Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.

Skříň v dílně restaurátorů

 

V posledních třech letech byl péčí kapituly obnovován cenný dřevěný mobiliář Staré sakristie, jehož restaurování se podařilo právě v letošním roce dokončit. V návaznosti na dokončení těchto restaurátorských prací byl posléze rozebrán veškerý mobiliář Chórové kaple, který byl odvezen do restaurátorské dílny. Zatímco stěny a klenby Staré sakristie restaurovala Správa Pražského hradu již v dřívějších letech, v Chórové kapli vyrostlo lešení právě nyní. Díky dočasnému uvolnění prostoru kaple nastala totiž právě v letošním roce ideální příležitost k provedení potřebných restaurátorských zásahů na stěnách a klenbách. Rekonstrukci Chórové kaple se budeme věnovat v některém z následujících článků. Nyní přinášíme krátkou reportáž z restaurování historických skříní ve Staré sakristii.

 

Stará sakristie v procesu restaurace

 

Původní mobiliář Staré sakristie se bohužel nedochoval. Tento prostor však patří k těm historicky nejcennějším, které v katedrále máme. Jeho východní stěnu postavil již první dómský stavitel Matyáš z Arassu, na kterého zde navázal v polovině 14. století Petr Parléř. Jak uvádí náš kanovník a kronikář Václav Hájek z Libočan, Stará sakristie zůstala téměř nedotčena velkým požárem v roce 1541. Dochovaly se nám tak zde například nejstarší dveře v katedrále vůbec. Jejich původ je kladen do roku 1367 a některé jejich prvky mohou být ještě starší. Skříně určené k ukládání liturgických knih, precios a parament jsou barokního původu, nicméně při restaurátorském průzkumu bylo zjištěno, že byly v pozdějších letech významněji upravované. Nádherné intarzované kredence, které na první pohled vypadají jako barokní, vznikly pravděpodobně až v 19. století, ovšem ve vznešeném barokním slohu.

 

Stěhování skříní bylo logistickým oříškem

 

A jak vlastně takové restaurování historického mobiliáře probíhá? Protože se jedná o movité kulturní památky, práce na nich vyžaduje odbornou kvalifikaci. Restaurátoři musí disponovat povolením Ministerstva kultury ČR k restaurování. Po zevrubné prohlídce mobiliáře musí restaurátor nejprve zpracovat tzv. restaurátorský průzkum a restaurátorský záměr. Na základě odborné prohlídky stanoví restaurátor předpokládaný postup prací, navrhne použité materiály a vše doplní podrobnou fotodokumentací mobiliáře. Protože je mobiliář památkově chráněný, k návrhu restaurování se vyjadřuje státní památková péče, stejně jako v případě stavebních projektů týkajících se nemovitých kulturních památek. Na Pražském hradě tuto činnost vykonává Odbor památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. Teprve po obdržení souhlasného stanoviska je možné zakázku zadat.

 

Restaurace zdobených částí skříní

 

Mobiliář je zpravidla řešen jako stavebnice. Spoje jednotlivých částí skříní jsou demontovatelné a restaurátoři tak mohou nedestruktivně rozebrat skříně na jednotlivé menší části. Zvlášť jsou vysazena všechna dvířka, police, římsy a sokly. Vše musí být pečlivě zdokumentováno, označeno a zabaleno. Mobiliář je následně převezen do restaurátorské dílny, kde je pečlivě prohlédnut a zdokumentován v rozebraném stavu. Restaurátoři pak jednotlivé kroky konzultují se zástupci metropolitní kapituly i odboru památkové péče, kteří průběžně docházejí do dílny. Jsou vyrobeny repliky chybějících a nedochovaných částí profilací, odstraněny pozdější neodborné úpravy a nepůvodní vrstvy nátěrů. Veškeré dřevěné části jsou ošetřeny prostředky proti působení dřevokazných hub a hmyzu. Restaurátoři odstraní všechny mechanické závady, opraví a vyčistí zámky, sesadí rozklížené spoje a provedou další nezbytné opravy. Na závěr obnoví také povrchovou úpravu. Poté jsou skříně odvezeny zpět do katedrály, kde jsou osazeny na původní místa a jsou zde dokončeny zbývající detaily. Zrestaurované skříně pak nadále slouží svému původnímu účelu. Z průběhu restaurování vám také přinášíme několik fotografií, které si můžete prohlédnout.

 

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

    Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

    V sobotu 25. dubna zažila naše katedrála velkou slavnost. Svého úřadu se v ní oficiálně ujal nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, který se zároveň stal primasem českým. Arcibiskup byl u vstupu do katedrály přivítán kanovníky metropolitní kapituly, políbil kříž a v doprovodu kanovníků se pak odebral ve slavnostním liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři. Samotný akt intronizace spočíval v přečtení jmenovacího dekretu děkanem kapituly, převzetí arcibiskupské berle a usednutí na katedru. Nový arcibiskup pak v katedrále slavil svoji první mši svatou ve společenství stovek duchovních a věřících. Jeden krok související s převzetím nejvýznamnějšího církevního úřadu v naší zemi však našeho arcibiskupa ještě čeká. Přijme při něm ještě jednu specifickou insignii, pro kterou se musí vypravit až k hrobům apoštolů do Říma. Dle tradice se tak stane dne 29. června o slavnosti svatých Petra a Pavla.

  • V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

    V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

    Na stavbě a výzdobě pražské katedrály se v průběhu staletí podílela řada nadaných a slavných umělců. V tomto roce si chceme připomenout zvláště jednoho z nich, neboť se do současné podoby našeho chrámu zapsal skutečně významným způsobem a právě na tento rok připadají dvě jeho kulatá výročí. Tuto neděli 14. června uplyne přesně 130 let od jeho smrti a přímo na den položení základního kamene naší katedrály, 21. listopad, připadne letos 190. výročí jeho narození.

  • Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.

  • Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.

  • V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.

  • V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení