Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.

V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.

Výročí posvěcení katedrály oslavíme s novým pražským arcibiskupem

Měsíc květen přináší do naší katedrály zvláště bohatý liturgický program. Vrcholí v něm velikonoční doba, ovšem v polovině měsíce slavíme hned dvě slavnosti, které jsou s pražským chrámem svatého Víta přímo spojené. První z nich připadá na 12. května, kdy si připomeneme 97. výročí ode dne, kdy tehdejší děkan metropolitní kapituly a světící biskup, Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Sedlák, dokončenou stavbu velechrámu posvětil. Stejně jako jiné kostely tak slaví i naše katedrála své posvícení. Při tom letošním bude hlavním celebrantem večerní liturgie poprvé nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl. Tato mše svatá slavená od 18:00 bude také první mší nového arcibiskupa v jeho katedrále od chvíle, kdy zde byl slavnostně uveden do úřadu.

Pozornému čtenáři jistě neunikne několik zvláštností spojených s touto událostí. Jak to, že byla katedrála posvěcena teprve před 97 lety? A proč byla posvěcena zrovna 12. května?

Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

Dne 10. dubna pamatuje naše metropolitní kapitula na svého kanovníka a probošta Daniela Josefa Mayera z Mayernu, který se v roce 1732 stal 19. arcibiskupem pražským. V nejvyšším církevním úřadu v našich zemích však setrval pouze jeden rok, protože hned následujícího roku ve věku 77 let zemřel. Přesto se však už jako kanovník metropolitní kapituly významným způsobem podílel na řízení pražské arcidiecéze. Téměř třicet let totiž působil jako generální vikář pražských arcibiskupů Jana Josefa Breunera a Františka Ferdinanda z Khünburgu. Od roku 1711 byl také tajným radou císaře a krále Karla VI., otce naší jediné vládnoucí královny Marie Terezie.

Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

Ve Svatém týdnu vrcholí čtyřicetidenní období půstu, se kterým se zejména v jeho závěrečné fázi pojí rozjímání o Kristově utrpení a vykupitelské smrti na kříži. Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma, kdy byl vítán zástupy jako král a který prožíváme o Květné neděli, otevírá poslední týden Jeho pozemského působení před ukřižováním a slavným vzkříšením.

Popeleční středou vstupujeme do postní doby

Ve středu 18. února zahájíme v katedrále při ranní i mimořádné večerní mši svaté slavené pražským arcibiskupem další část liturgického roku. Podobně jako doba adventní to bude doba příprav a očekávání, předcházející slavení největších slavností v liturgickém roce a bude tedy zahalená ve fialové barvě. A podobně, jako jsme 40 dní po Narození Páně slavili svátek Uvedení Páně do chrámu a po čtyřicet dní jsme v katedrále i v jiných chrámech mohli přicházet k jesličkám, čeká nás opět čtyřicetidenní období. Latinsky ho také nazýváme „Tempus quadragesimae“ či jednoslovně „Quadragesima.“ Východní křesťané pro něj používají jméno „Svatá čtyřicátnice.“ Jedná se však tentokrát o dobu ztišení a odříkání.