6. 1. 2025

Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

„Spes non confundit“, „naděje neklame“ (Řím 5,5). Právě ve znamení naděje dodává apoštol Pavel odvahu komunitě křesťanů v Římě. Naděje je také hlavním poselstvím nadcházejícího Svatého roku, který papež podle starobylé tradice vyhlašuje každých pětadvacet let. Jubilejní roky se slaví již od roku 1300 a postupem doby se ustanovil pravidelný pořad vždy po 25 letech. Letos bude zahájen otevřením Svaté brány Svatopetrské baziliky na Štědrý den roku 2024. Svatou bránu tohoto chrámu otevírá papež pouze na začátku Svatého roku. Přinášíme základní informace o tom, jak bude Jubileum probíhat v naší katedrále.

Poutě

Zásadním prvkem každého Svatého roku je pouť. Ať už tradičně pěšky nebo některým z moderních dopravních prostředků se vydáváme buď sami nebo ve společenství jiných křesťanů i hledajících na cestu za Pánem do různých poutních kostelů a míst. Papež František píše v bule, která Svatý rok uvedla, že „pěší pouť velmi napomáhá ke znovuobjevení hodnoty ticha, námahy a toho, co je podstatné.“ Svatovítská katedrála je zemským poutním místem, ve kterém se soustředí největší poklad české zbožnosti: ostatky českých zemských patronů, mučedníků pro víru i mnoha svatých a světic. Je tedy skvěle vybavena k tomu, aby se stala „duchovní oázou“, jak píše papež. Metropolitní kapitula ve spolupráci se svou svatovítskou farností proto připravila velkou spoustu příležitostí, jak se na pouť do katedrály vydat.

Známé a klasické jsou velké svátky českých patronů. Zvláště se jedná o čtyři hlavní svaté, kteří jsou s katedrálou spojeni – patrocinní svatý Vít, Václav i Vojtěch a také poněkud pozapomenutý svatý Zikmund, který leží v jedné ze severních kaplí katedrály. Dalšími důležitými světci, které si v katedrále připomínáme i mimořádnými bohoslužbami jsou například svatý Lukáš, svatá Ludmila nebo svatá Anežka. Svátky a slavnosti Páně a Panny Marie jsou též příležitostí se do katedrály vydat a získat tak plnomocné odpustky. Největším souborem bohoslužeb, které byly zařazeny dómskou správou do Svatého roku 2025 je pak cyklus poutních mší svatých Putování po katedrále. Ty jsou slaveny v bočních kaplích katedrály vždy v 07:00. V kalendáři na úvodní stránce webu je poznáte snadno – budou u sebe mít obrázek maskota Svatého roku poutničku Luce. Podobně jako ona, tak se i my často na své cestě za světlem, které září vstříc každému člověku (Jan 1:9), vydáváme skrz déšť a bahno všedních nesnází. Do katedrály můžete samozřejmě vyrazit i mimo oficiální příležitosti. Informace pro poutníky naleznete na stránce Poutní návštěva.

Program bohoslužeb najdete na našem webu zde.

Postavička Luce je maskotem Svatého roku 2025

Odpustky

Jubilejní odpustek je konkrétním projevem Božího milosrdenství, které přesahuje a přetváří hranice lidské spravedlnosti. Odpustek umožňuje osvobodit srdce od břemene hříchu, aby bylo možné v plné svobodě vykonat náležité zadostiučinění. V praktické rovině zahrnuje zkušenost Božího milosrdenství některé duchovní úkony určené papežem. Ti, kdo se kvůli nemoci nebo jiným okolnostem nemohou zúčastnit jubilejní pouti, jsou přesto zváni, aby se zapojili do duchovního putování, které jubilejní rok provází, obětovali utrpení svého každodenního života a účastnili se eucharistické slavnosti. Všichni opravdu kající věřící, kteří nemají zálibu v žádném hříchu a kteří, pohnuti duchem lásky, se v průběhu Svatého roku, očištěni skrze svátost smíření a občerstveni svatým přijímáním, modlí na úmysl Svatého otce, mohou z pokladu církve získat plnomocné odpustky a odpuštění hříchů pro sebe a pro duše v očistci vykonáním některého z následujících skutků:

1) Vykonání zbožné pouti: na některé z jubilejních svatých míst – tam zbožná účast na mši svaté nebo pomazání nemocných, na bohoslužbě slova, liturgii hodin (modlitba se čtením, ranní chvály, nešpory), křížové cestě, modlitbě růžence, hymnu Akathistos…

2) zbožná návštěva svatých míst – kromě výše uvedeného budou moci věřící získat jubilejní odpustky, pokud jednotlivě nebo ve skupinkách zbožně navštíví kterékoli jubilejní místo a stráví tam přiměřeně dlouhou dobu v eucharistické adoraci a rozjímání, které zakončí modlitbou Otče náš, Vyznáním víry v jakékoli povolené formě a vzýváním Panny Marie, Matky Boží, aby v tomto Svatém roce všichni mohli „zakusit blízkost té nejláskyplnější z maminek, která nikdy neopouští své děti“.

V případě katedrály můžete tedy získat odpustek kupříkladu tak, že přijdete v pátek trochu dříve na pravidelnou páteční večerní mši svatou v 18:00, spočinete při pravidelném celodenním výstavu Nejsvětější Svátosti v adoraci, pak se před mší svatou vyzpovídáte, zúčastníte se celé mše svaté včetně svatého přijímání a v následujícím týdnu vykonáte pouť v rámci jedné ze mší cyklu Putování po katedrále. Svátost smíření se v katedrále udílí pravidelně před páteční večerní mší svatou a mezi nedělní mší v 08:30 a 10:00. Je také možné se na vyzpovídání dohodnout s dómským farářem Mons. Milanem Hanušem.

Více o odpustcích v průběhu Svatého roku naleznete zde.

Pár odkazů na závěr

Svatý rok 2025 má v České republice svůj vlastní web, kde se o něm dozvíte mnohem více. Navštivte jej zde.

Česká biskupská konference rozhodla o uspořádání národní poutě českých a moravských diecézí, která se uskuteční s hlavním programem Svatého roku v Římě ve dnech 28.–30. března 2025 s účastí na společném přijetí darů Milostivého léta Páně (Svatého roku). Více naleznete zde.

Putovat mohou i teenagerky a teenageři mezi 12 až 17 lety a to 25.-27. dubna. Více o jejich pouti do Říma zde.

A i mládež mezi 16 až 30 lety je bude následovat na přelomu července a srpna. Více zjistíte zde.

Text: Jan Novák

Schválil: Mons. Milan Hanuš, dómský farář a kanovník Metropolitní kapituly

Použité zdroje a literatura:

https://jubileum2025.cz/index.php
https://www.svetovednymladeze.cz/index.php
https://farnost.kkvys.cz/cs/bohosluzby/a/svaty-rok-2025-v-bazilice-na-vysehrade

Aktuality & články

V neděli vzpomeneme zvláštním způsobem na Josefa kardinála Berana

13. 5. 2026

O 7. neděli velikonoční si připomeneme v katedrále důležité výročí. Uplyne přesně 57 let ode dne, kdy náš Pán k sobě povolal 33. arcibiskupa pražského prof. ThDr. Josefa kardinála Berana, statečného Božího služebníka, který obstál v těch nejtěžších obdobích 20. století a zůstal věrný Hospodinu navzdory nacistické i komunistické perzekuci. K Pánu odešel v době svého vynuceného pobytu v exilu v Římě a jako jedinému Čechovi se mu dostalo té pocty, že byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pochován v papežské kryptě těsném sousedství hrobu svatého Petra. V církvi i mimo ni je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin, zejména mezi pronásledovanými oběma totalitními režimy. Zvláštním způsobem však na něj pamatujeme právě v naší katedrále.
V katedrále oslavíme slavnost svatého Jana Nepomuckého

13. 5. 2026

Druhou významnou květnovou událostí spojenou přímo s naší katedrálou je slavnost svatého Jana Nepomuckého, jednoho z našich hlavních zemských patronů, mučedníka a světce, který je v naší katedrále zvláštním způsobem uctíván, protože právě v ní se nachází jeho hrob. Oslavy začínáme tradičně vigilií slavenou v předvečer slavnosti, se kterou je spojeno následné procesí na Karlův most, kde se zastavíme u místa, kde bylo tělo umučeného světce hozeno přes zábradlí do Vltavy. Na liturgickou slavnost navážou tradičně Svatojánské slavnosti Navalis. Mše svatá slavená pražským arcibiskupem Mons. Stanislavem Přibylem začíná už v 17:30. V den slavnosti pak bude v katedrále sloužena mše svatá u hrobu svatého Jana v 7:00 a v 18:00, tyto mše budou slavit naši kanovníci Dr. Radek Tichý a Mons. Milan Hanuš.
Výročí posvěcení katedrály oslavíme s novým pražským arcibiskupem

13. 5. 2026

Měsíc květen přináší do naší katedrály zvláště bohatý liturgický program. Vrcholí v něm velikonoční doba, ovšem v polovině měsíce slavíme hned dvě slavnosti, které jsou s pražským chrámem svatého Víta přímo spojené. První z nich připadá na 12. května, kdy si připomeneme 97. výročí ode dne, kdy tehdejší děkan metropolitní kapituly a světící biskup, Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Sedlák, dokončenou stavbu velechrámu posvětil. Stejně jako jiné kostely tak slaví i naše katedrála své posvícení. Při tom letošním bude hlavním celebrantem večerní liturgie poprvé nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl. Tato mše svatá slavená od 18:00 bude také první mší nového arcibiskupa v jeho katedrále od chvíle, kdy zde byl slavnostně uveden do úřadu.

Pozornému čtenáři jistě neunikne několik zvláštností spojených s touto událostí. Jak to, že byla katedrála posvěcena teprve před 97 lety? A proč byla posvěcena zrovna 12. května?
Připomínáme si výročí úmrtí arcibiskupa a probošta Daniela z Mayernu

8. 4. 2026

Dne 10. dubna pamatuje naše metropolitní kapitula na svého kanovníka a probošta Daniela Josefa Mayera z Mayernu, který se v roce 1732 stal 19. arcibiskupem pražským. V nejvyšším církevním úřadu v našich zemích však setrval pouze jeden rok, protože hned následujícího roku ve věku 77 let zemřel. Přesto se však už jako kanovník metropolitní kapituly významným způsobem podílel na řízení pražské arcidiecéze. Téměř třicet let totiž působil jako generální vikář pražských arcibiskupů Jana Josefa Breunera a Františka Ferdinanda z Khünburgu. Od roku 1711 byl také tajným radou císaře a krále Karla VI., otce naší jediné vládnoucí královny Marie Terezie.
Sobotní vigilií vstupujeme do doby velikonoční

31. 3. 2026

Ve Svatém týdnu vrcholí čtyřicetidenní období půstu, se kterým se zejména v jeho závěrečné fázi pojí rozjímání o Kristově utrpení a vykupitelské smrti na kříži. Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma, kdy byl vítán zástupy jako král a který prožíváme o Květné neděli, otevírá poslední týden Jeho pozemského působení před ukřižováním a slavným vzkříšením.
Popeleční středou vstupujeme do postní doby

15. 2. 2026

Ve středu 18. února zahájíme v katedrále při ranní i mimořádné večerní mši svaté slavené pražským arcibiskupem další část liturgického roku. Podobně jako doba adventní to bude doba příprav a očekávání, předcházející slavení největších slavností v liturgickém roce a bude tedy zahalená ve fialové barvě. A podobně, jako jsme 40 dní po Narození Páně slavili svátek Uvedení Páně do chrámu a po čtyřicet dní jsme v katedrále i v jiných chrámech mohli přicházet k jesličkám, čeká nás opět čtyřicetidenní období. Latinsky ho také nazýváme „Tempus quadragesimae“ či jednoslovně „Quadragesima.“ Východní křesťané pro něj používají jméno „Svatá čtyřicátnice.“ Jedná se však tentokrát o dobu ztišení a odříkání.