Katedrála jako centrum vědění

Katedrála jako centrum vědění

Počátky svatovítské kapituly lze spatřovat v kolegiu kněží (collegium cleri) při kostele svatého Víta na Pražském hradě, jimž bylo svěřeno, aby připravili vše potřebné pro zřízení samostatné diecézní správy. Když se v roce 973 stala Praha biskupským sídlem podléhajícím mohučskému metropolitovi, stalo se zmíněné kolegium svatovítských kněží katedrální kapitulou. Zakládací listina se ale, na rozdíl například od té karlštejnské, bohužel nedochovala.

Od začátku 13. století volila svatovítská katedrální kapitula pražského biskupa. Vedle úkolů, které jí příslušely v církevní oblasti, měla zároveň významné kulturně-vzdělávací poslání. Až do založení pražské Karlovy univerzity spravovala svatovítská kapitula katedrální školu, tedy nejvýznamnější školu v celé zemi. Vyučující měli titul „mistr“ a byli mezi nimi vynikající učenci evropského věhlasu. Škola při pražské katedrále zahájila činnost hned po zřízení biskupství v roce 973.

Univerzitní centrum starší než univerzita sama

Pražské katedrální studium zaniklo v roce 1248, ale už za vlády Přemysla Otakara II. bylo obnoveno a znamenitě se povzneslo. Kolem roku 1271 zde působili tři rodilí Češi: mistři Očko a Bohumil přednášeli gramatiku a logiku, mistr Řehoř z Valdeka, pozdější pražský biskup, vykládal přírodovědecké spisy Aristotelovy (De natura).

V roce 1347 začala katedrální škola působit už také formálně jako univerzita se dvěma fakultami – filosofickou a teologickou, které se o rok později, po přidání dalších dvou fakult, staly součástí Univerzity Karlovy. I po vzniku univerzity zůstal Chrám svatého Víta důležitou součástí českého univerzitního života – konaly se zde promoce také někteří ze členů pražské metropolitní kapituly na Karlově univerzitě působili jako profesoři. Několik z nich bylo dokonce voleno i do funkce rektora univerzity.

Počátky metropolitní kapituly

V roce 1343 zvolila svatovítská kapitula svého děkana Arnošta z Pardubic pražským biskupem, který se hned v následujícím roce stal prvním pražským arcibiskupem. Pražská katedrála se tak stala metropolitním kostelem a svatovítská kapitula kapitulou metropolitní. Novému uspořádání církevní správy bylo třeba přizpůsobit i postavení a činnost metropolitní kapituly. Tuto novou situaci zachycují její nejstarší písemně dochované stanovy z 18. listopadu 1350.

Svatovítská kapitula zůstala ve spojení s Apoštolským stolcem a spravovala arcidiecézi prostřednictvím volených administrátorů i během dlouhého uprázdnění pražského arcibiskupského stolce v letech 1421 až 1561. Od té doby užívá kapitula ve svém názvu označení „Semper fidelis“ – vždy věrná. Císař Karel VI. potvrdil reskriptem ze dne 13. 5. 1715 právo kapituly vkládat tato slova do oficiálního názvu a přikázal všem úřadům, aby v korespondenci s pražskou metropolitní kapitulou tohoto rozšířeného titulu užívali. Kapitule byla udělována četná církevní i státní privilegia, její probošt a děkan měli titul „první a druhý prelát českého království“, pokud neměli biskupské svěcení, býval jim Apoštolským stolcem udělován titul apoštolského protonotáře a některým dalším kapitulárům titul papežského preláta.

Mnozí členové kapituly se věnovali literární tvorbě. Vedle prvního českého kronikáře, kapitulního děkana Kosmy a jeho současníka kapitulního probošta Marka patří mezi nejznámější historiky kapitulní děkani Vít, Arnošt z Pardubic a Antonín Podlaha a kapitulní probošti Jan Ignác Dlouhoveský a Mikuláš Tomek. Někteří kanovníci významně přispěli též k rozvoji jiných než historických oborů. Například Dr. Karel Schuster přednášel na univerzitě botaniku a napsal několik odborných pojednání z tohoto oboru.

Knihy shromažďované svatovítskou kapitulou sloužily pro osobní studium jejích členů a pro její katedrální školu. Z odkazů jednotlivých členů metropolitní kapituly postupně vznikla knihovna, která patří k nejstarším a nejvzácnějším historickým knihovnám v České republice. Mezi rukopisnými kodexy se nachází od 6. století uchovávané Fragmentum evangelii s. Marci a v oddělení historického archivu je nejstarší dochovaný originál pergamenové listiny z roku 1177. Velkou pozornost věnovala metropolitní kapitula také vydavatelské činnosti. Po poradě s národním buditelem J. V. Kamarýtem založila v roce 1831 vzdělavatelskou edici „Dědictví svatojánské“, později (1861) pak pro náročnější publikace vědeckého charakteru „Dědictví svatoprokopské“ a pro vydávání archiválií a starých rukopisů „Editiones Archivii et Bibliothecae S. F. Metropolitani capituli Pragensis“. Činnost těchto edicí byla ukončena až po únoru 1948. Samotná knihovna, či spíše historický knižní fond, je v současnosti využívána pro odborné studijní účely a vědeckou činnost.

Třetí katedrála a moderní dějiny

Ve 14. století řídili stavbu nové gotické katedrály kanovníci metropolitní kapituly – z počátku s titulem „magister fabricae“ – jejichž podobizny jsou zvěčněny ve vnitřním triforiu katedrály v podobě portrétních bust. Na tuto jejich činnost pak o půl tisíciletí později navázali kanovníci s titulem „kanovník kustos“. Jeden z nich, Václav Michael Pešina, začal v roce 1832 usilovat o založení spolku pro dostavbu katedrály. Vídeňské guberniální úřady nebyly této myšlence nakloněny, ale přece se v roce 1859 podařilo založit „Jednotu pro dostavbu svatovítského chrámu“. V roce 1929 za účasti prezidenta T. G. Masaryka a arcibiskupa F. Kordače byl chrám konečně dokončen. Celá stavba tak trvala dlouhých 585 let.

Kapitula jako celek i její jednotliví členové zakládali různé nadace s kulturním a sociálním posláním. K těmto nadacím patří také „Proboštské a kapitulní jubilejní podpůrné nadání“ a „Proboštské a kapitulní jubilejní nadání na úhradu bohoslužebných výloh velechrámu sv. Víta v Praze“. Své kulturně-vzdělávací poslání plnila metropolitní kapitula až do poloviny minulého století, kdy byla zbavena posledních zdrojů hmotných prostředků a jen stěží se jí dařilo udržovat v provozuschopném stavu zbývající část obytných budov.

Použité zdroje a literatura:
  • Emler Josef (ed.), Kosmůw letopis český, in: Prameny dějin českých, Praha 1874 Eršil Jaroslav a Pražák Jiří (ed.), Archiv pražské metropolitní kapituly, I. Katalog listin a listů z doby předhusitské (- 1419), Praha 1956 Forst Vladimír et al., Lexikon české literatury, Akademia, Praha 1985 Kostílková Marie, Činnost Jednoty pro Jednoty pro dostavění chrámu sv. Víta, in: Katedrála sv. Víta, Praha 1994 Patera Adolf – Podlaha Antonín, Soupis rukopisů knihovny metropolitní kapituly pražské, I (A-E), Praha 1910 Pelcl František Martin – Dobrovský Josef (ed.), Cosmae ecclesiae Pragensis decanii Chronicon Bohemorum, in: Scriptores rerum Bohemicarum, Pragae 1783 Podlaha Antonín (ed.), Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in: Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, Pragae 1912 Podlaha Antonín (ed.), Catalogus incunabulorum, quae in bibliotheca capituli metropolitani pragensis asservantur, in: Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, Pragae 1926 Podlaha Antonín (ed.), Český slovník bohovědný III, Praha 1926 Podlaha Antonín, Supplementum quartum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordii susque ad praesentiat empora, in: Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, Pragae 1931

Aktuality & články

  • Měla být svatovítská katedrála barokní perlou Hradčan? Giovanni Domenico Orsi a jeho dílo

    Měla být svatovítská katedrála barokní perlou Hradčan? Giovanni Domenico Orsi a jeho dílo

    V letošním roce uplyne 390 let od narození významného italského architekta a stavitele, který se zajímavým způsobem zapsal do stavebních dějin naší katedrály. 

  • Svatojánské putování po katedrále

    Svatojánské putování po katedrále

    Již příští pondělí 24. června budeme opět putovat po katedrále. Na tento den totiž připadá svátek Narození Jana Křtitele a v kapli právě tohoto předchůdce Ježíše Krista bude v 07:00 sloužit P. Jozef Sudor mši k jeho oslavě.

  • Poděkování za Noc kostelů

    Poděkování za Noc kostelů

    V pátek 7. června proběhla v katedrále Noc kostelů – festival otevřených chrámů, který má sakrální prostor přiblížit lidem všech (ne)vyznání. Zaznělo vyzvánění svatovítských zvonů, sólová i komorní hudba a návštěvníci si mohli prohlédnout normálně nepřístupné prostory pražského velechrámu. Duchovní potravu nabídla mše svatá od 18:00 a závěrečné požehnání. 

  • Pozvánka na červnové bohoslužby doprovázené sborovým zpěvem

    Pozvánka na červnové bohoslužby doprovázené sborovým zpěvem

    Zveme vás na červnové bohoslužby v katedrále, které budou zpěvem doprovázet naše i zahraniční sbory. 

  • Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. 

  • Varhanní festival již potřinácté

    Varhanní festival již potřinácté

    Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu pořádá v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Svatovítské varhanní večery.

  • Drahokamy a historie korunovačních klenotů

    Drahokamy a historie korunovačních klenotů

    Není to jen Svatováclavská koruna s čepičkou, ale celý soubor klenotů, které dnes katedrála chrání. Právě tak, jak tomu mělo být dle původního pokynu Karla IV. Přesto, že klenoty bylo nutné v dobách válek často ukrývat mimo Pražský hrad, soubor koruny s poduškou, královského jablka a královského žezla, jejich pouzder a královského roucha je dnes opět umístěn v Korunní komoře Svatovítského chrámu.

  • Zvony katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha

    Zvony katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha

    Jižní věž katedrály ukrývá celkem sedm zvonů. Zatímco nejstarší zvon Václav pochází již z roku 1542, trojice nejmladších, které nahrazují své předchůdce rekvírované a zničené během 2. světové války, byly odlity až v roce 2012. Ani nejstarší ze zvonů tak není v katedrále původní.

  • Stručná historie architektury v katedrále sv. Víta

    Stručná historie architektury v katedrále sv. Víta

    Katedrála svatého Víta je nejen vyjádřením vztahu člověka k Bohu, ale nezbytně i mistrovské architektonické dílo. Ať už se rozhodnete obdivovat její gotickou klenbu, úchvatné vitráže, zdobnou fasádu anebo majestátní věže, za každým z těchto momentů stojí významné jméno české architektury.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení