Zvláštní cesta deskového relikviáře z Trevíru až do Prahy. Trevírský plenář a jeho osudy

Zvláštní cesta deskového relikviáře z Trevíru až do Prahy. Trevírský plenář a jeho osudy

V seriálu článků o katedrále a pražském pobytu panovníků ve výslužbě jsme vzpomenuli na několik osobností královské krve, které přišly o trůn prožily na Pražském hradě závěr svého života. Zatímco našeho císaře a krále Ferdinanda V. Dobrotivého sesadil z trůnu revoluční rok 1848, parmská vévodkyně Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská a francouzský král Karel X. Bourbonský přišli na Pražský hrad v důsledku revolučních událostí ve Francii. Velká francouzská revoluce a následné tažení Napoleona Bonaparte do Itálie vyhnaly z Parmy naši královskou princeznu Marii Amálii, pozdější Červencová revoluce v roce 1830 pak sesadila z francouzského trůnu Karla X., švagra její popravené sestry, francouzské královny Marie Antoinetty. Oba prožili na Pražském hradě několik let a na oba nám zůstaly v naší katedrále památky. Velká francouzská revoluce, která devastovala sakrální památky ve Francii i na územích okupovaných francouzskou republikánskou armádou, však do naší katedrály poslala ještě jeden zajímavý artefakt, jehož cesta do Prahy je dodnes zahalená tajemstvím a jako zázrakem unikl zkáze. Jedná se o nádherný relikviář, který je součástí Svatovítského pokladu a jeho kopii můžeme vidět na retáblu oltáře v kapli svaté Anny. Podle místa jeho původu ho nazýváme Trevírským plenářem.

Tento starobylý deskový relikviář je zhotoven z dubového dřeva, pobitého zlatým a pozlaceným stříbrným plechem, posázený je drahými kameny a křišťálovými čočkami, pod nimiž jsou uloženy relikvie. Jde o nádhernou ukázku porýnského zlatnictví románské až raně gotické doby. Plenář slouží k uchování relikvií, mj. ostatků Svatého Kříže. V jeho středu jsou umístěny tři plastiky: Kristus na kříži, Panna Maria a svatý Jan. 

 

Replika plenáře zasazená do oltáře sv. Anny

 

Plenář byl dle údajů na něm vyhotoven již v roce 1266 pro benediktinské opatství při kostele sv. Martina z Tours v Trevíru, sídelním městě arcibiskupa – říšského kurfiřta, kde byl po staletí uctíván až do konce 18. století. Jeho dramatický příběh se začíná psát právě s vypuknutím výše uvedené Velké francouzské revoluce, která vedle svržení a popravy krále Ludvíka XVI. a královny Marie Antoinetty a následného teroru na francouzském území rozpoutala násilí i za hranicemi Francie. Trevír byl 9. srpna 1794 obsazen francouzskou revoluční armádou a levý břeh Rýna byl připojen k území Francouzské republiky. Trevírský klášter benediktinů byl posléze v roce 1802 zrušen, zbývající duchovní penzionováni, kostel sv. Martina a část kláštera byly zbořeny, inventář rozchvácen. O vzácném plenáři od té doby nevíme nic až do doby, kdy ho v jednom pražském vetešnictví objevil jeden z členů hraběcí rodiny Nostic – Rieneck a rozhodl se ho zakoupit. Jeho cesta z Trevíru do Prahy a osudy během ní zůstávají dodnes záhadou.

 

Kaple sv. Anny

 

Nosticové plenář v roce 1846 umístili do své rodové kaple v naší katedrále, kterou byla starobylá arrasovská kaple sv. Anny v chórovém ochozu v sousedství Staré sakristie. Tam si ho všiml svatovítský kanovník Václav Michal Pešina z Čechorodu a požádal rodinu Nosticů, aby plenář věnovala právě katedrále, o jejíž dostavbu a zvelebení se významným způsobem zasloužil. Od té doby je součástí našeho chrámového pokladu. V roce 1870 byl v kapli sv. Anny umístěn do nového novogotického oltáře, kde setrval nepřetržitě až do 50. let 20. století. Pak byl z oltáře střídavě vyjímán a znovu osazován. Dnes je originál plenáře uložen v Hilbertově klenotnici v nové části katedrály a od roku 1998 je v retáblu oltáře v kapli sv. Anny vložena jeho přesná kopie. Tuto kopii můžete zahlédnout pouze z většího odstupu od mřížky v chórovém ochozu. Podívejte se proto na detailnější fotografii této v oltáři vložené kopie, kde můžete obdivovat precizní zlatnické zpracování, výzdobu v podobě smaragdů, safírů, rubínů, topazů, ametystů a karneol, byzantské gemy a již zmíněné křišťálové čočky s relikviemi. Originál plenáře bývá k vidění při mimořádných výstavách Svatovítského pokladu.

                                                                                                                 Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.

  • Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Obvykle slavíme dne 30. listopadu svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého apoštola Petra. V letošním roce však jeho svátek ustoupí neděli, na kterou připadá. V liturgii má totiž Den Páně přednost před svátky svatých a v tomto případě se bude dokonce o 1. neděli adventní, začátek liturgického roku. Svatý Ondřej tak letos doslova naplní úsloví, že otevírá brány adventu.

  • Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Na poslední neděli liturgického roku tradičně připadá slavnost Ježíše Krista Krále, která celý roční cyklus oslavující a zpřítomňující důležité události z dějin spásy logicky završuje. Kristus, náš vykupitel a vítěz nad smrtí, Alfa i Omega, počátek i konec, Pán všech věků, který vládne dějinám, jehož je království i moc i sláva po všechny věky věků – právě těmito slovy, které oslavují Krista jako vítězného krále, kněz doprovází již žehnání velikonoční svíce o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Poté, co Kristus vstoupil do nebe, na jeho apoštoly sestoupil Duch Svatý a jak píše svatý Pavel v listu Židům, „Kristus se pak navždycky posadil po Boží pravici a teď už jen čeká, až mu budou jeho nepřátelé položeni k nohám jako podnož.“ Právě slavností Kristova královského majestátu pak na konci listopadu liturgický rok vyvrcholí.

  • Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    „Tobě přísluší chvála, Bože, na Sionu! A Tobě se splní slib v Jeruzalémě! Vyslyš modlitbu mou, k Tobě všeliké tělo přichází.“

    Vznešená hudba našeho světoznámého skladatele, mimořádně talentovaného a přitom pokorného a zbožného muže, který každé své dílo zakončoval slovy „Bohu díky!“ bude znít v sobotu v naší katedrále při rozloučení se zesnulým arcibiskupem Dominikem kardinálem Dukou. Ten měl dílo Antonína Dvořáka v oblibě a není divu. Dvořák byl velmi inspirující osobnost svým životem i dílem. Requiem b moll zkomponoval v roce 1890. Zhudebnil však latinský text, který je sám o sobě ještě mnohem starší, vyvíjel se po staletí a jeho dnešní podoba je z 16. století. Requiem zaznívá při mších svatých za zemřelé císaře a krále, biskupy i kněze, stejně jako za laiky všech stavů, bez ohledu na jejich věk a společenské postavení.     

  • Pozemská pouť Dominika kardinála Duky bude završena v katedrále

    Pozemská pouť Dominika kardinála Duky bude završena v katedrále

    Duše našeho emeritního arcibiskupa Dominika již prošla branami věčnosti a my se v těchto dnech zvláště modlíme za to, aby náš pastýř a bratr za nimi nalezl otevřenou náruč našeho Pána, zakusil jeho milosrdenství a byl přijat do Jeho slávy. Jeho pozemské tělo však ještě jedna cesta čeká. V sobotu 15. listopadu zamíří ještě jednou do naší katedrály, kterou tentokrát již neopustí a která se stane jeho pozemským domovem natrvalo. Po mši svaté v ní totiž spočine po boku pěti svých starších spolubratrů v biskupské službě, kde bude očekávat onen den, kdy Kristus znovu přijde ve slávě a bude soudit živé i mrtvé, jak věříme a vyznáváme.

  • Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Přinášíme informace o výstavu těla, mši svaté i pohřebních obřadech nad Dominikem kardinálem Dukou, který zesnul v úterý 4. listopadu ve tři hodiny ráno. Nechť mu dá Bůh účast  na svých zaslíbeních. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení