Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

Jak už bývá v Evropě obvyklé, biskupové a často i kanovníci katedrálních kapitul bývají ukládáni k poslednímu odpočinku v hrobkách umístěných přímo v jejich katedrálách. Pražští arcibiskupové jsou pak v dnešní době jedinými lidmi, kteří jsou až dodnes v naší katedrále skutečně pohřbíváni. Nalezneme je v ní na různých místech.

Před výstavbou gotického dómu byli dosavadní pražští biskupové pohřbeni pravděpodobně na hřbitově okolo románské baziliky, nebo přímo v ní. Jisté je, že jejich ostatky stejně jako ostatky přemyslovských knížat a králů byly druhotně přeneseny do gotické novostavby, a to třetím ředitelem stavby katedrály, kanovníkem Benešem Krabice z Weitmile. Projdeme-li chórovým ochozem až za hlavní oltář, za kterým se nachází gotický náhrobek svatého Víta, můžeme v podlaze mezi tímto náhrobkem a císařskou kaplí vidět dvě řady mramorových náhrobních desek, do kterých jsou inkrustované kovové biskupské berly a jména pochovaných biskupů.

První pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic byl pochován v Kladsku, kde můžeme dodnes vidět náhrobek s jeho klečící sochou. Již jeho nástupce, Jan Očko z Vlašimi, který byl zároveň prvním českým kardinálem, financoval stavbu tzv. Vlašimské kaple, které se nachází přímo naproti stříbrnému náhrobku sv. Jana Nepomuckého. V ní byl také pohřben a jeho náhrobek ze 14. století tvoří jednoduchá tumba z červeného mramoru, na které je položena socha ležícího arcibiskupa s mitrou na hlavě, zhotovená z mramoru bílého. Vlašimská kaple je pak vyzdobena dochovanými středověkými malbami křtu sv. Otýlie a Krista nesoucího kříž, na kterých je zobrazena také malá postava arcibiskupa.

Synovec a nástupce Jana Očka z Vlašimi, arcibiskup Jan z Jenštejna, pak musel z Prahy utéci před hněvem krále Václava IV. a dožívá v Římě, kde je dodnes dochován jeho náhrobek v kostele sv. Praxedy. Další arcibiskupové jako byl Olbram ze Škvorce, Zikmund Albík z Uničova nebo Zbyněk Zajíc z Házmburka nemají v katedrále dochované náhrobky, byť Olbram ze Škvorce by měl odpočívat v kapli sv. Jana Křtitele a Zbyněk Zajíc z Házmburka v Házmburské kapli pod Velkou jižní věží. Sedmý pražský arcibiskup Konrád z Vechty pak přijal Čtyři artikuly pražské a odešel z Prahy do Úštěka, kde dožil na hradě Helfenburg a byl patrně pochován v tamní hradní kapli. Dalších 140 let neměla Praha Svatým stolcem uznaného arcibiskupa a diecézi spravovala metropolitní kapitula.

V roce 1561 pak bylo pražské arcibiskupství obnoveno a arcibiskupem se stává Antonín Brus z Mohelnice, následovaný jeho krajanem Martinem Medkem z Mohelnice. Oba tito arcibiskupové jsou pohřbeni v kapli sv. Jana Křtitele a jejich náhrobky z červeného mramoru můžeme vidět přistavěné ke stěnám kaple.

Další arcibiskupové byli až do 19. století pohřbíváni do hrobky ve Staré arcibiskupské kapli v Chórovém ochozu, kam byly později uloženy i ostatky hlavního patrona arcidiecéze sv. Vojtěcha. Náhrobky na stěnách připomínají například Ondřeje Ankwicze ze Skarbek-Poslawice, posledního arcibiskupa, který v naší katedrále korunoval českého krále. Dále Aloise Josefa Schrenka, Františka kardinála Schönborna i Bedřicha kardinála Schwarzenberga.

Další místo, kde můžeme vzpomenout na naše zesnulé arcibiskupy a kam jsou pohřbíváni arcibiskupové dodnes, je Nová arcibiskupská kaple v severní lodi dostavěné části katedrály. Můžete si ji prohlédnout na úvodní fotografii tohoto článku. Vévodí jí vitráž sv. Ludmily a sv. Václava od Alfonse Muchy. Hrobka se nachází pod podlahou kaple a odpočívají v ní děkan metropolitní kapituly Antonín Podlaha, světící biskup pražský, kterého pak následoval první československý pražský arcibiskup František Kordač, Karel kardinál Kašpar, František kardinál Tomášek a naposledy zde byl pochován Miloslav kardinál Vlk. Rok po jeho pohřbu však byly do pražské katedrály uloženy ostatky dalšího významného pražského arcibiskupa, Josefa kardinála Berana, který původně spočinul v Římě poblíž hrobu svatého apoštola Petra. Dnes očekává druhý příchod Krista a slavné vzkříšení v kapli sv. Anežky České, zvané též kaple Bartoňů z Dobenína, které se nachází v severní boční lodi hned u vstupu do katedrály.

Na všechny naše věrné zemřelé pamatujeme s vděčností a vyprošujeme jim odpuštění hříchu a spásu jejich duše.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Radoslav Vnenčák

Aktuality & články

  • Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.

  • Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.

  • V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.

  • V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.

  • Výročí posvěcení katedrály oslavíme s novým pražským arcibiskupem

    Výročí posvěcení katedrály oslavíme s novým pražským arcibiskupem

    Měsíc květen přináší do naší katedrály zvláště bohatý liturgický program. Vrcholí v něm velikonoční doba, ovšem v polovině měsíce slavíme hned dvě slavnosti, které jsou s pražským chrámem svatého Víta přímo spojené. První z nich připadá na 12. května, kdy si připomeneme 97. výročí ode dne, kdy tehdejší děkan metropolitní kapituly a světící biskup, Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Sedlák, dokončenou stavbu velechrámu posvětil. Stejně jako jiné kostely tak slaví i naše katedrála své posvícení. Při tom letošním bude hlavním celebrantem večerní liturgie poprvé nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl. Tato mše svatá slavená od 18:00 bude také první mší nového arcibiskupa v jeho katedrále od chvíle, kdy zde byl slavnostně uveden do úřadu.

    Pozornému čtenáři jistě neunikne několik zvláštností spojených s touto událostí. Jak to, že byla katedrála posvěcena teprve před 97 lety? A proč byla posvěcena zrovna 12. května?

  • Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Dne 10. dubna pamatuje naše metropolitní kapitula na svého kanovníka a probošta Daniela Josefa Mayera z Mayernu, který se v roce 1732 stal 19. arcibiskupem pražským. V nejvyšším církevním úřadu v našich zemích však setrval pouze jeden rok, protože hned následujícího roku ve věku 77 let zemřel. Přesto se však už jako kanovník metropolitní kapituly významným způsobem podílel na řízení pražské arcidiecéze. Téměř třicet let totiž působil jako generální vikář pražských arcibiskupů Jana Josefa Breunera a Františka Ferdinanda z Khünburgu. Od roku 1711 byl také tajným radou císaře a krále Karla VI., otce naší jediné vládnoucí královny Marie Terezie.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení