20. 3. 2025

Zvěstování Páně oslavíme v katedrále v úterý 25. března

V průběhu liturgického roku opakovaně prožíváme a oslavujeme nejvýznamnější události v dějinách spásy. Od očekávání příchodu Krista na svět přes jeho narození, klanění Tří Králů a křest, veřejné působení, slavný vjezd do Jeruzaléma, Poslední večeři, odsouzení, ukřižování, a smrt až po jeho zmrtvýchvstání, nanebevstoupení a seslání Ducha Svatého. Události, které se odehrály dle tradice v rozmezí 33 let a ve skutečnosti možná ještě o něco více, neboť Kristus byl dle některých pramenů ukřižován až ve svých 40 letech, si připomeneme vždy během cyklu, který trvá pouhý jeden rok.

Zvláště významné události pak liturgický rok chce připomenout autenticky v reálném čase. Prožíváme tak čtyřicetidenní období od slavnosti Narození Páně po svátek Uvedení Páně do chrámu, čtyřicet dní postní doby odpovídající čtyřicetidennímu půstu Pána Ježíše na poušti, tři dny od Jeho smrti na kříži do slavného vzkříšení a dalších čtyřicet dní, kdy se Kristus zjevoval svým učedníkům, než vstoupil do nebe. Stejně tak událost, kdy archanděl Gabriel navštívil Pannu Marii a oznámil jí, že počne z Ducha Svatého, je v dějinách spásy natolik významná, že ji liturgický rok opět zařazuje do reálného času přesně 9 měsíců před slavnost Narození Páně, tedy na 25. března. Ačkoliv adventní doba trvá čtyři neděle, tato první předzvěst nadcházejících Vánoc tak případně ještě hluboko do předcházejícího církevního roku, obvykle ještě do průběhu postní doby. Postní doba, spojená s přípravou na velikonoční události, je tak náhle přerušena touto v zásadě adventní slavností týkající se již dalšího roku, při které obvykle v našich chrámech skutečně zpíváme adventní písně a stejně jako při Narození Páně poklekáme při vyznání víry, když říkáme „skrze Ducha Svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem.“ Během liturgického roku však máme takových svátků s časovou vazbou na příští Vánoce více. Dne 31. května slavíme Navštívení Panny Marie, která se setkává s příbuznou Alžbětou, matkou Jana Křtitele. Narození Jana Křtitele pak slavíme 24. června, šest měsíců před slavností Narození Páně, neboť Jan Křtitel byl o šest měsíců starší.

Slavnost Zvěstování Páně je také svým obsahem vánoční slavnosti Narození Páně dost podobná. Připomíná skutečnost, že Bůh se stal člověkem, sestoupil mezi nás hříšníky, aby na sebe vzal naše hříchy, obětoval sám sebe a svou smrtí na kříži a slavným vzkříšením nás vykoupil pro život věčný.

Zobrazení události, kdy archanděl Gabriel navštívil Pannu Marii, bychom našli v katedrále více. Patrně nejznámější je na našem největším zvonu Zikmund, který byl odlit Tomášem Jarošem v roce 1548 po velkém požáru Prahy, kterému padly za oběť i všechny naše původní zvony. Velká plastika zhotovená podle obrazu Albrechta Dürera je umístěna na jižní straně zvonu. Pod ní je pak umístěna tabulka označující zhotovitele zvonu: THOMAS JAROS BRVUNENSIS AVXILIO DIVINO ME FVDIT“ (=“Tomáš Jaroš z Brna s pomocí Boží mě zhotovil.“). O zvonu Zikmund jsme vám již přinesli samostatný článek.

Další plastiku zobrazující událost Zvěstování Páně můžeme vidět v kapli Navštívení Panny Marie zvané také Císařská kaple za hlavním oltářem. Oltář v této kapli pochází až z roku 1903, oltářní retábl byl vyhotoven řezbářem Václavem Mrázem z lipového dřeva, sochy a reliéfy pak vyhotovil Jan Kastner a polychromoval je známý český malíř Jakub Schikaneder.

Mši svatou o slavnosti Zvěstování Páně oslavíme v katedrále v 7:00 v Chórové kapli a následně v 18:00 u hlavního oltáře.

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

11. 6. 2026

V sobotu 25. dubna zažila naše katedrála velkou slavnost. Svého úřadu se v ní oficiálně ujal nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, který se zároveň stal primasem českým. Arcibiskup byl u vstupu do katedrály přivítán kanovníky metropolitní kapituly, políbil kříž a v doprovodu kanovníků se pak odebral ve slavnostním liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři. Samotný akt intronizace spočíval v přečtení jmenovacího dekretu děkanem kapituly, převzetí arcibiskupské berle a usednutí na katedru. Nový arcibiskup pak v katedrále slavil svoji první mši svatou ve společenství stovek duchovních a věřících. Jeden krok související s převzetím nejvýznamnějšího církevního úřadu v naší zemi však našeho arcibiskupa ještě čeká. Přijme při něm ještě jednu specifickou insignii, pro kterou se musí vypravit až k hrobům apoštolů do Říma. Dle tradice se tak stane dne 29. června o slavnosti svatých Petra a Pavla.
V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

11. 6. 2026

Na stavbě a výzdobě pražské katedrály se v průběhu staletí podílela řada nadaných a slavných umělců. V tomto roce si chceme připomenout zvláště jednoho z nich, neboť se do současné podoby našeho chrámu zapsal skutečně významným způsobem a právě na tento rok připadají dvě jeho kulatá výročí. Tuto neděli 14. června uplyne přesně 130 let od jeho smrti a přímo na den položení základního kamene naší katedrály, 21. listopad, připadne letos 190. výročí jeho narození.
Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

23. 5. 2026

Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.
Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

23. 5. 2026

V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.
V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

13. 5. 2026

O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.
V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

13. 5. 2026

Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.