První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – II. díl

První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – II. díl

Ikonickou se stala fotografie, která zachytila okamžik, kdy papež Jan Pavel II. vystoupil z letadla v Ruzyni a poprvé tak vstoupil na naši půdu. Padl na zem a uctil naši zemi políbením.

„Věřící z Čech, Moravy a Slovenska mají v Římě pastýře, který rozumí jejich řeči. Rozumí i jejich mlčení. V době, kdy byla církev této země umlčena, považoval jsem za součást svého poslání být jejími ústy. Nyní je mým hlavním posláním vůči místní církvi to, co Ježíš svěřil Petrovi, posilovat své bratry.“

Papež Jan Pavel II. líbá přistávací dráhu letiště v Ruzyni

 

Naše katedrála se stala prvním místem v Československu, kam papež po svém příletu zamířil. Setkal se zde nejen s našimi biskupy a řeholníky, ale zamířilo sem i několik biskupů ze sousedních států, kteří měli k naší zemi blízký vztah. Vedle vídeňského arcibiskupa Hanse Hermanna Groëra dorazil také arcibiskup z Kolína nad Rýnem Joachim kardinál Meisner a krakovský arcibiskup Franciszek kardinál Macharski. Mši svatou pak papež celebroval na zcela zaplněné Letenské pláni. Podle odhadů se bohoslužby zúčastnilo okolo půl milionu lidí.

Další den se papež odebral na Moravu, aby slavil mši svatou na Velehradě se 350 tisíci poutníky z Československa i ze zahraničí. Jak uvedl v odpovědi prezidentu Havlovi a kardinálu Tomáškovi, návštěvou Velehradu chtěl splatit dluh vděčnosti, který ještě vzrostl. Poté zamířil na Slovensko, kde slavil mši svatou na bratislavském letišti.

V naší katedrále papež pronesl řeč k biskupům, kněžím a řeholníkům. Přinášíme Vám alespoň několik úryvků jako připomínku této historicky první návštěvy náměstka Kristova, nástupce svatého apoštola Petra, nejvyššího pontifika, římského biskupa a služebníka služebníků Božích v našem vznešeném chrámu, pražské katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha:

„Milost a pokoj od Boha, našeho Otce, i od Pána Ježíše Krista s vámi se všemi! Je spravedlivé, aby mé první zastavení patřilo Vám, kteří hlásáte evangelium: biskupům, kněžím, řeholníkům a řeholnicím, věřícím žijícím uprostřed světa a přitom činným v apoštolské práci církve, v různých hnutích a sdruženích laiků, a také nemocným. Hlásáte evangelium svým kázáním, bohoslužbou, životem modlitby i svědectvím křesťanského života v povolání a rodině, a také trpělivostí v utrpení. Tím vším svým současníkům představujete Krista. Setkávám se s Vámi v katedrále, která je duchovním srdcem nejen tohoto města a pražské arcidiecéze, ale v jistém smyslu celé Vaší země. Stavěly ji generace nad hroby Vašich světců, je živým symbolem dějin církve ve Vašem národě, dějin, které skrze Vás pokračují. Byli jste vyvedeni z poroby a stojíte na počátku obnovného díla.  K této obnově však rovněž patří zvážit a ocenit plody toho, čím jste právě prošli. Byli jste nazýváni „mlčící církví.“ Ale Vaše mlčení nebylo mlčením spánku nebo smrti. V řádu ducha se v mlčení rodí nejcennější hodnoty (….) Bratři a sestry, pro tuto chvíli se s Vámi loučím slovy apoštola: Žijte radostně, zdokonalujte se, buďte přístupni napomínání, žijte v pokoji, a Bůh, dárce pokoje a lásky, bude s Vámi. Pozdravte se vespolek křesťanským políbením. Pozdravuji Vás, všichni věřící. Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a účast Ducha svatého buď s Vámi se všemi!“

Na závěr této vzpomínky přinášíme ještě jedno osobní svědectví prezidenta ČSFR Václava Havla, který tuto historickou událost okomentoval těmito slovy:

„Návštěva papeže je především velikou událostí pro všechny křesťany v naší zemi. Je ale i čímsi víc. Je podle mého mínění událostí, která oslovuje veškeré naše obyvatelstvo a která v této rozbouřené době připomíná našim občanům jakousi duchovní dimenzi života. A můj osobní vztah ke Svatému Otci? Vzpomínám si, že když probíhalo poslední konkláve, tak trvalo dost dlouho, a já jsem napjatě sledoval, jak dopadne. Tehdy jsem jel na víkend a v autě jsem poslouchal rádio. A právě tenkrát jsem se dozvěděl, že kardinál Wojtyla byl zvolen papežem. Nesmírně jsem se zaradoval. Mé auto málem sjelo do příkopu, ale nesjelo, naštěstí jsem dojel v pořádku. Na chalupě byl již můj přítel Jiří Němec, český filosof, též katolík. Vyskočil jsem z auta a vykřikl: „Wojtyla!“ On mě objal a začal vesele tancovat. Dobře si to pamatuji. A kdo umí číst, si z toho vyčte, jaký je můj vztah ke Svatému Otci.“

V tyto dny, kdy věřící na celém světě vyprovázejí papeže Františka na cestě ke vzkříšenému Pánu nám právě tato vzpomínka připomíná náměstky Kristovy v Římě, kteří vedly a vedou naši celosvětovou Církev dějinami. 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

    O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.

  • V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

    Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.

  • Výročí posvěcení katedrály oslavíme s novým pražským arcibiskupem

    Výročí posvěcení katedrály oslavíme s novým pražským arcibiskupem

    Měsíc květen přináší do naší katedrály zvláště bohatý liturgický program. Vrcholí v něm velikonoční doba, ovšem v polovině měsíce slavíme hned dvě slavnosti, které jsou s pražským chrámem svatého Víta přímo spojené. První z nich připadá na 12. května, kdy si připomeneme 97. výročí ode dne, kdy tehdejší děkan metropolitní kapituly a světící biskup, Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Sedlák, dokončenou stavbu velechrámu posvětil. Stejně jako jiné kostely tak slaví i naše katedrála své posvícení. Při tom letošním bude hlavním celebrantem večerní liturgie poprvé nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl. Tato mše svatá slavená od 18:00 bude také první mší nového arcibiskupa v jeho katedrále od chvíle, kdy zde byl slavnostně uveden do úřadu.

    Pozornému čtenáři jistě neunikne několik zvláštností spojených s touto událostí. Jak to, že byla katedrála posvěcena teprve před 97 lety? A proč byla posvěcena zrovna 12. května?

  • Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

    Dne 10. dubna pamatuje naše metropolitní kapitula na svého kanovníka a probošta Daniela Josefa Mayera z Mayernu, který se v roce 1732 stal 19. arcibiskupem pražským. V nejvyšším církevním úřadu v našich zemích však setrval pouze jeden rok, protože hned následujícího roku ve věku 77 let zemřel. Přesto se však už jako kanovník metropolitní kapituly významným způsobem podílel na řízení pražské arcidiecéze. Téměř třicet let totiž působil jako generální vikář pražských arcibiskupů Jana Josefa Breunera a Františka Ferdinanda z Khünburgu. Od roku 1711 byl také tajným radou císaře a krále Karla VI., otce naší jediné vládnoucí královny Marie Terezie.

  • Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

    Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

    Ve Svatém týdnu vrcholí čtyřicetidenní období půstu, se kterým se zejména v jeho závěrečné fázi pojí rozjímání o Kristově utrpení a vykupitelské smrti na kříži. Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma, kdy byl vítán zástupy jako král a který prožíváme o Květné neděli, otevírá poslední týden Jeho pozemského působení před ukřižováním a slavným vzkříšením.

  • Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Popeleční středou vstupujeme do postní doby

    Ve středu 18. února zahájíme v katedrále při ranní i mimořádné večerní mši svaté slavené pražským arcibiskupem další část liturgického roku. Podobně jako doba adventní to bude doba příprav a očekávání, předcházející slavení největších slavností v liturgickém roce a bude tedy zahalená ve fialové barvě. A podobně, jako jsme 40 dní po Narození Páně slavili svátek Uvedení Páně do chrámu a po čtyřicet dní jsme v katedrále i v jiných chrámech mohli přicházet k jesličkám, čeká nás opět čtyřicetidenní období. Latinsky ho také nazýváme „Tempus quadragesimae“ či jednoslovně „Quadragesima.“ Východní křesťané pro něj používají jméno „Svatá čtyřicátnice.“ Jedná se však tentokrát o dobu ztišení a odříkání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení