Velikonoce na Pražském hradě 2025

Velikonoce na Pražském hradě 2025

Jako každý i tento rok bude katedrála centrem velikonočních obřadů v arcidiecézi. Proběhnou v ní všechny obřady i mše svaté Svatého týdne a navíc i Missa Chrismatis, která se odehrává pouze tam. Velikonoce na Pražském hradě neznamenají jen velkolepé pontifikální obřady ve svatovítském dómu, byť ty samozřejmě lákají nejvíce. Pro některé věřící a hledající může být chvíle tichého rozjímání v Getsemanské zahradě kostela Všech svatých tím pravým uvedením do velikonočních tajemství.  

Svatý týden zahájí 13. dubna obřady o Květné neděli. V 08:30 bude v katedrální Svatováclavské kapli celebrovat mši svatou Mons. Milan Hanuš, kanovník Metropolitní kapituly, dómský farář. V 10:00 posvětí hlavní celebrant arcibiskup Mons. Jan Graubner v bazilice sv. Jiří ratolesti. Poté liturgický průvod, ve kterém pojede i chlapec na oslíku vyjde do svatovítské katedrály, kde budou při bohoslužbě provedeny Pražským katedrálním sborem Lukášovy pašije. Sekretariát arcibiskupa žádá ministranty a asistující jáhny o sraz ve Staré sakristii katedrály v 08:30. Kněží se budou strojit od 09:30 tamtéž. Den zakončí mše svatá v kostele Všech svatých v 15:30 a kapitulní zpívané nešpory v 17:00 v presbytáři katedrály, které slouží Mons. Milan Hanuš, kanovník Metropolitní kapituly, dómský farář. 

Od pondělí do středy probíhají v katedrále pravidelné mše svaté v 07:00. Na Zelený čtvrtek 17. dubna bude v 09:30 Missa Chrismatis se svěcením olejů a obnovou kněžských závazků. Hlavním celebrantem je pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner. Otec arcibiskup vyzývá kněze, aby k této slavnosti přizvali také ministranty svých farností, aby byli co nejvíce uváděni do života arcidiecéze a měli šanci blíže poznat tajemství služby svých kněží. Ministranti mají sraz ve Staré sakristii nejpozději v 07:30. Sekretariát arcibiskupa informuje, že parkování je zajištěno na Hradčanském náměstí a nádoby pro uchování svatých olejů je možné ponechat před bohoslužbou v recepci Arcibiskupského paláce. Prostory pro strojení kléru v Arcibiskupském paláci budou otevřeny v 08:00 a liturgický průvod odtamtud vychází v 09:20. K liturgii si koncelebranti vezmou vlastní albu, bílou štolu, purifikatorium a koncelebrační texty. Svaté oleje budou cca 90 minut po bohoslužbě připraveny v Arcibiskupském paláci a k dispozici tam budou až do konce Velikonočního oktávu.

Večer při mši svaté v 18:00 na památku Poslední večeře Páně umyje Mons. Jan Graubner nohy dvanácti mužům. Po mši svaté následuje průvod do Getsemanské zahrady v kostele Všech svatých. Kostel se uzavírá cca v 20:30. Sraz asistujících jáhnů a ministantů je ve Staré sakristii katedrály v 16:00, klérus se pak strojí od 17:30.

Velkopáteční obřady 18. dubna zahájí v 08:00 kapitulní ranní chvály zpívané latinsky. Srdečně všechny zveme, jemný zpěv chval věřící i hledající dobře uvádí do ticha Velkého pátku. Po nich se účastníci přesunou tichým průvodem do kostela Všech svatých, který zůstane otevřen pro celodenní rozjímání a přijetí svátosti smíření od 09:00 do 17:30. V 15:00 bude tamtéž modlitba křížové cesty. Obřady Velkého pátku začnou v 18:00 a bude jim předsedat Mons. Jan Graubner. Budou provedeny Janovy pašije a zazní úryvky z díla Peri Pascha, které napsal kolem r. 170 po Kristu biskup Melitón ze Sard. Sekretariát arcibiskupa žádá o sraz asistujících jáhnů a ministrantů ve Staré sakristii katedrály v 16.00 hod, strojení kléru je tamtéž od 17:30.

Na Bílou sobotu 19. dubna budou opět ráno v 08:00 kapitulní ranní chvály zpívané latinsky. Srdečně všechny zveme, chvály věřící i hledající naladí do čekání na Zmrtvýchvstání Páně. Účastníci se pak přesunou tichým průvodem do kostela Všech svatých, který bude opět otevřen veřejnosti pro celodenní rozjímání u Božího hrobu až do 19:20 a přijetí svátosti smíření od 09:00 do 16:00. Večerní obřady Velikonoční vigilie začnou v katedrále v 20:30. Během obřadů slavených podle starobylé tradice zazní biblická čtení a bude udělena svátost křtu a biřmování katechumenům, kteří o to projeví zájem. Sraz asistujících jáhnů a ministrantů ve Staré sakristii je v 18:15 a strojení kléru je od 20:00. 

Ve neděli Zmrtvýchvstání Páně budou v katedrále mše svaté v 08:30, kterou celebruje P. Josef Sudor, farní vikář a v 10:00 J.Exc. Jan Graubner, arcibiskup pražský. Při dopolední pontifikální mši svaté sloužené panem arcibiskupem bude proveden pro připomínku křtu výkrop lidu křestní vodou. Mše sv. bude zakončena Apoštolským požehnáním, které pan arcibiskup udělí jménem Římského velekněze. Při liturgii zazní „Missa Gratias agimus tibi“ J. D. Zelenky pro sbor a orchestr. Dalšími bohoslužbami v katedrále bude mše svatá v kapitulním kostele Všech svatých v 15:30 a v 17:00 slavnostní kapitulní zpívané nešpory v presbytáři katedrály, které bude sloužit J.E. Václav Malý, probošt Metropolitní kapituly a pomocný biskup pražský.

V pondělí 21. dubna bude na Pražském hradě jediná mše svatá a to ráno v 07:00 v Chórové kapli. 

Text: Jan Novák

Použité zdroje a literatura:
  • Římskokatolická farnost u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha
  • Sekretariát Arcibiskupa, Arcibiskupství pražské

Aktuality & články

  • Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Přinášíme informace o výstavu těla, mši svaté i pohřebních obřadech nad Dominikem kardinálem Dukou, který zesnul v úterý 4. listopadu ve tři hodiny ráno. Nechť mu dá Bůh účast  na svých zaslíbeních. 

  • Novým proboštem Metropolitní kapituly se stává Mons. Zdenek Wasserbauer

    Novým proboštem Metropolitní kapituly se stává Mons. Zdenek Wasserbauer

    Na konci září přijal papež Lev XIV. rezignaci Mons. Václava Malého na úřad pomocného biskupa pražského. Otec Malý se zároveň rozhodl rezignovat na funkci probošta Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze. Novým proboštem byl zvolen Mons. Zdenek Wasserbauer, pomocný biskup pražský a kanovník Metropolitní kapituly. Jeho volba byla potvrzena i arcibiskupem pražským Mons. Janem Graubnerem.  

  • Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

    Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

    Jak už bývá v Evropě obvyklé, biskupové a často i kanovníci katedrálních kapitul bývají ukládáni k poslednímu odpočinku v hrobkách umístěných přímo v jejich katedrálách. Pražští arcibiskupové jsou pak v dnešní době jedinými lidmi, kteří jsou až dodnes v naší katedrále skutečně pohřbíváni. Nalezneme je v ní na různých místech.

  • Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

    Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

    Nejen knížata, králové a císařové, ale i členové významných šlechtických rodů byli v průběhu staletí v naší katedrále pohřbeni. O některých zajímavých osobnostech z jejich řad přinášíme tento článek. Ne všechny hroby se zde dodnes dochovaly. O některých osobnostech víme, že byly v katedrály pohřbeny, ale již nejsme schopni určit, kde přesně se jejich hroby nacházejí. Významným šlechtickým rodům pak patřily některé kaple v chórovém ochozu nebo bočních lodích, které zároveň nesou své zasvěcení. Tyto kaple pak označujeme jejich zasvěcením konkrétnímu světci a zároveň přívlastkem podle daného rodu, který v té či oné kapli má obvykle i svoji hrobku. A tak kapli sv. Ondřeje nazýváme také kaplí Martinickou, kapli sv. Marie Magdaleny kaplí Valdštejnskou, kapli sv. Anny kaplí Nostickou a v kapli sv. Zikmunda pro změnu nalezneme hrobku Černínů z Chudenic.

  • Katedrála jako místo posledního odpočinku – I. díl

    Katedrála jako místo posledního odpočinku – I. díl

    Liturgický rok se blíží ke svému závěru a jeho poslední měsíc je tradičně spojen s Památkou všech věrných zemřelých, která v liturgickém kalendáři připadá na 2. listopadu. Návštěvy hřbitovů a hrobů našich blízkých se však obvykle protáhnou i na další dny a týdny, které na tento den navazují a vžil se pro ně lidový název dušičkové období. Nezřídka byly hřbitovy zřizovány okolo kostela a nejinak tomu bylo v případě naší katedrály. Stavba gotického dómu, která začala od poloviny 14. století nahrazovat předchozí románskou baziliku, však pozřela i toto pohřebiště a náš kanovník Beneš Krabice z Weitmile, třetí ředitel stavby katedrály, například přesunul hroby pražských biskupů do chórového ochozu nové stavy, kde se nacházejí před hrobem sv. Víta dodnes.

  • Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

    Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

    Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.  

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení