Tabulka s odstraněným věnováním
Jak již samotná tabulka napovídá, oltář a především jeho ústřední dílo „Ukřižovaný“ na jeho retáblu vznikal po dobu delší než 20 let. Sochař František Bílek ještě v době vzniku oltáře také prošel odvrácením od katolické víry. Byl to velmi zbožný muž a od nástupu do 1. třídy ministroval. Postupně rostlo jeho náboženské cítění, ovšem s římskokatolickou církví se později rozcházel. V roce 1921 pak katolickou církev opustil a vstoupil do nově vzniklé Československé církve. Brzy poté se stal jejím oficiálním umělcem.
Celkový pohled na oltář
I po změně konfese jeho náboženské cítění sílilo a ve svém díle se z velké části zabýval právě náboženskými motivy. Pro Československou církev husitskou vytvořil mnoho soch, kalichů a jiných bohoslužebných precios i parament, svícny, prapory, korouhve, jesličky i formy na hostie. V našich římskokatolických chrámech však nalezneme i další díla z období, než katolickou církev opustil. Pozoruhodná je například křížová cesta v gotickém chrámu svatého Bartoloměje v Kolíně, kterou Bílek realizoval v letech 1910 – 1914. Svojí stylizací a provedením odpovídají plastiky jejích jednotlivých zastavení právě našemu oltáři v katedrále.
František Bílek vstoupil do dějin také jako architekt. Nedaleko Pražského hradu, poblíž letohrádku královny Anny a Písecké brány se nachází takzvaný Bílkova vila. I její návrh byl silně ovlivněn Bílkovým náboženským cítěním. Vila vznikla v místě zbořených Mariánských hradeb v uvolněném prostoru, jehož využití se stalo předmětem architektonické soutěže. Bílkův návrh vycházel z jeho vize „chrámu stvořeného Bohem pro lidi.“ Vilu nechal postavit pro sebe a svoji manželku jako rezidenci s ateliérem.
Ne všude však získal František Bílek uznání. Ve svých uměleckých začátcích nejprve získal stipendium Vojtěcha Lanny mladšího pro studium v Paříži, ale jeho dílo nebylo Vojtěchem Lannou přijato, stipendium mu bylo odebráno a dočkal se velmi ostré kritiky od Josefa Václava Myslbeka.
Vedle Tomáše G. Masaryka se mezi mecenáše Bílkova oltáře, resp. jeho retáblu stal také český architekt Josef Hlávka. Na přímluvu J. Zeyera poskytl Hlávka Bílkovi na tvorbu Ukřižovaného již v roce 1896 částku celkem 400 zlatých.
Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský
