Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.

O životě a působení našeho probošta Jaroslava, biskupa a blízkého spolupracovníka Služebníka Božího Josefa kardinála Berana, si můžete přečíst v článku, který jsme vám přinesli v souvislosti s jeho nedožitými 100. narozeninami. Dnes při příležitosti dalšího jeho výročí bychom vám rádi více přiblížili jeho působení v naší katedrále a význam proboštského úřadu, který biskup Jaroslav Škarvada vykonával bezmála 10 let.

Probošt Jaroslav Škarvada ve své osobě také zvláštním způsobem spojil naši katedrálu s jednou ze čtyř hlavních římských bazilik, papežskou arcibazilikou Santa Maria Maggiore, velikým a nádherně zdobeným kostelem původem ze 4. století. V metropolitní kapitule při naší katedrále působil od roku 1991 až do své smrti v roce 2010, během svého života v Římě se však stal již v roce 1983 kanovníkem právě při této významné římské bazilice, kde v letošním roce dle svého přání nalezl místo svého posledního odpočinku papež František. Od roku 1991, kdy se Jaroslav Škarvada stal členem naší kapituly, byl v této římské bazilice kanovníkem čestným.

U hlavního oltáře naší katedrály nalezneme stejně jako v jiných katedrálách, kolegiátních či klášterních kostelech takzvané chórové lavice, které se nazývají také kanovnické staly. Jedná se často o velmi zdobné lavice, určené pro biskupy a kněze, kteří jsou kanovníky katedrální kapituly. Ti v nich usedají při společné chórové modlitbě podobně jako mniši a řeholníci v klášterech. Ve středověku měla naše katedrála nádherné bohatě zdobené kanovnické staly z doby Petra Parléře, které bohužel shořely během velkého požáru Prahy v roce 1541. Stávající staly pocházejí až z pozdějších staletí. Každý kanovník má v těchto lavicích své místo. Kanovníci ze svého středu volí dva hlavní představitele kapituly: probošta a děkana. Nejedná se o specifikum naší katedrály, většina kapitul má buď oba, nebo jednoho z těchto představitelů. Tím hlavním je právě probošt.

České slovo probošt vzniklo z latinského „praepositus,“ které má jednoduchý význam „představený.“ V případě katedrál se jedná právě o představeného kapituly, kolegia duchovních (kněží a biskupů) ustanoveného především za účelem konání liturgie v daném chrámu. V českých zemích se často setkáme i s farnostmi, jejichž farář nese titul probošta, ačkoliv v daném kostele žádná kapitula nepůsobí. Jedná se zpravidla o pozůstatek po zaniklé kapitule, která byla v minulosti přeložena nebo zrušena. Takového probošta nalezneme například ve středočeském Mělníku. Probošta mají někdy ustanoveného také ženské kláštery, nebo stojí v čele menšího a nesamostatného kláštera mnišských řádů jako jsou benediktini nebo cisterciáci. Takové proboštství existovalo například v Mariánské Týnici a podléhalo cisterciáckému klášteru v Plasích. Probošt pražské metropolitní kapituly však býval mimořádně významným prelátem Českého království. Bydlel v paláci v těsném sousedství katedrály, který se nazýval proboštství a dodnes je jedním ze sedmi držitelů klíčů od korunní komory, ve které jsou uloženy české korunovační klenoty. Důležitou funkci měl také při korunovaci českých králů. Byl to právě probošt kapituly, kdo ke korunovaci vydával Svatováclavskou korunu a po skončení obřadu a slavnosti ji opět vracel svatému Václavu. Velmi často, i když ne vždy, se proboštem naší kapituly stává biskup. Biskupem byl probošt Jaroslav Škarvada, byl jím jeho předchůdce Jan Lebeda je jím i jeho nástupce Václav Malý.

Své místo tedy měl náš probošt Jaroslav i v kanovnických stalách v bazilice Santa Maria Maggiore v Římě. Stejně jako naše katedrála mají i papežské baziliky v Římě své kapituly kanovníků. Zatímco v naší katedrále jsou kanovnické staly dobře viditelné, umístěné podél presbytáře, jejich uspořádání v papežských bazilikách je složitější. Těmto bazilikám totiž vždy vévodí impozantní baldachýn v transeptu, který stojí nad papežským oltářem. Pod oltářem pak bývá buď hrob apoštola (svatého Petra, svatého Pavla) nebo v případě této baziliky kaple, kde se nachází relikvie Ježíšových jesliček. Teprve za papežským oltářem nalezneme chór, kde při stěnách stojí bohatě zdobené kanovnické staly. V hlavní římské bazilice Nejsvětějšího Spasitele a sv. Jana v Lateránu pak v chóru stojí kromě kanovnických stal také biskupská katedra, papežský stolec.

Vzpomínáme s vděčností na našeho probošta a biskupa Jaroslava a vyprošujeme mu spásu jeho duše a život věčný v Božím království!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/100615-zemrel-biskup-jaroslav-skarvada-4dfba106974a3f961c6426cedf9cac 

Aktuality & články

  • Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Ve středu 18. února zahájíme v katedrále při ranní i mimořádné večerní mši svaté slavené pražským arcibiskupem další část liturgického roku. Podobně jako doba adventní to bude doba příprav a očekávání, předcházející slavení největších slavností v liturgickém roce a bude tedy zahalená ve fialové barvě. A podobně, jako jsme 40 dní po Narození Páně slavili svátek Uvedení Páně do chrámu a po čtyřicet dní jsme v katedrále i v jiných chrámech mohli přicházet k jesličkám, čeká nás opět čtyřicetidenní období. Latinsky ho také nazýváme „Tempus quadragesimae“ či jednoslovně „Quadragesima.“ Východní křesťané pro něj používají jméno „Svatá čtyřicátnice.“ Jedná se však tentokrát o dobu ztišení a odříkání.

  • Putování po katedrále 2026

    Putování po katedrále 2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Naše chrámy se o Vánocích stávají cílem poutníků, kteří si přicházejí prohlédnout vystavené jesličky. Líbeznou scénu zobrazující Narození Páně, kdy Panna Maria a svatý Josef chovají děťátko, kterému se přicházejí poklonit pastýři, nalezneme prakticky v každém kostele. I v naší katedrále budeme mít opět možnost obdivovat její překrásný betlém zhotovený v I. polovině 20. století Václavem Andresem, který byl v posledních dvou letech péčí metropolitní kapituly zrestaurován a instalován do prostředí inspirovaného architekturou Svaté země. Byla by však škoda zapomenout na další umělecká díla s vánoční tematikou, kterých je v katedrále značné množství.

  • Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Oslavy narození našeho Pána Ježíše Krista jsou pro mnoho obyvatel Prahy i poutnice a poutníky často velkým lákadlem, proč do promrzlé katedrály na sklonku prosince přijít. Jako vždy nabídne vyzdobená katedrála nejen půlnoční mši svatou s naším arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem, ale i setkání u jesliček, zakončení Jubilejního roku nebo uvítání nového kalendářního roku.

  • Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.

  • Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Obvykle slavíme dne 30. listopadu svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého apoštola Petra. V letošním roce však jeho svátek ustoupí neděli, na kterou připadá. V liturgii má totiž Den Páně přednost před svátky svatých a v tomto případě se bude dokonce o 1. neděli adventní, začátek liturgického roku. Svatý Ondřej tak letos doslova naplní úsloví, že otevírá brány adventu.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení