Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – IV. díl: hrob Josefa kardinála Berana

Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – IV. díl: hrob Josefa kardinála Berana

V prosinci roku 1993 se kanovníci naší metropolitní kapituly jednomyslně usnesli na iniciaci výzkumu týkajícího se osobního duchovního profilu a činnosti Josefa kardinála Berana, 33. arcibiskupa pražského, činorodého Kristova kněze a pastýře Jeho lidu, proslulého pevným charakterem, mimořádnou statečností, laskavostí a obětavostí. Tento výzkum byl nezbytným předpokladem, aby jednou mohl být prohlášen za svatého. Metropolitní kapitula tak požádala pražského arcibiskupa, aby zprostředkoval potřebný souhlas Kongregace pro záležitosti svatých v Římě. V následujících letech byl zahájen dlouholetý proces, který kontinuálně probíhá do dnešních dní. I během samotném beatifikačním procesu se životem a dílem Josefa kardinála Berana zabývalo několik našich kanovníků, zejména pak jako postulátor blahořečení prof. ThDr. Jan Matějka, Mons. doc. ThDr. Jiří Skoblík nebo ThDr. Jiří Svoboda, JC.D. V roce 2018 pak Služebník Boží Josef kardinál Beran nalezl místo svého posledního odpočinku v naší katedrále v kapli Bartoňů z Dobenína v severní boční lodi, kam bylo jeho tělo přeneseno z místa jeho původního hrobu v bazilice svatého Petra v Římě. Osobnost Josefa kardinála Berana proto naši katedrálu a diecézi také významným způsobem propojuje s Věčným městem a přinášíme Vám o něm IV. díl našeho seriálu.

Josef Beran již jako kněz prokázal mimořádnou statečnost, když byl po atentátu na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha zatčen a následně vězněn na pražské Pankráci a v koncentračních táborech Terezín a Dachau. Zde přežil epidemii tyfu, snažil se pomáhat spoluvězňům a zásoboval je jídlem. Arcibiskupem pražským byl jmenován 4. listopadu 1946. Přestože jako jediný pražský arcibiskup v moderních dějinách do té doby nebyl biskupem, nevykonával ani žádnou funkci ve vedení diecéze a na biskupa byl vysvěcen jako pražský diecézní kněz právě až v souvislosti s nastolením na pražský arcibiskupský stolec, stal se jednou z nejvýraznějších osobností pražské arcidiecéze ve 20. století a do dějin vstoupil nejen jako velice schopný a dobrý pastýř, ale také jako nesmírně statečný muž. Neobvyklá volba pražského arcibiskupa z řad pražských diecézních kněží bez dosavadní zkušenosti s řízením jiné diecéze tak paradoxně přinesla Praze mimořádnou a velmi úctyhodnou osobnost a dá-li Pán Bůh, tento arcibiskup jednou může vstoupit i mezi české svaté.

 

Římská hrobka kardinála Berana

 

S koncem II. světové války však jeho perzekuce neskončila. Po roce 1948 čelil dalším útokům ze strany komunistického režimu a následně byl internován. Jeho jmenování kardinálem v roce 1965 znamenalo také definitivní konec jeho působení v Československu. Komunistická moc mu povolila odjezd do Říma za účelem převzetí jmenovacího dekretu a insignií, návrat mu však již nebyl povolen. V Římě tak Josef kardinál Beran strávil zbývající čtyři roky svého života. Také zde pilně pracoval a účastnil se zde II. vatikánského koncilu, kde vystupoval mimo jiné na podporu pronásledovaných kněží. V Římě mimo jiné založil České náboženské středisko Velehrad. Jeho sekretářem a blízkým spolupracovníkem byl po celou dobu jeho pobytu v Římě kněz Jaroslav Škarvada, pozdější probošt naší metropolitní kapituly a světící biskup pražský.

 

Příjezd průvodu s ostatky kardinála Berana k Pražskému hradu

 

Josef kardinál Beran toužil po návratu do vlasti a ve svém testamentu vyjádřil přání, aby byl i v případě smrti jednoho dne převezen zpět domů a pochován v Čechách. Pravděpodobně však netušil, jakou poctu mu prokáže papež Pavel VI. Ten rozhodl, že náš arcibiskup bude pochován v kryptě baziliky svatého Petra v těsné blízkosti apoštolova hrobu, v kapli Madonna della Bocciata, a to mezi hroby papežů Pia XI. a Pia XII. Sám papež Pavel VI. vedl pohřební obřady. Josef Beran se tak stal jediným Čechem a jediným kardinálem pohřbeným mezi papeži, navíc tak blízko svatého apoštola, kterého Kristus nazval „skálou, na níž zbuduje svou církev.“ Jeho hrob se zde nacházel bezmála 50 let. V roce 2018 pak byla rakev s jeho ostatky slavnostně převezena do naší katedrály.

Text: Ing. Ondřej Stříteský  

Foto: Ing. Ondřej Stříteský, Renáta Lucková, Člověk a Víra/Roman Albrecht

Aktuality & články

  • Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Vánoční události připomíná v katedrále nejen Betlém

    Naše chrámy se o Vánocích stávají cílem poutníků, kteří si přicházejí prohlédnout vystavené jesličky. Líbeznou scénu zobrazující Narození Páně, kdy Panna Maria a svatý Josef chovají děťátko, kterému se přicházejí poklonit pastýři, nalezneme prakticky v každém kostele. I v naší katedrále budeme mít opět možnost obdivovat její překrásný betlém zhotovený v I. polovině 20. století Václavem Andresem, který byl v posledních dvou letech péčí metropolitní kapituly zrestaurován a instalován do prostředí inspirovaného architekturou Svaté země. Byla by však škoda zapomenout na další umělecká díla s vánoční tematikou, kterých je v katedrále značné množství.

  • Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Vánoce v katedrále nabídnou tradiční mše svaté i mimořádné bohoslužby

    Oslavy narození našeho Pána Ježíše Krista jsou pro mnoho obyvatel Prahy i poutnice a poutníky často velkým lákadlem, proč do promrzlé katedrály na sklonku prosince přijít. Jako vždy nabídne vyzdobená katedrála nejen půlnoční mši svatou s naším arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem, ale i setkání u jesliček, zakončení Jubilejního roku nebo uvítání nového kalendářního roku.

  • Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    Nový probošt metropolitní kapituly se v katedrále ujme svého úřadu 8. prosince

    V jubilejním roce 2025 zažila Kristova církev zde na zemi hned několik zásadních očekávaných i neočekávaných změn. Na začátku velikonočního oktávu Pán povolal z tohoto světa našeho papeže Františka a následné konkláve zvolilo jeho nástupcem J. Em. Roberta kardinála Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. V listopadu pak po krátké nemoci následoval papeže Františka na věčnost náš emeritní arcibiskup J. Em. Dominik kardinál Duka OP, plánovaně pak očekáváme výběr nástupce našeho současného arcibiskupa Jana. Nový arcibiskup byl v letošním roce papežem jmenován ve Vídni. A změna nastala také v čele naší metropolitní kapituly. Náš dlouholetý probošt a světící biskup pražský Mons. Václav Malý dosáhl v září kanonického věku 75 let a v souladu s kanonickým právem rezignoval na svůj úřad. Stal se tak emeritním kanovníkem, a protože byl ke dni své rezignace také služebně nejstarším členem metropolitní kapituly, uvolnil tím zároveň místo preláta arcijáhna. Tím se stal nově Mons. ThDr. Michael Slavík, který je kanovníkem již úctyhodných 24 let. Do svého čela pak pražská metropolitní kapitula zvolila současného generálního vikáře pražské arcidiecéze, titulárního biskupa butrintského, pomocného biskupa pražského a svého kanovníka-seniora Mons. ThLic. Ing. Zdenka Wasserbauera, Th.D. Ten se úřadu probošta kapituly ujme v naší katedrále při slavnostní večerní liturgii o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie dne 8. prosince.

  • Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Svatý Ondřej letos otevře bránu adventu

    Obvykle slavíme dne 30. listopadu svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého apoštola Petra. V letošním roce však jeho svátek ustoupí neděli, na kterou připadá. V liturgii má totiž Den Páně přednost před svátky svatých a v tomto případě se bude dokonce o 1. neděli adventní, začátek liturgického roku. Svatý Ondřej tak letos doslova naplní úsloví, že otevírá brány adventu.

  • Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Slavností Ježíše Krista Krále zakončíme liturgický rok

    Na poslední neděli liturgického roku tradičně připadá slavnost Ježíše Krista Krále, která celý roční cyklus oslavující a zpřítomňující důležité události z dějin spásy logicky završuje. Kristus, náš vykupitel a vítěz nad smrtí, Alfa i Omega, počátek i konec, Pán všech věků, který vládne dějinám, jehož je království i moc i sláva po všechny věky věků – právě těmito slovy, které oslavují Krista jako vítězného krále, kněz doprovází již žehnání velikonoční svíce o slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Poté, co Kristus vstoupil do nebe, na jeho apoštoly sestoupil Duch Svatý a jak píše svatý Pavel v listu Židům, „Kristus se pak navždycky posadil po Boží pravici a teď už jen čeká, až mu budou jeho nepřátelé položeni k nohám jako podnož.“ Právě slavností Kristova královského majestátu pak na konci listopadu liturgický rok vyvrcholí.

  • Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    Requiem za našeho arcibiskupa Dominika

    „Tobě přísluší chvála, Bože, na Sionu! A Tobě se splní slib v Jeruzalémě! Vyslyš modlitbu mou, k Tobě všeliké tělo přichází.“

    Vznešená hudba našeho světoznámého skladatele, mimořádně talentovaného a přitom pokorného a zbožného muže, který každé své dílo zakončoval slovy „Bohu díky!“ bude znít v sobotu v naší katedrále při rozloučení se zesnulým arcibiskupem Dominikem kardinálem Dukou. Ten měl dílo Antonína Dvořáka v oblibě a není divu. Dvořák byl velmi inspirující osobnost svým životem i dílem. Requiem b moll zkomponoval v roce 1890. Zhudebnil však latinský text, který je sám o sobě ještě mnohem starší, vyvíjel se po staletí a jeho dnešní podoba je z 16. století. Requiem zaznívá při mších svatých za zemřelé císaře a krále, biskupy i kněze, stejně jako za laiky všech stavů, bez ohledu na jejich věk a společenské postavení.     

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení