30. 1. 2025

V rámci výstavy Příběh českých svitků proběhne několik doprovodných akcí

Novou výstavu v Mladotově domě, kterou zahájila v neděli 26. ledna slavnostní vernisáž, doprovodí i bohatý program. Až do derniéry výstavy vás tedy můžeme s radostí pozvat na přednášky, představení knihy i diskusi, která výstavu v neděli 9. února zakončí.

Již dnes bude od 18:00 přednášet PhDr. Leo Pavlát o deníku Věry Mahlerové, mladé dívky, která zahynula neznámo kde po transportu z Terezína. Ve svém deníku zachycuje niterné myšlenky mladé dívky, první a jedinou lásku i zážitky z pracovního komanda na Křivoklátsku.

O „dobře maskované nenávisti – proměnách antisemitismu“ bude ještě tuto neděli 2. února přednášet od 16:00 Mgr. Věra Tydlitátová, Th.D. Dodnes je totiž tento fenomén zla, který přetrhl oponu dějin za druhé světové války stále živý…

Ve středu 5. února bude od 18:00 přednášet bývalý molekulární biolog Julius Müller, který se již dvacet let věnuje genealogii o hlavním tématu výstavy, tedy o příběhu českých svitků Tóry. Přednášku doprovodí i prezentace knihy Světlo zpoza stínů a dozvíte se i o stavu českých synagog a mnoho dalšího.

Výstavu zakončí o víkendu 8. až 9. února dvě akce. V sobotu v 18:00 bude Judr. Tomáš Kraus představovat svou knihu pamětí a v nedělí bude v rámci derniéry výstavy debata Jak se vyrovnat se strachem? Debatujícími budou Milan Hanuš, Daniel Kvasnička a David Maxa, tedy trio Rabín, kněz a pastor, které za celou výstavou stojí. Moderovat je bude Dr. Robert Řehák, zvláštní zmocněnec pro holocaust, mezináboženský dialog a svobodu vyznání z Ministerstva zahraničních věcí v České republice.

Výstavu můžete samozřejmě navštívit i mimo doprovodné akce, a to každý den od 09:00 do 16:00 v Mladotově domě na Pražském hradě. Určitě přijďte, jelikož výstava je velmi zajímavé zpestření procházky z nebo do katedrály.

Text: Jan Novák

Foto: Lucie Horníková, Člověk a Víra

Aktuality & články

Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

8. 7. 2025

Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.
Putování po katedrále 2025/2026

7. 7. 2025

Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále.
DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

4. 7. 2025

Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní.
Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

4. 7. 2025

Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.
Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

2. 7. 2025

Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.
Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

26. 6. 2025

V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.