20. 5. 2025

Noc kostelů 2025 v katedrále

Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů.

Tématem Noci kostelů 2025 je Naděje a jako tematický celek jsme v katedrále zvolili osvědčené téma dějin svatovítského velechrámu a úlohu více i méně známých osobností (nejen) z řad Metropolitní kapituly na jeho stavbě, péči o něj a provozu. O hudbu se postará svatovítský varhaník Ondřej Valenta, NiTrio Ensemble, Marek Stříteský a Jakub Doležal.

Program Noci kostelů 2025 v katedrále

17:55 – 18:00	Vyzvánění zvonů
18:00 – 18:45	Mše svatá Celebruje Mons. Milan Hanuš, farář a kanovník Metropolitní kapituly
18:50 – 19:00	Přivítání návštěvníků v katedrále, nabídka programu Noci kostelů Představení programu a tématu večera
19:00 – 19:15	Hudební vstup – varhanní hudba Hraje Ondřej Valenta na varhany, Jakub Doležal a Marek Stříteský na trubky
19:15 – 19:25	Slovo o vzniku kostela svatého Víta na Pražském hradě Představení dějin do roku 1344, děkan Kosmas a 900 let od jeho narození, přenesení ostatků svatého Václava a stavba románské baziliky
19:25 – 19:45	Hudební vstup – komorní hudba Hraje soubor NiTrio pod královskou oratoří
19:45 – 20:00	Slovo o výstavbě gotické katedrály do velkého požáru Výstavba gotického chóru, snaha o dokončení stavby v době Jagellonců a poničení chrámu velkým požárem v roce 1541
20:00 – 20:15	Hudební vstup – varhanní hudba Hraje Ondřej Valenta
20:15 – 20:30	Slovo o pokusech o dostavbu katedrály v průběhu staletí Záchrana katedrály po požáru, pokus o barokní dostavbu G. D. Orsiho
20:30 – 20:45	Hudební vstup – komorní hudba Hraje NiTrio Ensemble v prostoru pod královskou oratoří
20:45 – 21:00	Slovo o dostavbě katedrály Založení Jednoty pro dostavbu katedrály a novogotická dostavba. 160. výročí narození děkana Antonína Podlahy
21:00 – 21:15	Hudební vstup – varhanní hudba Hraje Ondřej Valenta
21:15 – 21:30	Závěrečné požehnání a ukončení programu

Prohlídka interiéru katedrály bude možná individuálně od 18:45 až do ukončení programu.

Prohlídka zvonů a zvonice bude možná individuálně od 18:45. Přístup do věže bude z interiéru katedrály. Fronta na zvonici se uzavírá cca v 20:45 (podle aktuální délky fronty), děkujeme za pochopení.

Otevřeny k nahlédnutí bez možnosti vstupu budou Svatováclavská kaple a stará sakristie.

Areál Pražského hradu se vojensky uzavírá v 22:00. Žádáme návštěvníky, aby do té doby areál Hradu opustili.

Více o Noci kostelů najdete na jejím webu: https://www.nockostelu.cz/

Text: Damián Faber, Jan Novák

Foto: web Noc kostelů 2025

Aktuality & články

V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

13. 6. 2025

Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.
Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

13. 6. 2025

V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.
Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

5. 6. 2025

Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.
Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

2. 6. 2025

Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.
Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

26. 5. 2025

Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.
Prezentaci ročenky Česká architektura 2023 – 2024 spolupořádala Metropolitní kapitula

19. 5. 2025

V reprezentačních prostorách kapitulního děkanství ve Vikářské ulici v těsném sousedství naší katedrály proběhlo v úterý 29. dubna zajímavé setkání odborné i laické veřejnosti při příležitosti představení ročenky Česká architektura 2023 – 2024. To letos spolupořádala Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se společností PROSTOR – architektura, interiér, design, o.p.s., která ročenku vydává již 25 let. V aktuálním vydání se čtenáři totiž dozví také o významném architektonickém a stavebním projektu, díky kterému se naše metropolitní kapitula zapsala tučným písmem do novodobých dějin Pražského hradu. Jedná se o rekonstrukci a dostavbu novogotické budovy Nového proboštství na náměstí U sv. Jiří v těsném sousedství naší katedrály. Tato budova, která byla kapitule vrácena v roce 2016 ve zcela zdevastovaném stavu, byla díky intenzivnímu nasazení a péči kapituly zachráněna a byl jí opět vdechnut život. Poprvé v dějinách bylo zpřístupněno nádvoří této budovy veřejnosti, kromě záchrany a příkladné památkové obnovy historické budovy navržené a postavené předposledním dómským stavitelem Josefem Mockerem vznikly na nádvoří také dvě novostavby, navržené na půdorysu dříve zbořených hospodářských objektů, které dnes veřejnosti slouží.