Že je naše katedrála největším chrámem v českých zemích, je všeobecně známá skutečnost. Ovšem ani v celosvětovém měřítku nezůstává příliš pozadu. Svědčí o tom samotná bazilika svatého Petra na Vatikánském pahorku, zbudovaná již ve 4. století císařem Konstantinem I. Velikým nad hrobem svatého Petra. Po velké přestavbě v 16. a 17. století, vedené mnoha významnými architekty v čele s Michelangelem Buonarrotim, Domenico Fontanou, Gian Lorenzo Berninim a Francesco Borrominim se z této baziliky stal ve své době největší kostel na světě. Ikonická Michelangelova kupole, vyznačující místo hrobu svatého Petra, patří již 400 let neodmyslitelně k panoramatu Říma a stala se vedle papežské tiáry a Petrových klíčů jedním z nejznámějších symbolů Svatého stolce. Pro svou velikost, bohatou výzdobu a těsné sousedství s Apoštolským palácem je často považovaná za hlavní kostel města Říma, ačkoliv římskou katedrálou je ve skutečnosti o něco menší Lateránská bazilika.
Červený půdorys naší katedrály načrtnutý přes černý půdorys baziliky svatého Petra
Odkazy na naši katedrálu a osobnosti s ní spojené nalezneme v této římské bazilice nejméně tři. Nejprve se podíváme na nádhernou mramorovou podlahu vykládanou mozaikami v hlavní lodi. Mezi barevnými geometrickými útvary, deskami z červeného porfyru a obřími erby papežů zde nalezneme také mosazným písmem vypsané názvy 26 největších světových katedrál, jejichž délka je mosaznými hvězdičkami vyznačena v měřítku v podlaze baziliky a je měřena vždy od závěru jejího chóru. Je však nutno dodat, že tento seznam je poplatný době svého vzniku. Nepočítal například s výstavbou ještě mnohem větší baziliky Panny Marie Královny míru v africkém Yamoussoukru, která byla vybudována až v 80. letech 20. století a svojí velikostí předčila samotnou baziliku svatého Petra.
Deska s mosazným označením katedrály sv. Víta
Seznam největších světových katedrál vepsaný v bazilice svatého Petra řadí pražskou katedrálu s délkou 124 metrů již na 13. místo, a to hned za pařížskou katedrálu Notre Dame. Naše katedrála tak svojí velikostí co do délky předčí i tak významné světové chrámy jako je Lateránská bazilika (121 m), Westminsterská katedrála v Londýně (110 m), katedrála v Toledu (122 m), chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli (109 m) nebo katedrála sv. Patrika v New Yorku (101 m). V bohatě zdobené podlaze baziliky svatého Petra si tak zhruba v polovině délky hlavní lodi v desce z červeného mramoru můžeme přečíst nápis „ECCLESIA CATHEDRALIS S. VITI PRAGAE – M. 124“
Přes tuto skutečnost však naše katedrála nemůže s římskou bazilikou svatého Petra vůbec soupeřit. Jen na šířku by se do této baziliky vešla třikrát, klenby hlavní lodi a vysokého chóru dosahuje sotva do výšky dvou třetin výšky bohatě zdobených kleneb svatopetrské baziliky. Nesrovnatelné proporce obou chrámů můžete porovnat na obrázku, kde je červeně vyznačený půdorys pražské katedrály v měřítku zakreslen do půdorysu římské baziliky svatého Petra.
Text, foto a výkres: Ing. Ondřej Stříteský
