Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.

Skříň v dílně restaurátorů

 

V posledních třech letech byl péčí kapituly obnovován cenný dřevěný mobiliář Staré sakristie, jehož restaurování se podařilo právě v letošním roce dokončit. V návaznosti na dokončení těchto restaurátorských prací byl posléze rozebrán veškerý mobiliář Chórové kaple, který byl odvezen do restaurátorské dílny. Zatímco stěny a klenby Staré sakristie restaurovala Správa Pražského hradu již v dřívějších letech, v Chórové kapli vyrostlo lešení právě nyní. Díky dočasnému uvolnění prostoru kaple nastala totiž právě v letošním roce ideální příležitost k provedení potřebných restaurátorských zásahů na stěnách a klenbách. Rekonstrukci Chórové kaple se budeme věnovat v některém z následujících článků. Nyní přinášíme krátkou reportáž z restaurování historických skříní ve Staré sakristii.

 

Stará sakristie v procesu restaurace

 

Původní mobiliář Staré sakristie se bohužel nedochoval. Tento prostor však patří k těm historicky nejcennějším, které v katedrále máme. Jeho východní stěnu postavil již první dómský stavitel Matyáš z Arassu, na kterého zde navázal v polovině 14. století Petr Parléř. Jak uvádí náš kanovník a kronikář Václav Hájek z Libočan, Stará sakristie zůstala téměř nedotčena velkým požárem v roce 1541. Dochovaly se nám tak zde například nejstarší dveře v katedrále vůbec. Jejich původ je kladen do roku 1367 a některé jejich prvky mohou být ještě starší. Skříně určené k ukládání liturgických knih, precios a parament jsou barokního původu, nicméně při restaurátorském průzkumu bylo zjištěno, že byly v pozdějších letech významněji upravované. Nádherné intarzované kredence, které na první pohled vypadají jako barokní, vznikly pravděpodobně až v 19. století, ovšem ve vznešeném barokním slohu.

 

Stěhování skříní bylo logistickým oříškem

 

A jak vlastně takové restaurování historického mobiliáře probíhá? Protože se jedná o movité kulturní památky, práce na nich vyžaduje odbornou kvalifikaci. Restaurátoři musí disponovat povolením Ministerstva kultury ČR k restaurování. Po zevrubné prohlídce mobiliáře musí restaurátor nejprve zpracovat tzv. restaurátorský průzkum a restaurátorský záměr. Na základě odborné prohlídky stanoví restaurátor předpokládaný postup prací, navrhne použité materiály a vše doplní podrobnou fotodokumentací mobiliáře. Protože je mobiliář památkově chráněný, k návrhu restaurování se vyjadřuje státní památková péče, stejně jako v případě stavebních projektů týkajících se nemovitých kulturních památek. Na Pražském hradě tuto činnost vykonává Odbor památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. Teprve po obdržení souhlasného stanoviska je možné zakázku zadat.

 

Restaurace zdobených částí skříní

 

Mobiliář je zpravidla řešen jako stavebnice. Spoje jednotlivých částí skříní jsou demontovatelné a restaurátoři tak mohou nedestruktivně rozebrat skříně na jednotlivé menší části. Zvlášť jsou vysazena všechna dvířka, police, římsy a sokly. Vše musí být pečlivě zdokumentováno, označeno a zabaleno. Mobiliář je následně převezen do restaurátorské dílny, kde je pečlivě prohlédnut a zdokumentován v rozebraném stavu. Restaurátoři pak jednotlivé kroky konzultují se zástupci metropolitní kapituly i odboru památkové péče, kteří průběžně docházejí do dílny. Jsou vyrobeny repliky chybějících a nedochovaných částí profilací, odstraněny pozdější neodborné úpravy a nepůvodní vrstvy nátěrů. Veškeré dřevěné části jsou ošetřeny prostředky proti působení dřevokazných hub a hmyzu. Restaurátoři odstraní všechny mechanické závady, opraví a vyčistí zámky, sesadí rozklížené spoje a provedou další nezbytné opravy. Na závěr obnoví také povrchovou úpravu. Poté jsou skříně odvezeny zpět do katedrály, kde jsou osazeny na původní místa a jsou zde dokončeny zbývající detaily. Zrestaurované skříně pak nadále slouží svému původnímu účelu. Z průběhu restaurování vám také přinášíme několik fotografií, které si můžete prohlédnout.

 

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.

  • Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.

  • Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.

  • Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.

  • Noc kostelů 2025 v katedrále

    Noc kostelů 2025 v katedrále

    Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů. 

  • Prezentaci ročenky Česká architektura  2023 – 2024 spolupořádala Metropolitní kapitula

    Prezentaci ročenky Česká architektura 2023 – 2024 spolupořádala Metropolitní kapitula

    V reprezentačních prostorách kapitulního děkanství ve Vikářské ulici v těsném sousedství naší katedrály proběhlo v úterý 29. dubna zajímavé setkání odborné i laické veřejnosti při příležitosti představení ročenky Česká architektura 2023 – 2024. To letos spolupořádala Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se společností PROSTOR – architektura, interiér, design, o.p.s., která ročenku vydává již 25 let. V aktuálním vydání se čtenáři totiž dozví také o významném architektonickém a stavebním projektu, díky kterému se naše metropolitní kapitula zapsala tučným písmem do novodobých dějin Pražského hradu. Jedná se o rekonstrukci a dostavbu novogotické budovy Nového proboštství na náměstí U sv. Jiří v těsném sousedství naší katedrály. Tato budova, která byla kapitule vrácena v roce 2016 ve zcela zdevastovaném stavu, byla díky intenzivnímu nasazení a péči kapituly zachráněna a byl jí opět vdechnut život. Poprvé v dějinách bylo zpřístupněno nádvoří této budovy veřejnosti, kromě záchrany a příkladné památkové obnovy historické budovy navržené a postavené předposledním dómským stavitelem Josefem Mockerem vznikly na nádvoří také dvě novostavby, navržené na půdorysu dříve zbořených hospodářských objektů, které dnes veřejnosti slouží.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení