Měla být svatovítská katedrála barokní perlou Hradčan? Giovanni Domenico Orsi a jeho dílo

Měla být svatovítská katedrála barokní perlou Hradčan? Giovanni Domenico Orsi a jeho dílo

V letošním roce uplyne 390 let od narození významného italského architekta a stavitele, který se zajímavým způsobem zapsal do stavebních dějin naší katedrály. 

Giovanni Domenico Orsi (*1634 Vídeň, +1679 Praha) vyprojektoval dostavbu pražské katedrály ve zcela jiném stylu, než ji známe dnes a chybělo velmi málo, aby zásadním způsobem změnil hlavní dominantu panoramatu města Prahy. Na místě novogotického trojlodí se dvěma charakteristickými štíhlými věžemi a rozetovým oknem v západním průčelí tak měla stát mohutná barokní stavba s velkou kopulí a západním průčelím bez věží ve stylu podobném staroměstskému kostelu sv. Šimona a Judy. Pražská katedrála tak mohla být dostavěna podobným způsobem jako dóm v bavorském Pasově, který byl po velkém požáru v roce 1662 přestavěn v barokním slohu a dochoval se pouze pozdně gotický barokně upravený chór.

Pozoruhodná na tomto projektu dostavby je zejména skutečnost, že se mu podařilo opustit rýsovací prkna a barokní dostavba pražské katedrály byla v roce 1673 skutečně zahájena! Slavnosti položení základního kamene dostavby v září toho roku se zúčastnil sám císař a král Leopold I. a pražský arcibiskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, který byl spolu s kanovníkem Tomášem Pešinou z Čechorodu hlavním hybatelem celého projektu. Smrtí arcibiskupa o dva roky později také celý tento projekt končí, práce byly nejprve přerušeny a poté pro nedostatek financí zcela zastaveny. Od té doby rozestavěné barokní trojlodí chátralo až do poloviny 19. století, kdy byly hotové pilíře strženy, aby uvolnily místo novogotické dostavbě chrámu.

Šipkou vyznačená rozestavěná barokní část.

 

Můžeme je však vidět ještě na slavném Langweilově modelu v Muzeu hlavního města Prahy nebo na dobových obrazech, nejlépe patrně na obrazu korunovace císaře Leopolda II. českým králem. Dva jižní pilíře při velké jižní věži katedrály byly postaveny až do výšky zamýšlené boční lodi, na severní straně byly postaveny pilíře do výšky asi 2,5 metru a rozestavěna byla i severní obvodová stěna. V roce 1842 pak byly všechny tyto pozůstatky pokusu o barokní dostavbu zbořeny. Podobu plánované barokní dostavby jsme schopni částečně rekonstruovat na základě dobové ikonografie. Existuje poměrně podrobná dobová rytina, podobu interiéru i exteriéru se pokusil zakreslit i náš současník, architekt Michael Brix, jehož kresby jsou v úvodu tohoto článku.

Na začátku 19. století zpracoval velmi kvalitní olejovou malbu hypotetické podoby interiéru barokně dostavěné katedrály malíř Ludvík Kohl. Jelikož Orsi navazoval ve své práci na italskou architekturu i na realizace monumentálních katedrál v Salzburgu nebo Pasově, lze předpokládat, že i dostavba pražské katedrály měla být vskutku velkolepá. Orsiho práci si můžeme dnes v Praze prohlédnout na jiných místech. Za pozornost stojí zejména znamenitým způsobem vyzdobený teologický sál Strahovské knihovny či Kolowratský palác na Ovocném trhu. Patrně nejvýraznější Orsiho stavbou na panoramatu Prahy je tzv. Profesní dům uprostřed Malostranského náměstí v Praze, spojený s kostelem sv. Mikuláše, postavený pro jezuitský řád.

Autor: Ing. Ondřej Stříteský,  Kresba: Michael Brix

Aktuality & články

  • V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    V neděli 15. června si v katedrále připomeneme titulární slavnosti sv. Víta

    Zcela výjimečná je naše katedrála množstvím světců, kteří jsou v ní pohřbeni a vyzdviženi k úctě oltáře. Jedná se celkem o pět hlavních zemských patronů, v blízkosti katedrály na Pražském hradě a ve Strahovském klášteře se pak nachází další tři a v samotné katedrále se nachází velké množství ostatků celého zástupu dalších svatých. Jedna ze světově nejvýznamnějších relikvií, která je v naší katedrále uchovávána, patří svatému evangelistovi Lukášovi. Avšak první ze světců, kterému byl v 10. století nově založený kostel zasvěcen, je svatý Vít. Ačkoliv je mu naše katedrála zasvěcena dodnes, stal se tento křesťanský mučedník postupem času trochu upozaděn. Svatý Václav jako věčný panovník české země, svatý Vojtěch jako druhý pražský biskup a hlavní patron diecéze a konečně svatý Jan Nepomucký, český světec uctívané po celé planetě, nám byli přirozeně bližší než mučedník, který během svého života v Čechách nikdy nebyl, žil velmi daleko na jihu Itálie a v době jeho života ještě na našem území neexistovala civilizace. Přesto se právem řadí mezi české svaté, jméno Vít v českém prostředí zdomácnělo a jeho sochy nalezneme v mnoha českých městech.

  • Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    Výročí patnácti let od úmrtí probošta Jaroslava Škarvady, kanovníka katedrály i papežské baziliky

    V loňském roce jsme vzpomenuli na probošta naší metropolitní kapituly a titulárního biskupa litomyšlského Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, od jehož narození uplynulo přesně 100 let. V sobotu 14. června na něj budeme pamatovat znovu, protože uplyne 15 let od chvíle, kdy tohoto svého obětavého a laskavého služebníka po dlouhém a plodném životě náš Pán povolal z tohoto světa.

  • Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého – I. díl

    Na měsíc květen připadne v katedrále obvykle hned několik velkých slavností. Některé slaví celá církev a týkají se Velikonoční doby, Letnic a na ně navazujících slavností Páně. Data těchto slavností jsou pohyblivá a přímo souvisí s datem Velikonoc. Dvě slavnosti však mají pevné datum a souvisí přímo s katedrálou. Je to výročí jejího posvěcení slavené dne 12. května a slavnost svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, českého mučedníka a světce, který je v katedrále pochován a jehož sláva doslova objímá celou planetu napříč světadíly. V těchto dnech dokonce hostila Papežská kolej Nepomucenum v Římě zajímavou návštěvu: ctitele svatého Jana Nepomuckého až z Filipín! Úcta k českému světci na opačné straně Země je jedním z nádherných dokladů univerzality Kristovy církve.

  • Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při restaurování historického mobiliáře katedrály byly objeveny historické dokumenty

    Při opravách střech kostelů bývají obvykle restaurovány zlacené makovice na hrotnicích věží. V nich často nacházíme vložené historické dokumenty, které naši předkové zanechali budoucím generacím a sami do nich dokumenty pro příští generace vkládáme. V letošním roce nás otevření jedné takové makovice čeká. Je umístěna na vrcholu věže kostela svatého Apolináře na Novém Městě v Praze, který patří naší metropolitní kapitule. Ta právě letos dokončí poslední etapu opravy střech tohoto nádherného kostela založeného císařem Karlem IV. Historické dokumenty jsme však nalezli i na místech poměrně neobvyklých, a sice přímo v katedrále.

  • Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Péčí Metropolitní kapituly byl zrestaurován mobiliář Staré sakristie

    Slavení liturgie, šíření úcty k českým zemským patronům, výstavba katedrály a péče o ni, to vše a nejen to patří k základnímu poslání pražské metropolitní kapituly, která na Pražském hradě působí již 1054 let. Za samotnou výstavbou katedrály udělala kapitula symbolickou tečku dne 12. května 1929, kdy dostavený chrám posvětil kapitulní děkan Jan Nepomuk Sedlák, pomocný biskup pražský. Přestože chtěla kapitula ve zvelebování chrámu i nadále pokračovat, následný vývoj událostí k tomu již neposkytl mnoho příležitostí. Německá okupace Československa naši kapitulu personálně zdecimovala a komunistický převrat v roce 1948 vedl mj. k likvidaci Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta, která vznikla v 19. století z iniciativy našeho kanovníka Michala Pešiny z Čechorodu. Dnes budova katedrály patří České republice, která zajišťuje údržbu, opravy a restaurování částí stavby. Kapitula však nadále pečuje o cenný historický mobiliář, který zůstal v jejím vlastnictví a nadále slouží k liturgickým účelům.

  • Noc kostelů 2025 v katedrále

    Noc kostelů 2025 v katedrále

    Jednou z nejvýraznějších akcí ve veřejném prostoru, která spojuje nejen katolické chrámy, ale všechny synagogy, modlitebny, kostely a katedrály všech různých denominací a konfesí je Noc kostelů v pátek 23. května. I tento rok se do ní zapojí i katedrála a to tradičním spojením mluveného slova a hudebních vstupů. Bude možné nahlédnout do normálně nepřístupných prostor a vidět to, co je normálně skryto pátravým očím věřících i turistů. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení