Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.

Skříň v dílně restaurátorů

 

V posledních třech letech byl péčí kapituly obnovován cenný dřevěný mobiliář Staré sakristie, jehož restaurování se podařilo právě v letošním roce dokončit. V návaznosti na dokončení těchto restaurátorských prací byl posléze rozebrán veškerý mobiliář Chórové kaple, který byl odvezen do restaurátorské dílny. Zatímco stěny a klenby Staré sakristie restaurovala Správa Pražského hradu již v dřívějších letech, v Chórové kapli vyrostlo lešení právě nyní. Díky dočasnému uvolnění prostoru kaple nastala totiž právě v letošním roce ideální příležitost k provedení potřebných restaurátorských zásahů na stěnách a klenbách. Rekonstrukci Chórové kaple se budeme věnovat v některém z následujících článků. Nyní přinášíme krátkou reportáž z restaurování historických skříní ve Staré sakristii.

 

Stará sakristie v procesu restaurace

 

Původní mobiliář Staré sakristie se bohužel nedochoval. Tento prostor však patří k těm historicky nejcennějším, které v katedrále máme. Jeho východní stěnu postavil již první dómský stavitel Matyáš z Arassu, na kterého zde navázal v polovině 14. století Petr Parléř. Jak uvádí náš kanovník a kronikář Václav Hájek z Libočan, Stará sakristie zůstala téměř nedotčena velkým požárem v roce 1541. Dochovaly se nám tak zde například nejstarší dveře v katedrále vůbec. Jejich původ je kladen do roku 1367 a některé jejich prvky mohou být ještě starší. Skříně určené k ukládání liturgických knih, precios a parament jsou barokního původu, nicméně při restaurátorském průzkumu bylo zjištěno, že byly v pozdějších letech významněji upravované. Nádherné intarzované kredence, které na první pohled vypadají jako barokní, vznikly pravděpodobně až v 19. století, ovšem ve vznešeném barokním slohu.

 

Stěhování skříní bylo logistickým oříškem

 

A jak vlastně takové restaurování historického mobiliáře probíhá? Protože se jedná o movité kulturní památky, práce na nich vyžaduje odbornou kvalifikaci. Restaurátoři musí disponovat povolením Ministerstva kultury ČR k restaurování. Po zevrubné prohlídce mobiliáře musí restaurátor nejprve zpracovat tzv. restaurátorský průzkum a restaurátorský záměr. Na základě odborné prohlídky stanoví restaurátor předpokládaný postup prací, navrhne použité materiály a vše doplní podrobnou fotodokumentací mobiliáře. Protože je mobiliář památkově chráněný, k návrhu restaurování se vyjadřuje státní památková péče, stejně jako v případě stavebních projektů týkajících se nemovitých kulturních památek. Na Pražském hradě tuto činnost vykonává Odbor památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. Teprve po obdržení souhlasného stanoviska je možné zakázku zadat.

 

Restaurace zdobených částí skříní

 

Mobiliář je zpravidla řešen jako stavebnice. Spoje jednotlivých částí skříní jsou demontovatelné a restaurátoři tak mohou nedestruktivně rozebrat skříně na jednotlivé menší části. Zvlášť jsou vysazena všechna dvířka, police, římsy a sokly. Vše musí být pečlivě zdokumentováno, označeno a zabaleno. Mobiliář je následně převezen do restaurátorské dílny, kde je pečlivě prohlédnut a zdokumentován v rozebraném stavu. Restaurátoři pak jednotlivé kroky konzultují se zástupci metropolitní kapituly i odboru památkové péče, kteří průběžně docházejí do dílny. Jsou vyrobeny repliky chybějících a nedochovaných částí profilací, odstraněny pozdější neodborné úpravy a nepůvodní vrstvy nátěrů. Veškeré dřevěné části jsou ošetřeny prostředky proti působení dřevokazných hub a hmyzu. Restaurátoři odstraní všechny mechanické závady, opraví a vyčistí zámky, sesadí rozklížené spoje a provedou další nezbytné opravy. Na závěr obnoví také povrchovou úpravu. Poté jsou skříně odvezeny zpět do katedrály, kde jsou osazeny na původní místa a jsou zde dokončeny zbývající detaily. Zrestaurované skříně pak nadále slouží svému původnímu účelu. Z průběhu restaurování vám také přinášíme několik fotografií, které si můžete prohlédnout.

 

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Ve středu 18. února zahájíme v katedrále při ranní i mimořádné večerní mši svaté slavené pražským arcibiskupem další část liturgického roku. Podobně jako doba adventní to bude doba příprav a očekávání, předcházející slavení největších slavností v liturgickém roce a bude tedy zahalená ve fialové barvě. A podobně, jako jsme 40 dní po Narození Páně slavili svátek Uvedení Páně do chrámu a po čtyřicet dní jsme v katedrále i v jiných chrámech mohli přicházet k jesličkám, čeká nás opět čtyřicetidenní období. Latinsky ho také nazýváme „Tempus quadragesimae“ či jednoslovně „Quadragesima.“ Východní křesťané pro něj používají jméno „Svatá čtyřicátnice.“ Jedná se však tentokrát o dobu ztišení a odříkání.

  • Putování po katedrále 2026

    Putování po katedrále 2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Naše chrámy se o Vánocích stávají cílem poutníků, kteří si přicházejí prohlédnout vystavené jesličky. Líbeznou scénu zobrazující Narození Páně, kdy Panna Maria a svatý Josef chovají děťátko, kterému se přicházejí poklonit pastýři, nalezneme prakticky v každém kostele. I v naší katedrále budeme mít opět možnost obdivovat její překrásný betlém zhotovený v I. polovině 20. století Václavem Andresem, který byl v posledních dvou letech péčí metropolitní kapituly zrestaurován a instalován do prostředí inspirovaného architekturou Svaté země. Byla by však škoda zapomenout na další umělecká díla s vánoční tematikou, kterých je v katedrále značné množství.

  • Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Oslavy narození našeho Pána Ježíše Krista jsou pro mnoho obyvatel Prahy i poutnice a poutníky často velkým lákadlem, proč do promrzlé katedrály na sklonku prosince přijít. Jako vždy nabídne vyzdobená katedrála nejen půlnoční mši svatou s naším arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem, ale i setkání u jesliček, zakončení Jubilejního roku nebo uvítání nového kalendářního roku.

  • Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.

  • Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Obvykle slavíme dne 30. listopadu svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého apoštola Petra. V letošním roce však jeho svátek ustoupí neděli, na kterou připadá. V liturgii má totiž Den Páně přednost před svátky svatých a v tomto případě se bude dokonce o 1. neděli adventní, začátek liturgického roku. Svatý Ondřej tak letos doslova naplní úsloví, že otevírá brány adventu.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení