Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.

O životě a působení našeho probošta Jaroslava, biskupa a blízkého spolupracovníka Služebníka Božího Josefa kardinála Berana, si můžete přečíst v článku, který jsme vám přinesli v souvislosti s jeho nedožitými 100. narozeninami. Dnes při příležitosti dalšího jeho výročí bychom vám rádi více přiblížili jeho působení v naší katedrále a význam proboštského úřadu, který biskup Jaroslav Škarvada vykonával bezmála 10 let.

Probošt Jaroslav Škarvada ve své osobě také zvláštním způsobem spojil naši katedrálu s jednou ze čtyř hlavních římských bazilik, papežskou arcibazilikou Santa Maria Maggiore, velikým a nádherně zdobeným kostelem původem ze 4. století. V metropolitní kapitule při naší katedrále působil od roku 1991 až do své smrti v roce 2010, během svého života v Římě se však stal již v roce 1983 kanovníkem právě při této významné římské bazilice, kde v letošním roce dle svého přání nalezl místo svého posledního odpočinku papež František. Od roku 1991, kdy se Jaroslav Škarvada stal členem naší kapituly, byl v této římské bazilice kanovníkem čestným.

U hlavního oltáře naší katedrály nalezneme stejně jako v jiných katedrálách, kolegiátních či klášterních kostelech takzvané chórové lavice, které se nazývají také kanovnické staly. Jedná se často o velmi zdobné lavice, určené pro biskupy a kněze, kteří jsou kanovníky katedrální kapituly. Ti v nich usedají při společné chórové modlitbě podobně jako mniši a řeholníci v klášterech. Ve středověku měla naše katedrála nádherné bohatě zdobené kanovnické staly z doby Petra Parléře, které bohužel shořely během velkého požáru Prahy v roce 1541. Stávající staly pocházejí až z pozdějších staletí. Každý kanovník má v těchto lavicích své místo. Kanovníci ze svého středu volí dva hlavní představitele kapituly: probošta a děkana. Nejedná se o specifikum naší katedrály, většina kapitul má buď oba, nebo jednoho z těchto představitelů. Tím hlavním je právě probošt.

České slovo probošt vzniklo z latinského „praepositus,“ které má jednoduchý význam „představený.“ V případě katedrál se jedná právě o představeného kapituly, kolegia duchovních (kněží a biskupů) ustanoveného především za účelem konání liturgie v daném chrámu. V českých zemích se často setkáme i s farnostmi, jejichž farář nese titul probošta, ačkoliv v daném kostele žádná kapitula nepůsobí. Jedná se zpravidla o pozůstatek po zaniklé kapitule, která byla v minulosti přeložena nebo zrušena. Takového probošta nalezneme například ve středočeském Mělníku. Probošta mají někdy ustanoveného také ženské kláštery, nebo stojí v čele menšího a nesamostatného kláštera mnišských řádů jako jsou benediktini nebo cisterciáci. Takové proboštství existovalo například v Mariánské Týnici a podléhalo cisterciáckému klášteru v Plasích. Probošt pražské metropolitní kapituly však býval mimořádně významným prelátem Českého království. Bydlel v paláci v těsném sousedství katedrály, který se nazýval proboštství a dodnes je jedním ze sedmi držitelů klíčů od korunní komory, ve které jsou uloženy české korunovační klenoty. Důležitou funkci měl také při korunovaci českých králů. Byl to právě probošt kapituly, kdo ke korunovaci vydával Svatováclavskou korunu a po skončení obřadu a slavnosti ji opět vracel svatému Václavu. Velmi často, i když ne vždy, se proboštem naší kapituly stává biskup. Biskupem byl probošt Jaroslav Škarvada, byl jím jeho předchůdce Jan Lebeda je jím i jeho nástupce Václav Malý.

Své místo tedy měl náš probošt Jaroslav i v kanovnických stalách v bazilice Santa Maria Maggiore v Římě. Stejně jako naše katedrála mají i papežské baziliky v Římě své kapituly kanovníků. Zatímco v naší katedrále jsou kanovnické staly dobře viditelné, umístěné podél presbytáře, jejich uspořádání v papežských bazilikách je složitější. Těmto bazilikám totiž vždy vévodí impozantní baldachýn v transeptu, který stojí nad papežským oltářem. Pod oltářem pak bývá buď hrob apoštola (svatého Petra, svatého Pavla) nebo v případě této baziliky kaple, kde se nachází relikvie Ježíšových jesliček. Teprve za papežským oltářem nalezneme chór, kde při stěnách stojí bohatě zdobené kanovnické staly. V hlavní římské bazilice Nejsvětějšího Spasitele a sv. Jana v Lateránu pak v chóru stojí kromě kanovnických stal také biskupská katedra, papežský stolec.

Vzpomínáme s vděčností na našeho probošta a biskupa Jaroslava a vyprošujeme mu spásu jeho duše a život věčný v Božím království!

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/100615-zemrel-biskup-jaroslav-skarvada-4dfba106974a3f961c6426cedf9cac 

Aktuality & články

  • TISKOVÉ OZNÁMENÍ: Po téměř sedmi stoletích se spojí části vzácného starobylého rukopisu. Pražský fragment Markova evangelia zamíří na výstavu do Itálie

    TISKOVÉ OZNÁMENÍ: Po téměř sedmi stoletích se spojí části vzácného starobylého rukopisu. Pražský fragment Markova evangelia zamíří na výstavu do Itálie

    Mezinárodní výstava „MARKOVO EVANGELIUM. Sedm století. Tři zlomky. Jeden evropský příběh“ představí společně tři dochované části mimořádného raně středověkého rukopisu uchovávané v Praze, Cividale a Benátkách. Stane se tak poprvé od 14. století, kdy se části textu, po staletí uctívaného jako autograf evangelisty Marka, začaly oddělovat. Jeden z fragmentů získal císař Karel IV. a od té doby je tato vzácná archiválie uchovávána v Praze.

  • Nové katedrální varhany pojišťuje Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

    Nové katedrální varhany pojišťuje Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

    Posláním Kooperativy je chránit hodnoty, na kterých lidem záleží. Nové svatovítské varhany jsou nejen výjimečným dílem, ale také součástí kulturního dědictví naší země. Jsme hrdí a velmi rádi, že můžeme přispět k jejich ochraně a být partnerem tohoto mimořádného projektu. Není to jen hudební nástroj, ale symbolické završení téměř sedmi století historie nejvýznamnějšího českého chrámu, které spojuje špičkové řemeslo, umění i odkaz mnoha generací. V Kooperativě si vážíme možnosti podílet se na ochraně díla, které bude sloužit návštěvníkům, věřícím i milovníkům hudby po mnoho dalších desetiletí.

     

  • Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

    Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

    V sobotu 25. dubna zažila naše katedrála velkou slavnost. Svého úřadu se v ní oficiálně ujal nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, který se zároveň stal primasem českým. Arcibiskup byl u vstupu do katedrály přivítán kanovníky metropolitní kapituly, políbil kříž a v doprovodu kanovníků se pak odebral ve slavnostním liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři. Samotný akt intronizace spočíval v přečtení jmenovacího dekretu děkanem kapituly, převzetí arcibiskupské berle a usednutí na katedru. Nový arcibiskup pak v katedrále slavil svoji první mši svatou ve společenství stovek duchovních a věřících. Jeden krok související s převzetím nejvýznamnějšího církevního úřadu v naší zemi však našeho arcibiskupa ještě čeká. Přijme při něm ještě jednu specifickou insignii, pro kterou se musí vypravit až k hrobům apoštolů do Říma. Dle tradice se tak stane dne 29. června o slavnosti svatých Petra a Pavla.

  • V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

    V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

    Na stavbě a výzdobě pražské katedrály se v průběhu staletí podílela řada nadaných a slavných umělců. V tomto roce si chceme připomenout zvláště jednoho z nich, neboť se do současné podoby našeho chrámu zapsal skutečně významným způsobem a právě na tento rok připadají dvě jeho kulatá výročí. Tuto neděli 14. června uplyne přesně 130 let od jeho smrti a přímo na den položení základního kamene naší katedrály, 21. listopad, připadne letos 190. výročí jeho narození.

  • Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.

  • Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení