24. 5. 2024

Varhanní festival již potřinácté

Kultura

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu pořádá v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Svatovítské varhanní večery.

Letošní ročník v pěti večerech nabídne posluchačům jedinečné zážitky z výkonů vynikajících umělců v okouzlujícím prostředí majestátní svatovítské katedrály.

Jako první rozezní katedrální varhany mimořádná osobnost varhanního umění – varhaník pařížské baziliky sv. Klotildy, Olivier Penin. Tato hvězda svého oboru přednese program z děl dvou velikánů varhanní literatury, Johana Sebastiana Bacha a Césara Francka.

Varhaník Adam Viktora je široké kulturní veřejnosti známý jako dirigent a umělecký vedoucí souboru Ensemble Inégal. Na druhém z festivalových večerů však posluchače osloví sólovým vystoupením, kdy představí hudbu od J. S. Bacha přes Roberta Schumanna a Felixe Mendelssohna-Bartholdy k virtuóznímu B. A. Wiedermannovi.

Kouzlo francouzské hudby zcela ovládne večer v podání Marie Pochopové. Tato představitelka mladší generace se silným hudebním cítěním rozehraje paletu pestrých harmonií dvou velikánů francouzské hudby 20. století – Maurice Duruflé a Jehana Alaina.

Čtvrtý koncert mladý slovenský varhaník, Štefan Iľaš, věnuje rozmanitému repertoáru. Přednese hudbu Rakouska, Německa, Francie i své domoviny; od romantismu po žhavou současnost; od mystických kusů po efektní.

Varhaník Jan Doležel a trumpetista Stanislav Masaryk zakončí festival jednou z nejkrásnějších kombinací hudebních nástrojů. Vedle úchvatných barokních skladeb pro trubku zaplní svatovítský chrám i varhanní hudba Janáčkova, Regerova či Franckova. Český varhaník působící v německém Erlangenu a slovenský trumpetista hrající v České filharmonii tak vytvoří slavnostní závěr celého letošního festivalu.

Lístky zakoupíte v aplikaci GoOut na Svatovítské varhanní večery 2024 – Vstupenky na festivaly, 2. 7. – 30. 7. ve městě Praha – GoOut

Autor: Tým webu katedrály

Foto: Člověk a víra

Aktuality & články

Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

26. 6. 2025

V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.
V sobotu přijme kněžské svěcení Jan Hála

18. 6. 2025

Již od Velikonoc se v katedrále nezastavil kolotoč slavností, svátků a pontifikálních bohoslužeb. Jen za červen jsme v pořadu měly už šest zvláštních bohoslužeb a obřadů. V sobotu 21. června však přichází vrchol červnových mimořádných bohoslužeb, neboť v katedrále přijme kněžské svěcení jáhen Římskokatolické farnosti Dobříš Jan Hála.
Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – II. díl

18. 6. 2025

Nádherné dílo vídeňského architekta Josefa Emanuela Fischera z Erlachu a zlatníka Josefa Würtha v chórovém ochozu katedrály, které bylo v roce 1736 z podnětu samotného císaře a císařovny zbudováno ke cti svatého Jana Nepomuckého, uctívaného již po generace věřícími z celého světa, mělo v dějinách několikrát doslova namále. Nechybělo mnoho a stovky kilogramů ryzího stříbra mohly být roztaveny a použity pro jiné účely. Nebylo by to poprvé, kdy by naše katedrála přišla o vzácná umělecká díla, která byla zpeněžena za účelem financování armády, rozkradena nebo zničena z ideologických důvodů. Již Zikmund Lucemburský nechal rozebrat nádhernou výzdobu hrobu svatého Václava ze zlata a drahých kamenů, chrám vyplenili i husité a kritickým byl zejména rok 1619, kdy kalvinisté pod vedením dvorního kazatele Abrahama Sculteta vydrancovali interiér katedrály a tehdy zneuctili i hrob Jana Nepomuckého, který v té době ještě nebyl prohlášen ani za blahoslaveného, ale byl uložen na stejném místě v chórovém ochozu. Zneuctění tohoto hrobu zobrazuje jedna z dřevořezeb Kašpara Bechtelera, dnes skrytá právě za stříbrným mauzoleem, která byla vytvořena krátce po bitvě na Bílé hoře.
Unikátní klenba Chórové kaple katedrály zblízka

18. 6. 2025

V letošním roce se nám naskytla zcela mimořádná příležitost detailně si prohlédnout pozoruhodné klenby naší katedrály zblízka. Metropolitní kapitula a Správa Pražského hradu totiž zahájily společně restaurování Chórové kaple, která je umístěna v přízemní části renesanční Wohlmutovy kruchty v severní části transeptu. Zatímco kapitula převezla do restaurátorských dílen dřevěný mobiliář a uvolnila tak dočasně celý prostor kaple, Správa Pražského hradu ho zaplnila lešením, aby mohlo být provedeno restaurování stěn i kleneb.
Slavnost Těla a Krve Páně v katedrále

18. 6. 2025

Velikonoční dobu a Letnice, kterými je toto dlouhé liturgické období ukončeno, završuje následně několik po sobě jdoucích slavností. Neděli po Seslání Ducha Svatého slavíme Nejsvětější Trojici, hned následující čtvrtek pak nádhernou slavnost Těla a Krve Páně a o týden později v pátek oslavíme Nejsvětější Srdce Ježíšovo. To tvoří pomyslnou tečku za oslavami hlavních událostí dějin spásy. Do konce liturgického roku pak oslavujeme svátky a slavnosti spojené s Pannou Marií, apoštoly a svatými, které již mají pevné datum, abychom pak až poslední neděli oslavili slavnost Ježíše Krista Krále, kterou je liturgický rok uzavřen.
V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

13. 6. 2025

Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.