Při mši svaté v 18:00, kterou bude u hlavního oltáře katedrály celebrovat v pátek 10. ledna kanovník a světící biskup pražský Mons. Zdenek Wasserbauer, budeme pamatovat na knížete Břetislava I., který zemřel přesně před 970 lety dne 10. ledna 1055 v Chrudimi. Jeho hrob pak nalezneme v císařské kapli naší katedrály za hlavním oltářem při její severní stěně. Opukový náhrobek, na kterém je umístěna socha ležícího knížete v kompletní zbroji, je dílem parléřovské huti. Kníže Břetislav je zde vyobrazen netradičně s hlavou zcela zakrytou rytířskou přilbou, socha tak vůbec nezobrazuje jeho tvář.
Tento kníže se významně zapsal do dějin obou našich poutních míst. Byl to on, kdo do Prahy přivezl ostatky druhého pražského biskupa svatého Vojtěcha, který patří mezi naše hlavní zemské patrony, vedle svatého Víta a Václava je i jemu zasvěcena naše katedrála a pražský arcibiskupský stolec je také nazýván jako svatovojtěšský. Hrob svatého Vojtěcha byl zřízen buď v samostatné kapli nebo v jedné z přistavěných apsid k tehdejší rotundě svatého Víta na Pražském hradě, která již v té době plnila funkci pražského katedrálního kostela, dnes symbolické místo hrobu nalezneme uprostřed hlavní lodi a světcovy ostatky jsou uloženy v oltáři ve Staré arcibiskupské kapli v chórovém ochozu katedrály. Lebka svatého Vojtěcha je pak uložena v samostatném relikviáři, který je součástí chrámového pokladu. Vyzvednutí světcových ostatků v Hnězdně však předcházelo válečné tažení českého knížete. Ten v roce 1039 tuto polskou metropoli dobyl a vyloupil její arcibiskupskou katedrálu. Z ní převezl do pražské katedrály spolu s ostatky svatého Vojtěcha i ostatky svatého Radima, Vojtěchova bratra a prvního arcibiskupa v Hnězdně a dále ostatky svatých Pěti bratří. Polský kníže Kazimír I. Obnovitel po tomto vyplenění Hnězdna přenesl své sídlo do Krakova, který se stal novým centrem polského státu.
S těmito událostmi však souvisí i vznik druhé nejstarší kapituly na českém území, a to právě kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi. Její zřízení a založení baziliky svatého Václava nad místem mučednické smrti našeho hlavního zemského patrona totiž provedl po roce 1039 právě kníže Břetislav I. jako akt pokání, které mu uložil papež Benedikt IX. za vydrancování Hnězdna. Staroboleslavská kapitula od počátku své existence až do dnešních dní pečuje o místo mučednické smrti svatého Václava a šíří úctu k němu.
Mnoho duchovních pak získalo kanonikáty v obou kapitulách a úřad staroboleslavského probošta býval spojován s kanonikátem právě v pražské metropolitní kapitule. Příkladem takového kněze je slavný český kronikář Václav Hájek z Libočan, který byl proboštem kapituly ve Staré Boleslavi od roku 1544 a tři roky před tím byl očitým svědkem velkého požáru naší katedrály, jehož průběh podrobně popsal. Jeho portrét jakožto pražského kanovníka nalezneme na klenbě sálu v přízemí kapitulního děkanství v sousedství katedrály. Sám hlavní celebrant páteční mše svaté, biskup Zdenek Wasserbauer, který je nyní členem naší kapituly, působil v minulosti také jako čestný kanovník ve Staré Boleslavi. V tomto směru spojoval Prahu a Starou Boleslav také biskup a náš někdejší probošt Jan Lebeda.
Na našeho knížete pamatujeme v modlitbě a prosíme Pána, aby ho přijal do svého království.
Text: Ing. Ondřej Stříteský
Foto: Knihovna pražské metropolitní kapituly
