V sobotu uplyne 100 let od narození probošta Jaroslava Škarvady

V sobotu uplyne 100 let od narození probošta Jaroslava Škarvady

V sobotu 14. září uplyne 100 let od narození výrazné osobnosti moderních dějin naší metropolitní kapituly a jejího probošta, biskupa Jaroslava Škarvady (*14.9.1924 – +14.6.2010). Většina z nás má dodnes v živé paměti jeho laskavou tvář, díky jeho nasazení a mimořádně plodnému působení v Čechách i v zahraničí však jeho jméno jistě nezapomenou ani příští generace.

Jaroslav Škarvada započal své působení v rámci svého povolání ke kněžství v Itálii již krátce po II. světové válce. Vystudoval teologii na Lateránské univerzitě a filosofii na Gregoriánské univerzitě, kněžské svěcení přijal v roce 1949. Poté působil v duchovní správě v severní Itálii. V roce 1965 se stává sekretářem pražského arcibiskupa Josefa kardinála Berana, který si toho roku přichází do Říma převzít kardinálský klobouk a následně se za svého pozemského života již nikdy nevrátí do vlasti. Kardinála Berana doprovázel Jaroslav Škarvada na většině jeho cest po Evropě i po světě. Po sovětské invazi do Československa v srpnu 1968 organizoval duchovní péči o české uprchlíky a zakládal pro ně krajanské misie, po smrti kardinála Berana pracoval v letech 1969-1991 jako delegát Apoštolského stolce pro pastoraci Čechů v zahraničí. Jednalo se zhruba o 40 krajanských sdružení po celém světě.

 

 

V lednu 1983 přijímá Jaroslav Škarvada v bazilice sv. Petra v Římě biskupské svěcení z rukou papeže Jana Pavla II. a jako svoji titulární diecézi přijímá někdejší biskupství litomyšlské. Téhož roku se stává sídelním kanovníkem kapituly při papežské arcibazilice Santa Maria Maggiore, jedné ze čtyř římských bazilik maior.

Do Prahy se vrací o Vánocích 1989 a krátce po návratu se zapojuje do života pražské arcidiecéze, ve které působí jako pomocný biskup a generální vikář. Členem naší metropolitní kapituly se stává 22.11.1991 a o dva roky je instalován na místo jejího probošta, kterým zůstal až do roku 2002. Bydlel v kanovnickém domě na Hradčanském náměstí č.p. 62/10. Prezident České republiky mu v roce 2003 udělil Řád T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

Jaroslav Škarvada odešel k Pánu dne 14.6.2010 a jeho tělo bylo uloženo do kapitulní hrobky na hřbitově u sv. Markéty v Břevnově.

Na našeho probošta zvláště vzpomeneme při mši svaté v katedrále hned následující den, tj. v neděli 15.9. v 10:00, kdy se pravidelně modlíme za metropolitní kapitulu a její živé i zemřelé kanovníky. 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.

  • Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Obvykle slavíme dne 30. listopadu svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého apoštola Petra. V letošním roce však jeho svátek ustoupí neděli, na kterou připadá. V liturgii má totiž Den Páně přednost před svátky svatých a v tomto případě se bude dokonce o 1. neděli adventní, začátek liturgického roku. Svatý Ondřej tak letos doslova naplní úsloví, že otevírá brány adventu.

  • Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Na poslední neděli liturgického roku tradičně připadá slavnost Ježíše Krista Krále, která celý roční cyklus oslavující a zpřítomňující důležité události z dějin spásy logicky završuje. Kristus, náš vykupitel a vítěz nad smrtí, Alfa i Omega, počátek i konec, Pán všech věků, který vládne dějinám, jehož je království i moc i sláva po všechny věky věků – právě těmito slovy, které oslavují Krista jako vítězného krále, kněz doprovází již žehnání velikonoční svíce o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Poté, co Kristus vstoupil do nebe, na jeho apoštoly sestoupil Duch Svatý a jak píše svatý Pavel v listu Židům, „Kristus se pak navždycky posadil po Boží pravici a teď už jen čeká, až mu budou jeho nepřátelé položeni k nohám jako podnož.“ Právě slavností Kristova královského majestátu pak na konci listopadu liturgický rok vyvrcholí.

  • Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    „Tobě přísluší chvála, Bože, na Sionu! A Tobě se splní slib v Jeruzalémě! Vyslyš modlitbu mou, k Tobě všeliké tělo přichází.“

    Vznešená hudba našeho světoznámého skladatele, mimořádně talentovaného a přitom pokorného a zbožného muže, který každé své dílo zakončoval slovy „Bohu díky!“ bude znít v sobotu v naší katedrále při rozloučení se zesnulým arcibiskupem Dominikem kardinálem Dukou. Ten měl dílo Antonína Dvořáka v oblibě a není divu. Dvořák byl velmi inspirující osobnost svým životem i dílem. Requiem b moll zkomponoval v roce 1890. Zhudebnil však latinský text, který je sám o sobě ještě mnohem starší, vyvíjel se po staletí a jeho dnešní podoba je z 16. století. Requiem zaznívá při mších svatých za zemřelé císaře a krále, biskupy i kněze, stejně jako za laiky všech stavů, bez ohledu na jejich věk a společenské postavení.     

  • Pozemská pouť Dominika kardinála Duky bude završena v katedrále

    Pozemská pouť Dominika kardinála Duky bude završena v katedrále

    Duše našeho emeritního arcibiskupa Dominika již prošla branami věčnosti a my se v těchto dnech zvláště modlíme za to, aby náš pastýř a bratr za nimi nalezl otevřenou náruč našeho Pána, zakusil jeho milosrdenství a byl přijat do Jeho slávy. Jeho pozemské tělo však ještě jedna cesta čeká. V sobotu 15. listopadu zamíří ještě jednou do naší katedrály, kterou tentokrát již neopustí a která se stane jeho pozemským domovem natrvalo. Po mši svaté v ní totiž spočine po boku pěti svých starších spolubratrů v biskupské službě, kde bude očekávat onen den, kdy Kristus znovu přijde ve slávě a bude soudit živé i mrtvé, jak věříme a vyznáváme.

  • Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Informace o pohřebním triduu Dominika kardinála Duky

    Přinášíme informace o výstavu těla, mši svaté i pohřebních obřadech nad Dominikem kardinálem Dukou, který zesnul v úterý 4. listopadu ve tři hodiny ráno. Nechť mu dá Bůh účast  na svých zaslíbeních. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení