válce rekonstrukce pokračovala. V roce 1954 byla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta rozpuštěna a správa katedrály přešla nařízením vlády na prezidentskou kancelář.

– V květnu 2010 po 18 letech sporů ve věci vlastnictví katedrály, podepsali pražský arcibiskup Dominik Duka a prezident Václav Klaus prohlášení o úpravě vztahů při péči o katedrálu.

– Katedrála sloužila během své existence nejen náboženským obřadům, ale stala se i významným politickým centrem českého státu. Byla místem korunovace českých králů, v její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a církevních hodnostářů.

– Jako první český panovník byl v chrámu v roce 1347 korunován Karel IV., který je zde také pohřben. První mše se tu konala už v roce 1369. Nejcennější částí katedrály je kaple sv. Václava na místě původní rotundy.

– V prosinci 2011 se v katedrále konal státní pohřeb exprezidenta Václava Havla. Jednalo se o první pohřeb od roku 1875, kdy se konalo oficiální rozloučení s rakouským císařem a posledním korunovaným králem českým, Ferdinandem I. Dobrotivým.

– Mučedník a světec Vít byl uctíván odedávna v celé křesťanské Evropě. Na jeho počest bylo ve světě zasvěceno množství chrámů, nejznámější je však právě svatyně na Pražském hradě. Vít byl jako mladý křesťan odsouzen k smrti, když odmítl zradit víru Kristovu. Podle legendy byl ponořen do kotle naplněného žhavou smolou a roztaveným olovem, ale vyšel nedotčen. Zemřel až po dalším týrání v jižní Itálii v roce 305.

Použité zdroje a literatura:
  • ČK, TV Architekt

Aktuality & články

  • Měla být svatovítská katedrála barokní perlou Hradčan? Giovanni Domenico Orsi a jeho dílo

    Měla být svatovítská katedrála barokní perlou Hradčan? Giovanni Domenico Orsi a jeho dílo

    V letošním roce uplyne 390 let od narození významného italského architekta a stavitele, který se zajímavým způsobem zapsal do stavebních dějin naší katedrály. 

  • Svatojánské putování po katedrále

    Svatojánské putování po katedrále

    Již příští pondělí 24. června budeme opět putovat po katedrále. Na tento den totiž připadá svátek Narození Jana Křtitele a v kapli právě tohoto předchůdce Ježíše Krista bude v 07:00 sloužit P. Jozef Sudor mši k jeho oslavě.

  • Poděkování za Noc kostelů

    Poděkování za Noc kostelů

    V pátek 7. června proběhla v katedrále Noc kostelů – festival otevřených chrámů, který má sakrální prostor přiblížit lidem všech (ne)vyznání. Zaznělo vyzvánění svatovítských zvonů, sólová i komorní hudba a návštěvníci si mohli prohlédnout normálně nepřístupné prostory pražského velechrámu. Duchovní potravu nabídla mše svatá od 18:00 a závěrečné požehnání. 

  • Pozvánka na červnové bohoslužby doprovázené sborovým zpěvem

    Pozvánka na červnové bohoslužby doprovázené sborovým zpěvem

    Zveme vás na červnové bohoslužby v katedrále, které budou zpěvem doprovázet naše i zahraniční sbory. 

  • Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. 

  • Varhanní festival již potřinácté

    Varhanní festival již potřinácté

    Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu pořádá v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Svatovítské varhanní večery.

  • Drahokamy a historie korunovačních klenotů

    Drahokamy a historie korunovačních klenotů

    Není to jen Svatováclavská koruna s čepičkou, ale celý soubor klenotů, které dnes katedrála chrání. Právě tak, jak tomu mělo být dle původního pokynu Karla IV. Přesto, že klenoty bylo nutné v dobách válek často ukrývat mimo Pražský hrad, soubor koruny s poduškou, královského jablka a královského žezla, jejich pouzder a královského roucha je dnes opět umístěn v Korunní komoře Svatovítského chrámu.

  • Zvony katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha

    Zvony katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha

    Jižní věž katedrály ukrývá celkem sedm zvonů. Zatímco nejstarší zvon Václav pochází již z roku 1542, trojice nejmladších, které nahrazují své předchůdce rekvírované a zničené během 2. světové války, byly odlity až v roce 2012. Ani nejstarší ze zvonů tak není v katedrále původní.

  • Katedrála jako centrum vědění

    Katedrála jako centrum vědění

    Počátky svatovítské kapituly lze spatřovat v kolegiu kněží (collegium cleri) při kostele svatého Víta na Pražském hradě, jimž bylo svěřeno, aby připravili vše potřebné pro zřízení samostatné diecézní správy. Když se v roce 973 stala Praha biskupským sídlem podléhajícím mohučskému metropolitovi, stalo se zmíněné kolegium svatovítských kněží katedrální kapitulou. Zakládací listina se ale, na rozdíl například od té karlštejnské, bohužel nedochovala.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení