V kapli sv. Jana Křtitele oslavíme svátek Stětí sv. Jana Křtitele

V kapli sv. Jana Křtitele oslavíme svátek Stětí sv. Jana Křtitele

Ve čtvrtek 29. srpna oslavíme svátek Stětí sv. Jana Křtitele. Naše putování katedrálou nás tak zavede opět do jedné z kaplí v chórovém ochozu naší katedrály, kde oslavíme ranní mši svatou v 7:00.

Ačkoliv se tato polygonální kaple nachází v nejstarší části katedrály, postavené jejím prvním stavitelem Matyášem z Arrasu a je založena na typickém Arrasově půdorysu, pozornému návštěvníku neunikne struktura jejího zdiva, kde velké, světlé a pravidelně řezané pískovcové bloky odpovídají nové části katedrály dostavěné v 19. a 20. století. Skutečně se jedná v tomto případě o jednu z nejmladších částí chrámu. Před zahájením dostavby katedrály bylo torzo její původní gotické části v natolik špatném stavu, že musela být nejprve zahájena jeho oprava, kterou vedl stavitel Josef Ondřej Kranner. Zděné konstrukce kaple sv. Jana Křtitele vykazovaly masivní statické poruchy a mohutné trhliny, pravděpodobně v důsledku jejich příliš mělkého založení. Původní středověká kaple tak musela být v letech 1863 – 1864 zbořena a vystavěna znovu. Vnitřní stěny přiléhající k sousedním kaplím byly pro změnu natolik poškozeny požárem z roku 1541, že po provedení oprav opět ztratily svoji původní podobu. Přesto však v kapli nalezneme řadu velmi vzácných a starobylých sochařských děl a dalších artefaktů, které sem byly zpět umístěny.

 

Hlavní oltář v kapli

 

Za pozornost stojí samotný hlavní oltář, jehož podobu navrhl ještě Josef Kranner, realizaci díla však vedl již jeho nástupce Josef Mocker, který Krannerův návrh mírně pozměnil. Velmi neobvyklé je materiálové řešení tohoto novogotického oltáře. Není totiž zhotoven z tradičních českých materiálů jako je pískovec nebo opuka, ale z vápence. V oltářním retáblu se nachází v jeho prostředním výklenku socha sv. Jana Křtitele, po jeho boku pak nalevo socha sv. Cyrila a napravo sv. Metoděje. Zatímco socha sv. Jana a sv. Cyrila pochází z pozůstalosti Václava Levého, sochu sv. Metoděje vytvořil ve svých dvaceti letech jeho začínající žák Josef Václav Myslbek, později jeden z nejvýznamnějších českých sochařů, jehož další již vrcholné dílo, bronzová socha Bedřicha Celestina kardinála Schwarzenberga se nachází hned naproti kapli v chórovém ochozu.

 

Opukový náhrobek Bořivoje II.

 

Kromě knížat Břetislava I. a Bořivoje II., jejichž opukové náhrobky můžeme vidět u obou bočních stěn kaple, zde nalezli místo posledního odpočinku dva pražští arcibiskupové a velmistři rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, kteří se ujali úřadu po skončení 140 let trvajícího uprázdnění svatovojtěšského stolce v roce 1561. Prvním z nich byl Antonín Brus z Mohelnice, kterého po jeho smrti vystřídal jeho krajan Martin Medek z Mohelnice. Jejich náhrobní desky, zhotovené z červenohnědého sliveneckého mramoru, byly vyzdviženy ze země a postaveny při stěnách kaple po bocích oltáře. Na tyto dva zde pohřbené arcibiskupy upomínají také dva znaky křižovnického řádu na zlacené kované mříži.  

 

Arcibiskupský náhrobek

 

Okenní vitráže v kapli jsou společným dílem několika umělců. Jejich námět vytvořil Karel Vladislav Zapa, umělecký návrh figurálních kompozic Josef Matyáš Trenkwald a Antonín Lhota. Malbu pak provedl Johann Zacharias Quast. Za zmínku ještě stojí, že architektonickou kresbu a ornamentální vzory navrhl sám dómský stavitel Josef Ondřej Kranner.

Relikviář blahoslaveného Karla I.

 

Od 2. neděle velikonoční roku 2022 je na hlavním oltáři také umístěn relikviář s ostatkem bl. Karla I., posledního rakouského císaře a českého a uherského krále. Naše poslední královská dynastie je s touto kaplí spjata rovněž osobou krále Ferdinanda V., který po abdikaci v roce 1848 žil na Pražském hradě a mj. na výzdobu oltáře této kaple přispěl.  

 

Bronzová noha tzv. Jeruzalémského svícnu

 

Samostatnou kapitolou je tzv. Milánský neboli Jeruzalémský svícen, umístěný vlevo vedle oltáře. Ukořistilo ho české vojsko krále Vladislava II. v roce 1158 po dobytí Milána. Z původního svícnu se však dochovala pouze jeho bronzová bohatě zdobená románská noha. O svícnu však přineseme více informací v samostatném článku.

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Katedrála jako evropské centrum vzdělanosti

    Péče o chudé a nemocné a vzdělávání a výchova studentů jsou dvě základní poslání, které se Kristova církev od samotného svého počátku snaží všemi silami naplňovat, aby sama žila tím, co hlásá v radostné zvěsti evangelia a následovala v plnosti našeho Pána Ježíše Krista. Kristovo působení na zemi je spojeno právě s uzdravováním nemocných, utěšováním chudých a zarmoucených, prokazováním milosrdenství a lásky a také s kázáním a vyučováním jeho učedníků, než za nás podal svoji vykupitelskou oběť na kříži, kterou nás vykoupil z hříchu pro život věčný. Mnoho církevních řádů a kongregací se proto soustředí na péči o nemocné a umírající a provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, řada dalších pak provozuje církevní školy různých stupňů. Naše katedrála a její kapitula patřily a patří k té druhé skupině, a to dokonce mimořádně významným způsobem.

  • Putování po katedrále 2025/2026

    Putování po katedrále 2025/2026

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která je ve správě Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. Cyklus pokračuje v aktualizované podobě i nadále. 

  • DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    DŮLEŽITÉ: Přechod na nové katedrální Facebookové stránky

    Z technických důvodů byla Metropolitní kapitula nucena přistoupit ke zřízení nové facebookové stránky katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Změna byla vynucena nemožností vyřešení externích problémů se správou účtu staré stránky. Stará stránka bude v červenci postupně převedena na novou a na začátku srpna 2025 zcela zrušena. Novou stránku najdete pod tímto odkazem. Budeme rádi, když nám zůstanete věrní i na ní. 

  • Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Nedokončená galerie králů na pražské katedrále

    Pozorný návštěvník při pohledu na vnější opěrný systém západní části naší katedrály nemůže přehlédnout zvláštní kamenné baldachýny na velmi subtilních sloupech, které se vyskytují také kolem Velké jižní věže. Až na dvě výjimky zůstaly všechny neobsazené. Pouze na Mockerově západním průčelí jsou pod těmito baldachýny umístěny sochy císaře a krále Karla IV. a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K čemu tedy slouží ty ostatní? I pod nimi měly stát sochy, které již nebyly dokončeny. S koncem monarchie a pádem habsbursko-lotrinské dynastie v roce 1918 totiž tyto baldachýny definitivně ztratily svůj smysl. Mělo se totiž jednat o galerii králů, podobnou té, která zdobí západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži.

  • Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Unikátní privilegia pražské katedrály a její kapituly

    Tisícileté dějiny naší katedrály jsou plné zvratů, období úspěšného budování a opětovného ničení. Její dnešní podoba je výsledkem mnoha dostaveb, úprav a oprav, již neodpovídá původním středověkým plánům a zejména její mobiliář pochází z různých období, neboť ten původní byl průběžně rozebírán, ničen a znovu doplňován. Těžký život naší katedrály jí však přinesl také četné zvláštnosti a paradoxně také i řadu unikátních privilegií, udělených samotným papežem, když katedrála a její kapitula tyto těžké doby přečkaly. O některých z nich vám přinášíme tento článek.

  • Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    Před 90 lety byl v katedrále zahájen První celostátní sjezd katolíků československých

    V pátek dne 27. června uplyne 90 let od chvíle, kdy naše katedrála hostila ve své době naprosto přelomovou a dnes bohužel již téměř zapomenutou událost, jejíž skutečný význam zůstává zejména s ohledem na následující vývoj československých dějin nedoceněn. Předcházelo jí půlhodinové vyzvánění zvonů všech kostelů v Československu, když v 18 hodin do pražské katedrály vstoupil pařížský arcibiskup Jean kardinál Verdier, papežský legát zastupující papeže Pia XI. na Prvním celostátním sjezdu katolíků československých. Ten zde pronesl zahajovací proslov a pražský arcibiskup Karel Kašpar přečetl v šesti jazycích národů československého státu pověřovací bulu papeže a jeho požehnání.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení