Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

V úterý 12. listopadu byl na podzimním zasedání Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zvolen do funkce probošta kapituly opět Mons. Václav Malý. Ten je kanovníkem kapituly od roku 1996 a jejím proboštem od roku 2002. Volbu probošta potvrdil v úterý 19. listopadu i pražský arcibiskup Jan Graubner. Přejeme hojnost Božího požehnání, sil a zdraví do díla! 

Biskup Malý je jednou z nejznámějších osobností české katolické církve. Rodilý Pražák proslul pro svůj statečný boj za lidská práva a svobodu v době socialistického režimu. Po vysvěcení na kněze v roce 1976 podepsal hned následující rok Chartu 77 a spoluzakládal Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Hned v roce 1979 byl pro své režimu nepohodlné činy zbaven státního souhlasu a vězněn. Mezi léty 1980-1989 pracoval v podřadných zaměstnáních mimo jiné jako topič nebo zeměměřičský figurant a do toho působil jako tajný kněz. V roce 1989 se stal prvním mluvčím Občanského fóra a moderoval velké demonstrace na Letné. Po revoluci byl v roce 1996 jmenován kanovníkem Metropolitní kapituly a v roce 1997 vysvěcen na biskupa. Dodnes bojuje za lidská a politická práva pronásledovaných po celém světě. 

 

Otec probošt na svém místě v kapitulní štale (chórové lavici) katedrály

 

Funkce probošta kapituly vznikla při založení kapituly při chrámu svatého Víta na Pražském hradě v roce 971. Svatovítská kapitula je tedy o dva roky starší než pražské biskupství a zároveň nejstarší nepřetržitě fungující právnickou osobou v celé České republice. Probošty kapituly byli například sídelní pražští (arci)biskupové Tobiáš z Bechyně (žil ve 13. století) a Antonín Petr Příchovský z Příchovic (žil v 18. století) nebo spisovatelé Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka (žil na přelomu 16. a 17. století) a Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi (žil v 17. století). Dnes stejně jako v minulosti je Metropolitní kapitula oporou českého katolicismu, za což si v době husitské revoluce vysloužila hrdý přídomek „Semper Fidelis“ – vždy věrná. 

Kapitulní zasedání se dějí pravidelně po celý rok. Kanovníci na nich řeší provozní věci spojené se správou kapitulního majetku, liturgického provozu v katedrále i péči o rozsáhlý umělecký a kulturní odkaz Metropolitní kapituly. Kapitula se spolu se Správou Pražského hradu podílí na provozu katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, čile se stará o získaný majetek, jako třeba o Nové proboštství, jehož zdařilá rekonstrukce jí v tomto roce vysloužila prestižní cenu Operia Pragensia, dále o rozsáhlý zemědělský půdní fond a nemovitosti. V katedrále pořádá ve spolupráci s její dómskou farností každý den mše svaté, pravidelné nedělní kapitulní zpívané nešpory a o adventu rorátní mše svaté. V kulturní oblasti je její nejvýraznější akcí každoroční letní varhanní festival. 

Text: Jan Novák 

Fotografie: Radek Tichý, Člověk a víra

Aktuality & články

  • O adventu zní v katedrále rorátní zpěvy

    O adventu zní v katedrále rorátní zpěvy

    Ještě před samotným začátkem adventní doby uslyšíme na náměstích a z obchodů mnoho vánočních písní včetně těch tradičních českých, oslavujících narození Pána Ježíše Krista. Slavnost připomínající událost Narození Páně nás ve skutečnosti teprve čeká a od 25. prosince uslyšíme vánoční písně i v našich chrámech. Naše země vyniká mimořádným kulturním bohatstvím mimo jiné právě v oblasti vánočních písní. Neméně cenný a obsáhlý poklad máme také v našich písních adventních, které však zůstávají trochu stranou pozornosti, neboť tato překrásná a tajemná doba samotného očekávání příchodu Pána Ježíše Krista a její tradice byly bohužel trochu vytlačeny ze všeobecného povědomí veřejnosti. Tyto starobylé české adventní písně můžete slyšet právě během našich rorátních bohoslužeb, na které Vás srdečně zveme a které se budou v adventní době konat v naší katedrále každý den.

  • Vzpomínáme na Msgre. Stanovského a profesora Opatrného

    Vzpomínáme na Msgre. Stanovského a profesora Opatrného

    V prosinci je katedrála nejen místem adventního usebrání doplněného zpěvem hravých adventních písní, ale také místem vzpomínání a občas i zapomínání… Tak je tomu i v případě několika výročí úmrtí, které bychom Vám rádi připomněli. Již 5. prosince vzpomeneme věčné památky Msgre. Otty Lva Stanovského a o dva dny později 7. prosince profesora Jana Opatrného. Oba dva si naši pozornost určitě zaslouží. 

  • Seriál k výročí položení základního kamene – část 3. – bazilika svatého Víta, Václava, Vojtěcha a panny Marie

    Seriál k výročí položení základního kamene – část 3. – bazilika svatého Víta, Václava, Vojtěcha a panny Marie

    V souvislosti s kulatým výročím 680 let od položení základního kamene naší katedrály přinášíme další článek o stavebním vývoji románských staveb, které současný gotický chrám postupně nahradil. Zatímco pramenů k poznání rotundy založené svatým Václavem nemáme k dispozici příliš mnoho, ze svatovítské baziliky založená knížetem Spytihněvem se dochovalo stavebních prvků a konstrukcí mnohem více. Stavba bazilika měla být dle kronikáře a kapitulního děkana Kosmy zahájena na svátek sv. Václava v roce 1060. Postupně zde vznikl poměrně rozsáhlý a členitý komplex staveb, který vedle trojlodní baziliky se dvěma chóry a transeptem zahrnoval také kapitulní dům s klášterní dispozicí na její severní straně, který zasahoval až do současné Vikářské ulice. 

  • Mučednictví za víru je v katedrále přítomno nejen o Červené středě

    Mučednictví za víru je v katedrále přítomno nejen o Červené středě

    Poslední středu v liturgickém roce pamatujeme na naše spolubratry pronásledované pro víru. Jedná se o poměrně nový mezinárodní památný den, který je nazýván Červená středa a nejen kostely bývají osvětleny červenou barvou, připomínající krev mučedníků. V minulých ročnících byla v tento den červenou barvou osvětlena například i Petřínská rozhledna. V katedrále si tento památný den připomeneme při ranní mši svaté v 7:00 v Thunovské kapli v rámci našeho cyklu Putování po katedrále.

  • Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

    Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

    V červenci letošního roku proběhl třináctý ročník festivalu Svatovítské varhanní večery, který pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Letošní ročník byl velmi úspěšný z hlediska počtu posluchačů, jejich nadšených reakcí i ohlasů odborného tisku. Na pěti koncertech se představili s pestrými programy umělci čeští, ale své umění předvedli i hudebníci ze Slovenska a Francie.

  • V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

    V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

    Poslední listopadový den, na který letos zároveň připadá konec liturgického roku, slavíme svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého Petra a jednoho z prvních Kristových učedníků, který také zemřel mučednickou smrtí na kříži. V naší katedrále je mu zasvěcena jedna z Parléřových kaplí, která přímo sousedí s kaplí svatého Václava. V ní také oslavíme ranní mši svatou v rámci našeho cyklu Putování po katedrále. Jedná se sice o kapli původně středověkou, její původní výzdoba se ale nedochovala a většina uměleckých děl v této kapli pochází až z 19. století.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení