27. 3. 2025

Vyjádření Metropolitní kapituly u sv. Víta k šířeným pomluvám a nepravdám týkajícím se obsazení pozice varhaníka v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze se rozhodla v roce 2023 vytvořit nové pracovní místo Zástupce ředitele kůru a varhaník, které do té doby v katedrále neexistovalo, a posílit tak personálně provoz katedrály v oblasti hudby. Kapitula má zájem rozvíjet hudbu během liturgie, ale také významně rozvinout mezinárodní varhanní festival v katedrále. Další hudební a kulturní život pak bude probíhat vedle katedrály, kde v současnosti Metropolitní kapitula připravuje víceúčelový sál.

Pro obsazení tohoto nového pracovního místa Metropolitní kapitula organizovala v roce 2023 výběrové řízení, jehož hlavní částí byl konkurz před odbornou porotou externích nezávislých umělců z řad varhaníků a pedagogů akademií a konzervatoří, mezi nimiž byli profesor Akademie múzických umění v Praze a významný varhaník Jan Hora, pedagogové Akademie múzických umění v Praze a Pražské konzervatoře Jan Kalfus a Josef Popelka, ale také ředitel kůru a dómský varhaník Josef Kšica a další. Kompletní složení odborné poroty bylo při vyhlášení výběrového řízení uveřejněno na webových stránkách Metropolitní kapituly. Právě jmenováním takové poroty Metropolitní kapitula měla zájem zajistit objektivní posouzení uchazečů. Informace o konkurzu byla několik měsíců publikována v několika časopisech a na webových stránkách. Přihlášku mohl podat kdokoliv, kdo splňoval základní kvalifikační předpoklady. Jakákoliv tvrzení o „dohodnutém a na míru připraveném konkurzu“ jsou především urážkou renomovaných členů odborné poroty, nejsou pravdivá a je nutné je označit za hrubé a zákeřné pomluvy.

Vedle odborných schopností uchazečů je pro Metropolitní kapitulu velmi významným faktorem také motivace a zájem pro ni pracovat a podílet se na jejím rozvoji. Základním počinem při takové motivaci je ochota přihlásit se do výběrového řízení a tímto krokem svůj zájem projevit.

Pan Přemysl Kšica v minulosti nebyl v pracovněprávním vztahu k Metropolitní kapitule, tedy Metropolitní kapitula s ním žádnou spolupráci aktivně neukončila. Kvality pana Přemysla Kšici jako varhaníka jsou obecně známy a Metropolitní kapitula je nikdy nezpochybňovala. Pan Přemysl Kšica však neprojevil zájem pro Metropolitní kapitulu pracovat a do výběrového řízení se nepřihlásil. Toto jeho rozhodnutí nelze než respektovat.

Odborná porota pana Ondřeje Valentu na základě svého hodnocení doporučila Metropolitní kapitule a ta jej přijala do pracovního poměru. Po jeho více než ročním působení v katedrále považuje Metropolitní kapitula své rozhodnutí přijmout jej do pracovního poměru za správné a za svým zaměstnancem panem Ondřejem Valentou jednoznačně stojí.

Pokud jde o šířené pomluvy ohledně celé této záležitosti, není obtížné dovodit a identifikovat jejich zdroj. Především ti, kdo je vytvářejí, a do značné míry i ti, kdo je šíří, tím ukazují na svoji lidskou malost a defekt charakteru.

V Praze dne 26.03.2025

Ondřej Pávek, děkan kapituly

Aktuality & články

Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

8. 11. 2025

Přinášíme informace o výstavu těla, mši svaté i pohřebních obřadech nad Dominikem kardinálem Dukou, který zesnul v úterý 4. listopadu ve tři hodiny ráno. Nechť mu dá Bůh účast na svých zaslíbeních.
Novým proboštem Metropolitní kapituly se stává Mons. Zdenek Wasserbauer

8. 11. 2025

Na konci září přijal papež Lev XIV. rezignaci Mons. Václava Malého na úřad pomocného biskupa pražského. Otec Malý se zároveň rozhodl rezignovat na funkci probošta Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze. Novým proboštem byl zvolen Mons. Zdenek Wasserbauer, pomocný biskup pražský a kanovník Metropolitní kapituly. Jeho volba byla potvrzena i arcibiskupem pražským Mons. Janem Graubnerem.
Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

3. 11. 2025

Jak už bývá v Evropě obvyklé, biskupové a často i kanovníci katedrálních kapitul bývají ukládáni k poslednímu odpočinku v hrobkách umístěných přímo v jejich katedrálách. Pražští arcibiskupové jsou pak v dnešní době jedinými lidmi, kteří jsou až dodnes v naší katedrále skutečně pohřbíváni. Nalezneme je v ní na různých místech.
Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

3. 11. 2025

Nejen knížata, králové a císařové, ale i členové významných šlechtických rodů byli v průběhu staletí v naší katedrále pohřbeni. O některých zajímavých osobnostech z jejich řad přinášíme tento článek. Ne všechny hroby se zde dodnes dochovaly. O některých osobnostech víme, že byly v katedrály pohřbeny, ale již nejsme schopni určit, kde přesně se jejich hroby nacházejí. Významným šlechtickým rodům pak patřily některé kaple v chórovém ochozu nebo bočních lodích, které zároveň nesou své zasvěcení. Tyto kaple pak označujeme jejich zasvěcením konkrétnímu světci a zároveň přívlastkem podle daného rodu, který v té či oné kapli má obvykle i svoji hrobku. A tak kapli sv. Ondřeje nazýváme také kaplí Martinickou, kapli sv. Marie Magdaleny kaplí Valdštejnskou, kapli sv. Anny kaplí Nostickou a v kapli sv. Zikmunda pro změnu nalezneme hrobku Černínů z Chudenic.
Katedrála jako místo posledního odpočinku – I. díl

31. 10. 2025

Liturgický rok se blíží ke svému závěru a jeho poslední měsíc je tradičně spojen s Památkou všech věrných zemřelých, která v liturgickém kalendáři připadá na 2. listopadu. Návštěvy hřbitovů a hrobů našich blízkých se však obvykle protáhnou i na další dny a týdny, které na tento den navazují a vžil se pro ně lidový název dušičkové období. Nezřídka byly hřbitovy zřizovány okolo kostela a nejinak tomu bylo v případě naší katedrály. Stavba gotického dómu, která začala od poloviny 14. století nahrazovat předchozí románskou baziliku, však pozřela i toto pohřebiště a náš kanovník Beneš Krabice z Weitmile, třetí ředitel stavby katedrály, například přesunul hroby pražských biskupů do chórového ochozu nové stavy, kde se nacházejí před hrobem sv. Víta dodnes.
Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

12. 10. 2025

Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.