Kulaté výročí 650 let od úmrtí Jana Milíče z Kroměříže

Kulaté výročí 650 let od úmrtí Jana Milíče z Kroměříže

Kulaté výročí dne úmrtí měl v minulém týdnu vedle kapitulního děkana a pozdějšího prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic další významný kanovník naší metropolitní kapituly, kterého bychom Vám rádi blíže představili.

Málokdo ví, že kanovníkem v pražské katedrále byl, přesto ho nepochybně zná každý, kdo v České republice skládal maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury. Je jím Jan Milíč z Kroměříže, původně spolupracovník císaře a krále Karla IV. a pozdější český reformní kazatel, jehož popularita ho ve 20. století vynesla na jeden z obrazů z cyklu Slovanské epopeje Alfonse Muchy a jeho jméno nese i jedna z ulic pražského Žižkova. Jeho členství v pražské metropolitní kapitule obvykle není příliš zdůrazňováno a dle dostupných pramenů působil v naší katedrále pravděpodobně pouze jeden rok, než se svého úřadu okolo roku 1363 vzdal. Přesto však nalezneme jeho obraz v galerii významných pražských kanovníků, která je součástí bohaté malířské výzdoby kleneb v přízemí kapitulního děkanství (tzv. Mladotova domu) v těsném sousedství naší katedrály ve Vikářské ulici.

 

Obraz „Jan Milíč z Kroměříže“ z cyklu „Slovanská epopej; “Alfons Mucha, 1916

 

Jako kazatel byl Jan Milíč poměrně radikální a asketickým způsobem života začal žít pod vlivem reformátora Konráda Waldhausera. Nejednou se pro své radikální výroky dostal do sporu s papežem, zejména když vypočetl datum příchodu antikrista a toho ztotožnil s císařem Karlem IV. Tehdy byl i uvězněn, nicméně dokázal své názory později obhájit a dokonce byl na rozkaz samotného papeže Urbana V. s omluvou z vězení propuštěn. Ve výkonu kněžské služby kladl velký důraz zejména na kázání a eucharistickou úctu, kdy prosazoval časté přijímání Těla Páně laiky a věřícím jej podával při každé mši, což v jeho době bylo velmi neobvyklé. Velkou péči věnoval také obracení prostitutek k pokání, pro které dokonce vytvořil v Praze útočiště v někdejším veřejném domě, který přetvořil v kazatelskou školu a nazval jej Jeruzalém. Z pověření arcibiskupa vystoupil třikrát se synodálními kázáními k duchovenstvu pražské arcidiecéze. Později čelil opět obvinění z kacířství a vydal se na cestu do Avignonu, aby se hájil před papežskou kurií. Jeho obhajoba ovšem byla opět úspěšná, o čemž svědčí i skutečnost, že byl v Avignonu následně pověřen svatodušním kázáním ve sboru kardinálů. To bylo také jedním z jeho posledních vystoupení, neboť právě v Avignonu dne 29. června umírá. Od jeho smrti tak minulou sobotu uplynulo 650 let.  

Foto: Portrét Jana Milíče z Kroměříže v galerii kanovníků metropolitní kapituly v Mladotově domě, Pražský hrad; Obraz „Jan Milíč z Kroměříže“ z cyklu „Slovanská epopej; “Alfons Mucha, 1916

Autor textu a foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • DŮLEŽITÉ: Zrušení mše svaté a hudebních nešpor 7. května

    DŮLEŽITÉ: Zrušení mše svaté a hudebních nešpor 7. května

    Oznamujeme, že konání bohoslužby plánované na 7. května 2025 (za +biskupa Antonína Podlahu a za zemřelé archeology při příležitosti 100. výročí založení Archeologického ústavu AV ČR) není na základě sdělení ředitele Správy Pražského hradu z důvodu velmi exponovaného programu na Pražském hradě v uvedených dnech možné.

    S politováním tedy sdělujeme, že se bohoslužba konat nebude.

  • První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – II. díl

    První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – II. díl

    Ikonickou se stala fotografie, která zachytila okamžik, kdy papež Jan Pavel II. vystoupil z letadla v Ruzyni a poprvé tak vstoupil na naši půdu. Padl na zem a uctil naši zemi políbením.

    „Věřící z Čech, Moravy a Slovenska mají v Římě pastýře, který rozumí jejich řeči. Rozumí i jejich mlčení. V době, kdy byla církev této země umlčena, považoval jsem za součást svého poslání být jejími ústy. Nyní je mým hlavním posláním vůči místní církvi to, co Ježíš svěřil Petrovi, posilovat své bratry.“

  • První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

    První návštěva papeže v pražské katedrále v dějinách – I. díl

    „Nevím, zda vím, co je to zázrak. Přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku.“ Václav Havel, prezident ČSFR, 21. dubna 1990

    Na začátku dubna celý svět vzpomínal na jednoho z největších papežů v dějinách, svatého Jana Pavla II. Uplynulo totiž přesně 20 let od chvíle, kdy ho náš Pán povolal z tohoto světa. Pro naši katedrálu však letošní duben přináší ještě jedno významné výročí, které je s papežem Janem Pavlem II. spojené. Dne 21. dubna totiž uplyne přesně 35 let od chvíle, kdy vůbec poprvé v dějinách vstoupil papež na české území a kdy také navštívil naši katedrálu, kde se setkal s českými biskupy. Symbolika toho, že ve stejný den odešel papež František nás tíží právě v těchto dnech, kdy jej věřící na celém světě vyprovázejí na cestě z vzkříšeným Pánem…

  • DŮLEŽITÉ: Ranní mše svaté přesunuty do Svatováclavské kaple

    DŮLEŽITÉ: Ranní mše svaté přesunuty do Svatováclavské kaple

    Vzhledem k tomu, že Chórová kaple katedrály bude v následujících týdnech procházet náročnou rekonstrukcí interiéru a restaurací mobiliáře, tak vedení Metropolitní kapituly rozhodlo o přesunutí ranních mší svatých v 07:00 do Svatováclavské kaple. Katedrální svatostánek bude rovněž přesunut do Svatováclavské kaple. 

    Bohužel v katedrále není jiný důstojný prostor k tiché modlitbě v průběhu dne, a tak se páteční celodenní výstav Nejsvětější svátosti po dobu rekonstrukce ruší. 

    Za omezení se omlouváme, katedrála je v průběhu dne věřícím k dispozici k modlitbě dle platných dohod mezi Metropolitní kapitulou a Pražským hradem. 

  • Zemřel papež František

    Zemřel papež František

    V pondělí 21. dubna 2025, ve věku 88 let zemřel papež katolické církve František. O úmrtí Svatého otce informoval vatikánský komoří, kardinál Kevin Farrell. Papežův skon těsně po oslavě velikonočního tridua zasáhl věřící po celém světě, kteří nyní oslavují zmrtvýchvstání Páně a zároveň s nadějí pamatují v modlitbách na svého zesnulého pastýře.

  • Výročí úmrtí Karla kardinála Kašpara, našeho kanovníka a knížete-arcibiskupa

    Výročí úmrtí Karla kardinála Kašpara, našeho kanovníka a knížete-arcibiskupa

    V krušných letech okupace českých zemí nacistickou Německou říší a v průběhu II. světové války odchází k Pánu velká osobnost naší církve, první československý kardinál, poslední kníže-arcibiskup pražský a někdejší kanovník naší metropolitní kapituly ThDr. JUDr. Karel Kašpar. Výročí jeho smrti si připomínáme dne 21. dubna, zemřel v roce 1941. O měsíc později, o slavnosti svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, budeme slavit 155. výročí jeho narození.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení