V pondělí oslavíme titulární slavnost v kapli svaté Ludmily

V pondělí oslavíme titulární slavnost v kapli svaté Ludmily

Ranní mši svatou v pondělí 16. září o svátku sv. Ludmily oslavíme opět v rámci našeho cyklu Putování katedrálou v další z bočních kaplí. První historicky doložené české kněžně je totiž zasvěcena hned první kaple v jižní boční lodi, postavená během dostavby chrámu ve II. polovině 19. století. Jedná se tak pro změnu o jednu z nejmladších částí naší katedrály, na jejíž výzdobě se podílela řada významných umělců zejména z období první československé republiky, dokončována byla až v 50. letech 20. století.

Významným způsobem se na umělecké výzdobě této kaple podílel mistr Max Švabinský, autor velikých vitrážových oken Klanění Nejsvětější Trojici v závěru vysokého chóru a Posledního soudu v jižní části transeptu. Také vitrážové okno v kapli sv. Ludmily je dílem tohoto významného českého malíře a znázorňuje Seslání Ducha Svatého na apoštoly shromážděné kolem Panny Marie. Celé této scéně dominuje postava Pána Ježíše, umístěná ve vrcholu okna v pětilisté kružbě. Jedná se o první Švabinského vitrážové okno v katedrále, které navrhl již v roce 1933 a bylo osazeno firmou Jana Jaroše v letech 1934 – 1935. Celá vitráž je koncipována jako klasická mozaika, je sestavena z drobných jednobarevných skel osazených do olověného skeletu, nejedná se tak o pouhou malbu na skle.

 

Vitrážní okno kaple

 

Kromě vitráže ztvárnil mistr Švabinský také velkou mozaiku na západní stěně kaple, která zobrazuje scénu Křtu Páně v Jordánu. Její návrh dle zadání Jednoty pro dostavbu katedrály ztvárnil Max Švabinský během II. světové války, ale zrealizován byl až v roce 1950. Mozaika nese Švabinského typický rukopis, který můžeme pozorovat zejména na zmíněné vitráží Klanění Nejsvětější Trojici ve vysokém chóru.

 

Monumentální mozaika křtu Páně v Jordánu

 

Svaté Ludmile pak jsou v kapli věnována zejména sochařská díla. Na vrcholu retáblu je umístěna bezmála 1 m vysoká socha sv. Ludmily v okamžiku její mučednické smrti, zhotovená z karrarského mramoru v polovině 19. století. jejím autorem je česko-německý sochař Emanuel Max, rytíř Řádu Františka Josefa, známý zejména jako autor sochy maršála Radeckého, umístěné dříve na Malostranském náměstí v Praze.

 

Socha umírající Ludmily na oltáři kaple

 

Další drobná sochařská díla ze života sv. Ludmily nalezneme na vstupní zlacené mříži do kaple. Jedná se o drobné bronzové reliéfy, znázorňující některé výjevy, např. jak sv. Ludmila vyučuje svého vnuka a budoucího knížete Václava na Budči. Autorem těchto drobných reliéfů je Jaroslav Horejc. přední představitel stylu art deco v českých zemích. Jeho díla můžeme obdivovat i v jiných částech katedrály, mj. na retáblu oltáře v chórové kapli nebo v exteriéru na mříži uzavírající tzv. Zlatou bránu.

 

Drobná sochařská výzdoba na mřížoví kaple

 

Z roku 1933 pak pochází bronzová plastika křtu sv. Ludmily, věnovaná Janem Kaprasem na paměť jeho ženy Ludmily. Pod ní se pak nachází kamenná křtitelnice. Kaple sv. Ludmily je také nazývána kaplí křestní.

 

Křtitelnice se křtem svaté Ludmily

 

Večerní mši svatou pak budeme slavit v bazilice sv. Jiří, kde svatá Ludmila nalezla místo svého posledního odpočinku.

 

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení