22. 11. 2024

Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

V červenci letošního roku proběhl třináctý ročník festivalu Svatovítské varhanní večery, který pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Letošní ročník byl velmi úspěšný z hlediska počtu posluchačů, jejich nadšených reakcí i ohlasů odborného tisku. Na pěti koncertech se představili s pestrými programy umělci čeští, ale své umění předvedli i hudebníci ze Slovenska a Francie.

Zahajovací koncert brilantně přednesl varhaník baziliky sv. Klotildy v Paříži, zářivá osobnost varhanního umění, Olivier Penin. Koncert vyslechl mimo jiné také pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner a prezident republiky pan Petr Pavel. Oba udělili našemu letošnímu festivalu své záštity, čehož si velmi vážíme. Na dalších koncertech v podání Adama Viktory, Marie Pochopové a Štefana Iľaše si posluchači vychutnali zejména barevnou hudbu romantismu, zpestřenou ale i díly J. S. Bacha nebo naopak hudbou ryze současnou.

Zahajovací koncert si v první řadě zleva užili i děkan Metropolitní kapituly Ondřej Pávek, první dáma republiky Eva Pavlová, prezident republiky Petr Pavel, arcibiskup pražský Jan Graubner a probošt Metropolitní kapituly Václav Malý.

Komplikace se někdy nemůžou vyhnout žádné práci, a to ani umělecké. Bohužel interpret závěrečného koncertu nemohl ze zdravotních důvodů vystoupit a bylo tedy třeba hledat náhradu. Využili jsme tuto příležitost k tomu, aby se publiku vedle trumpetisty Stanislava Masaryka mohl představit i nový varhaník katedrály sv. Víta, Ondřej Valenta. Zcela zaplněný chrám odměnil jejich výkony (a věříme, že i celý ročník) dlouho trvajícím potleskem, za který jej interpreti oplatili přídavkem, při kterém využili i menší katedrální varhany – pojízdný pozitiv. Využití tohoto druhého nástroje bylo novinkou našeho festivalu.

Na festivalu se představil i nový varhaník svatovítského dómu Ondřej Valenta.

Během tří koncertů mohlo publikum nejen poslouchat, ale také díky přenosným obrazovkám i sledovat vystupující umělce. Mezi posluchači – a tudíž i „diváky“ – měl tento prostředek k vnímání dalšího rozměru zážitku pozitivní ohlas a pro další ročníky se tedy stane standardem.

Díky přímému přenosu na obrazovky v celé katedrále se mohli posluchači dívat interpretům doslova přes rameno.

Ročník 2024 Svatovítských varhanních večerů přilákal přes 2500 posluchačů. Děkujeme všem, kteří festival připravovali, účinkovali nebo jen přišli a samozřejmě i našim partnerům. Na přípravách dalšího ročníku se již pracuje a červencové úterky tak budou zase v naší nádherné katedrále patřit hudbě. Tentokrát bude hlavním tématem dvojice velikánů, jejichž výročí si v roce 2025 budeme připomínat – Bach a Händel. Již teď srdečně zveme ke společným hudebním a duchovním zážitkům!

Text: Ondřej Valenta, Jan Novák

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

Výročí 500 let od nástupu Habsburků na český trůn

21. 10. 2026

Ve čtvrtek večer bude v naší katedrále slavit mimořádnou pontifikální mši svatou arcibiskup pražský a primas český Mons. Stanislav Přibyl. Připomeneme si při ní zvlášť významné kulaté výročí, protože dne 23. října uplyne přesně 500 let od chvíle, kdy byl českým králem zvolen Ferdinand I. Habsburský. Ten byl manželem české princezny Anny Jagellonské, jejíž bratr Ludvík v srpnu téhož roku tragicky zahynul v bitvě u Moháče. Do naší katedrály opět zavítá také arcivévoda Karel Habsbursko-Lotrinský, současná hlava této významné evropské dynastie, nejstarší vnuk posledního českého krále, blahoslaveného Karla, zároveň tedy pretendent rakouského, českého a uherského trůnu, který do naší země často a rád jezdí.
Výročí 190 let od poslední královské korunovace v katedrále – IV. díl

17. 10. 2026

Náš císař a král Ferdinand V. Dobrotivý proslul mimo jiné svojí mimořádnou štědrostí a dobrosrdečností. Samotné korunovační dary věnoval na charitativní účely, sbírkami desítek obrazů podpořil Akademii výtvarných umění ve Vídni a nejinak tomu bylo i v Čechách, kde se stal jedním z nejvýznamnějších mecenášů v oblasti kultury, architektury a stavitelství. Na různé projekty a charitu v Českém království věnoval v součtu několik milionů zlatých. Stranou jeho pozornosti nezůstala ani naše katedrála, ve které byl korunován českým králem. Patřil k nejvýznamnějším donátorům a podporovatelům její dostavby. Dlužno dodat, že ani jeho nástupce František Josef I. nezůstal pozadu a dostavbu naší katedrály podpořil obrovskými sumami. Oba císařové také přispěli významnými částkami na stavbu pražského Národního divadla. Do doby dlouholetého pražského pobytu císaře v důchodu spadá také založení Jednoty pro dostavění chrámu svatého Víta na Hradě pražském a posledních 15 let svého života tak byl císař očitým svědkem stavební činnosti na jeho opravách a dostavbě, přestože pokročilejších fází budování západního průčelí s věžemi a hlavní lodi se již nedožil. Ve středověké části katedrály však na něj nalezneme jednu zcela konkrétní památku. Jedná se o pozoruhodný novogotický oltář v kapli sv. Jana Křtitele, kam několikrát do roka zavítáme v rámci našeho cyklu Putování po katedrále. Císař byl jeho donátorem a jeho jméno je vepsáno do kamene na boční straně oltářní mensy.
Péčí Metropolitní kapituly byl obnoven mobiliář Chórové kaple

16. 10. 2026

V pondělí 19. října požehná při ranní mši svaté pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl obnovenou Chórovou kapli v naší katedrále a počínaje tímto dnem se pravidelné ranní bohoslužby opět vrátí na své obvyklé místo. Rekonstrukci jejího prostoru, kterou realizovala Správa Pražského hradu a která zahrnovala v první řadě restaurování kleneb, stěn a podlah, rekonstrukci elektroinstalace a realizaci nových kabelových tras, využila kapitula k restaurování veškerého mobiliáře včetně oltáře. Historické lavice, sochy, obrazy a další prvky byly před zahájením rekonstrukce kompletně demontovány a odcestovaly přímo do restaurátorských dílen. Na místě pak proběhlo restaurování samotného oltáře, který je pevně spojen s dřevěnou výplní arkády.
Výročí 190 let od poslední královské korunovace v katedrále – III. díl

10. 10. 2026

Samotná korunovace Ferdinanda V. českým králem proběhla v naší katedrále nedlouho po smrti jeho otce a nástupu na trůn. Ještě za vlády svého otce byl Ferdinand korunován v Bratislavě uherským králem. Jednalo se také o poslední uherskou královskou korunovaci v bratislavském chrámu sv. Martina. Bratislava sloužila dočasně jako uherská metropole od dob Jagellonců, kdy Turci obsadili část Uher včetně Budína po prohrané bitvě u Moháče. František Josef I. i poslední císař Karel I. již byli korunováni v Budapešti. Rakouským císařem se Ferdinand stal v roce 1835 automaticky po smrti svého otce, rakouská císařská korunovace však neproběhla, a to nejen v jeho případě; korunován jím nebyl ani jeho otec, ani jeho nástupci. V roce 1836, rok po svém nástupu na trůn, proběhla právě česká královská korunovace a v roce 1838 pak byl Ferdinand korunován ještě králem lombardsko-benátským; stal se tak také posledním panovníkem korunovaným lombardskou železnou korunou.
Výročí 190 let od poslední královské korunovace v katedrále – II. díl

8. 10. 2026

U veřejnosti oblíbený a někdy neprávem vysmívaný, upozaděný a přitom svým způsobem ikonický, takový byl poslední český král, který přijal před hlavním oltářem naší katedrály z rukou pražského arcibiskupa Ondřeje Ankwicze a hraběte Františka Antonína Libštejnského z Kolovrat korunu svatého Václava. Ikonický se stal mimo jiné pro svoji skromnost, otevřenost, vlídnou povahu a mimořádnou štědrost, která mu vynesla označení Dobrotivý.
Výročí 190 let od poslední královské korunovace v katedrále – I. díl

5. 10. 2026

Naše katedrála plnila v průběhu svých dějin hned několik mimořádných úkolů, které plynuly již z jejího umístění přímo v srdci Českého království, uprostřed královského hradu a nad hrobem věčného panovníka země, svatého knížete Václava. Je v podstatě evropským unikátem, kdy jeden jediný kostel, největší chrám a nejvýraznější dominanta hlavního města země, je zároveň sídelním kostelem arcibiskupa a pohřebním i korunovačním kostelem panovníků v jednom. V letošním roce si připomínáme kulaté výročí jedné zvláště významné historické události, která je s tímto významným posláním naší katedrály spojená. V pondělí 7. září totiž uplynulo přesně 190 let od chvíle, kdy v ní byl při slavnostní bohoslužbě naposledy korunován český král. Tehdy nikdo nemohl tušit, že katedrála svatého Víta takovou slávu zažívá minimálně pro příštích 200 let naposledy. V průběhu 19. a 20. století se navíc chystaly další dvě korunovace, od kterých bylo v důsledku vývoje událostí bohužel upuštěno. Po vzniku Československé republiky se z našich korunovačních klenotů, nadále uchovávaných v katedrále, stal postupně opět významný a živý symbol ztělesňující českou státnost, svému původnímu účelu však již od té doby neposloužily. Na zatím poslední královskou korunovaci a její 190. výročí proto vzpomeneme seriálem článků.