10. 10. 2024

Metropolitní kapitula získala cenu Opera Pragensia za vynikající rekonstrukci Nového proboštství

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která již více než tisíc let v časech příznivých i nepříznivých pečuje o naši katedrálu a její duchovní život, zaznamenala výrazný úspěch a uznání na mezinárodním poli. Porota složená z domácích i zahraničních odborníků, vedená emeritním prezidentem Mezinárodního svazu architektů (UIA), francouzským architektem Thomasem Vonierem, udělila naší kapitule Cenu Mezinárodní poroty Opera Pragensia za vynikající realizaci současné architektury v souznění s historickými hodnotami hlavního města Prahy.

Oceněn byl projekt rekonstrukce a dostavby budovy Nového proboštství a dlouhodobá péče o architektonické dědictví Pražského hradu. Projekt metropolitní kapituly uspěl v konkurenci bezmála stovky dalších významných projektů obnovy památek na území hl. m. Prahy. Cenu v přítomnosti primátora hl. m. Prahy MUDr. Bohuslava Svobody a dalších hostů převzal během slavnostního večera v sále České národní banky děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze ICLic. Mgr. Ondřej Pávek.

Děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze ICLic. Mgr. Ondřej Pávek s diplomem

Novogotická budova Nového proboštství v těsném sousedství katedrály byla vystavěna jako rezidence kapitulního probošta předposledním dómským stavitelem Josefem Mockerem ve II. polovině 19. století. V důsledku pozdějších událostí byla v roce 1948 zkonfiskována československým státem a posléze desítky let chátrala. Zcela zdevastovaná budova byla metropolitní kapitule navrácena v roce 2016, a to jako jediná z někdejších kapitulních budov v areálu Pražského hradu. Díky intenzivnímu úsilí metropolitní kapituly, která pod vedením a soustavným dohledem pana děkana Ondřeje Pávka a hlavního manažera celého projektu Dr. Marka Stříteského koordinovala celý projekt záchrany objektu od tvorby samotného zadání až po zdárnou realizaci a kolaudaci, se podařilo veškeré práce v roce 2023 dokončit a budově znovu vdechnout život. Celou rekonstrukci pak kapitula hradila sama pouze ze svých vlastních prostředků. Objekt byl také poprvé v dějinách částečně zpřístupněn veřejnosti, která může na jeho nádvoří nalézt místo pro odpočinek a občerstvení a zároveň se potěšit dosud neznámými výhledy do Jeleního příkopu, na Míčovnu Pražského hradu, severní parkánovou zeď a Prašný most.

Dvůr Nového proboštství s novými přístavbami

Radujeme se z tohoto ocenění a uznání několikaletého úsilí a věříme, že bude povzbuzením pro celou naši církev v českých zemích, která ruku v ruce s duchovní činností pečuje také o naše bohaté kulturní dědictví. Rekonstrukce a dostavba Nového proboštství je důkazem, že i jednotlivé větší i menší církevní instituce na území našich diecézí mají potenciál dosáhnout uznání a ocenění významnými odborníky i za hranicemi České republiky a jejich úsilí není v žádném případě marné.

Původní zrestaurovaný strop na schodech proboštství

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

Katedrála jako místo posledního odpočinku – III. díl

3. 11. 2025

Jak už bývá v Evropě obvyklé, biskupové a často i kanovníci katedrálních kapitul bývají ukládáni k poslednímu odpočinku v hrobkách umístěných přímo v jejich katedrálách. Pražští arcibiskupové jsou pak v dnešní době jedinými lidmi, kteří jsou až dodnes v naší katedrále skutečně pohřbíváni. Nalezneme je v ní na různých místech.
Katedrála jako místo posledního odpočinku – II. díl

3. 11. 2025

Nejen knížata, králové a císařové, ale i členové významných šlechtických rodů byli v průběhu staletí v naší katedrále pohřbeni. O některých zajímavých osobnostech z jejich řad přinášíme tento článek. Ne všechny hroby se zde dodnes dochovaly. O některých osobnostech víme, že byly v katedrály pohřbeny, ale již nejsme schopni určit, kde přesně se jejich hroby nacházejí. Významným šlechtickým rodům pak patřily některé kaple v chórovém ochozu nebo bočních lodích, které zároveň nesou své zasvěcení. Tyto kaple pak označujeme jejich zasvěcením konkrétnímu světci a zároveň přívlastkem podle daného rodu, který v té či oné kapli má obvykle i svoji hrobku. A tak kapli sv. Ondřeje nazýváme také kaplí Martinickou, kapli sv. Marie Magdaleny kaplí Valdštejnskou, kapli sv. Anny kaplí Nostickou a v kapli sv. Zikmunda pro změnu nalezneme hrobku Černínů z Chudenic.
Katedrála jako místo posledního odpočinku – I. díl

31. 10. 2025

Liturgický rok se blíží ke svému závěru a jeho poslední měsíc je tradičně spojen s Památkou všech věrných zemřelých, která v liturgickém kalendáři připadá na 2. listopadu. Návštěvy hřbitovů a hrobů našich blízkých se však obvykle protáhnou i na další dny a týdny, které na tento den navazují a vžil se pro ně lidový název dušičkové období. Nezřídka byly hřbitovy zřizovány okolo kostela a nejinak tomu bylo v případě naší katedrály. Stavba gotického dómu, která začala od poloviny 14. století nahrazovat předchozí románskou baziliku, však pozřela i toto pohřebiště a náš kanovník Beneš Krabice z Weitmile, třetí ředitel stavby katedrály, například přesunul hroby pražských biskupů do chórového ochozu nové stavy, kde se nacházejí před hrobem sv. Víta dodnes.
Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

12. 10. 2025

Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.
O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

23. 9. 2025

Ačkoliv je náš svatý kníže Václav uváděn jako druhý patron pražské katedrály v pořadí, má mezi jejími světci mimořádné postavení. Přestože je na prvním místě uváděn svatý Vít, na svatého Václava pamatujeme jako na našeho otce zakladatele, který získal ostatky římského mučedníka Víta od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a kostel zasvěcený svatému Vítu na Pražském hradě založil. Právě díky významu našeho svatého knížete, který v tehdejší románské rotundě našel tři roky po své mučednické smrti místo posledního odpočinku, byla tato rotunda vybrána jako sídelní kostel pražského biskupa a stala se tak první pražskou katedrálou, ačkoliv sousední bazilika svatého Jiří byla starší a mnohem větší. O kult svatého Václava se posléze velmi zasloužil náš císař a král Karel IV., který mu zasvětil korunu českých králů, uchovávanou poblíž hrobu v naší katedrále a náš svatý kníže je po celá staletí považován za věčného panovníka české země. Jeho slavnost slavená ve výroční den jeho mučednické smrti je tak pro pražskou katedrálu mimořádně důležitá a svatého knížete Václava v ní tradičně oslavíme hned při několika bohoslužbách. Při té večerní přivítáme zpět světcovu relikvii, která se vrátí z národní pouti ve Staré Boleslavi, kam je tradičně převážena k uctění poutníky.
Rok mučednické smrti svatého Václava

23. 9. 2025

V naší katedrále každoročně slavíme hned dvě události spojené s osobou svatého Václava. První z nich připadá na 4. březen, kdy si připomínáme výročí přenesení světcových ostatků ze Staré Boleslavi do Prahy. Podle jednoho z historických pramenů, tzv. Kristiánovy legendy, se tak stalo tři roky po jeho smrti. Hlavní slavností je pak výročí jeho mučednické smrti, které připadá na 28. září a dnes je slaveno také jako státní svátek České republiky.