12. 10. 2025

Svátek svatého evangelisty Lukáše v pražské katedrále

Poté, co jsme v naší katedrále oslavili nádhernou slavnost našeho hlavního zemského patrona, svatého knížete a věčného panovníka Václava, byla jeho relikvie uložena zpět do klenotnice a české korunovační klenoty jsou již opět uzamčeny sedmi zámky v korunní komoře. Katedrála se však připravuje hned na další velký svátek významného světce, který je v ní od dob císaře a krále Karla IV. zvláštním způsobem uctíván. Dalo by se říci, že právě pražská katedrála je od 14. století jedním z nejvýznamnějších center jeho kultu na světě. Tentokrát se však nejedná o světce původem českého a uctívaného především Čechy, ale přímo o jednu z klíčových postav Nového zákona, jejíž význam je mimořádný v celém křesťanském světě. Tím světcem je totiž evangelista.

Skutečnost, že významná část ostatků svatého evangelisty Lukáše se díky Karlovi IV. stala součástí našeho chrámového pokladu, již bohužel vymizela ze všeobecného povědomí. Když však tuto relikvii, tj. horní část evangelistovy lebky, císař vezl do Prahy, byla to prý taková sláva, že mu vyšly vstříc zástupy lidí až do Berouna. Svatého Lukáše v naší katedrále oslavujeme každoročně 18. října a jeho ostatky jsou při mši svaté vystaveny ke zbožné úctě věřících.

Putování evangelistových ostatků a šíření úcty k němu má poměrně dobře zmapovanou historii. Zprávy o místě a způsobu jeho smrti se rozcházejí. Některé prameny tvrdí, že zemřel přirozenou smrtí, jiné hovoří o jeho mučednictví pro víru a popravě oběšením. Podle tradice byl pohřben v Thébách, kde je mu zasvěcen kostel, ve kterém se nachází jeho původní hrob. V době vlády císaře Konstantina II. pak bylo jeho tělo společně s ostatky svatého apoštola Ondřeje přeneseno do Konstantinopole a uloženo v bazilice zasvěcené oběma těmto světcům. Pravděpodobně v důsledku obrazoborectví v Konstantinopoli byl jeho hrob ve snaze o jeho záchranu přenesen až do Padovy. Tam je pak svatý Lukáš dodnes uctíván v kostele sv. Justýny, kde je jeho tělo uloženo v nádherném mramorovém náhrobku s alabastrovými reliéfy.

Evangelistovu lebku získal císař Karel IV. během své korunovační cesty do Říma v roce 1354, kdy navštívil právě Padovu. Z ní putoval dále do Milána, kde musel nejprve získat železnou korunu Lombardského království. Darovací listina obsahuje pečeť akvilejského patriarchy Mikuláše, notářský zápis pak pečeti generálního kapitána Padovy a opata kláštera sv. Justýny. S touto relikvií svatého evangelisty putoval Karel IV. do Říma a po císařské korunovaci se pak s ní vrátil do Prahy.

Vzácná relikvie musela naši katedrálu v důsledku dějinných zvratů vícekrát opustit, zpravidla s celým chrámovým pokladem. Metropolitní kapitula ji v roce 1421 zachránila před husity odvozem do Oybinu u Žitavy, před Friedrichem Falckým celý poklad ukryla pro změnu v klášteře sv. Emmerama v Regensburgu a naposledy byl Svatovítský poklad odvezen do bezpečí během války s Pruskem v roce 1866, kdy Prahu opustily i korunovační klenoty Českého království.

Mnoho poznatků o životě svatého evangelisty Lukáše přinesl antropologický průzkum pražských i padovských ostatků v roce 1998. Zde sehrál významnou roli přední český paleoantropolog, lékař a profesor Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, prof. MUDr. RNDr. h. c. Emanuel Vlček, DrSc. Závěry výzkumu tohoto českého odborníka přinesly mimo jiné velkou pravděpodobnost, že relikvie uložená v Praze skutečně patří k evangelistovu tělu v Padově. Potvrzen byl také jeho vysoký věk v době jeho smrti a zjištěny byly také indicie pro jeho mučednickou smrt oběšením. Tomu nasvědčuje zlomenina chrupavky štítné. Červená liturgická paramenta, která užíváme mimo jiné o svátcích mučedníků a používají se tradičně právě i o svátku svatého evangelisty Lukáše, tak mohou mít pro tento svátek svůj původ v evangelistově mučednictví.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: František Nedbal/Člověk a Víra

Aktuality & články

O slavnosti svatého Václava zazní v katedrále starobylý chorál

23. 9. 2025

Ačkoliv je náš svatý kníže Václav uváděn jako druhý patron pražské katedrály v pořadí, má mezi jejími světci mimořádné postavení. Přestože je na prvním místě uváděn svatý Vít, na svatého Václava pamatujeme jako na našeho otce zakladatele, který získal ostatky římského mučedníka Víta od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka a kostel zasvěcený svatému Vítu na Pražském hradě založil. Právě díky významu našeho svatého knížete, který v tehdejší románské rotundě našel tři roky po své mučednické smrti místo posledního odpočinku, byla tato rotunda vybrána jako sídelní kostel pražského biskupa a stala se tak první pražskou katedrálou, ačkoliv sousední bazilika svatého Jiří byla starší a mnohem větší. O kult svatého Václava se posléze velmi zasloužil náš císař a král Karel IV., který mu zasvětil korunu českých králů, uchovávanou poblíž hrobu v naší katedrále a náš svatý kníže je po celá staletí považován za věčného panovníka české země. Jeho slavnost slavená ve výroční den jeho mučednické smrti je tak pro pražskou katedrálu mimořádně důležitá a svatého knížete Václava v ní tradičně oslavíme hned při několika bohoslužbách. Při té večerní přivítáme zpět světcovu relikvii, která se vrátí z národní pouti ve Staré Boleslavi, kam je tradičně převážena k uctění poutníky.
Rok mučednické smrti svatého Václava

23. 9. 2025

V naší katedrále každoročně slavíme hned dvě události spojené s osobou svatého Václava. První z nich připadá na 4. březen, kdy si připomínáme výročí přenesení světcových ostatků ze Staré Boleslavi do Prahy. Podle jednoho z historických pramenů, tzv. Kristiánovy legendy, se tak stalo tři roky po jeho smrti. Hlavní slavností je pak výročí jeho mučednické smrti, které připadá na 28. září a dnes je slaveno také jako státní svátek České republiky.
Výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmy

23. 9. 2025

Každý rok si naše katedrála a její kapitula připomenou několik významných kulatých výročí. S ohledem na bohaté tisícileté dějiny tohoto chrámu a velké množství významných historických osobností z řad jeho kanovníků je přirozené, že téměř každý měsíc vzpomínáme hned na několik kněží, biskupů, stavitelů nebo významných historických událostí spojených s naší katedrálou. V nadcházejících týdnech však budeme pamatovat na zvláště významného kanovníka a děkana naší kapituly, který se zapsal do dějin českých zemí tučným písmem a všichni ho známe již z prvních let naší školní docházky. Dne 21. října uplyne 900 let od úmrtí kanovníka Kosmy, který se na začátku 12. století stal prvním známým kapitulním děkanem. Do dějin vstoupil zejména jako autor Kroniky české. Právě v ní se dočítáme mimo jiné o bájném Přemyslu Oráčovi, kněžně Libuši a dalších českých knížatech, která vládla v našich zemích před nástupem knížete Bořivoje a svaté Ludmily, našich prvních historicky doložených panovníků.
Korunovační klenoty a jejich uložení v pražské katedrále

18. 9. 2025

Od roku 2024 zavedl prezident České republiky Petr Pavel na Pražském hradě novou tradici. Korunovační klenoty, uchovávané dle tradice v korunní komoře nad Zlatou branou naší katedrály, jsou z jeho rozhodnutí nově k vidění každoročně při příležitosti slavnosti svatého Václava, věčného panovníka české země, kterému je česká královská koruna přímo zasvěcena. V letošním roce tak můžeme navštívit jejich výstavu od 18. do 29. září. Poté se koruna, jablko a žezlo vrátí na své přísně střežené místo v naší katedrále, které je přístupné pouze z prostoru, ve kterém je náš svatý kníže již bezmála 1100 let pochován.
Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

8. 7. 2025

Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.
Putování po katedrále 2025/2026

7. 7. 2025

Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále.