Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – IV. díl: hrob Josefa kardinála Berana

Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – IV. díl: hrob Josefa kardinála Berana

V prosinci roku 1993 se kanovníci naší metropolitní kapituly jednomyslně usnesli na iniciaci výzkumu týkajícího se osobního duchovního profilu a činnosti Josefa kardinála Berana, 33. arcibiskupa pražského, činorodého Kristova kněze a pastýře Jeho lidu, proslulého pevným charakterem, mimořádnou statečností, laskavostí a obětavostí. Tento výzkum byl nezbytným předpokladem, aby jednou mohl být prohlášen za svatého. Metropolitní kapitula tak požádala pražského arcibiskupa, aby zprostředkoval potřebný souhlas Kongregace pro záležitosti svatých v Římě. V následujících letech byl zahájen dlouholetý proces, který kontinuálně probíhá do dnešních dní. I během samotném beatifikačním procesu se životem a dílem Josefa kardinála Berana zabývalo několik našich kanovníků, zejména pak jako postulátor blahořečení prof. ThDr. Jan Matějka, Mons. doc. ThDr. Jiří Skoblík nebo ThDr. Jiří Svoboda, JC.D. V roce 2018 pak Služebník Boží Josef kardinál Beran nalezl místo svého posledního odpočinku v naší katedrále v kapli Bartoňů z Dobenína v severní boční lodi, kam bylo jeho tělo přeneseno z místa jeho původního hrobu v bazilice svatého Petra v Římě. Osobnost Josefa kardinála Berana proto naši katedrálu a diecézi také významným způsobem propojuje s Věčným městem a přinášíme Vám o něm IV. díl našeho seriálu.

Josef Beran již jako kněz prokázal mimořádnou statečnost, když byl po atentátu na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha zatčen a následně vězněn na pražské Pankráci a v koncentračních táborech Terezín a Dachau. Zde přežil epidemii tyfu, snažil se pomáhat spoluvězňům a zásoboval je jídlem. Arcibiskupem pražským byl jmenován 4. listopadu 1946. Přestože jako jediný pražský arcibiskup v moderních dějinách do té doby nebyl biskupem, nevykonával ani žádnou funkci ve vedení diecéze a na biskupa byl vysvěcen jako pražský diecézní kněz právě až v souvislosti s nastolením na pražský arcibiskupský stolec, stal se jednou z nejvýraznějších osobností pražské arcidiecéze ve 20. století a do dějin vstoupil nejen jako velice schopný a dobrý pastýř, ale také jako nesmírně statečný muž. Neobvyklá volba pražského arcibiskupa z řad pražských diecézních kněží bez dosavadní zkušenosti s řízením jiné diecéze tak paradoxně přinesla Praze mimořádnou a velmi úctyhodnou osobnost a dá-li Pán Bůh, tento arcibiskup jednou může vstoupit i mezi české svaté.

 

Římská hrobka kardinála Berana

 

S koncem II. světové války však jeho perzekuce neskončila. Po roce 1948 čelil dalším útokům ze strany komunistického režimu a následně byl internován. Jeho jmenování kardinálem v roce 1965 znamenalo také definitivní konec jeho působení v Československu. Komunistická moc mu povolila odjezd do Říma za účelem převzetí jmenovacího dekretu a insignií, návrat mu však již nebyl povolen. V Římě tak Josef kardinál Beran strávil zbývající čtyři roky svého života. Také zde pilně pracoval a účastnil se zde II. vatikánského koncilu, kde vystupoval mimo jiné na podporu pronásledovaných kněží. V Římě mimo jiné založil České náboženské středisko Velehrad. Jeho sekretářem a blízkým spolupracovníkem byl po celou dobu jeho pobytu v Římě kněz Jaroslav Škarvada, pozdější probošt naší metropolitní kapituly a světící biskup pražský.

 

Příjezd průvodu s ostatky kardinála Berana k Pražskému hradu

 

Josef kardinál Beran toužil po návratu do vlasti a ve svém testamentu vyjádřil přání, aby byl i v případě smrti jednoho dne převezen zpět domů a pochován v Čechách. Pravděpodobně však netušil, jakou poctu mu prokáže papež Pavel VI. Ten rozhodl, že náš arcibiskup bude pochován v kryptě baziliky svatého Petra v těsné blízkosti apoštolova hrobu, v kapli Madonna della Bocciata, a to mezi hroby papežů Pia XI. a Pia XII. Sám papež Pavel VI. vedl pohřební obřady. Josef Beran se tak stal jediným Čechem a jediným kardinálem pohřbeným mezi papeži, navíc tak blízko svatého apoštola, kterého Kristus nazval „skálou, na níž zbuduje svou církev.“ Jeho hrob se zde nacházel bezmála 50 let. V roce 2018 pak byla rakev s jeho ostatky slavnostně převezena do naší katedrály.

Text: Ing. Ondřej Stříteský  

Foto: Ing. Ondřej Stříteský, Renáta Lucková, Člověk a Víra/Roman Albrecht

Aktuality & články

  • TISKOVÉ OZNÁMENÍ: Po téměř sedmi stoletích se spojí části vzácného starobylého rukopisu. Pražský fragment Markova evangelia zamíří na výstavu do Itálie

    TISKOVÉ OZNÁMENÍ: Po téměř sedmi stoletích se spojí části vzácného starobylého rukopisu. Pražský fragment Markova evangelia zamíří na výstavu do Itálie

    Mezinárodní výstava „MARKOVO EVANGELIUM. Sedm století. Tři zlomky. Jeden evropský příběh“ představí společně tři dochované části mimořádného raně středověkého rukopisu uchovávané v Praze, Cividale a Benátkách. Stane se tak poprvé od 14. století, kdy se části textu, po staletí uctívaného jako autograf evangelisty Marka, začaly oddělovat. Jeden z fragmentů získal císař Karel IV. a od té doby je tato vzácná archiválie uchovávána v Praze.

  • Nové katedrální varhany pojišťuje Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

    Nové katedrální varhany pojišťuje Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

    Posláním Kooperativy je chránit hodnoty, na kterých lidem záleží. Nové svatovítské varhany jsou nejen výjimečným dílem, ale také součástí kulturního dědictví naší země. Jsme hrdí a velmi rádi, že můžeme přispět k jejich ochraně a být partnerem tohoto mimořádného projektu. Není to jen hudební nástroj, ale symbolické završení téměř sedmi století historie nejvýznamnějšího českého chrámu, které spojuje špičkové řemeslo, umění i odkaz mnoha generací. V Kooperativě si vážíme možnosti podílet se na ochraně díla, které bude sloužit návštěvníkům, věřícím i milovníkům hudby po mnoho dalších desetiletí.

     

  • Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

    Nový pražský arcibiskup přijme insignii svého úřadu v Římě

    V sobotu 25. dubna zažila naše katedrála velkou slavnost. Svého úřadu se v ní oficiálně ujal nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl, který se zároveň stal primasem českým. Arcibiskup byl u vstupu do katedrály přivítán kanovníky metropolitní kapituly, políbil kříž a v doprovodu kanovníků se pak odebral ve slavnostním liturgickém průvodu k hlavnímu oltáři. Samotný akt intronizace spočíval v přečtení jmenovacího dekretu děkanem kapituly, převzetí arcibiskupské berle a usednutí na katedru. Nový arcibiskup pak v katedrále slavil svoji první mši svatou ve společenství stovek duchovních a věřících. Jeden krok související s převzetím nejvýznamnějšího církevního úřadu v naší zemi však našeho arcibiskupa ještě čeká. Přijme při něm ještě jednu specifickou insignii, pro kterou se musí vypravit až k hrobům apoštolů do Říma. Dle tradice se tak stane dne 29. června o slavnosti svatých Petra a Pavla.

  • V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

    V neděli vzpomeneme na malíře Františka Sequense

    Na stavbě a výzdobě pražské katedrály se v průběhu staletí podílela řada nadaných a slavných umělců. V tomto roce si chceme připomenout zvláště jednoho z nich, neboť se do současné podoby našeho chrámu zapsal skutečně významným způsobem a právě na tento rok připadají dvě jeho kulatá výročí. Tuto neděli 14. června uplyne přesně 130 let od jeho smrti a přímo na den položení základního kamene naší katedrály, 21. listopad, připadne letos 190. výročí jeho narození.

  • Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Slavnost Nejsvětější Trojice v katedrále

    Ačkoliv velikonoční doba Sesláním Ducha svatého končí, následuje ještě několik slavností Páně, které jsou na tuto dobu časově navázány a následují v rychlém sledu, takže slavnostní období ještě o několik týdnů prodlužují. Další neděli totiž oslavíme Nejsvětější Trojici, po které následuje ve čtvrtek nádherná slavnost Těla a Krve Páně, takzvané Boží Tělo, spojené s tradičním eucharistickým procesím. Další týden pak v pátek oslavíme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Všechny tyto slavnosti samozřejmě slavíme bohoslužbami i v naší katedrále.

  • Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    Slavností Seslání Ducha svatého vyvrcholí velikonoční doba

    V minulém týdnu jsme oslavili slavnost Nanebevstoupení Páně, která každoročně připadá na 40. den po oslavě Pánova slavného vzkříšení. Bylo to další čtyřicetidenní období liturgického roku, protože právě po 40 dní po svém zmrtvýchvstání se Kristus zjevoval svým učedníkům, než s nimi vystoupil na Olivovou horu, kde k nim naposledy promluvil, následně vstoupil vzhůru do nebe a oblak jim ho vzal z očí, jak stojí ve Skutcích apoštolů. Počínaje touto slavností se po dalších devět dní připravujeme během takzvané svatodušní novény na poslední slavnost velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svatého, která letos připadá na neděli 24. května.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení