200 let od narození probošta Antonína Hory

200 let od narození probošta Antonína Hory

Kulaté výročí 200 let od narození děkana a následně probošta naší metropolitní kapituly Mons. Antonína Hory si připomeneme v pátek 15. listopadu. Jedná se o významného kněze, který proslul mimo jiné jako štědrý donátor a v letech 1884 – 1891 působil také jako generální vikář arcibiskupů Bedřicha Celestyna kardinála knížete ze Schwarzenbergu a Františka kardinála hraběte ze Schönbornu, zároveň se stal poslancem zemského sněmu Českého království.

 

Antonín Hora pocházel z měšťanské rodiny ve Velvarech a na kněze byl vysvěcen již ve svých 23 letech. Působil nejprve jako kaplan v Brandýse nad Labem a následně působil v arcibiskupské konsistoři, u církevního soudu i v církevním školství jako ordinariátní komisař. Byl rovněž členem předsednictva společnosti pro obnovu metropolitního kostela.

Členem naší kapituly se stal v roce 1870 a o 20 let později by již jejím prelátem scholastikem, tj. druhým „služebně nejstarším“ kanovníkem. Dne 2.9.1891 byl zvolen děkanem kapituly a v roce 1898 se stal jejím proboštem.

Na dostavbu a vybavení naší katedrály postupně přispěl velmi štědrými finančními dary. Na samotnou dostavbu přispěl částkou 50 000,- Korun, na zřízení nového oltáře v kapli sv. Václava dokonce 100 000,- Korun a na zhotovení nových skříní pro svatovítský poklad 3 000,- Korun. Kromě toho daroval 10 000 zlatých pro konvikt v Příbrami. Podpořil však také kostel svatého Apolináře na Novém Městě Pražském, který již od 15. století patří právě k metropolitní kapitule, neboť tamní kapitula v důsledku husitských válek defacto zanikla a byla začleněna právě do kapituly metropolitní. Antonín Hora zaplatil pořízení stávajících novogotických varhan v tomto významném pražském chrámu.

Po smrti kardinála Schwarzenberga až do instalace jeho nástupce kardinála Schönborna vykonával Antonín Hora sám správu diecéze jako kapitulní vikář. Za výbornou správou arcidiecéze ho papež Lev XIII. jmenoval apoštolským protonotářem s titulem monsignore. Vyznamenán byl i císařem a králem Františkem Josefem I., když mu byl udělen Řád železné koruny, založený původně francouzským císařem Napoleonem I. v roce 1805. Od papeže obdržel také čestný kříž „pro Ecclesia et Pontifice.“

Na našeho probošta vzpomínáme v modlitbě a vyprošujeme mu, aby ho Pán odměnil za jeho věrnou a obětavou službu a přijal ho do svého království. Pomodlíme se za něj zvláště při mši svaté v naší katedrále neděli 17. listopadu v 10 hodin.

Text: Ing. Ondřej Stříteský, foto: Knihovna pražské metropolitní kapituly

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení